Přidat článek mezi oblíbenéZasílat nové komentáře e-mailem Hezké jako vobrázek 1

Myslím, že o bitmapách (co jiného je obrázek) se tu už napsalo dost a dost, v dotazech zcela určitě. Jestli i v článcích si nejsem jistý, ale je to docela možné. Nečetl jsem všechny. Chtěl bych se na ně ale podívat s ohledem na další reprodukci obrázků a to tak, neuražte se prosím, aby to pochopil každý Pepík. Pokusím se vysvětlit všechny ta dpi, ppi a lpi bez závislosti na grafických programech, i když si pro názornost dva grafické prográmky spustím. Ale předem říkám – o ten program vůbec nejde, podstatné je, abyste chápali, co se s tím zatraceným vobrázkem děje, proč jednou je to pro tisk gut a příště zase ne.

No a ještě jedna věc. Článek nepíšu jako profesionální grafik. Tím nejsem. Mojí profesí je ofsetový tisk. Výsledky práce grafiků a konečně práce celého prepressu (což je kompletní příprava tiskovin počínaje převzetím pytlíku s fotkami a textem nasmaženém na starém Continentalu a konče ripem a výrobou tiskové formy) přenáším na papír. Dovolím si tvrdit, že mám určitý nadhled. Musel jsem ho získat, abych se nenechal pracovníky prepressu opíjet rohlíkem a nenechával si hodit na hlavu to, co zprskli už někde na začátku.
Proto můj text nemusí být přesný odborně, jde mi hlavně o vysvětlení principu. Jde mi o vysvětlení, abyste v případě kosmetické změny dialogu úprav ve vašem oblíbeném editoru neskončili na tom, že Váš oblíbený postup úpravy už není dostupný.

Začnu s tím, co bitmapa není. Bitmapa není vektorová grafika a fonty.

Vektory, alias křivky

Nějaký ten vektor si namalujeme v Inkscape. Nějaký ošklivý čtyřúhelník.

[http://pc.poradna.net/file/view/21134-inkscapeb-pn      g]

Nakliknem si z uzlových bodů (to jsou ty kroužky v rozích čtyřúhelníku) křivky, aby se nám ty úsečky, co tvoří čtyřúhelník, proměnily na křivky.

[http://pc.poradna.net/file/view/21135-inkscape2b-p      ng]

Jak se po stranách každého uzlového bodu objeví pomocné body, máme na světě křivky. Pomocí pomocných bodů můžeme tahat „směr“ a „sílu“ křivky od daného uzlového bodu. Směr je myslím jasný, síla zjednodušeně značí, jak moc se bude křivka kroutit. Já jsem si v příkladu práci zjednodušil tak, že jsem všechny uzlové body označil jako hladké, takže se mi vytvořila taková nějaká brambora.
Pro upřesnění, hladký uzlový bod znamená, že propojení uzlového bodu a obou pomocných bodů tohoto uzlového bodu tvoří přímku. V napojení křivek v tomto uzlovém bodu tak nemůže vzniknout žádný úhel, respektive tento úhel je nulový. To se nemění, ani když jedním koncovým bodem poté šmrdláte sem a tam, druhý koncový bod a uzlový bod budou stále v přímce.

[http://pc.poradna.net/file/view/21136-inkscape3b-p      ng]

Ale je teď moc pěkně vidět, co tento typ grafiky určuje – vektory.
Abychom byli úplně féroví, zlikvidujeme barvu obrysu a dáme tomu nějakou výplň, abychom objekt vůbec viděli. Přepneme na výběr a transformace a lapíme tu bramboru v některém z rohů, za tu šikmou šipku (v případě Inkscape a pro naše účely zároveň musíme držet stlačený Ctrl).

[http://pc.poradna.net/file/view/21137-inkscape4b-p      ng]

Tak a co se teď stane. Budeme ten objekt zvětšovat. Táhneme a táhneme, pokud máme dost velký monitor, můžeme táhnout až k sousedům, ale řepu nevytáhneme. Tedy, objekt se zvětší, ale ne na úkor kvality. Tvar je definován vektory. Veškerá data jsou údaj o výplni a tvar, který je definován směrem a sílou (délkou) vektoru. A na těchto datech zvětšením nezměníte ani fň. Změníte pouze polohu uzlových bodů. A stejné je to, alespoň vzhledem k práci grafika, s fonty. Ty jsou v principu také definovány vektory, i když z typografického hlediska se s nimi pracuje trochu jinak a jejich vektorový charakter není patrný na první pohled. Pro určité grafické účely ale můžeme jejich vykreslení nevratně změnit na vektorové.

