<?xml version="1.0" encoding="windows-1250" ?>
<Documents>
	<Document about="YZ6820120925010070: Nevidomí skládali v Chebu maturitu ze slepoty">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>1.00</Skore>
			<Nazev>Nevidomí skládali v Chebu maturitu ze slepoty</Nazev>
			<Zdroj>denik.cz</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Odkaz>http://www.denik.cz/karlovarsky-kraj/nevidomi-skladali-v-chebu-maturitu-ze-slepoty-20120925.html</Odkaz>
			<Rubrika>Karlovarský kraj</Rubrika>
			<Oblast>Internet - Zpravodajství</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Cheb - Nakrájet cibuli, složit košili nebo jít na úřad. Z tak banálních záležitostí se bez zraku může stát problém. Aby tomu tak nebylo, pomáhají členové chebského TyfloCentra, kteří přichystali akci s názvem Tyflomat Cheb aneb maturita ze slepoty.
		
		"
		
		"Akce je určená pro těžce zrakově postižené spoluobčany, ale i pro zdravou veřejnost," vysvětlil nevidomý Emil Miklóš z chebského TyfloCentra a pokračoval: "Jejím cílem je podpořit mobilitu a nezávislost nevidomých, prohloubit jejich dovednosti, sebeobsluhu, ale také posílit jejich sebevědomí."
		
		Jak ale podotkl, vítaný byl každý. I lidé bez zrakového postižení si mohli v chebské čtenářské kavárně Joker vyzkoušet připravené úkoly - skládání košile, povlékání lůžkovin, oblékání kojence, krájení cibule a zdolání asi kilometrové trasy po městě. "Nejnáročnější je asi prostorová orientace," konstatoval Emil Miklóš.
		
		I když všichni obdrželi itinerář a měli s sebou 'strážné anděly' ze Střední zdravotnické školy v Chebu, nešlo o nic snadného. "A na konci trasy na účastníky čekal takzvaný orientační test, kde si lidé vyzkouší svůj odhad vzdáleností," popisoval.
		
		Přítomní také v rámci slepecké maturity absolvovali test ze společenské etikety a poskytnutí první pomoci. A na pěší zóně se nacházel také stánek s propagačními materiály včetně vybraných kompenzačních pomůcek a výrobky zrakově postižených, ale také zde vystoupili zrakově postižení umělci.
		
		Mimo řadu lidí bez zrakového postižení se akce zúčastnila asi dvacítka nevidomých z různých koutů České republiky, a to třeba z Ústí nad Labem, Plzně či Zlína.
		
		Z Karlových Varů přijela Markéta Žídková, která má zbytky zraku. "Nejvíc jsem byla zvědavá na to, jak zvládnu oblékání dítěte - panenky," popisovala. "Už jsem si vyzkoušela oblékaní živého dítěte, což nebyla snadná záležitost. Snad nejhorší bylo nasadit mu čepici."
		
		Podle Heleny Hradilové, která dorazila ze Zlína, by si akci měli vyzkoušet také vidoucí lidé. "Ti si mnohdy neuvědomují, jaký problém je auto zaparkované v cestě, reklamní áčka na chodníku a další podobné maličkosti," vysvětlovala. Do Chebu přijela s manželem, který na akci vystupoval.
		
		"Řekla jsem si, že když už tady jsem, tak si maturitu ze slepoty také vyzkouším. Sama jsem slabozraká, a tak zrak trochu využívám. Chtěla jsem proto využít šance zkusit poslepu různé činnosti," ucedla. Jak podotkla, ve své domácnosti si člověk rychle zvykne a vše si přizpůsobí svým potřebám. "Náročné je ale třeba vaření nebo péče o malé dítě v období, než začne mluvit. Jednoduchý samozřejmě není také pohyb venku, kde se stále prostředí mění," dodala.
		
		Akce Tyflomat aneb maturita ze slepoty se letos konala místo 'Nevidomých za volantem'. "Hledali jsme nějaké oživení, a tak bychom chtěli tyto dvě akce střídat," dodal Emil Miklóš.
		
		Odpoledne byla v kavárně Joker připravená ještě simulovaná střelba elektronickým paprskem na ozvučený cíl, doplňkovým programem celé akce byla také jízda na tandemovém kole."
		
		URL| http://www.denik.cz/karlovarsky-kraj/nevidomi-skladali-v-chebu-maturitu-ze-slepoty-20120925.html
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VCJB20120926010004: Osmdesát tisíc lidí na stadionu, to byla paráda!">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.99</Skore>
			<Nazev>Osmdesát tisíc lidí na stadionu, to byla paráda!</Nazev>
			<Zdroj>Benešovský deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>JIŘÍ KALÁT</Autor>
			<Odkaz>http://www.benesovsky.denik.cz</Odkaz>
			<Rubrika>Benešovsko / Region</Rubrika>
			<Str.>002</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Středočeský kraj</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Rozhovor s Leošem Lacinou, českým paralympionikem, který se svým spoluhráčem Radkem Procházkou přivezli do České republiky stříbrnou medaili z her v Londýně
		
		Kutná Hora – Zatímco Letní olympijské hry v Londýně se nesly na vlně bohaté mediální přízně, jejich sesterské – paralympijské na tom byly o něco hůře. Přitom čeští reprezentanti přivezli jedenáct medailí z šesti sportů. Jedním z úspěšných byl i kutnohorský rodák Leoš Lacina, který soutěží ve sportu jménem boccia.
		
		- Když to vezmu úplně od začátku. Jak jste se dostal ke hře zvané boccia?
		
		Já jsem k tomu přišel tak trochu jako slepý k houslím. Přijel jsem na narozeniny kamaráda Jožky Fučíka do Staré Paky a on před tamní sokolovnou v rámci oslavy pořádal malý turnaj. Já jsem na to koukal a zaujalo mě to, hlavně že hrají lidi na vozíku. No a potřebovali člověka ke hře, a tak jsem to zkusil. Nejdříve jsem to tam jen tak házel, nezatěžovala mě žádná pravidla, a hrál jsem to, jak to šlo, a ono mi to fakt šlo. Porazil jsem dokonce úřadujícího mistra republiky, který byl na oslavě také. Od té doby si mě všiml Standa Doskočil, který tenkrát vedl Tělovýchovnou jednotu ve Valašském Meziříčí, a nabídl mi hrát. Já v té době sháněl něco k plavání, jako vozíčkář potřebuji pohyb, je to nejlepší rehabilitace a nezakrní mi svaly, no tak jsem to vzal.
		
		- Jak dlouho jste hrál, než se vám podařilo dostat se na paralympiádu?
		
		Pět let jsem byl v reprezentaci, ale před tím jsem dva roky hrál druhou ligu, než jsem se dostal do první, takže bych to viděl tak na osm let.
		
		- Co byla vaše první reakce, když jste se dozvěděl, že jede český tým na olympiádu?
		
		No, pocit to byl úžasný, ale ono to k tomu tak nějak směřovalo. Cestu vydláždili už kluci v Pekingu, Radek Procházka s Láďou Krtinou zadělali na počitatelné body.
		
		- Jak a kde se nakonec rozhodlo?
		
		Takže na mistrovství Evropy jsme zabrali dobré body, ale až potom přišel sice méně bodovaný, ale o to pro nás důležitější turnaj světového poháru v Belfastu v severním Irsku. Tam to pak již bylo o bytí či nebytí, o tom, jestli pojedeme do Londýna, a nebo ne. Zúčastnilo se dvaatřicet zemí, bojovalo se o osm míst s tím, že jedna pozice patřila Anglii jako pořádající zemi. Tam jsme skončili třetí, a tím jsme si upevnili čtvrtou příčku na světě. Takže jsme vydobyli zlatý střed a jelo se do Londýna.
		
		- Jak probíhala vaše příprava?
		
		No musel jsem omezit práci, jelikož už jenom nominace na paralympiádu je výsledek čtyřleté dřiny, není to je ten rok, takže se na to člověk musí pořádně připravit, ale hlavně se nominovat do reprezentace. Což znamená být pořád tak do třetího místa, aby měl sportovec stabilní formu. Což se nakonec povedlo. Pak jsme si museli najít sponzory. Mně naštěstí přispívalo město Kutná Hora, ale to nepokrylo všechny náklady. Takže v rámci posledního roku jsme hledali mecenáše, abychom na to měli, jelikož vyjma přípravy v Česku jsme potřebovali i zahraniční trénink. Když je nejlepší pár, potřebuje soutěžit se srovnatelnými páry, aby se mohl zlepšit. Takže jsme odjeli trénovat třeba na Slovensko nebo do kanadského Montrealu, britského Manchesteru nebo do Portugalska. Byly s tím spojené nemalé výdaje, jelikož my nejsme jenom dva, ale čtyři, protože potřebujeme každý asistenta, u mě je to Daniela Pechová, který nám pomáhá během hry, ale i mimo hřiště. Soutěžíme v kategorii BC 4, což je skupina "s nejlehčím postižením", ale i tak je jejich pomoc neocenitelná. Občas s námi jel i trenér Radek Černý, který s námi byl i na paralympiádě.
		
		- Kde jste trénoval, když jste byl doma?
		
		Jsem moc rád, že jsem mohl trénovat v Základní škole Jana Palacha v Kutné Hoře, kde mi dovolili se připravovat. V malé tělocvičně je nakreslený kurt, kde mají sice trochu jiný povrch, ale tento trénink byl k nezaplacení.
		
		- Jak na vás působila atmosféra paralympiády samotné?
		
		Já jsem tam byl poprvé, takže pro mě bylo všechno "hodně, hodně mega". Mistrovství Evropy mělo nějakou atmosféru, mistrovství světa bylo trošku zklamání, ale když se podívám na olympiádu, tak to bylo ohromné. Kamarádi, co již byli na několikátých hrách, mi říkali, že je to všechno o lidech, a co se toho týkalo, nejlepší byla olympiáda. Pro mě to byl zážitek, protože osmdesát tisíc lidí na stadionu, jsem nikde neviděl. Ještě když hecují, tleskají, skandují a fandí, tak je to neuvěřitelné.
		
		- Co například britská média, jak se o vás zajímala?
		
		Co se týká médií, tak zájem je nesrovnatelný třeba s tím, co se děje v Česku, to absolutně. Takže nám to připadalo, že olympiáda přešla do paralympiády a vůbec jsme neviděli ten rozdíl. V tomto ohledu to bylo pořád stejné, sportoviště naprosto nacpané, ochozy zaplněné, všude bylo kolem stadionu neuvěřitelné množství lidí a v televizi běžely všechny sporty.
		
		- Měli jste čas se podívat do města nebo na další sporty?
		
		Určitě. Měli jsme dobrovolnice, které tedy byly Češky, ale žily v Anglii, ty nám hodně pomáhaly a staraly se o nás. Když se člověk vydal do města, tak okamžitě přišli usměvaví dobrovolníci, kteří pomohli, navedli a nebo i dovedli, kam bylo potřeba. Hodně mě překvapilo, že byl problém sehnat lístky na sporty. Za námi přijely holky od nás, rozhodčí boccie, ale horko těžko jsme jim sháněli lístky na boccii, a to nemluvím o dalších sportech, třeba basketbale a nebo ragby, ty byly vyprodané dávno dopředu.
		
		- Který zápas vám nejvíce ulpěl v paměti?
		
		Každý měl svá specifika. Než jsme hráli o zlatou medaili, museli jsme se prodrat přes skupinu, která nám na začátku moc velkou radost nedělala. Každý zápas byl jiný. Ve skupině jsme měli mistry světa a zlaté z Pekingu, potom mistry Asie a nakonec Portugalsko, což je Mekka boccie. Takže mohu říct hodně silní soupeři. Těžký zápas byl každopádně s Hong Kongem. Pět nula jsme prohrávali, ale nakonec jsme to otočili na 6:5, to byl infarktový zápas pro diváky. S Portugalci jsme hráli 6:1. Když jsme postoupili přes Kanadu, tak nám fanoušci, převážně kanadští, tleskali a to mě hodně dodávalo sil. Vše bylo takové přátelské a celá paralympiáda se nesla v podobném duchu.
		
		- Užil jste si oficiální ceremoniály?
		
		Už jenom "open ceremony" bylo fantastické, to je taková atmosféra plná barev a všeho, to televize nemůže všechno postihnout, ale tam to člověk vnímá 3D včetně zvuku, a to ani nemluvím o tom závěrečném ceremoniálu, no naprostá krása. Byl jsem hrozně rád, že jsem mohl reprezentovat Českou republiku, vyhrát pro ni stříbrnou medaili, a vylepšit tak výkon z her v Pekingu. Na závěr se objevilo hodně emocí, někdo tam už byl počtvrté a medaili nezískal, já tam byl vůbec poprvé a vezl jsem si hned stříbro. Objevovaly se i slzy.
		
		- Stříbrná medaile musela těšit nejen vás, ale i vaše okolí. Jaké byly reakce?
		
		Mnoho lidí, zvláště ti nejbližší blahopřáli bezprostředně po zápase a ti, co mohli, pak přijeli na letiště, kam nás přivezl vládní speciál. Tam čekali zástupci sněmovny v čele s paní Miroslavou Němcovou. O něco později nás přijal i premiér České republiky Petr Nečas. To bylo opravdu silné.
		
		- Co se pro vás nyní po hrách v Londýně změnilo?
		
		Doufám, že ta medaile nám pomůže otevřít cesty k dalšímu sponzorům, protože další mistrovství světa i Evropy se blíží, a nakonec snad zase ta paralympiáda.
		
		---
		
		Leoš Lacina Leoš Lacina zůstal na vozíku po úrazu, který se mu stal při skoku do vody, kdy se pod ním utrhl břeh a on si zlomil pátý krční obratel. Zůstal ochrnutý na ruce i nohy. Chtěl být samostatný a nezávislý, a tak se pustil do intenzivní rehabilitace. Od rehabilitace byl jen krůček ke sportu. Jako léčba šokem bylo plavání. K boccie se dostal zásluhou kamaráda v roce 2004 a hrál tuto hru zpočátku jen pro zábavu. Časem se mu začalo dařit a dostal se až do první ligy. Po zvládnutí mezinárodních turnajů se kvalifikoval na Letní paralympijské hry (LPH) v Londýně. Leoš Lacina má rád hudbu, staré české filmy, počítače a je příznivcem alternativní medicíny. Dosavadní úspěchy: Défi Sportif Games 2012, Montreal, Kanada – 3. místo, Český pohár OZP CUP 2011 – 3. místo, Boccia World Cup 2011, Ulster, Severní Irsko – 3. místo, Otevřené mistrovství Cheshire Cup 2011 v Anglii – 5. místo, Otevřené mistrovství Riverland Cup 2011 v Nizozemsku – 2. místo, Olympijské hry Londýn 2012, 2. místo. Zdroj: www.paralympic.cz
		
		Co je vlastně boccia? Paralympijský piktogram Boccia (boča) je tradiční rekreační sport pro atlety, kteří jsou vzhledem ke svému tělesnému postižení odkázáni na invalidní vozík. Jedná se o modifikaci klasických her (bocce, boules, pétanque, lawn bowling). Původně byla zamýšlena jako hra pro postižené dětskou obrnou, v dnešní době ji však provozují i sportovci s jinými vážnými poruchami hybnosti. Boccia je jedním ze tří paralympijských sportů, jež nemají protějšek v programu letních olympijských her. Hra boccia vyžaduje od hráčů značné soustředění. Cílem hry je hodit míč co nejblíže k cílovému míčku, neboli "jacku". Hraje se převážně v tělocvičnách či na otevřených kurtech s rovným a tvrdým povrchem. Soutěžit mohou jednotlivci, dvojice nebo tříčlenné týmy, které mohou mít i náhradníky. Při soutěžích nezáleží na pohlaví hráčů. Hrací plocha má rozměry 2,5 x 6 metrů s dvoumetrovým prázdným prostorem, jenž ji obklopuje. Míče jsou kožené, mají hmotnost 275 gramů a obvod 270 milimetrů. Zdroj: www.wikipedia.cz
		
		Foto: LEOŠ LACINA A RADEK PROCHÁZKA s medailemi z Paralympiády v Londýně.
		Foto: archiv Leoše Laciny
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="DCMF20120926130005: &quot;Chytré&quot; přístroje pomohou postavit nemocné dřív na nohy">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.95</Skore>
			<Nazev>"Chytré" přístroje pomohou postavit nemocné dřív na nohy</Nazev>
			<Zdroj>Mladá fronta Dnes</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>Jitka Janečková</Autor>
			<Odkaz>http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp</Odkaz>
			<Rubrika>Kraj Olomoucký</Rubrika>
			<Str.>002</Str.>
			<Mutace>Mladá fronta DNES - Olomoucký kraj</Mutace>
			<Oblast>Celostátní deníky</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Olomoucká fakultní nemocnice pořídila za 35 milionů korun supermoderní vybavení pro rehabilitaci lidí po vážných úrazech nebo cévních mozkových příhodách.
		
		OLOMOUC Lidi, kteří se uzdravují po mozkové mrtvici, vážných úrazech či zánětlivých neurologických onemocněních, čeká při návratu do života v olomoucké fakultní nemocnici zase o něco snazší cesta. A to díky novým technologiím určeným pro rehabilitaci. Ty pomohou nejen nemocným, ale ulehčí i práci personálu. Pořízení nových přístrojů přišlo na celkem 35 milionů korun, přičemž téměř 30 milionů šlo z evropských peněz.
		"Kombinace všech technologií, které jsme díky projektu mohli pořídit, nemá konkurenci v rámci střední Evropy. Moderní přístroje nám umožňují pracovat s takřka nepohyblivými pacienty. Navíc snižují i fyzické nároky na personál," popsal primář oddělení rehabilitace Alois Krobot. Lůžkovou částí jím vedeného oddělení ročně projde 700 až 800 pacientů. Hlavním přínosem do vybavení investovaných desítek milionů je šance nemocného dříve znovu "rozhýbat". Což mu pomůže nejen zdravotně. Čím dřív začne opět chodit nebo hýbat dočasně ochrnutou rukou, tím rychleji se mu vrátí také psychická pohoda. A kratší doba léčení znamená i pro zdravotnictví menší výdaje. Zatímco dřív se podle Krobota třeba člověk postižený po cévní mozkové příhodě postavil poprvé na nohy asi po dvou až třech měsících, s pomocí hypermoderních přístrojů to může být někdy už po dvou až třech týdnech. "Na naše pracoviště se soustředí pacienti po akutních úrazech, cévních mozkových příhodách a podobně. Pro ty, kteří mají těžkou ztrátu pohybových funkcí, jsou určené robotické rehabilitační technologie," řekl Krobot.
		Jednou z nich je simulátor chůze v závěsu na pohyblivém pásu. "Kromě zrakové zpětné vazby, kdy pacient na monitoru sleduje pohyb svých nohou, a současně elektrofyziologické kontroly umožňuje přístroj přesně dávkovat odlehčení tělesné hmotnosti," nastiňuje Krobot. Další systém, takzvaný analytický chodící pás, už je určený pro lidi, kteří jsou schopní samostatnější chůze. "Reálné prostředí lze simulovat pomocí videoprojekce, například můžeme pacientovi do cesty postavit virtuální schod či jinou překážku, kterou musí překročit," upřesnil Krobot.
		Speciální kardiologický ergometr díky nynějšímu projektu získala zase Klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace. "Personál může na monitoru vidět až šest pacientů současně a podle aktuálních hodnot pak i upravit režim jejich cvičení," popsala přednostka kliniky Eliška Sovová.
		
		---
		
		Speciální vybavení za 35 milionů korun
		
		Pořízení nových přístrojů pro Fakultní nemocnici v Olomouci, které nemají podle lékařů konkurenci v celé střední Evropě, přišlo na 35 milionů korun. Robotické rehabilitační technologie pomohou pacientům, kteří mají těžkou ztrátu pohybových funkcí. Jednou z nich je simulátor chůze v závěsu na pohyblivém pásu. Takzvaný analytický chodící pás umí pomocí videoprojekce simulovat reálné prostředí. Klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace zase získala speciální kardiologický ergometr.
		
		Dřív se člověk po cévní mozkové příhodě postavil na nohy po dvou až třech měsících, teď to může být po 2 až 3 týdnech.
		
		Foto: Simulátor chůze Jedním z nových přístrojů v nemocnici je simulátor chůze na pohyblivém pásu (na snímku).
		Foto: Petr Janeček, MF DNES
		
		Mutace - Mladá fronta DNES - Olomoucký kraj
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="COZA20120924010014: Pacientů s doporučením od praktika v očních ambulancích ubývá">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.95</Skore>
			<Nazev>Pacientů s doporučením od praktika v očních ambulancích ubývá</Nazev>
			<Zdroj>Zdravotnické noviny (ZN Ambit Media)</Zdroj>
			<Datum>24.09.2012</Datum>
			<Autor>jat</Autor>
			<Odkaz>http://www.zdravky.cz</Odkaz>
			<Rubrika>Pro lékařské praxe</Rubrika>
			<Str.>009</Str.>
			<Oblast>Časopisy - oborové tituly</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Jako každým rokem, i letos se před letními prázdninami sjeli ke svému výročnímu setkání členové České společnosti mladých oftalmologů. S její předsedkyní MUDr. Pavlou Dohnalovou si ZN povídaly o praktických aspektech spolupráce ambulantních očních lékařů s jejich kolegy z primární péče.
		
		- S čím mohou ambulantním oftalmologům pomoci praktičtí lékaři? Co vše by měli zvládnout?
		