Proč o tom vůbec píšu? Píšu o tom proto, aby bylo jasné, že u vektorové (křivkové) grafiky se ztrátou kvality změnou velikosti nemusíte zabývat – neexistuje.
I když nechci, abyste si tohle spojovali s konkrétními grafickými programy, tak některé vektorové zmíním. Kupříkladu Adobe Illustrator, Corel Draw, v příkladu použitý Inkscape, Zoner Callisto... Zádrhel totiž může být v tom, že i vektorové programy umí více, či méně pracovat s bitmapami, mohou být provázané s bitmapovými editory (což je právě případ Adobe a Corelu), může to mást.

A ještě jedna podstatná věc. Něco namalujete ve vektorech. V okamžiku, kdy výtvor exporujete v nějakém bitmapovém formátu, např. jpg, png, gif, tak vektory ztrácíte. Nevratně. Bitmapu můžete do vektorového programu importovat, ale vektor z ní už nebude.

Bitmapa, alébrž obrázek

Bitmapa jest to, co je tvořeno jednotlivými pixely. Puntík základ všeho.
Podíváme se blíž. V Gimpu si otevřu obrázek mého oblíbeného letadélka Pitts Special. A budeme zvětšovat, abychom se podívali, jak ten puntík vypadá. Vidíte ty kostičky? Tak každá jedna je ten pixel, puntík, bit a proto bitmapa. Proto to není vektor, vektor puntík nezná, vektor zná jen jakým směrem a kam až, ale s puntíkem nemá společného nic.
Každý ten puntík v sobě nese informaci o barvě, ale barvám se věnovat nechci, protože problematika barev a barvových prostorů je o dost složitější, než se zdá na první pohled. Pro zjednodušení je těch barev v RGB přibližně 16,7 milionu. Pro každý kanál 256, takže 256x256x256. Složitá je ta situace proto, protože ohledně podání barev se v digitálu pohybujeme vždy v simulacích, jsme omezeni různými barvovými prostory, škálami, gamuty, vstupními (i naskenovaná fotka je bitmapa) a výstupními zařízeními, etc... Prostě je toho hodně a tak se vrátíme jen k problematice rozlišení. Na barvy dlabem, možná někdy v budoucnu, ale rovnou se přiznám, že to by na mě bylo zřejmě moc.

Chápete ten rozdíl? Dá se to ještě popsat tak, že vektorová grafika je konstrukční grafika. Vše je definováno jen směrem a délkou. Proto lze vektorovou grafiku beze ztráty kvality zmenšovat a zvětšovat jen tím, že posuneme uzlové body.
Bitmapa (a tedy bitmapová grafika) je definována jednotlivými body. Jeden pixel vedle druhého a když zvětšíte tohle, zvětšíte i ten jeden pixel. Na monitoru se vám ten jeden pixel vykreslí klidně v síti 100x100, ale furt to bude ten jeden čtvereček. Možná se vám bude zdát, že ten čtvereček není jednobarevný, ale za to může už jen Váš monitor, resp. podsvícení. Informace nepřibude žádná, to umí jen v NCIS.

Tak to by bylo pro úvod a příště se pustíme do těch ppi, dpi, lpi... už to píšu. :-)