		To nelze tak jednoznačně určit. Pacienti navštěvují praktického lékaře většinou s méně závažnými očními problémy – např. s tím, že mají červené oko, které slzí, pálí a zalepuje se. Jde o běžné příznaky zánětu spojivek, které praktik může úspěšně zvládnout předpisem antibiotických očních kapek. Mohlo by se ale jednat také o jiné, závažnější onemocnění – například zánět rohovky. V tom případě může být léčba odlišná a nevhodně zvolené léky mohou hojení i zkomplikovat. Na jedné straně je tedy dobře, že se praktik snaží vyřešit pacientovy obtíže, ale na straně druhé nemá takové možnosti jako oftalmolog a bez podrobnějšího vyšetření pomocí speciálních přístrojů je pro něj správná diagnostika obtížná. Pokud je tedy anamnéza nejasná, potíže nejsou úplně typické nebo se po zaléčení stav nelepší, je nutné odeslat pacienta k oftalmologovi. Snažíme se vždy tyto akutní pacienty ošetřit v co nejkratší době, ale v některých oblastech, kde je očních lékařů méně a jsou tam dlouhé objednací doby, to může být trochu problém.
		
		- Součástí pravidelné prohlídky u praktika je zkoušení zrakové ostrosti. Je to dostatečné?
		
		Domnívám se, že ve většině případů ano. Velmi záleží na tom, jaké má praktický lékař vybavení – zda má podsvětlený optotyp, kde v ambulanci ho má umístěný a zda je dodržena správná vzdálenost na čtení. Občas se totiž stává, že přijde pacient od praktika s doporučením k vyšetření pro zhoršené vidění. Oftalmolog u něj otestuje zrakovou ostrost a zjistí, že vidí normálně. Podrobnějšími otázkami se pak ukáže například to, že optotyp byl příliš blízko okna a pacientovi se při čtení leskl. Velmi důležité je vyšetřování zrakové ostrosti v ordinacích pediatrů, zvláště u dětí v předškolním věku kvůli odhalení tupozrakosti. Tuto vadu je totiž možno léčit pouze do šesti let věku. Bohužel při zkoušce vidění u pediatra se někdy stává, že děti při zakrývání očí trochu švindlují – třeba i ve snaze vyhovět –, čímž se vada může opomenout. Ve školním věku je pak již na léčení pozdě. Praktičtí lékaři by tedy vždy měli dbát na to, aby malým pacientům při zkoušení zrakové ostrosti oči zakrýval rodič nebo dětská sestra.
		
		- Jaké je optimální umístění optotypu?
		
		Z pohledu pacienta se na něm nesmí odrážet žádné vedlejší světlo, hlavně ne přímé sluneční, důležité také je, aby osvětlení ordinace bylo souměrné a pacient nebyl oslněn např. stolní čtecí lampičkou. Ideální je optotyp podsvětlený nebo projekční (případně speciální LCD monitor), ale ty už jsou poněkud dražší. Mají ovšem tu výhodu, že jsou nastavitelné na jakoukoliv čtecí vzdálenost v rozmezí od 3,5 do 6 metrů, takže je lze použít i v menších ordinacích. Pokud mají praktici klasický závěsný optotyp, musejí přesně dodržet čtecí vzdálenost 5 nebo 6 metrů podle konstrukce dané tabule. Důležité ale je, že se vyšetřením vizu v rámci preventivních prohlídek vůbec zabývají a jsou schopni odhalit problémy s viděním. Z praktického hlediska je důležitá nejen přesná hodnota zrakové ostrosti, ale i to, jak pacient svou kvalitu vidění vnímá. Je zajímavé, že v tom jsou mezi pacienty velké rozdíly. Někdo je spokojen s velmi nízkou zrakovou ostrostí a tvrdí, že vidí dobře, přitom ale sotva přečte první řádek optotypu. Jiný člověk v podobné situaci, který přečte i druhý nejmenší řádek, je naopak zoufalý, jak špatně vidí. Je tedy velmi účelné, když praktický lékař přihlédne i k těmto okolnostem a posoudí, zda dotyčný opravdu potřebuje péči oftalmologa. V tom je role praktika velmi důležitá.
		
		- Funguje spolupráce s praktickými lékaři dobře?
		
		V zásadě ano, i když podle mých zkušeností chodí do ordinací oftalmologů méně pacientů s doporučením od svého praktika, než tomu bývalo dříve. Týdně ošetřím okolo 120 až 150 pacientů a jen necelá desetina z nich přijde na doporučení. Praktičtí lékaři k oftalmologům posílají nejčastěji pacienty s různými poruchami vidění, záněty, úrazy, ale také např. mladší osoby s nově diagnostikovanou hypertenzí, protože podle stavu cév na sítnici se dá určit, zda již došlo již k trvalejším změnám na cévním řečišti. Nejčastěji dnes ale lidé přicházejí na oční vyšetření sami od sebe. Většinou mají konkrétní problém, ale někdy požadují jen preventivní prohlídku. Díky větší informovanosti veřejnosti už řada lidí ví, že existují oční choroby, které v počátečním stadiu nezpůsobují žádné subjektivní potíže, a přesto pomalu dochází k poškození některých očních struktur. Pokud se problém zjistí včas, bývá léčba úspěšná. Když ale pacient přijde až ve chvíli, kdy má výrazné potíže, může už být na záchranu vidění pozdě.
		
		- A jak s ostatními ambulantními specialisty?
		
		Osobně mám vynikající spolupráci s diabetologem. U pacientů s diabetem je z důvodu rizika vzniku diabetické retinopatie doporučena oční kontrola jednou za dva roky. Často u nich odhalíme díky pravidelným kontrolám třeba i počínající glaukom – diabetes je totiž jedním z jeho rizikových faktorů.
		
		- Která další onemocnění se mohou projevit očními obtížemi?
		
		Větší skupinu tvoří třeba systémové choroby pojiva a revmatická onemocnění, např. ankylozující spondylitida, která se někdy projeví zánětem duhovky. To je právě situace, kdy pacienta bolí jedno oko a může mít podobné příznaky jako při zánětu spojivek. V tomto případě je však zásadní odeslat nemocného ihned k oftalmologovi, protože uvnitř oka mohou vznikat trvalé pozánětlivé změny, např. srůsty duhovky, které pak následně omezují kvalitu vidění. Po zaléčení očních projevů zánětu duhovky nejasného původu doporučujeme vždy pacienta na vyšetření k revmatologovi. V oku se může projevit i řada jiných celkových onemocnění včetně nádorových metastáz.
		
		- Jsou u některých z běžně indikovaných léků známy nežádoucí účinky na oko?
		
		Například některá antiarytmika způsobují usazeniny v rohovce, jež následně zhoršují vidění. Pacienti, kteří je užívají, by tedy měli být pravidelně pod kontrolou oftalmologa. Podobná je situace s antirevmatiky.
		
		- Existuje nějaké riziko i u oftalmologických přípravků, které nejsou vázány na předpis?
		
		U skupiny umělých slz žádná vážná rizika nehrozí, proto je možné užívat je dlouhodobě. Nicméně levnější přípravky nemívají takovou účinnost a musejí se kapat častěji. Jediné, v čem může tkvět jisté riziko, je, že většina kapek obsahuje konzervační látky, které mohou u citlivého jedince při dlouhodobé aplikaci způsobovat podráždění oka. To platí obecně o všech kapkách – nejen o umělých slzách – a je třeba na to myslet především u pacientů s glaukomem, kteří užívají kapky každodenně řadu let. V praxi je ale obtížné odlišit, která složka kapek případné podráždění oka způsobuje. V posledních letech se začaly používat přípravky bez konzervačních látek, ale jejich benefit teprve musejí prokázat dlouhodobější klinické studie. K trvalému užívání nejsou příliš vhodné kapky určené pro zklidnění červených očí, které mají pouze krátkodobý kosmetický efekt vybělení spojivky za cenu vazokonstrikce jemných očních cév. Vždy je potřeba pátrat po příčině zarudnutí oka.
		
		- Je výhodnější, když je jedna produktová řada určena pro širší spektrum obtíží?
		
		Výhodou to určitě být může, zejména pokud jsou přípravky určené pro konkrétní onemocnění k dispozici v několika modifikacích, fixních kombinacích a formách, např. se stejnou účinnou látkou ve formě kapek i masti. Při výběru vhodné léčby je třeba brát v úvahu i věk a fyzické možnosti pacienta. Třeba starší lidé mají problémy s kapáním, které vyžaduje určitou koordinaci pohybů a zachování jemné motoriky prstů, tudíž je pro ně v některých případech efektivnější užití masti. Je potřeba se pacientů ptát, zda si už někdy kapali do oka a zda vědí, jak to mají správně dělat. Pokud ne, existují edukační letáky – správná technika aplikace je polovina úspěchu léčby.
		
		- Jak tedy správně kapat?
		
		Důležité je, aby se pacient žádnou částí balení nedotýkal oka, zejména v případě, pokud si léčí zánět – hrozí kontaminace léku. Je lepší kapat mimo rohovku, spíše do oblasti vnitřního koutku, kde je oko méně citlivé. Po vkápnutí doporučujeme oko jemně zavřít – nesvírat víčka – a na několik minut přidržet prstem oblast u vnitřního koutku vedle dolního slzného bodu, aby se zastavil odvod slz a prodloužila účinnost léku. Mast by měl pacient aplikovat tak, že lehce odtáhne spodní víčko, z tuby vymáčkne asi centimetr masti do spojivkového vaku a pak oko uzavře na dobu cca 5 až 10 minut.
		
		Foto: ZN
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="DCLN20120926010057: Hledá se bankéř. Zn.: centrální">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.94</Skore>
			<Nazev>Hledá se bankéř. Zn.: centrální</Nazev>
			<Zdroj>Lidové noviny</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>VOJTĚCH WOLF</Autor>
			<Odkaz>http://www.lidovky.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Domov / svět</Rubrika>
			<Str.>015</Str.>
			<Oblast>Celostátní deníky</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Britské ministerstvo financí hledá nového šéfa Bank of England. Zájemce oslovuje i přes časopisový inzerát
		
		PRAHA/LONDÝN Chcete se stát šéfem britské centrální Bank of England? Prvním krokem může být odpověď na časopisový inzerát.
		Prestižní britský týdeník The Economist zveřejnil ve svých zářijových číslech neobvyklý inzerát. Britské ministerstvo financí v něm vybízí k účasti ve výběrovém řízení na nástupce současného guvernéra centrální banky Mervyna Kinga. Jeho mandát končí v červnu příštího roku.
		O pozici se může ucházet prakticky jakýkoliv čtenář, který splňuje dané požadavky. Ty zahrnují například pracovní zkušenost na vysoké pozici v některé z mezinárodních institucí, jako je Mezinárodní měnový fond, či ve vedení některé velké banky nebo významné finanční instituce. Kromě toho musí dokonale ovládat problematiku makroekonomie a finančních trhů.
		Otevřenost výběrového řízení podtrhuje skutečnost, že o pozici guvernéra Bank of England se mohou ucházet i kandidáti se zrakovým postižením. Zadávací dokumentaci má britské ministerstvo financí přichystanou i ve slepeckém Braillovu písmu.
		Inzerát v The Economist zaujal i guvernéra České národní banky Miroslava Singera. "Toho inzerátu jsem si všiml a líbí se mi. Je to takové milé, britské. Ne, že by to mělo velký praktický význam, potenciální kandidáti jsou ministerstvu financí samozřejmě již známi, ale podtrhuje to otevřenost výběru," řekl Singer LN.
		Právě důraz na transparentnost a rovnou příležitost je hlavním důvodem, proč britské ministerstvo financí inzerát uveřejnilo. "V tomto případě se jedná o dlouhodobou tradici. Jakv The Economist, tak v listu Financial Times se občas objeví inzeráty i na vysoké pozice. Jedná se především o posty, které mají co do činění s veřejným sektorem... Inzerát zajistí, že nedojde k opomenutí někoho, kdo o pozici má zájem," potvrzuje Jan Bubeník z personální společnosti Bubenik Partners. Výhodou inzerátu oproti přímému oslovení kandidátů je podle Bubeníka také to, že inzerát osloví i uchazeče, kteří by jinak mohli být opomenuti – například proto, že odešli do dočasného důchodu nebo na mateřskou dovolenou.
		Inzeráty protřídí výběrová komise na britském ministerstvu financí, které bude mít při výběru nového guvernéra konečné slovo.
		Už teď se přitom spekuluje o favoritech volby, mluví se dokonce i o kandidátech ze zahraničí. Například sázkové kanceláře přisuzují velké šance na obsazení guvernérského křesla současnému guvernérovi kanadské centrální banky Markovi Carneymu.
		Ten však před nedávnem oznámil, že se chce hlavně soustředit na svou současnou práci. Objevily se i zvěsti, že budoucím šéfem Bank of England by mohl být Leszek Balcerowicz, bývalý šéf polské centrální banky. "O Marku Carneym se mluví už nějakou dobu, i jméno Leszka Balcerowicze jsem viděl. Představit si to ale umím spíše u kandidátů z Commonwealthu," míní český guvernér Miroslav Singer. Jenže i pro britské kandidáty bude těžké probojovat se do závěrečných kol výběrového řízení. Ambice současného viceguvernéra Paula Tuckera nahradit svého šéfa zkomplikovalo zapojení několika britských bank do letní aféry s manipulacemi mezibankovní sazby Libor. Tucker o tom měl údajně vědět, Banka Barclays vyvázla z této aféry s rekordní pokutou ve výši 450 milionů dolarů. Skutečné důkazy, které by doložily, že Tucker omanipulacích věděl, ale předloženy nebyly. Jeho šance převzít příští léto vedení britské centrální banky jsou proto v současnosti odhadovány jako nejvyšší.
		
		Foto: Pán libry za rok končí. Mandát současného guvernéra Bank of England Mervyna Kinga vyprší příští rok v létě. Největší šanci ho nahradit má současný viceguvernér Paul Tucker.
		Foto REUTERS – ALASTAIR GRANT
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="COZA20120924010023: Aktuální situace v následné intenzivní a dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péči">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.91</Skore>
			<Nazev>Aktuální situace v následné intenzivní a dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péči</Nazev>
			<Zdroj>Zdravotnické noviny (ZN Ambit Media)</Zdroj>
			<Datum>24.09.2012</Datum>
			<Autor>red</Autor>
			<Odkaz>http://www.zdravky.cz</Odkaz>
			<Rubrika>Příloha - Infoservis</Rubrika>
			<Str.>001</Str.>
			<Oblast>Časopisy - oborové tituly</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>* Zdravotní služby
		
		Všeobecná zdravotní pojišťovna se v uplynulém roce, od června 2011 do července 2012, aktivně podílela na zmapování sítě pracovišť NIP a DIOP v rámci celé ČR, což byl jeden z úkolů pracovní skupiny pro řešení otázky zdravotních služeb na těchto pracovištích při Ministerstvu zdravotnictví ČR.
		
		Pracoviště následné intenzivní péče (NIP) poskytuje následnou lůžkovou péči v souladu § 9 odst. 2 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Jedná se o následnou lůžkovou péči, která je poskytována pacientovi, u kterého byla stanovena základní diagnóza a došlo u něj ke stabilizaci jeho zdravotního stavu po zvládnutí náhlé nemoci nebo náhlého zhoršení chronické nemoci, a jehož zdravotní stav vyžaduje doléčení nebo poskytnutí zejména léčebné rehabilitační péče. V rámci této lůžkové péče může být poskytována též následná intenzivní péče pacientům, kteří jsou částečně nebo úplně závislí na umělé podpoře základních životních funkcí.
		Typicky slouží takové pracoviště k péči o pacienty, u nichž došlo ke stabilizaci zdravotního stavu, jsou však dosud závislí na podpoře základních životních funkcí, obvykle na umělé plicní ventilaci. V rámci tohoto pracoviště jsou pacienti následně dále stratifikováni do 3 kategorií podle svého aktuál ního klinického stavu, tedy v závislosti na neurologickém nálezu, respektive dynamice jeho vývoje, na potřebě umělé plicní ventilace a na charakteru probíhající rehabilitace.
		Pracoviště dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče (DIOP) poskytuje dlouhodobou lůžkovou péči v souladu s § 9 odst. 2 písm. d) zákona č. 372/2011 Sb. Jedná se o dlouhodobou lůžkovou péči, která je poskytována pacientovi, jehož zdravotní stav nelze léčebnou péčí podstatně zlepšit a bez soustavného poskytování ošetřovatelské péče se zhoršuje. V rámci této lůžkové péče může být poskytována též intenzivní ošetřovatelská péče pacientům s poruchou základních životních funkcí.
		Pracoviště tohoto druhu poskytuje intenzivní ošetřovatelskou péči pacientům s poruchou vědomí nebo pacientům se závažným, nejčastěji neurologickým postižením, jejichž stav již nevyžaduje umělou plicní ventilaci, ale vyžaduje intenzivní dlouhodobou ošetřovatelskou péči o dýchací cesty. Dlouhodobou intenzivní ošetřovatelskou péčí o dýchací cesty se rozumí pravidelná toaleta dýchacích cest, oxygenoterapie, odsávání, nebu lizace a péče o tracheostomii.
		V rámci výše uvedené pracovní skupiny MZ ČR byla provedena komplexní pasportizace na všech pracovištích, která u nás poskytují péči NIP nebo DIOP, s cílem zjistit aktuální úroveň poskytování zdravotních služeb v této oblasti, včetně konkrétního prostředí jednotlivých pracovišť.
		Při pasportizaci byl posuzován lůžkový fond a jeho využití (počet lůžek, průměrná ošetřovací doba, procentuální využití lůžek, počet hospitalizovaných, spádové území pracoviště), personální zabezpečení pracoviště lékařským a nelékařským personálem, včetně zajištění ústavní pohotovostní služby, technické a věcné vybavení, včetně prostorových parametrů a vhodnosti umístění pracoviště v kontextu s lůžkovými zařízeními poskytujícími akutní zdravotní péči, a v neposlední řadě kooperace pracovišť NIP a DIOP s poskytovateli akutní lůžkové péče.
		Rovněž byla posuzována dostupnost komplementárních a konziliárních služeb (laboratoř klinické biochemie, mikrobiologie, radiodiagnostika, anesteziologie a resuscitace, chirurgie, vnitřní lékařství, neurologie) a naplnění dohodnutých kritérií pro přijetí pacienta na určitý typ pracoviště.
		Pracovní skupinu zajímalo i nastavení kvalitativních a procesních předpokladů (definice a zavádění lokálních standardů a jejich aktualizace, nastavení podmínek kontinuálního zlepšování kvality, hlášení nežádoucích a kritických událostí, včetně vyvození důsledků, sběr a třídění dat, hlášení dat, protiinfekční surveillance, aplikace antibiotik apod.). Posuzován byl i provozní řád, jeho schválení orgánem ochrany veřejného zdraví a platnost oprávnění k poskytování zdravotních služeb (provozování ZZ).
		Posuzování jednotlivých pracovišť probíhalo od listopadu 2011 do dubna 2012. Členy posuzující skupiny byli zástupci České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny ČLS JEP,
		pokračování na s. 2
		
		Zdravotní služby
		Aktuální situace...
		Dokončení ze s. 1
		zdravotních pojišťoven a Ministerstva zdravotnictví ČR.
		Pracovní skupina obecně konstatovala, že kvalita zdravotních služeb poskytovaných hodnocenými pracovišti má velice rozdílnou úroveň. Od vysoké úrovně, která překračuje charakter následné nebo dlouhodobé intenzivní péče, až po péči, která vykazuje velice závažné nedostatky, a to jak na poli stavebnětechnického zabezpečení, tak i léčebné a ošetřovatelské péče.
		Velmi se liší i průměrná délka hospitalizace, a to v rozmezí od 30 dnů až po několik let. Tento fakt je způsoben hlavně zásadním nepochopením základního určení tohoto typu péče. S tím souvisí i skutečnost, že z celého souboru pacientů ošetřovaných na lůžkách následné intenzivní péče za celou dobu provozu těchto pracovišť (což je přibližně 2 roky) pouze 4 pacienti byli propuštěni do domácího ošetření a profitovali z domácí umělé plicní ventilace (DUPV). Právě tak hodnotící skupinu zaujal fakt, že 90 % pacientů hospitalizovaných na pracovištích DIOP je indikováno přímo z lůžek akutní intenzivní péče a nikoliv z pracovišť NIP, což původní záměr při formulování požadavků na tyto typy pracovišť předpokládal.
		Pracovní skupinu zajímala i čekací doba pro přijetí na pracoviště NIP nebo DIOP. Pracovní skupina konstatovala, že v této oblasti existují výrazné regionální rozdíly. Delší čekací doba je zejména v těch regionech, kde se koncentrují superspecializované zdravotní služby. Závažným problémem je obtížný přesun pacientů do domácího prostředí a následné péče ostatních druhů.
		Z hlediska poskytování komplexních zdravotních služeb a pro zlepšení průchodnosti jednotlivých pracovišť NIP a DIOP považuje pracovní skupina za optimální jejich umístění v rámci zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb, které současně poskytuje i akutní lůžkovou péči.
		Výsledky pasportizace jednotlivých konkrétních pracovišť jsou velmi cenné pro další systémové kroky v rámci činnosti Pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví ČR pro restrukturalizaci intenzivní lůžkové zdravotní péče; budou rovněž využity pro další postup zdravotních pojišťoven v oblasti smluvní politiky, nejen pro tento typ zdravotních služeb, ale pro stanovení optimální sítě poskytovatelů intenzivní péče jako celku.
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="CZDA20120924010007: Prosím? Neslyším!">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.90</Skore>
			<Nazev>Prosím? Neslyším!</Nazev>
			<Zdroj>Dáša</Zdroj>
			<Datum>24.09.2012</Datum>
			<Autor>Hana Primusová</Autor>
			<Odkaz>http://www.burda.cz</Odkaz>
			<Rubrika>Dáša je zdravá</Rubrika>
			<Str.>012</Str.>
			<Oblast>Časopisy - společnost a životní styl</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Slova, která u seniorů nikoho nepřekvapí. Jenže nedoslýchavost je v současné době problémem čím dál většího počtu také mladších lidí.
		Odborník radí MUDr. Jana Mahdalíková, ORL, primářka lázní Miramare, Luhačovice
		
		Některé vady sluchu jsou vrozené, ale daleko víc je těch, které vzniknou až v průběhu života. Počet postižených stále stoupá a není pochyb, že hlavní vinu na tom nese čím dál hlučnější prostředí kolem nás. Sluchové buňky se v něm mnohem rychleji opotřebovávají, takže se dnes lékaři běžně setkávají s tím, že je dvacetiletý člověk má ve stavu, v jakém by je bylo v minulosti možno čekat až třeba u šedesátníka. Nedoslýchaví lidé si svůj problém často sami nechtějí připustit. Raději proto zesilují zvuk televize a do sluchátek si pouštějí hudbu také stále silněji, čímž si dále škodí.
		Hlavní rizika. Předčasná nedoslýchavost (presbyakuze) nejvíce ohrožuje pracovníky v hlučných provozech. Ale stejně rizikové jsou i koncerty a hudební festivaly s vysokou mírou hlasitosti. Pokud je někdo navštěvuje často a navíc si libuje v místech poblíž reprobeden, může s předčasnou nedoslýchavostí počítat téměř s jistotou. Totéž ovšem představuje hudba puštěná "na plné pecky" do sluchátek. Připočteme-li k tomu hlukový smog daný dopravním provozem a dalšími civilizačními "vymoženostmi", je jasné, že pro uši je toho opravdu moc a zkrátka to nezvládnou.
		Psychický dopad. Poruchy sluchu jsou ze všech smyslových vad psychicky nejhůře vnímány - dokonce ani slepí lidé svůj stav většinou nesnášejí tak špatně jako hluší. Ti se svým problémem cítí být vyřazeni ze společnosti, je jim trapné stále říkat: "Prosím? Cože? Nerozumím." Proto se víc a víc izolují. Někdy se přidává i obava, že si o nich druzí povídají "za jejich zády". Jindy se snaží svůj handicap tajit, aby se "neznemožnili", a raději třeba odpovídají "odhadem" (obvykle nesmyslně), než by dali najevo, že nerozuměli. To vše je značně frustrující, takže se k potížím sluchovým často přidruží poruchy psychické. A to v takové míře, že je na místě odborná terapie.
		Jak se chránit. Prevence je důležitá u všech chorob, ale u předčasné nedoslýchavosti je její role zásadní. Presbyakuse se totiž nedá řešit chirurgicky, lze ji jen zpomalit dodržováním sluchové hygieny, vazodilatační terapií, popřípadě podáváním vitaminů skupiny B. Proto se snažte sluch co nejvíce šetřit.
		- Vyhýbejte se místům s nadměrnou hlučností. Pokud jde o pracoviště, používejte "mušle". Na rockovém koncertě mohou pomoci ochranné zátky snižující intenzitu zvuku.
		- Muziku do sluchátek si pouštějte tiše (potěšíte tím i lidi kolem, kteří třeba mají odlišný hudební vkus).
		- V čím hlučnějším prostředí žijete (například v centru velkého města), tím více vyhledávejte relaxaci v tichu, nejlépe v klidné přírodě.
		- Přehrávače, televizi a rozhlas pouštějte jen tehdy, chcete-li je skutečně poslouchat. Odvykněte si je mít jako zbytečnou "kulisu".
		- Chraňte se před stresem a vyčerpáním. I to jsou totiž rizikové faktory. Prospějí lázeňské pobyty zaměřené na celkovou regeneraci sil. Pozitivní efekt na organizmus se projeví už zhruba po čtrnácti dnech.
		Další problémy. Nedoslýchavost či hučení v uších (tinnitus) mohou způsobit také záněty středního ucha i další onemocnění či léky. Následkem silného zvuku (výbuch) může být akutní akustický úraz. Ten je v některých případech léčitelný, záleží na stupni poškození. *
		
		---
		
		PŘÍSTROJE, KTERÉ UCHU POMÁHAJÍ
		
		Záleží na druhu a míře vady. * Hlavní pomoc pro nedoslýchavé představují sluchadla. Vyrábějí se jednak závěsná, jednak zvukovodová (ta prakticky nejsou vidět). Důležitější než vzhled je však kvalita elektroniky. Od ní se také odvíjí cena sluchadel: od 2700 do cca 24 tisíc Kč. Pojišťovna přispívá jedenkrát za pět let částkou od 2700 do 5100 Kč (podle stupně postižení). * Pacientům s velmi závažnou vadou sluchu může lékař doporučit takzvanou kochleární implantaci. Pod kůži se zavede maličký aparátek, z něhož vedou elektrody do vnitřního ucha. Zákrok se již řadu let provádí v Praze a od letoška nově také v Brně. CO DĚLAT PŘI POTÍŽÍCH SE SLUCHEM
		
		Neodkládejte vyšetření: 1 Orientační prohlídku sluchu vám udělá praktický lékař, specializovaná se provádějí v ordinacích ORL (otorinolaringologie). 2 Nejjednodušší je test za pomoci ladičky v odhlučněném prostředí. 3 Podrobnější vyšetření pak probíhá ve zvukové komoře, kterou má k dispozici ORL specialista. Sice se k němu můžete objednat rovnou, ale lepší je poradit se nejprve s praktickým lékařem. 4 Zhruba každý tisící novorozenec má vrozenou vadu sluchu. To však nepodléhá plošnému vyšetření, takže v některých porodnicích o to musíte požádat.
		
		Test: Máte dobré informace? Zkuste rozhodnout, který z následujících výroků je pravdivý a který patří jen mezi tradované omyly.
		
		1. Ten, kdo začne předčasně trpět nedoslýchavostí, to vždy má vrozené - je to dáno geny. 2. Snaha o správnou sluchovou hygienu, odbourávání stresu a relaxaci bránící vyčerpání může být dobrou prevencí sluchových vad. 3. Ohluchnutí způsobené náhlým velmi silným zvukem (třeba střelbou) bývá jenom dočasné. 4. Ve starším věku se nedoslýchavosti nikdo nevyhne, po osmdesátce jí trpí každý.
		
		Vyhodnocení: 1. Ne. V některých případech sice ano, ale u většiny lidí, kteří předčasně trpí poruchami sluchu, jde o důsledek pobytu v příliš hlušném prostředí, o následek některých nemocí (například zánět středního ucha) nebo požívání léků a jiných vnějších vlivů. 2. Ano. Stres, vyčerpání a celkové přetěžování organizmu obecně zhoršuje smyslové vnímání. Pokud se tomu snažíme předcházet, riziko předčasné nedoslýchavosti se snižuje. 3. Ano. Po takzvaném akutním akustickém úrazu se mnohdy sluch opět sám navrátí. Záleží na míře poškození. 4. Ne. Zhruba 10 % lidí i po 80. roce věku slyší velmi dobře.
		
		Foto: Poruchám sluchu se snažte předcházet.
		Foto: Profimedia.cz (2), archiv firem a archiv Burdy
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VJQU20120926010037: Ochrnutému mladíkovi shání peníze na léčbu i jeho bývalá škola">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.89</Skore>
			<Nazev>Ochrnutému mladíkovi shání peníze na léčbu i jeho bývalá škola</Nazev>
			<Zdroj>Brněnský deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>ZLATA PTÁČKOVÁ</Autor>
			<Odkaz>http://brnensky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Téma</Rubrika>
			<Str.>006</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Jihomoravský kraj</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Žďár nad Sázavou – Klíště. Drobný parazit, který dokáže člověku od základu změnit život. Jako se to stalo Petru Krábkovi ze Žďáru nad Sázavou. Před dvěma lety po kousnutí klíštětem onemocněl encefalitidou a úplně ochrnul. Naději, že se bude znovu hýbat, má ale stále. Díky speciálním léčebným kúrám ve slovenských Piešťanech. Platit mu je pomáhá i žďárská ZákladníškolaŠvermova,kamdřív chodil. Uspořádala pro něj benefiční akci a založila dárcovské konto. "To, že pro mě kamarádi, žáci a učitelé benefiční akci uspořádali, mne hodně potěšilo. Měl jsem zvláštní pocity," vypráví třiadvacetiletý mladík.
		Benefici s názvem Ruce pro Petra si začátkem loňského listopadu v tamním Kulturním domě a v hudebním klubu Batyskaf nenechalo ujít kolem tisíce lidí. Připravena pro ně byla výstava fotografií i výtvarných prací dětí, vystoupení současných a bývalých žáků a následně tří hudebních uskupení. "Na náš podnět byl zřízen účet u Konta Bariéry, což mimo jiné ukázalo na transparentnost akce," upozorňuje ředitel Základní školy Švermova Jaroslav Ptáček.
		Ve sbírce i na vstupném z dobročinného koncertu škola nakonec vybrala 142 tisíc korun. Lidé navíc mohou peníze na účet posílat i dál. "Stále funguje. Petr Krábek starší nás průběžně informuje o tom, na co peníze využívají," vypráví Ptáček.
		Z vybraných peněz Krábkovi platí speciální léčbu v zahraničí. Rehabilitační kúry mají třiadvacetiletému chlapci pomoci při postupném uzdravování. "Mám za sebou tři pobyty v sanatoriu v Piešťanech na Slovensku. Když jsem tam byl poprvé, strávil jsem v zařízeníměsíc. Dvě další kúry pak trvaly vždy čtrnáct dní. Cvičíme při nich ve speciálních oblecích. Řekl bych, že mi léčba pomáhá. Přestože je bolestivá," říká Krábek.
		Díky léčebným pobytům stále věří v úplné uzdravení. "Setkal jsem se tam s klukem, který má stejnou diagnózu. Díky této léčbě začal znovu hýbat rukama, a dokonce i chodit. Má naději a před sebou světlo v černém tunelu. Snad se mi podaří totéž," doufá mladý muž.
		Krábek se prakticky všechno musí naučit znovu. Neobejde se proto bez pomoci rodičů, sester a přátel. Právě ti ho také do piešťanského Adeli centra doprovázejí. "Po prvních čtrnácti dnech rehabilitace byl posun ve srovnání s klasickou rehabilitací opravdu velký. A to byl Petr na normální rehabilitaci v Kladrubech přes půl roku," chválí léčbu Krábkův kamarád Petr Petřek.
		Pobyt ve slovenském sanatoriu s unikátními rehabilitačními technikami však není levná záležitost. "Měsíční léčba nás tehdy vyšla na dvě stě tisíc korun, další dvě dvoutýdenní pak vždy zhruba na sto tisíc," říká matka ochrnutého chlapce Irena Krábková. Se zaplacením pobytů pomohly nejen peníze vybrané ve veřejné sbírce ve Žďáře nad Sázavou, ale také příspěvky od soukromých dárců.
		I přes svůj momentální zdravotní stav se mladík snaží zapojovat do dění kolem sebe. Zpívá v kapele, snaží se hrát na trubku a v červenci nechyběl na startu Běhu naděje ve Žďáře nad Sázavou.
		
		---
		
		142 tisíc korun získal na léčbu Petr Krábek díky benefiční akci a dárcovskému kontu. Benefici uspořádala Základní škola Švermova, kterou dřív navštěvoval. Ta také založila dárcovské konto.
		
		"Setkal jsem se tam s klukem, kterýmástejnou diagnózu. Díky této léčbě začal znovu hýbat rukama, a dokonce i chodit."
		
		Petr Krábek
		
		Foto: S NADĚJÍ. Díky alternativní léčebné kúře na Slovensku má Petr Krábek stále naději na uzdravení.
		Foto: archiv rodiny
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="YSON20120925010003: Autistické děti jim změnily život, do ústavu je ale matky nedaly">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.88</Skore>
			<Nazev>Autistické děti jim změnily život, do ústavu je ale matky nedaly</Nazev>
			<Zdroj>iDnes.cz - ona</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Autor>MF DNES, Jana Soukupová</Autor>
			<Odkaz>http://ona.idnes.cz/zivot-s-autistou-0eu-/zdravi.aspx?c=A120924_144739_zdravi_pet</Odkaz>
			<Rubrika>OnaDnes.cz / Zdraví</Rubrika>
			<Oblast>Internet - Životní styl, hobby, cestování, ženy a zdraví</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Všechny ženy z následujících příběhů spojuje jedno – narodilo se jim postižené dítě, které vyžaduje neustálou péči. Všechny odmítly dát svého syna nebo dceru do ústavu a starají se o ně samy. Co zažívá člověk, když se dozví, že má doma autistu, a co je na péči o něj nejtěžší?
		
		Zažívají permanentní únavu a strach. Nemohou ani na minutu vydechnout, protože jejich autista by mezitím mohl způsobit pohromu. A bojí se toho, co s jejich dítětem bude, až oni nebudou.
		
		Tady jsou příběhy rodin, které se starají o autistické dítě – právě těch u nás neustále přibývá.   Buchtovi a Lucie
		
		Zuzana Buchtová má dvě dcery: jednadvacetiletou vysokoškolačku Nicolu a šestnáctiletou Lucii, autistku. "Skoro do čtyř let se mladší dcera vyvíjela vlastně normálně, jen se mi zdálo, že mnohem hůř mluví," začíná své vyprávění štíhlá a pěstěná pětačtyřicátnice.
		
		U Lucky se postupně rozvíjel tzv. hyperkinetický syndrom – nedokázala vydržet na místě. Když její matka pojala podezření, že s dcerou není něco v pořádku, začala sama obíhat odborníky na neurologii, logopedii a foniatrii.
		
		"Atypický autismus s mentální retardací jí diagnostikovali až v sedmi letech, tedy bohužel dost pozdě – a za tu dobu se v péči o ni nadělaly chyby," říká Zuzana. Naráží tak na častý problém rodičů, kteří se s autistickým dítětem nedostanou včas ke správnému lékaři.
		
		Lucie tak sice chodila do speciální školky, ale tady ji třeba nutili, aby se naučila sama hrát. "Nechovali se k ní jako k autistovi, takže jsme obě zkusily jako psi," povzdechne si maminka a vysvětluje, že její dcera na rozdíl od klasických autistů vyžaduje kontakt a citové projevy, ale ve shodě s diagnózou trvá na opakujících se rituálech, kdy každé vybočení z navyklých postupů u ní vyvolá emoční záchvat.
		
		"Velice špatně usíná, po uložení do postele i dvě až tři hodiny křičí, vstává z postele a vrací se k nám, zkrátka vybíjí se," říká Zuzana. Matka dvou dcer nemá prarodiče ani jiné příbuzné, kteří by pomohli s hlídáním, a dokonce ani řidičák. Aby toho nebylo málo, také partnerský vztah nezůstal po narození postižené dcery bez následků. "Když jsem si měla vybrat, zda zbytky svých sil a času věnuji druhé dceři, nebo manželovi, vybrala jsem si svoje starší dítě," vysvětluje Zuzana.
		
		Na žádost Lucčiných družinářek, které těžce zvládaly dívčiny záchvaty vzteku – ve škole třeba holou rukou rozbila sklo – dostala malá autistka léky na uklidnění. Moc nepomohly a ona po nich ještě přibrala tak, že dnes váží 110 kilo. Je tedy o hodně větší i silnější než její matka a sestra Nicola. Když přišla do puberty, přestala navíc obě dvě respektovat. Do té doby totiž starší Nicola vlastně jako jediná dokázala Zuzaně s dcerou účinně pomoci.
		
		"Takže já jsem dnes vlastně permanentně unavená," přiznává maminka a líčí, že autistické dítě s IQ 40 není možné ani na chvíli nechat bez dozoru, protože si může kdykoliv ublížit. Tohle žádný rodič nemůže dlouhodobě zvládat. Kvůli permanentnímu stresu a únavě si tak její tělo začalo vybírat daň.
		
		"Onemocněla jsem Meniérovým syndromem, což je nemoc ve vnitřním uchu, při které ztrácím rovnováhu, občas neslyším a je mi špatně od žaludku, takže v takové chvíli mám dost co dělat sama se sebou a o Lucinku se vůbec nemůžu starat," vypráví Zuzana.
		
		Protože podle mínění Zuzany je nutné autistovi podřídit všechno, přestala chodit do práce, opustila všechny koníčky a rezignovala na jakýkoliv soukromý život. Dostala se tak do mnohaleté, takřka dokonalé izolace od okolního světa. Uzavřela se v tom svém, kde navíc citelně chybí peníze.
		
		"Občas se stalo, že na nás někdo zavolal policii, protože když si naše Lucinka zpívá, tak prostě křičí. Na uhýbavé i zlé pohledy v dopravních prostředcích jsem si zvykla, ale nejvíc mě trápí nejistota, co by se s Lucinkou stalo, kdybych se o ni nemohla starat – a že už mám nakročeno," strachuje se Zuzana a vypočítává chmurné scénáře: sama zůstat nemůže, ústavy jsou přeplněné, pak je tady Lucčin otec, ten má však náročnou práci a nemůže ji pustit, protože by z dávek nevyžili, a nakonec starší dcera, která studuje vysněnou vysokou školu.
		
		"Nemám právo chtít po ní, aby se jí vzdala," myslí si maminka a dodává, že život s Lucií ji nicméně naučil velké pokoře. A mnohé dal i starší dceři – jednou si bude vážit rodiny a zdravých dětí.  Růžičkovi a Toník
		
		Bývalá soustružnice Jaroslava Růžičková je podle učitelek a psycholožek příkladem ideálního rodiče pro postižené dítě. "Svého syna miluje přesně takového, jaký je, dokonale ho respektuje," říká speciální pedagožka Milada Tomášů z brněnského zařízení Elpis, které se věnuje postiženým dětem.
		
		Jaroslavě je osmačtyřicet, autista je její starší syn Antonín, kromě něho má ještě zdravou, o čtyři roky mladší dceru Lucii. Toník se narodil v Šumperku, kde se do osmi měsíců vyvíjel jako každé jiné dítě. Patrně po jednom z povinných dětských očkování se jeho stav prudce změnil. "Nehýbal se, nereagoval, jenom ležel a přestával i dýchat. Zmodral a já jsem šílela. Jediné, co mu pomáhalo, byla studená voda," vybavuje si maminka.
		
		Reakcí lékařů na zdravotní problémy dítěte bylo prohlášení, že se s tím nedá nic dělat a děcko beztak nejpozději do dvou let umře. Manželova rodina postiženého synka těžce přijímala, a tak se Jaroslava s oběma dětmi přestěhovala ke svým rodičům poblíž Brna. Maminka jí pak pro syna sehnala místo ve zdejší speciální školce pro postižené děti.
		
		"A tam ho postavili na nohy, naučili ho mluvit a vnímat," usmívá se Jaroslava. Velká bolest přišla z jiné strany. Otec obou dětí od rodiny utekl. "A vybral si k tomu mou nejlepší kamarádku," směje se s odstupem nezlomná žena.
		
		Beztak jí vždycky vadilo, že se manžel na veřejnosti za svého syna stydí a daleko víc se věnuje mladší zdravé dceři. Její narození však pomohlo i Jaroslavě – na svého synka byla až nezdravě upnutá, plakala, když ho nechávala ve školce. Tohle všechno se narozením Lucky srovnalo a Toník získal sestru, ke které si vytvořil okamžitě vřelý vztah.
		
		Toník se od malička choval jako většina autistů – nerad se mazlil a matka na něj nesměla sahat, zároveň však vyžadoval, aby byla pořád blízko něho. Život s ním sice není lehký, ale jeho maminka si to prostě nepřipouští. "Mám výhodu, že jsem sama hyperaktivní workoholik, kterému stačí třeba na pár minut si někde lehnout a odpočívat," vysvětluje.
		
		Podnájem ve vilce v satelitním městečku u Brna musela vzdát, protože tamní lidé se k synovi chovali tak, že to matka nesnesla. Někteří si na něj neustále stěžovali. "Když byl třeba na zahradě hlasitější, nadávali mu. Bydleli tam lidé materialisticky zaměření, ale máme štěstí i na jiné."
		
		Jaroslava nešetří optimismem a vypráví, že si teď díky hodné majitelce pronajala domek v chatové oblasti za Brnem. Peněz nemá nazbyt, otec dětí k tomu všemu přišel o práci a na každé dítě přispívá jednou tisícovkou. Jaroslava svůj vlastní příjem samozřejmě nemá, protože při péči o Toníka do práce jít nemůže.
		
		"Abych utáhla nájem, pomáhá mi s jídlem pro děti moje maminka," říká Jaroslava, které jednou za celoživotní péči o syna a za to, že státu ušetřila stovky tisíc za ústavní péči, vypočítají jako důchod životní minimum. Kamarády mimo Toníkovy učitelky také nemá, protože lidé obvykle jejího syna nechápou a při společně stráveném čase by je obtěžoval.
		
		"Ale já jdu místo povídání u kávičky stejně raději s dětmi na hřiště," směje se maminka, která plánuje, že až Toník v jedenadvaceti letech skončí školu, najde mu chráněnou dílnu, kde by byl mezi svými.
		
		"Jinak ale budeme bydlet spolu, pořád to zkrátka bude můj chlapeček. Život s ním mi přinesl všechno, co je důležité. Byla jsem nervák, vzteklá a hádavá a s ním musím být v pohodě. Takže teď, když je nějaká krize nebo problém, oba se tomu s Tondou smějeme."  Heroschovi - Víťa
		
		Učitelka klavíru Irena Heroschová si myslí, že za mentální postižení jejího Vítězslava může událost v těhotenství. Ve třetím měsíci dostala hnisavou angínu a na ni silná antibiotika. Synek, kterému je dnes osmnáct, se narodil s organickými změnami na mozku. Nemá sice autistické rysy, je empatický, radostný a na matku velmi upnutý, jenže prakticky nemluví a jeho hyperaktivita je pro neznalého člověka opravdu neuvěřitelná.
		
		Stačí mu velice krátký čas spánku a ve dne navíc doslova srší energií. V době našeho rozhovoru ve škole Elpis zůstal sotva pět minut bez intenzivního dozoru a za tu dobu stihl na dvoře nabrat náruč čerstvě pořezaných větví a poházet jimi všechny postele ve zdejší internátní ložnici.
		