Předmět Autor Datum
pro ty, co mají zobrazené přípony souborů, bych přidal i výčet typických koncovek, jak v tentopočíta…
lední brtník 05.02.2015 08:23
lední brtník
Těch vektorových obrázků najdeš velmi pomálu. Můžeš zmínit snad pouze cLiparty, které známe z Wordu.…
Jan Fiala 05.02.2015 09:25
Jan Fiala
nýbrž, alébrž, anžto, kterýžto, krleš! :-)
touchwood 05.02.2015 10:21
touchwood
Jo, o tom jsem uvažoval. Spíš mi šlo ale hlavně o faktické rozpoznání, co je bitmapa a co je vektor(…
Zarniwúp 05.02.2015 14:08
Zarniwúp
Když jsi ten tiskař, mohl bys mi prosím říct (jestli to víš), čím je podle tebe způsobeno, že jiní "…
JoDiK 05.02.2015 12:53
JoDiK
první chyba je, že to exportuješ z vektoru do bitmapy - to má správně dělat až RIP v tiskárně a rovn…
touchwood 05.02.2015 13:28
touchwood
Kvůli EPS u nás jednou brblali taky. Řešili něco s průhledností a problémy na RIPu - a zrovna u IA k…
Zarniwúp 05.02.2015 14:49
Zarniwúp
já nevím, já chodil vždycky až k RIPu :-) Obecně platí, že ten kdo dělá podklady pro tiskárnu by mě…
touchwood 05.02.2015 14:58
touchwood
EPS u nás samozřejmě přijímají a pokud jej přijímají, tak si s ním samozřejmě musí i poradit. Je to… poslední
Zarniwúp 05.02.2015 15:55
Zarniwúp
Jak píše TW. Z Corelu je škoda to exportovat do bitmapy, pokud máš komplet hotovou stránku, publikov…
Zarniwúp 05.02.2015 13:54
Zarniwúp
Díky oběma za info. Nemám celou stránku, dělám jen inzerát v jimi zadaných rozměrech (třeba100x70mm)…
JoDiK 05.02.2015 14:37
JoDiK
Corel má možnost ukládat v režimu kompatibility, tedy tak, aby šlo CDR z Corel Draw 12 otevřít (a up…
Zarniwúp 05.02.2015 15:42
Zarniwúp

Těch vektorových obrázků najdeš velmi pomálu. Můžeš zmínit snad pouze cLiparty, které známe z Wordu. Ale i ty WMF (Windows meta file) umožňují a často jsou mixem vektorů a bitmapy.

Mě se líbí slovo "alébrž". Když jsem se koukal na net, dozvěděl jsem se, že jde o spojku odporovací a stupňovací. Příklad: Kterak sekati, aby stromy se neskotily na panstvo, alebrž na silnici

Když jsi ten tiskař, mohl bys mi prosím říct (jestli to víš), čím je podle tebe způsobeno, že jiní "tiskaři" například reklamních tiskovin, kterým občas posílám bitmapové obrázky (většinou exportované z vektorů v Corelu) mi je ve formátu PNG odmítají a trvají na tom, že jim to mám poslat v JPG nebo PDF? Aby to v JPG vypadalo k světu, raději nastavuji minimální komprimaci (soubor je pak cca 3x větší než v PNG)

první chyba je, že to exportuješ z vektoru do bitmapy - to má správně dělat až RIP v tiskárně a rovnou do cmykových rastrů.

PNG není tiskový formát, naopak JPEG ano (je definován v PDF, které nahradilo EPS/PS původních RIPů typu Linotype). To je důvod, proč tiskaři chtějí buď JPEG nebo TIFF, které mají svou přesnou a jasnou definici v rámci PDF a relativně prostou konverzi barvového prostoru RGB do CMYK - protože celá tisková strana (včetně tvého vmonotvaného obrázku) je dnes v PDF.

Nejlepší řešení je poslat jim to v EPS s fonty rozbitými do křivek.

Kvůli EPS u nás jednou brblali taky. Řešili něco s průhledností a problémy na RIPu - a zrovna u IA katalogu, kde si tvůrce obzvláště vyhrál.
Obecně by měl zákazník maximálně vyhovět DTP studiu (DTP může, ale nemusí být stejná firma s tiskárnou), aby mohl vyžadovat maximálně kvalitní výsledek. Tedy dát DTP přesně to, co chce. Tak jak to napíšu to vyzní děsně, ale je to tak. Už z toho důvodu, že třeba u nás mají v DTP v podstatě zakázáno sahat do dat od zákazníka. Teoreticky totiž dost často nelze rozeznat chybu od záměru. Divné? Ani moc ne, viděl jsem záměrně obrácené jednotlivé stránky v katalogu, záměrně "zneužité" nastavení přetisků, etc. etc... Výsledek je ten, že vracím zjevné chyby až od stroje a přitom nevím, jestli se skutečně jedná o chybu. Přitom odpovědnost (a to i hmotná) je i moje... Do toho se samozřejmě montují termíny, plán výroby..
Tohle je ale téma na samostatný článek. :-)

já nevím, já chodil vždycky až k RIPu :-)