		"Hned po porodu prakticky nespal. Naší paní doktorce se to nezdálo a poslala nás k neurologovi. Ten celý rok tvrdil, že je všechno v normě. Pak jsme šli za jiným, který to na nás naopak vypálil rovnou. Že máme přece postižené dítě, tak co bychom nechtěli," zmiňuje se matka o často necitlivém sdělování diagnózy od lékařů, která navíc často přichází pozdě.
		
		Po třech letech se Heroschovi odhodlali k početí dalšího dítěte a to se jim narodilo nejen zdravé, ale hned dvakrát. Sestry-dvojčata velice pomohly i staršímu bratrovi. Irena je ovšem od té doby doma, odpolední vyučování v hudebce je pro ni nedostupné. "Manžel je učitelem na základce, ale aby nás všechny uživil, musí dělat i jiné práce, takže domácí provoz je celý jenom na mně," vysvětluje Irena Heroschová.
		
		Cítí permanentní únavu, které se už léta nedokáže zbavit. "Já Víťu opravdu miluju, ale jestli po mně chcete slyšet, co je na tom dobrého, že se narodil postižený, tak musím říct, že vůbec nic," přiznává upřímně.
		
		Stálý dozor nad velkým osmnáctiletým hochem, který během vteřiny dokáže způsobit katastrofu, si maminky zdravých dětí jen stěží dokážou představit. "Zvlášť to, že jde o mentální postižení, je pro mě zlé. Klidně bych se tahala s dítětem na vozíku, jen kdybych si s ním mohla promluvit," povzdechne si Irena Heroschová.
		
		Po narození dvojčat bylo velké štěstí, že rodina bydlela u prarodičů v domku se zahrádkou. Na procházky se všemi dětmi nebylo ani pomyšlení. Přesto rodina sebrala odvahu a opakovaně vyrazila k moři.
		
		"S Víťou to ale nebyla právě klidná dovolená. Spíš v poklusu a prakticky jsme si neodpočinuli, protože v neznámém prostředí můžou vždycky přijít jeho neočekávané reakce. Takže jsme za ním vlastně pořád pochodovali. Myslím si zkrátka, že na chatě na Vysočině je mu líp. A tak jsme to moře s ním alespoň prozatím vzdali," přiznává Irena.
		
		Jako všechny maminky postižených dětí se i ona bojí budoucnosti. I té nejbližší. V Elpisu totiž může být Víťa ještě dva roky, ale co dál? Denní stacionáře jsou přeplněné, na různé ústavy se čeká déle než na domovy důchodců, protože pobyt v nich bývá samozřejmě dlouhodobější, vlastně skoro celoživotní. "Ale úplně nejhorší je pro mě představa, co bude, až já tady nebudu," strachuje se.
		
		I když má dvě dcery a jednou bude moc ráda, pokud se některá rozhodne o Víťu pečovat, rovnou jim říká, že to po nich nemůže chtít. Nedokáže se totiž srovnat s představou, že jedna z nich na sebe vezme takové celoživotní břímě. A navíc by si musela najít tolerantního a nejlépe i bohatého manžela, který by zaplatil občasnou péči o Víťu, aby to nebylo celý život jen na jeho ženě.
		
		Příběh Heroschových má i radostné momenty. "Jsme fungující rodina, manžel situaci dobře zvládá, a i když jsou krizové situace, držíme všichni i s dcerami pohromadě," usmívá se žena, která kvůli synovu postižení vystudovala na Masarykově univerzitě speciální pedagogiku. Anketa mezi rodiči synových spolužáků jí pomohla sestavit dotazník, který je součástí diplomové práce Specifika rodinného prostředí mentálně postiženého dítěte.
		
		URL| http://ona.idnes.cz/zivot-s-autistou-0eu-/zdravi.aspx?c=A120924_144739_zdravi_pet
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="DCMF20120926010048: Co s takovým člověkem?">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.87</Skore>
			<Nazev>Co s takovým člověkem?</Nazev>
			<Zdroj>Mladá fronta Dnes</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>Martin Stropnický</Autor>
			<Odkaz>http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp</Odkaz>
			<Rubrika>Názory</Rubrika>
			<Str.>014</Str.>
			<Oblast>Celostátní deníky</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Nadhled
		
		Dopadlo to dobře. Policejní vedení předstoupilo s rozhodnými tvářemi před kamery a sdělilo to, co bylo třeba. Pachatel je lapen! Všechno přiznal, ale víc vám neřekneme, teď to totiž bude trvat. A je to! Selhání jednotlivce. Všechny nás to uklidnilo. Politici teď mohou závodit v tom, kdo z nich nám dřív vrátí kořalku. Však už bylo na čase! Země se v podstatě zastavila. Rušily se tancovačky i svatby. No uznejte sami: má cenu se ženit střízlivý?
		Důležité je i to, že se z manka dostanou výrobci. Stát to už nějak zařídí. A že u některých z těch seriózních běží podezřelé noční provozy? Nebuďme detailisté. Ještě aby někdo přišel s těmi slepci! Že by se jim mělo taky pomoct nebo co. Víte vůbec, kolik stojí jeden slepecký pes? Kolem dvou set tisíc! Slepce neřešme. Na zdraví!
		Ve stínu horkých novinek se často krčí podstatná zpráva. Ale postupně: ve společnosti vznikl vcelku podložený dojem, že se ve vyšetřování závažných případů konečně něco děje. Změny na státním zastupitelství, emancipovanější policie, odvaha nepodlehnout tlakům, necouvnout a dovést kauzy do konce. Konečně jsme v této branži zahlédli vysoce postavené lidi, kteří se nepotí a nekoktají, naopak, budí důvěru a respekt. Jedním z takových je i plukovník Robert Šlachta, šéf elitního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.
		Naděje, že spravedlnost bude o něco méně nespravedlivá, neodradila umanuté skeptiky k jistým obavám. Začínají se naplňovat? Prohlášení některých vysoce postavených politiků, směrovaná právě do řad policistů, byla v souvislosti s vydáním poslankyně Parkanové alarmující. Dnes už můžeme očekávat jejich praktické naplnění.
		Šlachtu jsem viděl v červencových Otázkách Václava Moravce. Snad mi má profese dovoluje odhadnout, o jakého člověka jde. Herce, s dovolením, poznám. Je jich plná politika. Plukovník Šlachta nehraje. Je věrohodný a klidný, včetně chvil, kdy ho moderátor "smaží". Nemá žádný tik, nekmitá zběsile polobotkou, netěká očima. Obsah? Žádné mrmlání vyhýbavých frází, jasné formulace, a dokonce i smysl pro humor. Funkce je pro něj prostředek, nikoli cíl. Co s takovým člověkem?
		A teď ta zpráva: inspekce ministerstva vnitra dosáhla kapitálního úlovku. V některých policejních složkách se nehospodárně nakládá se služebními vozy! Hádejte, kdo dopadl nejhůř. Správně, protimafiánský útvar Roberta Šlachty. Skvěle zaděláno pro další díl oblíbeného seriálu "Manažerská selhání v Čechách".
		Nerad bych inspekci radil, ale ještě bych zkusil používání mobilu k soukromým hovorům, reprezentační fond a diety při služebních cestách. To klapne vždycky. Zvlášť ty diety. Ale probůh, chlapi, ne abyste to šetřili třeba u poslanců! Šlachta se provinil něčím jiným. Prohlásil v televizi naprosto klidně zhruba toto: "Nezastavíme se. Budeme postupovat s odhalováním výš a výš. Dostáváme se totiž do samotného systému fungování. A diskreditace mojí osoby? Jsem na to zvyklý. Chtěli mě odvolat už snad desetkrát. Je to vždy tehdy, kdy se blížíme něčemu velikému."
		Tak to teda přehnal. Jak že to řekl? Že se blíží? A do systému? Do toho našeho? Úplně mě polilo horko. Co s takovým člověkem…
		
		Foto:
		
		O autorovi: Martin Stropnický divadelník a diplomat
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="CZD120120920010033: Léčíme se on-line">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.85</Skore>
			<Nazev>Léčíme se on-line</Nazev>
			<Zdroj>Květy</Zdroj>
			<Datum>20.09.2012</Datum>
			<Autor>DAVID KALCŮ</Autor>
			<Odkaz>http://www.kvety.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Kronika Země</Rubrika>
			<Str.>022</Str.>
			<Oblast>Časopisy - společnost a životní styl</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Podle nedávno zveřejněné studie chodíme pravidelně pouze k zubaři a gynekologovi. Při jiných zdravotních problémech se nám k lékaři moc nechce a raději hledáme rady na internetu. Jenže až třetina z nich může být nebezpečná!
		
		Představte si, že se vám po bodnutí komára udělá na stehně červená skvrna. Usednete k počítači a do vyhledávače zadáte: flek po štípnutí. Google nabídne přibližně 24 800 článků a reakcí z diskuzí. Na prvním místě se objeví příspěvek Již týden červený flek po kousnutí hmyzem, kde se žena pod přezdívkou nataluška ptá, zda má jít s červeným flekem na břiše k lékaři. V odpovědích se dozví, že by mohlo jít o lymskou boreliózu, jinde že jen o alergickou reakci. A také že by si měla říct o antibiotika. Další odkazy směřují na server zpovednice.cz, kde je podobný dotaz. Následuje link na jiné podobné poradny a server bolerioza.cz. Sem tam se v odkazech mihnou neveselé prognózy ("Člověk může ochrnout…"). Začnete se zajímat, zda by váš flek nemohl signalizovat boreliózu. Na příslušném serveru kliknete na položku s příznaky a potvrdíte si, že typickým a nezaměnitelným projevem onemocnění je skutečně červená skvrna. Následuje vyhledání fotografií a porovnání, zda se skvrny podobají té vaší. Úplně stejné sice nejsou, ale… Budete se proklikávat hlouběji a hlouběji a zjistíte, že v nejtěžším stadiu nemoci byste mohli skončit na invalidním vozíku. Protože nemáte čas vysedávat u lékaře, obstaráte si přes známého antibiotika.
		Internet vás možná právě zachránil před ochrnutím. Anebo se zbytečně cpete prášky.
		
		Rady lidu i poradny lékařů
		
		Podle statistik vyhledávačů se lidé poptávají často. Řeší tam různé druhy bolestí (vítězí bolest hlavy, dále břicha, zad, zubů a kloubů), obtíže související s intimními partiemi a maminky si předávají zkušenosti o zdraví svých dětí. Informace mají buď podobu speciálních serverů o konkrétních problémech a různých on-line poraden, nebo diskuzí. Ty pacienta zajímají proto, že se setkává s autentickými příběhy typu: "Podobné příznaky jsem měl i já a nakonec se ukázalo, že jde o..."
		Na on-line poradnách vznesete dotaz na lékaře, který se serverem spolupracuje. Třeba na stránkách ulekare.cz stojí dotaz pod názvem Achillova pata: "Dobrý den, včera jsem vám psal dotaz i s přiloženou fotografií. Dnes došla odpověď, ale nešla mě otevřít. Otázka byla, jestli by jste mě doporučil pobyt u moře, když jsem měl v červnu operaci utržené achillovky a jestli se s tím může ještě něco stát. Mohl by jste mě prosím odpovědět znovu?"
		Odpověď odborníka zní: "Pobyt u moře po této době je opravdu doporučitelný, naopak koupání v moři a vliv mořské vody a jodem bohatého ovzduší bude přínosem, vyvarovat se pádů, běhů a skoků."
		
		Analýza nepřesností
		
		Postřehy ohledně zdraví jsou díky sdílení zkušeností mezi uživateli internetu vcelku přínosné. Nemůže být ale "samoléčba on-line" zrádná? Tuto otázku si položili američtí pediatři a pokusili se o malou analýzu. Všimli si, že v posledních letech až 60 % populace sbírá zdravotnické informace na internetu. Protože podstatnou část tvoří maminky, které vyhledávají rady pro bolístky svých miminek, zaměřili se na tato témata. Do Googlu zadali nejoblíbenější hledané výrazy z okruhu otázek kolem bezpečnosti dětí při spánku. Obsah více než 1 300 stránek pak porovnali s doporučením skutečných odborníků, kterak snížit riziko náhlého úmrtí u kojenců během spánku. Studie odhalila, že 43,5 % rad bylo správných, více než čtvrtina výsledků byla mimo kontext a téměř 30 % výsledků obsahovalo nepřesnosti, které mohly dítěti ublížit. Doktorka Frisca Yan-Go konstatovala, že velká část maminek z diskuzí falešně věřila, že je bezpečnější spát s miminkem v posteli, i když to může vést k jeho udušení. Upozornila také, že zatímco oficiální stránky věnované tématu měly z 80,1 % přesné informace, diskuze a blogy byly přesné pouze z 30,1 %.
		
		Vystraší a tím pomůže!
		
		Lékaři ve Velké Británii se zase zaměřili na ženy hledající pomocí Googlu otázky spojené s obtížemi bez jasné diagnózy. Z 1 000 žen se každá pátá kvůli internetu vystrašila, že trpí nějakou vzácnou nemocí. Každá desátá si přitížila, protože bez porady s lékárníkem zakoupila pro ni nevhodný lék!
		Poznatky vědců z University of Science v Hongkongu, publikované v časopise Journal of Consumer Research, jsou optimističtější a hovoří o tom, že používání internetu k diagnostice vlastních bolístek má výhody, protože se více soustředíme na příznaky a máme tendenci k nim přiřazovat závažnější nemoci, což nás posléze nutí potíže nepodceňovat a navštívit lékaře (i když původně bylo záměrem do ordinace nejít). Nicméně také upozorňují na nebezpečí špatné diagnózy, která pak vede k nákupu nevhodných léků. Rozhodně by podle jejich studie neměla chybět konzultace s lékařem, který zná širší souvislosti.
		
		---
		
		Informovaný pacient nevadí
		
		NĚKOLIKA PRAŽSKÝCH PRAKTICKÝCH LÉKAŘEK JSME SE ZEPTALI:
		
		1. Setkali jste se někdy s tím, že pacient přišel už s diagnózou z internetu?
		2. Vadí vám, když se pacienti léčí pomocí rad na síti?
		3. Jsou některé potíže, které jsou běžné, a je lepší, když si pacient pomoc on-line dohledá?
		
		MUDr. Ludmila Šemetilo
		
		1. Myslím si, že řada lidí dnes využívá internet k získávání informací a je to zcela přirozené. Je vždy lepši bavit se s informovaným pacientem. Na druhou stranu stanovit si diagnózu jen pomocí internetu je dosti obtížné, protože pacient nemá k dispozici diagnostická vyšetření, která by případnou diagnózu potvrdila.
		2. Nejsem proti tomu... Na druhou stranu je třeba navštívit lékaře k potvrzení či vyvráceni diagnózy. Pokud si ji s pacientem vyjasníme, poté sama doporučuji některé webové stránky k získání více informaci, neboť v ordinaci není čas na zodpovězeni všech dotazů.
		3. Internet může být pomocníkem při léčení, ale až poté, co pacienta prohlédl lékař, neboť internet pacienta nevidí a ani ho nemůže vyšetřit. Přístup k pacientovi je individuální a internet nepokryje všechny alternativy, které můžeme u pacienta nalézt.
		
		MUDr. Eva Křečková
		
		1. Častokrát.
		2. Nevadí, i když mnohdy musím vyčtené nesmysly uvádět na pravou míru. Jde zejména o názory jiných pacientů, kteří s konkrétní problematikou přišli jakýmkoli způsobem do styku. Dále je tu riziko vystrašení pacienta.
		3. Nikdy není lepší, když si pacient vyhledá rady na internetu bez konzultace s lékařem. Někdy jsou tam psané opravdu nesmysly a objevují se nabídky firem prodávajících potravinové doplňky. Mnohdy jsou pak překračovány denní dávky vitaminů, minerálů…, což v konečném důsledku škodí.
		
		MUDr. Zdeňka Englichová
		
		1. S tím, že si pacient sám stanoví diagnózu podle internetu, se setkávám celkem běžně. Například opakovaně jsem vyšetřila pacienty, kteří si sami stanovili diagnózu asthma bronchiale, také poruchu funkce štítné žlázy a samozřejmě diagnózu sezonně probíhajících virových onemocnění. Výše uvedení pak přišli k lékaři k potvrzení diagnózy, návrhu léčby, eventuelně potvrzení jejich samoléčby.
		2. Nemám problém s tím, když si pacient běžná onemocnění léčí sám. Za chybné ale považuji, když nepřijde k vyšetření za situace, kdy mu jeho léčba nezabírá. Tak mohou chronifikovat například nedostatečně léčené záněty močových cest. Také považuji za zcela nevhodné, aby pacienti sami léčili nejasné rezistence. Může se jednat o zhoubná onemocnění, kdy často velmi záleží na včasnosti započetí léčby.
		3. Běžné virové infekty mohou pacienti nepochybně léčit sami. Ušetří si čekání v ordinaci, kde mohou být lidé s angínou nebo závažnějšími infekčními onemocněními.
		
		---
		
		Jaké nemoci se často řeší?
		
		REVMATOIDNÍ ARTRITIDA (onemocnění, které se projevuje především zánětem a bolestivostí kloubů) -10 829
		ULCEROZNÍ KOLITIDA (chronické onemocnění střevní sliznice) - 5 514
		LUPÉNKA - 5 052
		ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA - 4 895 ALS (amyotrofní laterální skleróza) - 4 819
		Následují:
		CROHNOVA CHOROBA -3 972
		CHRONICKÝ ÚNAVOVÝ SYNDROM - 3 458
		LATENTNÍ TETANIE - 2074
		ZÁNĚT MOČOVÉHO MĚCHÝŘE - 1 825
		SNÍŽENÁ FUNKCE ŠTÍTNÉ ŽLÁZY - 1 694
		MIGRÉNA - 1 619
		GILBERT SYNDROM -1 427
		HEMEROIDY - 1 076
		ATOPICKÝ EKZÉM - 1 049
		(vybráno podle počtu příspěvků v diskuzích na www.doktorka.cz, číslo vyjadřuje počty reakcí na dané téma)
		
		---
		
		TYPICKÉ DOTAZY
		
		- Je mi 16 a potím se strašně moc. Nevím, co s tím mám dělat. Nejhorší to je, když si jdu sednout s kamarádama do hospůdky nebo někam a už se potím.
		- Zdravím, potřeboval bych sem se poradit, jak poznám zánět šlach v zápěstí ruky. Už nějaký čas asi půl roku mě v ní bolí hlavně při manuální práci (počítač taky) a někdy jde tupá bolest do prstů. Hýbání je dobrý, ale ta bolest v zápěstí mě někdy pěkně štve. K doktorovi se mi moc nechce. Máte nějaký rady či informace?
		- Prosím o popsání příznaků zápalu slepého střeva. Bolí mne v pravém podbřišku a rodina se mně směje, že mám větry a že se mi pan doktor také vysměje.
		- Už asi týden mi nepravidelně tiká v oku, není to přímo v oku, ale třeba na víčku nervy. Co jsem se tak ptal, tak by to mohlo být páteří a nedostatkem hořčíku. Mám sedavou práci, chodím do posilovny, asi to bude ta pater?
		
		---
		
		NEJHLEDANĚJŠÍ DOTAZY
		
		Srovnání statistik vyhledávače Google v různých evropských zemích (informace za Českou republiku nejsou dostupné, můžeme je pouze porovnat s frekventovanými výrazy v zahraničí)
		
		Velká Británie
		1. Systém státní zdravotní péče
		2. Zaměstnání v systému státní zdravotní péče
		3. Srdce
		4. Zubař
		5. Cukrovka
		
		Německo
		1. Lékárna
		2. Zubař
		3. Pilulka
		4. Wikipedia
		5. Fyzioterapie
		
		Polsko
		1. Dieta
		2. Lékárna
		3. Rakovina
		4. Wikipedia
		5. Plodné dny
		
		ČR
		1. Dieta
		2. Srdce
		3. Lékárna
		4. Antikoncepce
		5. Rakovina
		
		Foto: MUDr. Eva Křečková (vlevo) se svou zdravotní sestrou
		Foto: Lékaři už nefungují jen v ordinaci, ale odpovídají pacientům v různých on-line poradnách
		Snímky THINKSTOCK a archiv
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VJQU20120926010035: Pomoc postiženým? Lidé mohou přispět do kasiček, na konta nebo sbíráním víček">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.84</Skore>
			<Nazev>Pomoc postiženým? Lidé mohou přispět do kasiček, na konta nebo sbíráním víček</Nazev>
			<Zdroj>Brněnský deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>JANA VONDROVÁ</Autor>
			<Odkaz>http://brnensky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Téma</Rubrika>
			<Str.>006</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Jihomoravský kraj</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Sehnat peníze pro děti, které nemohou žít jako všichni ostatní. Počet lidí, kteří pro tento účel pořádají veřejné sbírky, roste. K úspěchu vede hlavně důvěryhodnost sbírek.
		
		Jižní Morava, Vysočina – Sbírka víček od plastových lahví, bleší trh, benefiční koncerty či veřejná sbírka. To jsou některé způsoby, jakými rodiče nemocných nebo postižených dětí z Vysočiny a jižní Moravy, nadšenci se snahou pomoci nebo občanská sdružení získávají peníze na léčbu nebo pomůcky.
		Lidé na sbírky a další akce na podporu nemocných dětí většinou slyší. "Když vím, že to někomupomůže, tak se takovým sbírkám nevyhýbám," sdělil například Tomáš Kolouch z Brna.
		Někteří lidé se pozastavují nad množstvím sbírek, které jsou v Jihomoravském kraji a na Vysočině. "Nevím, zda už tím společnost není přehlcená. Občas je celkem těžké rychle projít městem. Na každém rohu stojí někdo, kdo prosí o příspěvek na nemocné děti. Na druhou stranu vím, jak je obtížné takto někoho oslovovat. Sama jsem vybírala například peníze pro nevidomé děti při akci Světluška. Znám pocit, když je na vybírajícího někdo nepříjemný," řekla Brňanka Šárka Mráčková.
		Dodala, že sama přispívá pouze v případě, kdy zná sbírky nebo lidi, kterým peníze pomohou. "Vtakových případech věřím, že se peníze opravdu dostanou k potřebným lidem," upozornila.
		Na důvěryhodnost sbírek upozornil i ředitel Oblastní charity Brno Karel Kosina. "Když lidé vědí, na co konkrétně výtěžek půjde, jsou otevřenější. Záleží také na úrovni sbírky. Pokud uvidí u obchodu chlapce s krabicí přelepenou izolepou, který prosí o příspěvek na nemocné děti, tak mu nejspíš moc nevěří," podotkl Kosina.
		Oblastní charity v Jihomoravském kraji i na Vysočině pořádají několik akcí pro nemocné a postižené děti. "Například na začátku ledna se koná Tříkrálová sbírka, v létě organizujeme Akci Cihla a v prosinci zakončíme rok Stromem splněných přání," vyjmenoval sbírky Kosina.
		Dodal, že akce už mají u lidí vybudované jméno a výtěžek je proto většinou vyšší než předchozí rok. "Řada organizací říká, žejimvý těžky klesají. Jevšak potřeba si uvědomit, že je stále víc sdružení, která sbírky pořádají. Proto si myslím, že lidé přispívají pořád víc," upozornil.
		Do pomoci potřebným se často zapojují i radnice měst a obcí. V prosinci 2010 například hodonínská radnice vyhlásila sbírku na pomoc tehdy čtrnáctiletému mentálně postiženému chlapci. Vybralo se přes třináct tisíc korun. "Jeho matka je samoživitelka a složitá situace jí často neumožňuje, aby zaplatila plnou měsíční cenu za osobní asistenci pro syna. Jenže ten bez této služby nemůže trávit čas jako jeho vrstevníci a věnovat se zájmům a koníčkům," vysvětlila tehdy důvod pro pořádání sbírky mluvčí radnice Petra Kotásková.
		Sbírku na pomoc nemocným dětem uspořádali mezi sebou několikrát i policisté v Hodoníně. "Peníze jsme pak předali primářům dětských oddělení nemocnic v Hodoníně a Kyjově. Putovaly na potřebné vybavení pro děti," uvedl mluvčí hodonínské policie Petr Zámečník.
		Loni před Vánocemi uspořádala sbírku radnice Jaroměřic nad Rokytnou na Třebíčsku. "Čtrnáctiletý Martin Svoboda má hodně špatný zrak, který se mustále zhoršuje. Jeho snem bylo jezdit na kole, tak jsme se rozhodli vybrat peníze na dvoukolo, protože sám by na kole jezdit nemohl," vysvětlil starosta Jaroměřic Jaroslav Soukup. Ve sbírce se podařilo vybrat přes dvacet tisíc korun.
		Do pomoci potřebným se zapojují i nadšení jednotlivci. Bleší trh uspořádali v půlce září například studenti gymnázia v Břeclavi. Podařilo se jim vydělat devět tisíc korun. "Peníze jsme věnovali postiženým dětem z denního stacionáře Utilis v Břeclavi. Poputují na oddělení s nejtěžšími případy mentálního a kombinovaného postižení u lidí od tří do dvaceti let," řekla osmnáctiletá Barbora Cinádrová, která s nápadem přišla.
		Učitel Ivan Bohátka ze Znojemska připomněl další možnost pomoci. Například sběr víček od plastových lahví. "Takové akce mají hned několik výhod. Nemocné dítě může za výtěžek pořídit vozík či cokoli jiného, a navíc se tím zrecykluje velké množství materiálu, který by jinak lidé jenom tak vyhodili," poznamenal Bohátka.
		Sbírku víček od plastových lahví nebo z krabic od mléka pro nemocnou dívku pořádá v současnosti třeba občanské sdružení Babičáci a Klub seniorů v BabicíchuRosic na Brněnsku. "Michaela Láníková se narodila jako zdravé dítě, ale ve dvou letech u ní lékaři objevili neléčitelnou nemoc. Kvůli tomu potřebuje speciální polohovací pomůcky, abyjí alespoň částečně ulevilyod bolesti,"uvedla Dáša Mrázková z občanského sdružení Babičáci.
		Důvod pro pořádání dobročinných akcí bývá stejný. Snaha pomoci těm, kteří žít bez pomoci těžko dokážou. Pojišťovny sice přispívají například na vozíky, ne každému pacientovi ale mohou platit vše, co potřebuje.
		
		---
		
		"Řada organizací říká, že jim výtěžky klesají. Je však potřeba si uvědomit, že je stále víc sdružení, která sbírky pořádají. Proto si myslím, že lidé přispívají pořád víc."
		
		ředitel Oblastní charity Brno Karel Kosina
		
		"Michaela Láníková se narodila jako zdravé dítě, ale ve dvou letech u ní lékaři objevili neléčitelnou nemoc. Kvůli tomu potřebuje speciální polohovací pomůcky, aby jí alespoň částečně ulevily od bolesti." Dáša Mrázková z občanského sdružení Babičáci
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VZWO20120926010007: Špičkové vybavení zkracuje návrat pacientů do života">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.83</Skore>
			<Nazev>Špičkové vybavení zkracuje návrat pacientů do života</Nazev>
			<Zdroj>Olomoucký deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>(tau)</Autor>
			<Odkaz>http://www.olomoucky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Olomoucko</Rubrika>
			<Str.>002</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Olomoucký a Zlínský kraj</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Olomouc – Velký posun na cestě pacientů po těžkých úrazech či mozkové mrtvici zpátky do běžného života přináší investice do nejmodernějších technologií pro rehabilitační péči ve Fakultní nemocnici Olomouc (FNOL). Špičkové vybavení, které umožňuje pracovat s téměř nepohyblivými pacienty, je mnohem účinnější a zkracuje dobu potřebnou pro obnovení pohybových funkcí z měsíců i na týdny.
		Za 35 milionů korun nemocnice nakoupila sofistikované vybavení pro přístrojovou rehabilitaci pacientů po těžkých úrazech, moderní terapeutické stoly, lehátka, polohovací postele či systém určený pro rehabilitační péči o pacienty s kardiovaskulárním onemocněním. "Díky evropské dotaci se do nemocnice dostaly špičkové technologie, které bychom z vlastních prostředků nebyli schopni získat," poznamenal ředitel Fakultní nemocnice Olomouc Roman Havlík. Jednou z nejnákladnějších technologií, za devět milionů korun, je simulátor chůze v závěsu na pohyblivém pásu. Přináší velkou pomoc v rehabilitaci imobilních pacientů po těžkých úrazech či cévní mozkové příhodě. Zatímco dříve se postavili na nohy za dva tři měsíce, s tímto pomocníkem to nemocní dokážou v řádech týdnů. "Přístrojový komplet je určen pro specifickou individuální zátěž v krokovém stereotypu. Kromě zrakové zpětné vazby, kdy pacient na monitoru přesně sleduje pohyb svých nohou, umožňuje přístroj přesně dávkovat odlehčení tělesné hmotnosti," popsal technologii primář Oddělení rehabilitace FNOL Alois Krobot.
		Analytický chodicí pás určený pro pacienty, kteří již jsou schopni samostatnější chůze, zase dokáže nemocnému nasimulovat reálné situace, například překážku vchůzi,kterou musí překonat. "Reálné prostředí lze simulovat pomocí videoprojekce. To vše přispívá k lepší efektivitě tréninku," uvedl primář k zařízení, které má olomoucká nemocnice jako jediná ve střední Evropě.
		Nemocnice pořídila i speciální kardiologický ergonometr."Nové přístrojové vybavení je technicky na zcela jiné úrovni než to, které jsme používali. Personál může na monitoru vidět až šest pacientů současně a podle aktuálních hodnot pak i upravit režim jejich cvičení," popisovala přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace FNOL Eliška Sovová.
		
		---
		
		ČÍSLO DNE
		
		35
		
		Pětatřicet milionů korun stálo vybavení pro přístrojovou rehabilitaci, moderní terapeutické stoly, lehátka, polohovací postele či systém určený pro rehabilitační péči o pacienty s kardiovaskulárním onemocněním.
		
		Foto: POMOCNÍK PŘI REHABILITACI. Fakultní nemocnice Olomouc investovala do špičkového vybavení, které pomáhá pacientům po těžkých úrazech.
		Foto: FNOL
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="TVT920120925020013: Proběhla konference s názvem &quot;Výuka k různosti v České republice&quot;">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.82</Skore>
			<Nazev>Proběhla konference s názvem "Výuka k různosti v České republice"</Nazev>
			<Zdroj>TV Metropol</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Cas_vysilani>20:13:38</Cas_vysilani>
			<Moderator>Petra SLANCOVÁ</Moderator>
			<Hoste>Tomáš SOKOLOVSKÝ, Bohuslav SVOBODA</Hoste>
			<Relace>Zprávy 20:00</Relace>
			<Poradi>014</Poradi>
			<Rozsah>00:01:54</Rozsah>
			<Oblast>Televize</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Petra SLANCOVÁ, moderátorka:
		Jedním ze stálých problémů školství je začleňování handicapovaných žáků do tříd se zdravými dětmi. K jakým pokrokům v této oblasti zatím došlo, bylo možné vyslechnout v Praze na konferenci s podtitulem "Inkluze v praxi".
		
		redaktorka:
		"Výuka k různosti v České republice" - tak zněl název odborné konference, která se pro odbornou veřejnost uskutečnila 25. září v rezidenci primátora. Cílem stejnojmenného projektu, o jehož výsledcích se na konferenci diskutovalo, je vytvoření učebních pomůcek pro výuku k toleranci.
		
		Tomáš SOKOLOVSKÝ, Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání:
		Smyslem vytvoření té učební opory je přiblížit majoritní společnosti, tedy zdravým žákům, tedy žákům bez handicapu a jejich učitelům, problematiku života osob se zdravotním postižením, konkrétně tedy žáků, jejich vrstevníků, kteří mají nějaké zdravotní postižení. Podstatná asi informace je, že se především zabýváme problematikou osob se zrakovým postižením, osob se sluchovým postižením a osob s tělesným postižením.
		
		redatorka:
		Cílové skupiny projektů jsou žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, žáci běžných základních a středních škol a jejich učitelé. Aplikací principů výuky k různosti přímo ve školách dojde ke zlepšení pozice žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve většinovém kolektivu.
		
		Bohuslav SVOBODA, primátor hl. m. Prahy:
		Je to problematika, která bohužel početně stále narůstá. Těch dětí, které vyžadují speciální přístup, je vlastně procentuálně čím dál tím, čím dál tím více a my zatím nejsme na to dostatečně personálně, materiálně vybaveni tak, aby naše školy v tomto duchu mohly dobře fungovat.
		
		redaktorka:
		Konferenci uspořádala Národní rada osob se zdravotním postižením společně s Centrem vizualizace a interaktivity vzdělávání. Projekt je financován z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="COZA20120924010022: Změna Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.82</Skore>
			<Nazev>Změna Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost</Nazev>
			<Zdroj>Zdravotnické noviny (ZN Ambit Media)</Zdroj>
			<Datum>24.09.2012</Datum>
			<Odkaz>http://www.zdravky.cz</Odkaz>
			<Rubrika>Příloha - Infoservis</Rubrika>
			<Str.>001</Str.>
			<Oblast>Časopisy - oborové tituly</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>* Legislativa
		
		Ministerstvo zdravotnictví ČR vydalo dne 27. července 2012 vyhlášku č. 267/2012 Sb., o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost (dále jen ,,nový Indikační seznam"). Tato vyhláška nabývá účinnosti od 1. 10. 2012. Stávající vyhláška č. 58/1997 Sb., kterou se stanoví indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost (dále jen ,,starý Indikační seznam"), se tímto datem zrušuje.
		
		V příloze k novému Indikačnímu seznamu jsou stejně jako ve starém Indikačním seznamu uvedeny nemoci, u nichž lze lázeňskou léčebně rehabilitační péči poskytnout, dále indikační předpoklady, odborná kritéria pro poskytnutí lázeňské léčebně rehabilitační péče, údaje o délce léčebného pobytu a indikační zaměření pro poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče v lázeňských místech.
		Odlišnosti nového Indikačního seznamu Je třeba zdůraznit, že v novém Indikačním seznamu jsou používány pro označení indikačních skupin a jednotlivých indikací stejné symboly jako ve starém Indikačním seznamu, ale obsah a význam se u většiny indikací novým Indikačním seznamem mění. Některé indikace zanikly, některé indikace jsou nové, některé indikace se sloučily, u některých došlo ke změně odborných kritérií.
		Nový Indikační seznam se od starého liší také v obecných ustanoveních. Nový Indikační seznam rozlišuje základní a opakovaný pobyt a upravuje podmínky a kritéria pro jejich poskytnutí.
		Při hodnocení, zda se jedná o základní či opakovaný léčebný pobyt a zda je možné opakování pobytu, bude postupováno podle § 2 odstavec 2, který stanoví, že poslední léčebný pobyt pojištěnce uskutečněný podle dosavadních právních předpisů v období od 1. října 2009 do dne nabytí účinnosti nového Indikačního seznamu se považuje za základní léčebný pobyt podle nového Indikačního seznamu. Další léčebný pobyt odpovídající indikaci, na základě které byl uskutečněn pobyt podle věty předcházející, se považuje za pobyt opakovaný podle nového Indikačního seznamu.
		Délka základního léčebného pobytu dospělých je na rozdíl od starého Indikačního seznamu stanovena na 21 dní, u dětí a dorostu na 28 dní. Jeli lázeňská léčebně rehabilitační péče poskytnuta jako komplexní, může vedoucí lékař zdravotnického zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče u vyznačených indikací podle konkrétního stavu pojištěnce výjimečně navrhnout její prodloužení. Prodloužení i jeho délka podléhají souhlasu revizního lékaře příslušné pojišťovny.
		Délka opakovaného léčebného pobytu formou komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče u dospělých je stanovena na 21 dní, u dětí a dorostu na 28 dní. Prodloužení i jeho délka podléhají souhlasu revizního lékaře.
		Délka opakovaného léčebného pobytu formou příspěvkové lázeňské léčebně rehabilitační péče u dospělých je stanovena podle návrhu lékaře, který péči doporučuje, a to na 14 nebo 21 dnů. Pokud je lázeňská léčebně rehabilitační péče poskytnuta v délce 14 dnů, může vedoucí lékař zdravotnického zařízení poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče podle konkrétního stavu pojištěnce výjimečně navrhnout její prodloužení na 21 dnů s tím, že prodloužení podléhá souhlasu revizního lékaře.
		pokračování na s. 2
		
		Legislativa
		Změna Indikačního seznamu...
		Dokončení ze s. 1
		Přechodné období Nový Indikační seznam v § 2 odstavci 1 nastavuje přechodné období, po které se lázeňská léčebně rehabilitační péče, na jejíž poskytnutí byl vystaven návrh podle starého Indikačního seznamu (to je návrh vystavený před datem 1. 10. 2012), poskytne podle starého Indikačního seznamu.
		Návrhy vystavené do 30. 9. 2012, tedy vystavené v souladu se starým Indikačním seznamem, budou odléčeny a vyúčtovány podle starého Indikačního seznamu.
		Návrhy vystavené od 1. 10. 2012, tedy vystavené v souladu s novým Indikačním seznamem, budou odléčeny a vyúčtovány podle nového Indikačního seznamu.
		To znamená, že v přechodném období bude muset probíhat poskytování péče a vyúčtování poskytnuté péče souběžně podle starého i nového Indikačního seznamu.
		Délka přechodného období je dána platností potvrzených návrhů, délkou léčení a časem potřebným pro vyúčtování. Předpokládaná délka přechodného období je do srpna 2013.
		Vzhledem k přechodnému období a vzhledem k tomu, že v novém Indikačním seznamu jsou indikační skupiny a jednotlivé indikace označeny stejnými symboly jako ve starém Indikačním seznamu, zatímco obsah, význam, resp. podmínky pro poskytnutí se u některých indikací novým Indikačním seznamem mění, bude po přechodné období existovat pro stejné označení indikace rozdílná cena za léčení dle obsahu a významu indikace. Určena bude tím, zda je návrh vystaven podle starého, nebo nového Indikačního seznamu (např. indikace II/1 představovala podle starého Indikačního seznamu ,,Léčebně edukační pobyt", podle nového Indikačního seznamu je indikace II/1 označení pro ,,Symptomatickou ischemickou chorobu srdeční").
		Pojišťovna proto bude po poskytovatelích léčebně rehabilitační péče žádat při vyúčtování označení indikace tak, aby bylo možné stanovit, podle kterého právního předpisu bylo léčení dané indikace poskytnuto. Předpokládáme, že na dokladu VZP – 16/2004 ,,Vyúčtování lázeňské péče" budou poskytovatelé v případě indikace podle nového Indikačního seznamu uvádět před označení indikace symbol ,,n", a to v souladu s označením v příslušném číselníku, který bude v tomto duchu upraven. Toto technické řešení bude nutné pro zajištění korektního zpracování vyúčtování. O podrobnostech technického řešení budou poskytovatelé podrobně informováni příslušnými regionálními pobočkami VZP ČR. Návrhy na lázeňskou péči Pro poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče i nadále platí, že lázeňská léčebně rehabilitační péče je podle § 33 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění zákona č. 369/2011 Sb., hrazenou službou, jeli poskytována jako nezbytná součást léčebného procesu, kdy její poskytnutí doporučil ošetřující lékař a potvrdil revizní lékař. Návrh podává i nadále na formuláři/dokladu VZP – 15/2004 ,,Návrh na lázeňskou péči" lékař registrujícího poskytovatele, tedy registrující praktický lékař, nebo ošetřující lékař při hospitalizaci.
		Dovolujeme si apelovat na lékaře, kteří vystavují Návrhy na lázeňskou péči, aby věnovali zvýšenou pozornost nové vyhlášce č. 267/2012 Sb., o stanovení Indikačního seznamu pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o dospělé, děti a dorost, a aby se tímto právním předpisem od 1. 10. 2012 důsledně řídili při své návrhové činnosti.
		
		foto: Profimedia
		
		O autorovi: MUDr. Světlana Bajerová, Úsek zdravotní péče VZP ČR
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VJQU20120926010038: Matka postižených dvojčat: Že nás lidé pomlouvali, jsem obrečela">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.81</Skore>
			<Nazev>Matka postižených dvojčat: Že nás lidé pomlouvali, jsem obrečela</Nazev>
			<Zdroj>Brněnský deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>NELA KYSELOVÁ</Autor>
			<Odkaz>http://brnensky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Téma</Rubrika>
			<Str.>006</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Jihomoravský kraj</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Rynárec – Život manželů Františka a Martiny Hypšových z Rynárce se točí pouze kolem jejich dětí. Jsou totiž rodiči předčasně narozených dvojčat Františka a Vítka. Kvůli tomu, že jsou nedonošení, trpí mozkovou obrnou s postižením všech končetin, zraku, sluchu a také mentální retardací.
		Chlapci proto potřebují nepřetržitou péči. "Pořád s nimi musí někdo být. Mají dýchací potíže a mohou dostat i epileptický záchvat. Naštěstí se to zatím nestalo. Musíme ale být pořád ve střehu," říká matka dětí. K jejím každodenním povinnostem tak patří i pravidelné cvičení a rehabilitace nebo třeba příprava speciálního jídla.
		Kvůli nedovyvinutému trávení totiž dvojčata musejí jíst tekutou stravu. Jejich jídelníček se tak skládá převážně z kaší a sunarů.
		Těžké bývají u Hypšů také noci. Chlapci totiž musejí spát každý zvlášť. "František se po třech hodinách budí, Vítek zase spí celou noc. I jejich starší sestra Tereza má postýlku jinde než kluci, aby se navzájem nebudili. S manželem se u nich celou noc střídáme a kontrolujeme, jestli jsou v pořádku nebo něco nepotřebují," popisuje péči Hypšová.
		
		Martina Hypšová
		
		S péčí o postižená dvojčata manželům Hypšovým pomáhá i rodina – babičky a tety. Kromě každodenní péče musejí Hypšovi absolvovat také pravidelný maraton po doktorech, terapeutech a lázních. Cestování jim usnadňuje nové speciálně upravené auto a autosedačky, na které rodina peníze získala díky sbírce.
		Solidarita lidí je překvapila. Nejenže potřebnou sumu na koupi auta pomohli dát dohromady přátelé a lidé z okolí, ale pomocnou ruku podali i úplně cizí lidé z různých koutů celé republiky. "Volal mi třeba člověk z jedné firmy až z Mostu, ženám poslali příspěvek. Nebo přímou dveří zazvonil úplně cizí muž, který nám přinesl v obálce několik tisíc korun. Všem, kteří nám přispěli, bychom s manželem chtěli poděkovat. Opravdu moc si toho vážíme," říká matka postižených dětí.
		Hypšovi ale kromě lidského soucitu a podpory zakusili také druhou tvář zájmu o rodinu. "V okolí o nás někdo začal šířit pomluvy, že jsme si postavili nový dům a žebrali jsme o peníze na auto," upozorňuje žena z Rynárce. Dodává, že když se to dozvěděla, rozplakala se. "Hrozně mě mrzelo, že si o nás někdo něco takového myslí. Ten, kdo to vypustil z pusy, asi neví, že také nový dům jsme stavěli kvůli klukům. Předtím jsme totiž bydleli ve staré, vlhké chalupěv Rynárci, kde ale skoro nemohli dýchat. V jednom kuse se dusili a měli vysoké horečky," podotýká Hypšová.
		Stěhování podle ní tyto problémy vyřešilo. "Od té doby, co bydlíme v novostavbě, tyto problémy ustaly. Nikomu bych nepřála, aby se dostal do naší situace. Všechny, kteří nevědí, co mluví, bych však nechala zkusit si být na pár dní v naší kůži. Aby poznali, jaké to je, starat se o těžce postižené děti," rozčiluje se Hypšová.
		