Obecně platí, že ten kdo dělá podklady pro tiskárnu by měl vědět, co tiskárna (nebo DTP studio, které to domontuje do většího celku) podporuje a co ne a případné "pokusy" si dělat nanečisto a s dostatečnou časovou rezervou. :-)

Tím do toho nechci nijak fušovat, jsem už jen prostý divák, já DTP dělal v porevolučních dobách, kdy se ještě svítilo na filmy a poslední věci jsem předával někdy před 17 lety na ultramoderní PDFkový RIP, tehdejší výkřik techniky. :-)

EPS u nás samozřejmě přijímají a pokud jej přijímají, tak si s ním samozřejmě musí i poradit. Je to o komunikaci. Samozřejmě tehdejší problémy nebyly problémy zákazníka, ale problémy naše. Řešily se ale za účasti zákazníka (větší reklamní agentura), ono to jinak ani nejde.
Horší přístup by byl - my problémy nemáme, my jsme king - a vytisknout to s chybami. Což se taky stává.

Jak píše TW.
Z Corelu je škoda to exportovat do bitmapy, pokud máš komplet hotovou stránku, publikovat do tiskového PDF. Obecně z hlavy nevím standard, ale bude to X/1a, nebo X/3, další po dohodě s tiskárnou. To není samolibost, nebo ústupek tiskárně, ale způsob, jak dosáhnout co nejlepší výsledek.

Díky oběma za info.
Nemám celou stránku, dělám jen inzerát v jimi zadaných rozměrech (třeba100x70mm), který oni pak vlepí v jejich sázecím programu na stránku. Protože třeba zrovna naše firemní logo někdo přede mnou udělal vyšrafované pomocí dvobarevné "vzorové výplně", které je jaksi nekompatibilní i mezi verzemi Corelu, tak jsem to vždy raději exportoval. Teď už jsem ho překreslil pomocí čar...

Corel má možnost ukládat v režimu kompatibility, tedy tak, aby šlo CDR z Corel Draw 12 otevřít (a upravovat) třeba v Corel Draw 8 (dvanáctka je poslední, se kterou jsem si "hrál"), otázka je, co to udělá s různými použitými filtry a jinými blbinkami v grafice, které starší verze nemusí znát.
Vzorová výplň - už si nepamatuju přesně, ale bude to zřejmě konkrétní vložená bitmapa, o které jiná verze Corelu nemusí nic vědět.
Není nad to, mít opakovaně používaná loga a obecně grafiku (je-li to možné) ve vektorech (křivkách, čarách).
Pokud to chtějí v JPG, nebo PDF, tak já bych se jim to snažil (samozřejmě po dohodě o konkrétním nastavení) dodávat v PDF. V PDF totiž zachováš vektory (texty, loga...), proto se PDF také používá. V takovém případě dosáhneš maximálně "nerozrastrovaného" výsledku, kdy pro rozlišení je omezující jen rozlišení osvitky# (a to je řádově někde jinde, než rozlišení pro bitmapy). Kupříkladu negativní texty (bez barvy na tmavém pozadí) budou vypadat tak, že ti vypadnou oči z ďůlků. :-)
K tomuhle bych se chtěl právě dostat v pokračování článků, ale je možné, že si ukousnu víc, než na co stačím...:-)
Obecně, pokud spolupracuješ s více DTP, nebo tiskárnami, snažil bych se dohodnout se všemi, jak dosáhnout co nejlepšího výsledku. Ono to je totiž pro grafika, či přesněji grafikovo know-how, různé DTP a tiskárny to mohou mít mírně odlišně, je dobré to znát.
V některých DTP se určitě budou šklíbit - "no jo, Korelák" (předsudky jsou sviňa, a dám ruku do ohně za to, že dost často berou v DTP zákazníka jinak vážně, když pracuje v Corelu, než když pracuje ve Photoshopu), ale na to bych kašlal, důležitý je výstup (PDF).

# Do určité míry.

Zpět na články Přidat komentář k článku Nahoru