		---
		
		"Volal mi třeba člověk z jedné firmy až z Mostu, že nám poslali příspěvek. Nebo přímo u dveří zazvonil úplně cizí muž, který nám přinesl v obálce několik tisíc korun."
		
		"V okolí o nás někdo začal šířit pomluvy, že jsme si postavili nový dům a žebrali jsme o peníze na auto." Martina Hypšová
		
		Foto: NÁROČNÁ PÉČE. S pomocí i pomluvami se setkali Hypšovi. Jejich dvojčata se narodila s mozkovou obrnou.
		Foto: archiv rodiny
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VSWD20120926010029: Probihice aneb Konec alkoholiků v Čechách?">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.81</Skore>
			<Nazev>Probihice aneb Konec alkoholiků v Čechách?</Nazev>
			<Zdroj>Moravskoslezský deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>GABRIELA STAŠOVÁ</Autor>
			<Odkaz>http://www.moravskoslezsky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>U nás doma</Rubrika>
			<Str.>008</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Moravskoslezský kraj</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>VAŠE ZAMYŠLENÍ
		
		Jistě jste v posledních dnech zaznamenali náhlá nevysvětlitelná úmrtí několika lidí v krátkých časových intervalech po sobě. Tato záhada byla postupně vysvětlena, jakmile bylo zjištěno, že všichni zemřelí či přiotrávení lidé krátce před smrtí nebo hospitalizací požili alkohol. Smrtelná či zdraví ochromující dávka čekala uvnitř lahví s alkoholem. Šizený nebo také "pančovaný" alkohol se objevil na několika místech republiky. Dávka metanolu, která vzniká při alkoholovém kvašení, byla tak vysoká, že nejednoho člověka muselo napadnout, zda je v počínání výrobců určitý záměr či nikoli. Pokud ano, pak jaký?
		Z informací, které mám v době, kdy své zamyšlení píšu, jsem vyvodila hlavní důvody, proč tato situace mohla vzniknout. Každého určitě napadne, že výrobci, kteří alkohol dodávají větším firmám, chtěli prostě na jeho výrobě více profitovat a zároveň ušetřit. Z toho důvodu výrobu alkoholu značně ošidili, a způsobili tím nemalé škody. Ano, peníze dokážou některé lidi ovlivnit tak razantně, že nehledí už ani na to, zda někoho ohrozí na životě. Nyní už nejsou žádné pochyby a je téměř jisté, že mezi námi je bohužel spousta takových.
		Je velice smutné, že šíření "pančovaného" alkoholu byl pravděpodobně úmyslný čin. Můžeme se dohadovat, zda náhodou nejde o cílené poškození poměrně rozsáhlé skupiny alkoholiků u nás. Tento alkohol jim měl snad otevřít oči a být jim výstrahou (avšak nelidskou)? Nebylo by to poprvé, kdy bychom byli svědky vyloženě lidského zla. Jak může někoho těšit ubližovat nebo dokonce ničit lidský život? Ať je už záměr jakýkoli, zemřelo naprosto nevinně i několik "nealkoholiků"! Představte si, že si jednou za čas dáte v rámci oslavy snad ani ne celou skleničku, a následně už se ani neprobudíte… Nebo v jiném případě oslepnete, což je také jeden z projevů otravy větší dávkou metanolu. Je to sice cynické, ale přemýšlím o tom, která ze zmíněných variant "postižení" je vlastně horší.
		Domnívám se, že muselo dojít k nějakému "obrannému reflexu", aby nepřibývaly další oběti tohoto veřejného smrtelného alkoholového dýchánku. Vyhlášení prohibice hodnotím pozitivně, ačkoli se mnou zajisté nebude řada z vás souhlasit. Pro rozumné lidi platila snad již dříve, než byla vůbec vyhlášena. Avšak ti alkoholem rozumu zbavení se snaží nelegálně alkohol shánět dále, hrdě se pak fotí s lahví v ruce a své fotky zveřejňují na sociálních sítích. V podstatě – jejich věc, někdy následně jejich problém a hlavně jejich vlastní potupení se před širokou veřejností. (O nemalých finančních nákladech na léčení se ani zmiňovat nebudu…)
		Někdy si říkám, že by u nás prohibice mohla setrvat i nadále. Jen si vezměte, že v severských státech, jako je například Norsko, prohibice platí a lidé tam žijí na mnohem vyšší úrovni než my. I jejich veřejné sektory jsou lépe organizované. Poukážu třeba na zdravotnictví. Mohlo by se pak stát, že by pacienta ošetřoval lékař se dvěma nebo i více promile alkoholu v krvi? Alkohol je velmi špatný pán. Kvůli němu lidé dokážou být neuvědomělí a vůbec přitom nezáležína jejich postavení. Stává se pak to, co se stalo i nyní– lidé pili alkohol i přesto, že věděli, že někde ve vzduchu (konkrétně spíše v láhvi) číhá nebezpečí v podobě smrtelné dávky metanolu. Už proto bych byla pro zavedení prohibice, případně dlouhodobější, než je očekáváno. Přidá se ke mně někdo?
		V článku vyjadřuje svůj názor Gabriela Stašová, studentka 2. ročníku Ostravské univerzity v Ostravě, která v průběhu svého studia absolvuje také disciplíny cíleně vytvořené pro studenty se specifickými potřebami.
		
		O autorovi: GABRIELA STAŠOVÁ, Stranu připravila: Hana Porebská
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="DCBL20120926020010: 7 nejhorších  nevěr">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.79</Skore>
			<Nazev>7 nejhorších  nevěr</Nazev>
			<Zdroj>Blesk</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>(hvkem)</Autor>
			<Odkaz>http://www.blesk.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Společnost</Rubrika>
			<Str.>014</Str.>
			<Oblast>Celostátní deníky</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Všichni se sejdeme v jedné posteli
		Nevěry. Věčné téma. Byly, jsou a budou. Proč ale vznikají? Z pouhého hnutí mysli? Kdepak! Mají své důvody. A Blesk po nich pátral mezi nevěrnými celebritami.
		
		Zahnul jí a vyhnal z domu i s dětmi
		
		Kolářova nevěra s Lenkou Chlupáčovou (23) vyšla najevo kvůli jeho neopatrnosti. S mladou biletářkou z Divadla Broadway ho přistihli fotografové při erotických hrátkách v jeho autě. Manželství se sice Kolář snažil zachránit, jak to šlo, ale neúspěšně. Nepomohla ani píseň, kterou manželce Zuzaně složil. Letos se manželé domluvili na rozvodu.
		Kolářovi zůstal dům, jeho bývalé ženě zase oba synové Petr Pavel a Honzík. Chlupáčová je s Kolářem dodnes, přesto ji stále nepředstavil jako svou přítelkyni.
		
		Udělal dítě holce z internetu
		
		Mezi Gábinou Partyšovou (36) a jejím mužem Pepou Koktou (55) to začalo skřípat. Pepa je už od počátku jejich manželství maniak a přes internet si sháněl holky. Důvod?
		Gábina byla pro něho moc perfektní a hodná žena. Pepa potřeboval i něco nevšedního. Gábina ho nechala. Hlavně, že o tom nemluví, neřeší a dál miluje jenom ji. Když ale veřejně do novin promluvila Ornella (19), Partyšové to začalo být nepříjemné.
		"To skutečně není příjemné, nicméně s Pepou nás nějaká holka jen tak nerozhází," řekla Partyšová. Pepovi ale zazlívá, že si našel »holku«, která jejich vztah zveřejnila, a ještě jí udělal dítě.
		
		Dostala chuť na zajíčka
		
		Vilhelmová se s Vojtou Dykem (27) sblížila při zkoušení divadelní hry Bláznivý Petříček na podzim roku 2010. Že jejich pracovní vztah přerostl v něco víc, oba ukázali na večírku po vyhlašování Českých lvů.
		Táňa dorazila bez manžela Petra Čecháka (32). Začátkem roku 2011 se páreček přestal skrývat. Ruku v ruce se procházeli po nádvoří Pražského hradu. Pak už to s nimi šlo jako z kopce! Polibky na veřejnosti a veřejné přiznání vztahu. Vojta dokonce pečuje i o syny Vilhelmové. Její muž Petr Čechák si také našel přítelkyni, mladičkou Bereniku Kohoutovou (21).
		
		Co před ním neuteklo na strom...
		
		Jiří Langmajer (45) přišel o střechu nad hlavou. Jeho ženě Kamile došla andělská trpělivost a s konečnou platností vyhodila záletného manžela z domova. Langmajerovi nezbývá než přespávat v garsonce na pražské Palmovce, kde své zálety provozoval a provozuje. Kamila mu zálety tolerovala. Když ale na Palmovku přivedl Adélu Gondíkovou (39), trpělivost došla. Poté, co měl pletky s Petrou Faltýnovou (34), Kamila uvěřila manželovým slibům a vzala ho na milost. Rodinná idylka ale neměla dlouhého trvání. Langmajer je vzorný otec, sukničkami ale posedlý.
		Kamile vadilo nejvíc, že své zálety neuměl ututlat před veřejností. Jinak by přimhuřovala oči dál.
		
		Zahýbal jí, když čekala jeho druhé dítě
		
		Za dob vztahu s Monikou Marešovou (37) neodolal žádné ženské sukni. V době, kdy objížděl vesnické diskotéky, se na něho holky lepily jako vosy na bonbon. Jeho úlety by se nedaly spočítat na prstech jedné ruky. Krátce po svatbě začal udržoval poměr s modelkou Gabrielou Dvořákovou (23). Navenek jeho manželství sice vypadalo idylicky, ale jen málokdo ví, že moderátor chtěl opustit svou manželku v době, kdy čekala druhého syna Matěje. S ohledem na Moničin stav problémy ustáli a až začátkem roku 2010 se dohodli na rozchodu.
		
		Posedlá sexem
		
		Věrnost nebyla nikdy silnou stránkou uhrančivé modelky. Už před manželstvím s podnikatelem Simonem Šteklem (34) i během něho měla několik avantýr. Rok po svatbě nebyla vášeň se Simonem taková jako na začátku a snadno podlehla herci Jiřímu Langmajerovi (46). Štekl na nevěru přišel a rozvod byl na spadnutí. Zázrakem se nakonec mezi Petrou a Simonem vše urovnalo a nově nabytou rodinnou idylu zpečetili početím potomka. "Zlobila jsem," přiznala zpětně modelka, kterou ale problémy znovu dostihly. Okouzlil ji Leoš Mareš a podala žádost o rozvod.
		
		Foto: Petr Kolář (45)
		Foto: Zuzana Kolářová (40)
		Foto: Lenka Chlupáčová
		Foto profimedia.cz
		
		Foto: Josef Kokta (55)
		Foto: Gábina Partyšová (36)
		Foto: Ornella Štiková
		Foto: Petr Čechák (32)
		Foto: Tatiana Vilhelmová (34)
		Foto: Vojta Dyk
		Foto: Kamila Langmajerová (42)
		Foto: Jiří Langmajer (45)
		Foto: Adéla Gondíková
		Foto: Monika Marešová (37)
		Foto: Leoš Mareš (36)
		Foto: Gabriela Dvořáková
		Foto: Petra Faltýnová (34)
		Foto: Simon Štekl (34)
		Foto archiv Blesku
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="YZ6820120925010000: V ústavu to nezažijí, láká kampaň pěstouny">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.79</Skore>
			<Nazev>V ústavu to nezažijí, láká kampaň pěstouny</Nazev>
			<Zdroj>denik.cz</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Odkaz>http://www.denik.cz/z_domova/v-ustavu-to-nezaziji-laka-kampan-pestouny-20120925.html</Odkaz>
			<Rubrika>Z domova</Rubrika>
			<Oblast>Internet - Zpravodajství</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Praha – Situace, které se mohou dětem stát jen v rodině, jsou tématem akce Hledáme rodiče. Televizní klipy odstartují v listopadu
		
		"
		
		"Tati, koukni, co máma chce, abych donosil po ségře," ukazuje syn na svetr s barevnými pruhy. "To bude ségra pěkně naštvaná, že ho máš. Ten nosila ráda," odpovídá otec, načež syn odběhne s nadšeným křikem, že tenhle svršek už jen tak nesundá.
		
		Takovou situaci zažijete jen v rodině, říká spot, který uvidíte od listopadu na ČT. Bude se vysílat v rámci právě začínající kampaně Hledáme rodiče, která má oslovit všechny, kdo uvažují, že by se stali pěstouny. Jsme totiž poslední zemí v Evropě, která posílá do ústavů i ty nejmenší děti.
		
		"Když kojenec přijde o rodiče, začne mu chybět blízký vztah. Křičí a nakonec upadne do stavu zvaného anaklitická deprese – přestane jíst, je apatický, jeho vývoj se zpomalí. To vše zaviní ztráta kontaktu," vysvětluje dětský psycholog Radek Ptáček, proč jsou děti z "kojeňáků" poznamenány na celý život.
		
		"Dnes už domov není depresivním místem. Děti tam mají materiálně zajištěno vše, protože se takovouto podporou chce zavděčit hodně firem. Když pak děti přijdou do rodiny, zjistí, že tam třeba není zdaleka tak dobrý počítač, jaký měly v ústavu. Tam ale nenajdou lásku," doplňuje herec Saša Rašilov, který je spolu s Ondřejem Vetchým ?a Davidem Švehlíkem patronem kampaně.
		Veto zákona kampaň neovlivní
		
		Ačkoliv prezident Václav Klaus vetoval zákon, který má měnit podmínky pěstounské péče, kampaň Hledáme rodiče, pořádanou Nadačním fondem J &amp; T, to neovlivní. Přesto je podle organizátorů přijetí novely důležité. "Zákon se setkal s nepochopením. Nejde o to, že by se dveře ústavů měly rokem 2014 zavřít, ale že děti, které by tam měly být nově umístěny, půjdou přednostně do pěstounské péče," říká Gabriela Lachoutová z nadačního fondu.
		Skončí Klokánky?
		
		Poslanci mají nyní novelu o ochraně ohrožených dětí již potřetí. Zatímco však veto Senátu hravě přehlasovali, nyní je osud novely nejistý. Mnozí koaliční poslanci už naznačili, že by pro ni hlasovat nemuseli.
		
		Proti zákonu jsou i někteří odborníci. Například šéfka Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková teď zaslala poslancům otevřený dopis, ve kterém je zrazuje od schválení zákona. Kromě toho, že podle ní plánovaná podpora pěstounů nebude stačit, hrozí také zavírání Klokánků.
		
		"Novela oddaluje výplatu státního příspěvku zařízením pro děti vyžadující okamžitou pomoc o minimálně dva měsíce a odebírá jej za každý den nepřítomnosti dítěte delší než dva dny. Tím přijdeme v roce 2013 o 58 milionů korun. Pokud bychom nedostali mimořádnou dotaci, budeme nuceni ukončit provoz Klokánků ke dni 31. ledna 2013, kdy všem pracovníkům končí pracovní poměry. Pak by bylo nutné umístit 550 dětí jinam a většina pracovníků Klokánků by se ocitla na úřadech práce," varuje v dopise Marie Vodičková.
		
		Pěstounka a psycholožka Martina Vančáková: Ve čtyřech syn nevěděl, že se jídlo vaří. Z ústavu to neznal
		
		Vychovává čtyři děti. Jen dvě jsou ale její vlastní. Martina Vančáková zasvětila život dětem, které nemají to štěstí vyrůstat s vlastními rodiči. Již šestým rokem má v pěstounské péči romské sourozence – desetiletého Nikolase a o rok mladší Terezku.
		
		"Když jsem byla malá, měli jsme v ulici ústav pro děti do tří let. Měl velkou zahradu, ve které ty malé děti pobíhaly. Když jsem se tam zastavila, nalepily se na plot a natahovaly ke mně ruce. Později jsem si všimla, že několik dětí zůstává sedět pod stromem a nereaguje. Jen se kývaly sem tam a já si tenkrát myslela, že jsou nějak postižené. Ale i ty, co ke mně přiběhly, měly strašně smutné oči. A já si uvědomila, že jim chci pomoci," vypráví svou první zkušenost s dětmi ?z ústavu Martina Vančáková.
		
		Na konci základní školy se Martina rozhodla, že se stane vychovatelkou v ústavu. To jí ale nakonec rodiče rozmluvili, a tak pokračovala na gymnázium a posléze na vysokou školu.
		Místo vychovatelky pěstounkou
		
		"Tehdy jsem si uvědomila, jak jsem ráda, že jsem se díky rodičům vychovatelkou nestala. Ústavy nejsou něco, co bych chtěla podporovat," vysvětluje Martina Vančáková.
		
		Když se později vdala a narodil se jí syn, rozhodli se s manželem, že si vezmou do péče romské sourozence.
		"Ačkoliv jsem vystudovala psychologii, byl pro nás příchod dětí těžký. Měli jsme v pokoji tři postýlky – jedno dítě spalo klidně, druhé se stále budilo a třetí tlouklo hlavou do pelesti. Terezka s Nikolasem, kterým byly tři a čtyři roky, se divili, že se jídlo musí vařit a chleba koupit v krámě. Z ústavu nic takového neznali, vše se k nim dostalo hotové," vzpomíná Martina.
		
		Dnes se její rodina ještě o jednoho člena rozrostla – před rokem se jí narodil další syn. Na žádné ze svých čtyř dětí nedá Martina dopustit. "Když jsme si Nikolase a Terezku brali, neměli podle posudků dobré předpoklady. Přesto se dnes oba dobře učí – Nikolas měl ve třetí třídě dvě dvojky a Terezka samé jedničky," uzavírá Martina Vančáková.
		
		Nebýt jí, sourozenci by pravděpodobně dodnes byli v ústavu. Ani jeden z nich by nevěděl, co to znamená mít mámu a tátu.
		
		http://hledame-rodice.cz/"
		
		URL| http://www.denik.cz/z_domova/v-ustavu-to-nezaziji-laka-kampan-pestouny-20120925.html
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="YZH520120925010047: SANEP: Autobazar AAA Auto dominuje českému trhu, pro české zákazníky je nejdůvěryhodnější, ukázal průzkum">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.79</Skore>
			<Nazev>SANEP: Autobazar AAA Auto dominuje českému trhu, pro české zákazníky je nejdůvěryhodnější, ukázal průzkum</Nazev>
			<Zdroj>parlamentnilisty.cz</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Autor>Tisková zpráva</Autor>
			<Odkaz>http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&amp;clanek=247577</Odkaz>
			<Rubrika>Tiskové zprávy</Rubrika>
			<Oblast>Internet - Zpravodajství</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Za celkově nejdůvěryhodnější považuje většina respondentů autobazar AAA Auto, s mírným odstupem pak následuje pražský autobazar Auto ESA. V průzkumu odpovídalo téměř 13 tisíc respondentů se zkušeností s autobazary.
		
		Autobazar AAA Auto, u něhož průzkum potvrdil téměř 100% znalost značky, pak dosáhl nejlepšího hodnocení v oblasti spokojenosti s nákupem vozidla, kvalitou obsluhy, vozů, spokojenosti s reklamacemi, nabídkou inančních služeb, pestrosti nabídky vozů a podávání užitečných in ormací o nabízených vozech.
		
		V porovnání s největšími autobazary AAA Auto a Auto ESA je pak zajímavým výsledkem hodnocení autobazaru Štěpánek Auto, který podle většinového názoru nejférověji informuje klienty o cenách vozů.
		
		Ukázal to e kluzivní průzkum společnosti SANEP, který se zaměřil na hodnocení a srovnání čtveřice autobazarů, které mají masivní reklamní podporu, největší nabídku vozů a dlouhodobou existenci. Této čtveřici pochopitelně dominuje největší domácí autobazar AAA Auto, který má největší počet poboček po celé ČR a jako jediný obchoduje se svými akciemi na burze. Vzhledem k mediálnímu zájmu zejména o autobazar AAA Auto a průzkumům ostatních agentur, které se v letošním roce zabývaly hodnocením vybraných autobazarů, nabízí společnost SANEP nezávislý průzkum, který mapuje názory a zkušenosti 12.983 respondentů, kteří mají osobní nebo zprostředkovanou zkušenost s uvedenými autobazary.
		
		Exkluzivní internetový on/off-line průzkum byl ve spolupráci s renomovaným nezávislým motoristickým novinářem Milanem Jiroušem proveden ve dnech 5. -14. září 2012 na vybrané skupině 12.983 dotázaných, kteří představují respondentní vzorek obyvatel ČR ve věku 18 a více let, kteří mají osobní nebo zprostředkovanou zkušenost s autobazary. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu (více než 220 tisíc registrovaných uživatelů) 48.982 dotázaných. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.
		
		Výsledky šetření společnosti SANEP vycházejí v případě hodnocení jednotlivých autobazarů pouze z názorů respondentů, kteří mají bezprostřední nebo osobní zkušenost z daným autobazarem. Respondentní vzorek AAA Auto (N=12.537), Auto ESA (N=2.281), Štěpánek Auto (N=1.596), MamaCar (N=832). Srovnání jednotlivých autobazarů pak vychází z hodnocení 649 respondentů, kteří mají osobní či zprostředkovanou zkušenost se všemi sledovanými autobazary.
		
		Komentář motoristického novináře Milana Jirouše:
		
		Úroveň trhu s ojetými vozy je v porovnání s předchozími lety opravdu vysoká, přesto se najde řada oblastí, kde je stále co zlepšovat. Narážím tím především na obrovské množství vozů se stočeným počítadlem ujeté vzdálenosti, ale i řadu omlazených vozidel. To jsou známá fakta.
		
		Důležitou úlohu v tomto směru hraje autobazar, tedy pokud se budeme bavit o automobilech prodávaných touto cestou. Dnes má každý obchodník s ojetými vozy určité možnosti, jak ověřit stav počítadla ujeté vzdálenosti a pak je už jen na něm, aby kupujícího o případném podezření na nesprávnost údaje upozornil. Nakonec autobazary tyto poznatky využívají i při jednání o výkupní ceně vozu. Nebudu teď spekulovat, kdo zákazníky na nesrovnalosti poctivě upozorní, a kdo ne. Nakonec tímto problémem se stáčením tachometrů se průzkum nezabýval, nepřinesl by žádná nová zjištění.
		
		V průzkumu figurují čtyři velcí prodejci ojetin, které řada motoristů zná z reklamních spotů, někteří u nich i pořizovali vůz. AAA AUTO má jasnou výhodu v množství poboček po celé České republice, čímž je zajištěna nejen dobrá známost značky, ale znamená to i další prodejní výhody. Společnost AAA AUTO například může cílit nabídku na jednotlivé regiony podle preferencí tamních řidičů nebo převážet vozy z pobočky na pobočku, pokud si zájemce vyhlédl vůz vystavený jinde. Bohatost nabídky AAA AUTO tak nemá konkurenci.
		
		Velký počet prodaných vozidel pak znamená i řadu poznatků, které autobazar archivuje, a jsou k dispozici, pokud se vůz v budoucnu na prodejní plochu opět vrátí. Stejným způsobem ale postupují i další velké bazary, jako je třeba Auto ESA.
		
		Průzkum odhalil také nespokojenost motoristů s tím, jak některé bazary informují o cenách. Jedná se o nešvar českého trhu, kdy má dominantní místo na cenovce částka, jíž prodejce požaduje za vůz prodaný formou leasingu nebo úvěru. Cena v hotovosti je přitom vyšší a bývá uvedena drobným písmem. Jistě není třeba zdůrazňovat, že při využití některého z finančních produktů skutečná zaplacená částka přirozeně neroste.
		
		Pokud se budeme bavit o reklamacích, zde vidím velký posun. V posledních letech se přístup řady obchodníků s ojetými automobily citelně zlepšil a snaží se nespokojeným motoristům vyjít vstříc. Zde je třeba upozornit na skutečnost, že se bavíme o obchodu s použitým zbožím, jímž ojetiny jsou. Ani u férově obchodovaných vozidel nelze zaručit, že budou pracovat zcela bez problému i za měsíc či za půl roku. Nikdo nemůže vědět, jak se předchozí majitel k autu choval, navíc je nutné počítat s jeho opotřebením a související údržbou. Pokud na ojetinu není smluvně poskytnuta záruka na výskyt závad, z hlediska zákona existuje právo reklamace pouze na vady, jež měl vůz již v okamžik prodeje (nevztahuje se na opotřebení). Je dobrou zprávou, že někteří prodejci řeší reklamace i nad rámec této povinnosti. Na druhou stranu stále existují i nepoctiví obchodníci, kteří se snaží svým povinnostem všemožně vyhnout. Takový přístup lze očekávat spíše u menších bazarů, kde nemají takové obavy z poškození jména, pokud by se problém dostal na veřejnost. Velký obchodník je mnohem více na očích, má ve vozech více peněz a proto zde lze předpokládat větší snahu o zachování dobré pověsti.
		
		URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&amp;clanek=247577
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VPPA20120926010038: Ve čtyřech syn nevěděl, že se jídlo vaří. Z ústavu to neznal">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.79</Skore>
			<Nazev>Ve čtyřech syn nevěděl, že se jídlo vaří. Z ústavu to neznal</Nazev>
			<Zdroj>Pražský deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>(mk)</Autor>
			<Odkaz>http://www.prazsky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Česká republika</Rubrika>
			<Str.>014</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Praha</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Pěstounka a psycholožka Martina Vančáková:
		
		Praha – Vychovává čtyři děti. Jen dvě jsou ale její vlastní. Martina Vančáková zasvětila život dětem, které nemají to štěstí vyrůstat s vlastními rodiči. Již šestým rokem má v pěstounské péči romské sourozence – desetiletého Nikolase a o rok mladší Terezku.
		"Když jsem byla malá, měli jsme v ulici ústav pro děti do tří let. Měl velkou zahradu, ve které ty malé děti pobíhaly. Když jsem se tam zastavila, nalepily se na plot a natahovaly ke mně ruce. Později jsem si všimla, že několik dětí zůstává sedět pod stromem a nereaguje. Jen se kývaly sem tam a já si tenkrát myslela, že jsou nějak postižené. Ale i ty, co ke mně přiběhly, měly strašně smutné oči. A já si uvědomila, že jim chci pomoci," vypráví svou první zkušenost s dětmi z ústavu Martina Vančáková. Na konci základní školy se Martina rozhodla, že se stane vychovatelkou v ústavu. To jí ale nakonec rodiče rozmluvili, a tak pokračovala na gymnázium a posléze na vysokou školu.
		
		Místo vychovatelky pěstounkou
		
		"Tehdy jsem si uvědomila, jak jsem ráda, že jsem se díky rodičům vychovatelkou nestala. Ústavy nejsou něco, co bych chtěla podporovat," vysvětluje Martina Vančáková.
		Když se později vdala a narodil se jí syn, rozhodli se s manželem, že si vezmou do péče romské sourozence.
		"Ačkoliv jsem vystudovala psychologii, byl pro nás příchod dětí těžký. Měli jsme v pokoji tři postýlky – jedno dítě spalo klidně, druhé se stále budilo a třetí tlouklo hlavou do pelesti. Terezka s Nikolasem, kterým byly tři a čtyři roky, se divili, že se jídlo musí vařit a chleba koupit v krámě. Z ústavu nic takového neznali, vše se k nim dostalo hotové," vzpomíná Martina.
		Dnes se její rodina ještě o jednoho člena rozrostla – před rokem se jí narodil další syn. Na žádné ze svých čtyř dětí nedá Martina dopustit. "Když jsme si Nikolase a Terezku brali, neměli podle posudků dobré předpoklady. Přesto se dnes oba dobře učí – Nikolas měl ve třetí třídě dvě dvojky a Terezka samé jedničky," uzavírá Martina Vančáková.
		Nebýt jí, sourozenci by pravděpodobně dodnes byli v ústavu. Ani jeden z nich by nevěděl, co to znamená mít mámua tátu.
		
		Foto: Martina Vančáková
		Foto: J &amp; T
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VJQU20120926010039: První reakcí je absolutní bezmoc. Pak přichází deprese a pocit viny">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.78</Skore>
			<Nazev>První reakcí je absolutní bezmoc. Pak přichází deprese a pocit viny</Nazev>
			<Zdroj>Brněnský deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>JANA VONDROVÁ</Autor>
			<Odkaz>http://brnensky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Téma</Rubrika>
			<Str.>007</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Jihomoravský kraj</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Psycholog Miroslav Procházka ze speciálně pedagogického centra při Základní škole Sekaninova v Brně se každý den setkává s postiženými dětmi i s jejich rodiči. Říká o tom:
		
		Brno – Pro rodiče je narození postiženého dítěte velkým šokem. Vyrovnat se s tím je náročné. "Dokonce se stává, že tuto skutečnost nikdy nepřijmou," upozorňuje psycholog Miroslav Procházka ze Speciálně pedagogického centra při Základní škole Sekaninova v Brně.
		Jak se rodiče dozvídají, že jejich dítě je postižené?
		Záleží to na osobnosti lékaře, případně psychologa, který problém objeví. Předávání zprávy je až na výjimky pro všechny nesmírně těžké.
		Jak na to rodiče reagují?
		První reakcí je ve valné většině případů zděšení a pocit absolutní bezvýchodnosti. Rodině se ze vteřiny na vteřinu obrátí život. Dítě je ve většině rodin očekáváno s láskou a nadšením. Když pak dříve či později zjistí, že je jiné, je to šok.
		Jak se rodiče s novou situací vyrovnávají? Po prvotním šoku mnohdy nastupuje fáze popření. Rodiče říkají: vy se pletete, nám se tohle nemůže stát. Odmítání je důsledkem beznaděje. V takové chvíli se uplatňuje hyenismus různých léčitelů, kteří lákají z lidí peníze. Rodiče postižených dětí jsou snadným cílem, protože chtějí jakýkoli důkaz o tom, že jejich dítě je normální nebo je mu možné zázračně pomoci.
		Co následuje potom?
		Přijde deprese, smutek a vztek. Objevuje se pocit viny. Je to nesmírně těžké období, kterým trpí celá rodina. Pro partnery je to zatěžkávací zkouška, protože často dochází ke vzájemnému obviňování.
		Pokud se toto stadium podaří překonat, dostane se rodina do fáze rovnováhy. Nelze to ale nazvat vyrovnáním. S takovou situací se totiž vyrovnat nelze. Lze ji jenom akceptovat.
		Jak své postižení vnímají děti?
		Lidé si často neuvědomují, že problém vzniká jenom tehdy, když ho vnímají. Pokud dítě problém nevnímá, tak není. Mnoho dětí hlavně s tělesným postižením se s ním dokáže smířit a přijmout jej. Svůj hendikep vidí jako své specifikum. Pak je potřeba, aby to stejně brali i rodiče. Je důležité, aby si dokázali říct: ano, problém tady je, ale my ho zvládneme, protože se máme rádi. Důležité je právě to spojení máme se rádi. A to ve dvou rovinách – mezi sebou a také sami sebe. Protože pouze pokud máme rádi sebe a umíme odpouštět, dokážeme mít rádi i lidi okolo. Potom nastává ještě fáze reorganizace, přestavby. Rodina nejen akceptuje své dítě, ale také pracuje na změně fungování domácnosti. Dá se odhadnout, jak dlouho trvají jednotlivé fáze?
		To je hodně individuální.
		Setkáváme se i s rodiči, kteří skutečnost, že mají postižené dítě, nepřijmou nikdy. Je jich ale menšina.
		Jak se to projevuje?
		Můžeme se setkat se třemi reakcemi. První je přehnané ochranitelství. Rodiče za každou cenu pro dítě bojují.
		Obouvají ho, oblékají. Jenže to dětem moc nepomáhá. Potřebují spíš určitou svobodu. Další možností je přetrvávání vzteku ze třetí fáze, který se většinou obrací proti druhému partnerovi. Není nic překvapivého, že se vztah rodičů rozpadá. Třetí možnost je nejhorší. Rodiče dítě zcela odmítnou.
		Pak často končí v ústavní péči. Je starost o postižené dítě pro rodiny hodně finančně náročná?
		Obrovsky. Pokud porovnáme podíl státu na zabezpečení rodin s postiženými dětmi a na podporu dětí v ústavech, tak na děti v ústavní péči přispívá mnohonásobně vyšší částkou. Pro postižené děti pořádají různé organizace řadu sbírek. Mohou si rodiče vypěstovat závislost na takovém zdroji peněz?
		Se vznikem závislosti na veřejných sbírkách jsem se ještě nesetkal, i když závislost se dá vypěstovat snad na všem. Rodiče ale většinou na nic takového nečekají. Využívají sociálních dávek, aby z něčeho vyžili. Děti často potřebují celodenní péči, takže matka zůstává doma. Obrovský problém je, když je otec nezaměstnaný. A co využívání dětí, aby rodiče získali peníze?
		Někteří rodiče tak bohužel dítě opravdu využívají. Rodina například dostane příspěvek na školní potřeby pro dítě a otec jde odpoledne do hospody a peníze propije.
		
		fáze, kterými rodina prochází
		
		– první fáze – šok, zděšení, pocit absolutní bezvýchodnosti a neřešitelnosti nově vzniklé situace – druhá fáze – popření problému – myšlenky typu: tohle nemůže být pravda, lékaři a psychologové si vymýšlí, nám by se přece nic takového nemohlo stát – třetí fáze – smutek, zlost, deprese, obviňování sebe i okolí, často se rozpadají partnerské vztahy – čtvrtá fáze – rovnováha, přijetí problému, jeho akceptace – pátá fáze – reorganizace, přeměna každodenního fungování domácnosti a životního stylu
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="ROR120120925040001: Zástupci pacientů a nemocnic vyzývají veřejnost, aby se zasadila o zachování zdravotnických zařízení">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.77</Skore>
			<Nazev>Zástupci pacientů a nemocnic vyzývají veřejnost, aby se zasadila o zachování zdravotnických zařízení</Nazev>
			<Zdroj>Radiožurnál</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Cas_vysilani>18:24:22</Cas_vysilani>
			<Moderator>Veronika SEDLÁČKOVÁ</Moderator>
			<Hoste>Martin ENGEL, Leoš HEGER, Jaromír GAJDÁČEK</Hoste>
			<Relace>Ozvěny dne 18:00</Relace>
			<Poradi>002</Poradi>
			<Rozsah>00:06:40</Rozsah>
			<Oblast>Rozhlas</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
		Petici příznačně nazvanou Občané, braňte svoje nemocnice vyhlásili dnes nejen zástupci zdravotnických zařízení, ale také lékařské odbory a pacientské svazy. Obávají se, že příští rok řada nemocnic skončí, protože s nimi zdravotní pojišťovny odmítnou uzavřít nové smlouvy. Ty staré vyprší na konci roku. Podle předsedy Lékařského odborového klubu Martina Engla hrozí velká omezení až polovině zařízení.
		
		Martin ENGEL, předseda Lékařského odborového klubu:
		Před 9 měsíci byly vypovězeny rámcový smlouvy zdravotním zařízením. A dneska je teda 25. 9. a není jediná nemocnice, která by držela podepsanou smlouvu o tom, co se bude dít, jaký služby bude poskytovat po 1. 1. 2013. A chci upozornit, že zdravotní zařízení nebo nemocnice není prostě kiosek, který můžete 30. prosince mu říct, že končí, on tam dá petlici a tím to končí.
		
		Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
		To byl předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel. Ministr zdravotnictví Leoš Heger ovšem trvá na tom, že péče o pacienty se nezhorší.
		
		Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/:
		Je potřeba koncentrovat péči v některých specializovaných oborech do méně oddělení než jich máme, protože některá oddělení mají produkci relativně malou a tam pak to riziko, že ta péče není tak kvalitní, jako na odděleních, kde je velké množství operací, tak je známo z literatury, že prostě tohle to riziko je.
		
		Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
		Říká ministr Heger. Dalším hostem je prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček. Dobrý den.
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven:
		Dobrý den.
		
		Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
		Pane Gajdáčku, ty obavy o osud zhruba poloviny tuzemských nemocnic považujete za liché nebo by na nich mohlo být něco pravdy?
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven:
		Tak určitě je považuji za liché, je to takové strašení obyvatel. Já bych chtěl všechny ujistit, že zdravotní pojišťovny udělají všechno pro to, aby od 1. ledna 2013 mělo smlouvy nejenom těch 56 nemocnic, o kterých jsme už informovali a jejichž seznam je vyvěšen na webových stránkách, a tito, tyto nemocnice o tom ví, a včas budou mít určitě smlouvu v předstihu, nejlépe asi do konce listopadu, další část toho je, jsou fakultní nemocnice, kde probíhají intenzivní jednání na půdě ministerstva za účasti právě zdravotnických zařízení a zástupců pojišťoven, kde určitě nedojde k žádnému uzavření, ale pouze k nějaké restrukturalizaci, k nějakým přesunům různých druhů péče mezi jednotlivými zařízeníma. A ten zbytek, tam můžu ujistit všechny, že to strašení je skutečně mimo, vůbec není na místě, protože drtivá většina těchto zařízení, tam pouze došlo k neshodě v rozsahu poskytování zdravotní péče, ale zcela jistě, alespoň tedy za zaměstnanecké zdravotní pojišťovny mohu ujistit, že k 1. lednu dostanou smlouvy nejméně jednoroční, kde bude asi dohodnutý postup o restrukturalizaci tak, jak to budou chtít zdravotní pojišťovny, jak se shodnou tedy zdravotní pojišťovny, případně zřizovatele. Já na to nevidím nic špatného, je to mimořádná příležitost, skutečně posunout kvalitu poskytování zdravotní péče pro občany této země a veškeré takové vyhrožování a ...
		
		Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
		Dobře, ale, pane Gajdáčku, tedy ty obavy, že zanikne polovina nemocnic, tedy liché podle vás jsou, ale přežijí opravdu všechna zdravotnická zařízení, nebo už máte nějaký výčet, myslím, za zdravotní pojišťovny, zdravotnických zařízení, která by nemusela v tom původním rozsahu, v té současné podobě přežít a mohla by se třeba změnit na léčebny dlouhodobě nemocných.
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven:
		Ano, já si myslím, že tento proces nebude jenom zásadně 1. lednu 2013, ale že bude tam, kde nedojde tedy k dohodě, tak bude postupný tlak na to, aby se změnil, změnila celá struktura poskytované zdravotní péče právě směrem k těm doléčovacím lůžkům, k rehabilitačním lůžkům a lůžkům následné péče.
		
		Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
		A kolika zařízení by se to mohlo týkat, to, o čem teď mluvíte?
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven:
		Tak konkrétně, konkrétně určitě nebudu hovořit jména nebo místa těch nemocnic, ale určitě se bude jednat maximálně o 8 až 10 takovýchto zařízení, buď v plném rozsahu, anebo v části, což spíše, takže v žádném případě tady nemůžeme hovořit o polovině nemocnic v České republice, to je naprostý nesmysl.
		
		Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
		A podle čeho se zdravotní pojišťovny rozhodují, když třeba u těch 8 nebo 10 zdravotnických zařízení uvažují o tom, jestli zachovat nebo ne ten původní model?
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven:
		Protože se jedná o velmi citlivou věc, tak právě na rozdíl od těchto výhrůžek my nechceme jednat od zeleného stolu, ale intenzivně jednáme o té struktuře, kterou v tom daném regionu potřebujeme, ale kritéria, podle kterých se rozhodovalo, ta byla známa od začátku, protože jsme někdy na jaře letošního roku všechny, všechna tato kritéria projednali s odbornými společnostmi, všichni s tím souhlasili, jedná se samozřejmě především o kvalitu poskytované zdravotní péče, o počty, o frekvenci těch daných výkonů na daných odděleních, například počty porodů a podobně. Pak o personální vybavení a samozřejmě i o stavu budov, v jakém, v jakém stavu jsou, ale také samozřejmě investice, které byly do daných zdravotnických zařízeních v posledních letech investováno.
		
		Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
		Nemůžou na to ale doplatit menší zdravotní zařízení v odlehlejších částech republiky, která třeba nevykazují tolik výkonů a ta péče nemusí být tak, řekněme, na takové špičce, jako u fakultních nemocnic, ale zabezpečují péči o lidi z odlehlých regionů České republiky, pak by se mohla zhoršit péče o pacienty, tato obava je podle vás také zbytečná?
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven:
		Tak žádná obava určitě není úplně zbytečná, protože tady tyto případy můžou nastat, ale určitě budeme zohledňovat veškeré záležitosti, které s tím souvisí, v těchto případech se určitě nebude jednat o zrušení kompletní celé nemocnice, ale jenom o přesun některých, řekl bych, oddělení, jo, že tam třeba nebude dětské nebo nebude tam porodnice, i když to může být zajištěno někde jinde. Já si myslím, že je třeba si uvědomit, že my tu restrukturalizaci nutně potřebujeme, protože medicína jde velmi rychle dopředu a ty nejšpičkovější pracoviště, která jsou v České republice, se řadí mezi nejlepší na světě a takováto péče se určitě nedá zajistit v horní dolní, čili my skutečně jdeme do kvality a skutečně chceme zajistit, aby ten budget, který tady je k dispozici, tak aby byl ekonomicky velmi dobře rozdělen tam, kde ta kvalita je.
		
		Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
		Ujišťuje prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček. Děkuji vám za rozhovor, na shledanou.
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven:
		Děkuju taky, na shledanou.
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="COZA20120924010027: výstava">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.77</Skore>
			<Nazev>výstava</Nazev>
			<Zdroj>Zdravotnické noviny (ZN Ambit Media)</Zdroj>
			<Datum>24.09.2012</Datum>
			<Odkaz>http://www.zdravky.cz</Odkaz>
			<Rubrika>Příloha - Infoservis - vykazování a úhrady</Rubrika>
			<Str.>004</Str.>
			<Oblast>Časopisy - oborové tituly</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Zveme vás do galerie Flora
		
		Do 31. října si můžete v prostorách sídla VZP v Praze na Vinohradech prohlédnout obrazy, keramiku a další rukodělné práce klientů Domova PETRA Mačkov, který je zaměřený na péči o osoby s mentálním a kombinovaným postižením.
		Domov PETRA Mačkov (DPM) nabízí tři druhy pobytových služeb: chráněné bydlení Mačkov, chráněné bydlení Blatná, domov pro osoby se zdravotním postižením a ambulantní službu sociálně terapeutické dílny. DPM zajišťuje pro své klienty podporu a péči ošetřovatelskou, zdravotní a lékařskou, rehabilitační, sociální, terapeutickou, ale i výchovnou a vzdělávací, volnočasové aktivity a pracovní zapojení.
		Ošetřovatelská a zdravotní péče je poskytována vlastními zaměstnanci (pracovníky sociálních služeb a zdravotními sestrami), lékaři (praktický lékař, pediatr, neurolog a psychiatr a zubní lékař) dojíždějí a ordinují pravidelně v ordinacích DPM.
		Rehabilitační péče je také zajištěna vlastními zaměstnanci; používají Vojtovu metodu, Bobathův princip, míčkování, polohování, LTV aktivní i pasivní, fyzioterapii, rehabilitace v bazénu, masáže v "suchém" vodním lůžku, hiporehabilitace.
		Dlouholetými obyvatelkami chráněného bydlení v Mačkově jsou i Anička Křížová a Maruška Ťulpová, autorky většiny vystavovaných obrazů a keramiky. Obě vyrůstaly a žily od nejútlejšího věku v různých ústavních zařízeních. Jejich díla vyjadřují originalitu a autenticitu, odrážejí se v nich jejich životní peripetie, jsou ale čitelná pro všechny, kteří v nich najdou nějakou spřízněnost se svým vlastním osudem.
		Uchopení námětu a uplatnění vlastního názoru se podle ředitelky Domova PETRA Mačkov Vlasty Marouškové prolíná tvorbou všech mačkovských dílen a citlivě se snoubí s vedením a názorem jednotlivých arteterapeutů. V tvorbě se také odráží celkový styl života v Domově, který je určitě pro většinu klientů šťastný, tvořivý a bohatý na prožitky.
		Výstavu, která je z části prodejní, můžete zcela zdarma navštívit v galerii Flora (Orlická 2, Praha 3) do konce října kterýkoli pracovní den v úředních hodinách klientského pracoviště.
		Podrobnější informace naleznete na www.vzp.cz.
		
		Foto:
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="YD2420120925010012: Češky, které se prosadily v zahraničí, dostaly ocenění">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.76</Skore>
			<Nazev>Češky, které se prosadily v zahraničí, dostaly ocenění</Nazev>
			<Zdroj>CT24.cz</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Autor>ČT24</Autor>
			<Odkaz>http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/197310-cesky-ktere-se-prosadily-v-zahranici-dostaly-oceneni/</Odkaz>
			<Rubrika>Domácí</Rubrika>
			<Oblast>Internet - Média, tv, rádia</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Praha - Pětice Češek, jejichž význam přesáhl hranice země, převzalo v sídle Senátu krajanské ocenění Významná česká žena ve světě. Cenu získaly bojovnice za lidská práva Olga Hrubá, exilové aktivistky Libuše Paukertová-Leharová a Jiřina Šilhánová, jazykovědkyně Marie Majtánová a modelka a zakladatelka charitativní nadace Tereza Maxová.
		
		"Naše cesty opravdu byly velice rozličné, šly z různých bodů do různých zemí v různých údobích a měly různý dopad. Ale spojovalo nás úsilí pro tuto zemi. Ocenění jsme dostaly kvůli tomu, že jsme dokázaly určitou loajalitu a věrnost této zemi, zemi krásné, zemi milované," řekla jménem oceněných Paukertová-Leharová.
		
		Cenu uděloval Mezinárodní koordinační výbor zahraničních Čechů, v jehož čele stojí krasobruslařka Ája Vrzáňová, ve spolupráci se senátní komisí pro krajany.
		
		Ocenění jsou udělována od roku 2003, nikoliv ale každoročně. Letos byla předávána teprve popáté a zároveň poprvé v rámci oslav Dne české státnosti. Na slavnostní ceremoniál kvůli tomu přijely i některé dříve oceněné laureátky, například tenistka Hana Koželuhová, zakladatelka Ligy proti rakovině Eva Siracká, zakladatelka humanitárního hnutí Stonožka Běla Jensen nebo Mathilda Nostizová, která dlouhodobě pomáhá zrakově postiženým.
		
		Hlavní cenou je bronzová soška, která symbolizuje ženu - rodičku rodící se z vejce. Její autorkou je česko-kanadská sochařka Lea Vivot. Laureátky dostaly také zlatou brož s českým granátem.
		
		URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/197310-cesky-ktere-se-prosadily-v-zahranici-dostaly-oceneni/
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="YZ6820120925010087: Metylalkohol dovezený do Opavy byl vyroben v zahraničí">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.76</Skore>
			<Nazev>Metylalkohol dovezený do Opavy byl vyroben v zahraničí</Nazev>
			<Zdroj>denik.cz</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Odkaz>http://www.denik.cz/z_domova/metylalkohol-dovezeny-do-opavy-byl-vyroben-v-zahranici-20120925.html</Odkaz>
			<Rubrika>Z domova</Rubrika>
			<Oblast>Internet - Zpravodajství</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Zlín - Metylalkohol, který policie a celníci zajistili koncem minulého týdne v opavských skladech firmy FROS ZPS, byl vyroben v zahraničí, řekla zlínská policejní mluvčí Jana Macalíková. Muži, které policie obvinila kvůli výrobě a distribuci jedovatého alkoholu z obecného ohrožení, látku legálně koupili od české firmy, která ji dovezla. Místo ve směsi do ostřikovačů do aut ale část metanolu končila u konzumentů lihovin.
		
		"
		
		Policie a celníci ve skladech FROS ZPS zajistili podle jednatele společnosti Davida Fládra 15.000 litrů metylalkoholu. Fládr ale odmítá, že by firma měla s kauzou cokoliv společného. Potvrdil to i státní zástupce Roman Kafka. "Žádná osoba ze společnosti FROS ZPS není obviněna ze spáchání v pondělí uváděné trestné činnosti," řekl dnes Kafka. Dva obvinění muži podle policie úmyslně namíchali otrávenou směs a přes distributora alkoholu ji uvedli do oběhu.
		Hlavní pachatel
		
		Policie jména odmítá uvádět, podle České televize patří mezi hlavní podezřelé dvaačtyřicetiletý podnikatel v pohostinství Rudolf Fian a o pět let mladší majitel firmy Carlogic z Řitky u Prahy Tomáš Křepela ze Zlína. Fian, který by měl být hlavním pachatelem, žil a podnikal v Karviné. Z nově opraveného čtyřpatrového domu se ale před časem s manželkou odstěhoval, údajně někam do rodinného domku. Sousedé prý o jeho obchodech na hraně zákona občas něco slyšeli. Druhý z mužů se podle vyšetřování na výrobě podílel a dodal některé prostředky.
		
		Dvojici hrozí 12 až 20 let vězení, případně výjimečný trest. Fian byl dříve obviněn z ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti, kriminalisté ale u něj kvalifikaci zpřísnili. Zmíněným distributorem je čtyřiapadesátiletý Jiří V. ze Zlínska. Muž byl obviněn z ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti, hrozí mu až osm let. Všichni tři jsou ve vazbě.
		Chtěli zbohatnout
		
		Podle kriminalistů nechtěli muži zabíjet, ale výrobou nelegálního alkoholu vydělávat. Podle Kafky však dobře věděli, jaké následky má požití metylalkoholu. Zbohatnout chtěli nákupem levnější suroviny. Při míchání ale zvolili vyšší koncentraci, jež způsobila otravu. Podle policie je přitom možné, že aktéři kauzy lihoviny pančovali – a úspěšně – už dříve.
		
		Firma FROS ZPS míchala pro jednoho z obviněných vodu s dodaným metylalkoholem, prý do směsi do ostřikovačů. Podle Macalíkové obvinění nejprve směsi sami míchali v areálu mimo prostory FROS ZPS. Podle Fládra podnikatel nádrže vyvážel na rampu před budovou a tam dával do metanolu látky, "které náplně do ostřikovačů obsahují". Takový koncentrát pak dával zpět k naředění vodou a následnému stáčení z barelů do menších nádob.
		Jiné zásoby
		
		Fládr řekl, že 6000 litrů metylalkoholu zabavila policie a dalších 9000, které byly "už v nějakém stupni rozpracovanosti", odvezli později celníci. Podle Fládra z celkového množství látky sklady firmy před zásahem policie neopustil ani litr. Příliš tak nechápe, jak otrávený alkohol vznikl. Domnívá se, že obvinění podnikatelé měli ještě jiné zásoby metanolu.
		
		V Česku již kvůli metylalkoholu zemřelo 25 lidí. Případy otrav se rozšířily do devíti krajů. Desítky lidí byly hospitalizovány, někteří budou mít doživotní následky, především poškozený zrak. Policie zatím kromě hlavních aktérů v kauze obvinila i menší distributory a prodejce, dohromady tak trestnímu stíhání čelí více než čtyři desítky lidí."
		
		URL| http://www.denik.cz/z_domova/metylalkohol-dovezeny-do-opavy-byl-vyroben-v-zahranici-20120925.html
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VHHK20120926010010: Dáte si kávu v naprosté tmě a pomůžete tak dobré věci">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.76</Skore>
			<Nazev>Dáte si kávu v naprosté tmě a pomůžete tak dobré věci</Nazev>
			<Zdroj>Hradecký deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>(hod)</Autor>
			<Odkaz>http://hradecky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Hradecko</Rubrika>
			<Str.>003</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Hradecký a Pardubický kraj</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Hradec Králové – Jaký je svět bez barev a světla? 29. – 30. září to můžete vyzkoušet na vlastní kůži. Historicky první zatemněný autobus s neobvyklou Kavárnou Potmě, ve které vás obslouží nevidomí, přijede do Hradce Králové. Vypít si šálek vyhlášené černočerné kávy můžete celý den od 10 do 19 hodin na Masarykově náměstí.
		"Na palubě autobusu se hosté ocitnou v úplně jiném světě, kterým je bezpečně provede sehraný tým nevidomých kavárníků," uvedla Martina Kaderková, ředitelka Nadačního fondu Českého rozhlasu.
		Kavárnu Potmě v autobusu představila Světluška začátkem července na Ovocném trhu v Praze. Prvními pasažéry na palubě byli patronka Aneta Langerová, Hana Maciuchová, Tomáš Klus, Klára Issová, Pavel Nový, Anna Polívková a Lucie Výborná. "Návštěvou pojízdné kavárny jsem získala originální zážitek. Ztichla jsem a zpokorněla. Tleskám Světlušce a děkuji za příjemnou společnost v kavárně Anetě Langerové a Tomášovi Klusovi a za elegantní obsluhu a laskavou navigaci děkuji ze srdce Katce," řekla bezprostředně po návštěvě kavárny herečka Hana Maciuchová.
		Zvláštní kavárna putuje po městech republiky. Návštěvou kavárny přispějete 100 korun do sbírky Světluška, jako vzpomínku na nevšední zážitek si odnesete hrníček.
		
		Foto:
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="IZI620120925010008: Pět Češek, jejichž význam">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.76</Skore>
			<Nazev>Pět Češek, jejichž význam</Nazev>
			<Zdroj>i60.cz</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Autor>Redakce</Autor>
			<Odkaz>http://www.i60.cz/clanek_2079_pet-cesek-jejichz-vyznam-presahl-domaci-hranice.html</Odkaz>
			<Rubrika>Můj svět</Rubrika>
			<Oblast>Internet - společnost a životní styl</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>přesáhl domácí hranice
		
		Pětice Češek, jejichž význam přesáhl hranice země, převzalo v sídle Senátu krajanské ocenění Významná česká žena ve světě. Cenu získaly bojovnice za lidská práva Olga Hrubá, exilové aktivistky Libuše Paukertová-Leharová a Jiřina Šilhánová, jazykovědkyně Marie Majtánová a modelka a zakladatelka charitativní nadace Tereza Maxová.
		
		Potlesku vestoje se dostalo Čechoameričance Olze Hrubé, bývalé  spolupracovnici Milady Horákové, která z USA vedla kampaň za její  záchranu. V rámci nenásilného boje s komunistickou totalitou se  zasazovala například o osvobození ruského disidenta Alexandra  Solženicyna a obhajovala jako jedna z prvních hnutí Charta 77. Získala  osobní ocenění od někdejšího amerického prezidenta Ronalda Reagana. Za jeden ze svých největších úspěchů považuje záchranu sedmi  sibiřských křesťanů tím, že přiměla americký Senát udělit jim výjimečně  občanství USA. "Byli to obyčejní lidé, žádné krasavice, žádné  tanečnice," uvedla Hrubá. Občanství bylo podle ní takto uděleno teprve  potřetí v amerických dějinách.
		
		Další Čechoameričanka Šilhánová cenu dostala za svou aktivitu v  krajanských spolcích, za svůj podíl na záchraně České národní budovy v  New Yorku nebo za získání financí pro výuku českého jazyka na  Kolumbijské univerzitě. Paukertová-Leharová, která působila v  organizacích OSN v Ženevě, získala cenu také za práci mezi krajany a za  své úsilí o prosazení práv žen a tělesně postižených.
		
		"Naše cesty opravdu byly velice rozličné, šly z různých bodů do různých zemí v různých údobích a měly různý dopad. Ale spojovalo nás úsilí pro tuto zemi. Ocenění jsme dostaly kvůli tomu, že jsme dokázaly určitou loajalitu a věrnost této zemi, zemi krásné, zemi milované," řekla jménem oceněných Paukertová-Leharová.
		
		Cenu uděloval Mezinárodní koordinační výbor zahraničních Čechů, v jehož čele stojí krasobruslařka Ája Vrzáňová, ve spolupráci se senátní komisí pro krajany. Ocenění jsou udělována od roku 2003, nikoliv ale každoročně. Letos byla předávána teprve popáté a zároveň poprvé v rámci oslav Dne české státnosti. Na slavnostní ceremoniál kvůli tomu přijely i některé dříve oceněné laureátky, například tenistka Hana Koželuhová, zakladatelka Ligy proti rakovině Eva Siracká, zakladatelka humanitárního hnutí Stonožka Běla Jensen nebo Mathilda Nostizová, která dlouhodobě pomáhá zrakově postiženým.
		
		Hlavní cenou je bronzová soška, která symbolizuje ženu-rodičku rodící se z vejce. Její autorkou je česko-kanadská sochařka Lea Vivot. Laureátky dostaly také zlatou brož s českým granátem.
		
		URL| http://www.i60.cz/clanek_2079_pet-cesek-jejichz-vyznam-presahl-domaci-hranice.html
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VKZL20120926010011: U pultů s pečivem mají lidé problém přečíst označení">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.76</Skore>
			<Nazev>U pultů s pečivem mají lidé problém přečíst označení</Nazev>
			<Zdroj>Klatovský deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>ROSTISLAV KUTĚJ</Autor>
			<Odkaz>http://klatovsky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Klatovsko</Rubrika>
			<Str.>003</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Plzeňský a Karlovarský kraj</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Od začátku prázdnin se písmo citelně zmenšilo, obchody však zákon neporušují
		
		Klatovy – Prodejci potravin musejí už téměř dva měsíce označovat pečivo, které je na prodejnách vyrobeno ze zmraženého polotovaru nebo je na prodejnách dopékáno. Krátce po zavedení této povinnosti bylo ve většině klatovských prodejen na pultech s pečivem jasně a zřetelně uvedeno, které pečivo je čerstvé a které je dopékané. Obchodníci se předháněli v tom, kdo začne pečivo označovat dříve. Při testu Deníku v srpnu neshledal redaktor vážnější pochybení. Redakce Deníku se rozhodla zjistit, jak vypadají regály s pečivem v současné době.
		
		Písmo se zmenšuje
		
		V klatovském Tescu je situace hned na první pohled jiná než na začátku srpna. Tabulky s označením jsou vytištěny titěrným písmem a běžný zákazník se v nich jen těžko orientuje. Na začátku srpna bylo písmo na označení minimálně trojnásobně velké a dalo se z běžné pohledové vzdálenosti bez větších potíží přečíst. V současné době není jasně vidět, které pečivo je ze zmrazených polotovarů, a které je dopečené na prodejně. "Vůbec to nemůžu přečíst, je mi třiapadesát, mám lehkou zrakovou vadu, ale není to nic zásadního, mám jeden a půl dioptrie. Ale tady se musím k popiskám shýbat anebo požádat někoho o přečtení," stěžuje si v klatovském Tescu Anežka Poláková z Klatov.
		Obdobná situace je i v Kauflandu a Albertu. I tady je písmo na cedulkách u zboží malé, ale s ohledem na jiný typ použitých regálů je písmo snadněji čitelné. Vyhláška, která nařizuje obchodníkům povinnost pečivo označovat, jim však neurčuje, jakým způsobem musí být zboží značené, ani, jak velké písmo má být použito.
		
		Řetězce nesouhlasí
		
		Podle vyjádření zástupce Tesca je nové označení zboží, kde je písmo menší, služba zákazníkům. "Od září jsme zavedli jednotné označení rozpékaného pečiva, které nyní naleznou zákazníci vždy na etiketě daného výrobku. Umístění jednotlivých produktů na regále se může měnit, proto jsme chtěli systém prostřednictvím centrálního označení etiket sjednotit a zjednodušit. Z našich zkušeností rovněž vyplývá, že nový systém umožňuje významně snížit chybovost, ke které mohlo v důsledku úpravy sortimentu či vystavení zboží docházet. Věříme, že se zákazníci během uplynulých týdnů měli možnost již velmi dobře seznámit s typy pečiva, které v našich obchodech kupují, a že tuto změnu uvítají," uvedla tisková mluvčí společnosti Tesco Michaela Vinterová. Kontrolu prodejců provádí Státní zemědělská a potravinářská inspekce."Od okamžiku platnosti nové vyhlášky o označování pečiva zaznamenala inspekce téměř 100 podnětů od spotřebitelů na prohřešky u předmětného sortimentu. Podněty se týkaly zejména nepřehlednosti označení nebo jeho absence. Kontrola označování pečiva ve smyslu nové vyhlášky je inspektorem prováděna při každé kontrolní návštěvě v provozovně. V období od 1. srpna do 13. září bylo provedeno celkem 179 kontrol zaměřených výhradně na dodržování vyhlášky o označování pečiva. V rámci těchto kontrol byla zjištěna 3 pochybení. Sankce za nesprávné označení mohou být až do výše 3 milionů korun," informuje tiskový mluvčí státní zemědělské a potravinářské inspekce Jan Žáček.
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="CZD120120920010019: Umělé světlo může škodit">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.76</Skore>
			<Nazev>Umělé světlo může škodit</Nazev>
			<Zdroj>Květy</Zdroj>
			<Datum>20.09.2012</Datum>
			<Autor>ip</Autor>
			<Odkaz>http://www.kvety.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Ze světa</Rubrika>
			<Str.>007</Str.>
			<Oblast>Časopisy - společnost a životní styl</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>VÝZKUM
		
		Izraelský vědec Abraham Haim došel k závěru, že světlo ekologických alternativ ke klasickým žárovkám může negativně ovlivnit zdraví, pokud ho člověk pravidelně používá dlouho do noci. Podle jeho zjištění má zejména krátkovlnné umělé osvětlení vliv na zdraví krys a domnívá se, že u lidí to bude podobné. Jedna krysa měla zdravý zrak, druhá byla slepá a u obou se projevily různé stupně poškození metabolismu a produkce hormonů. Světlo ovlivnilo i jejich hmotnost, spotřebu kyslíku nebo produkci melatoninu zodpovědného za vznik nádorů. Podle Haima je škodlivé zejména LED osvětlení.
		
		Snímky ČTK, GLOBE MEDIA/REUTERS, THINKSTOCK a youtube.com
		O autorovi: Připravil ip
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="YILP20120925010002: Finalisté WebExpo Startup Show 2012: Android pro seniory i CDN snadno a rychle">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.76</Skore>
			<Nazev>Finalisté WebExpo Startup Show 2012: Android pro seniory i CDN snadno a rychle</Nazev>
			<Zdroj>Lupa.cz</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Autor>Marek Janouš</Autor>
			<Odkaz>http://startup.lupa.cz/clanky/finaliste-webexpo-startup-show-2012-android-pro-seniory-i-cdn-snadno-a-rychle/</Odkaz>
			<Oblast>Internet - IT servery, web, SW, HW</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Všechny letošní finálové projekty WebExpo Startup Show 2012 řeší skutečný problém a hledají k němu vlastní cestu. Výrazný obchodní úspěch si však lze představit především před CDN77 a před ZoomSphere, možná v menší míře i před Camcadou.
		
		Z padesáti dvou projektů přihlášených do letošního WebExpo Startup Show bylo postupně vybráno dvacet, pak devět, a v sobotu odpoledne byla na na WebExpo 2012 vyhlášena finálová pětice: CDN77, ZoomSphere, Redeemco.de, Camcada a BIG Launcher.
		
		Všechny projekty se potěšitelně vyznačují tím, že se zaměřují na nějaký dosud nedobře vyřešený problém, ke kterému hledají řešení nové, lepší. Všechny mají potenciál světový, ač některé jsou okrajovější a nečeká na ně asi tolik peněz jako na druhé.
		
		CDN77: Zákaznická podpora nade vše
		
		CDN77 je možná nejžhavější letošní český startup. Myšlenku na něj měl Zdeněk Cendra již v roce 2006 a průzkum trhu si prý udělal v červnu 2011. V únoru 2012 měl prototyp a spouštěl v březnu. Content Delivery Network je služba vhodná pro ty, kteří potřebují, aby jejich internetový obsah byl dobře dostupný mnoha uživatelům po světě, a nemají na to vlastní infrastrukturu; budovat ji by ostatně bylo nesmyslně nákladné.
		
		Téměř polovinu trhu CDN pokrývá Akamai, další podstatnou část Level3. Jen několik málo procent obsadil například Amazon. Zdeněk Cendra tento trh popsal jako "rigidní a saturovaný".
		
		CDN77 nebuduje vlastní centra, jen si pronajímá a přeprodává, ale jako prostředník zároveň zjednodušuje a zpřístupňuje. Přidanou hodnotou CDN77 je to, že zákazník může službu nastavit snadno a rychle.
		
		Hodně se zaměřují na dobrou zkušenost zákazníka s podporou (rychlé odpovědi na e?maily, online chat). Firma má posud jen deset lidí, a chystá se najmout dva obchodníky v Americe. Obrat prý roste o 50—100 % měsíčně. Zdeněk Cendra uvedl, že mají už pět set platících zákazníků. Prozatím je získávají především online marketingem, PPC a také pracným přímým marketingem, ale už se objevují i první reference. Mnozí zákazníci jsou malí a platí za přenesená data jen desítky nebo stovky dolarů měsíčně. Zajímavější jsou ti, kteří platí tisíce.
		
		Finále WebExpo Startup Show 2012
		
		Zdeněk Cendra prohlásil, že CDN77 má po světě už 80 uzlů a měsíčně přidává zhruba deset, podle zájmu a potřeby. Na Twitteru přitom 18. září uvedl 70.
		
		42Angels ocenili CDN77 "nabídkou investice". Je to ovšem cena symbolická, ježto investoři nepotřebují soutěže proto, aby s někým jednali o investici. Spíše tím veřejně vyjádřili, že v CDN77 vidí ze všech soutěžících největší příležitost k růstu.
		
		ZoomSphere: Přílišná všestrannost škodí
		
		Jakub Mach představil ZoomSphere jako "eňoňůňo social media marketéra". ZoomSphere by měl poskytnout vše, co takový marketér potřebuje, například od statistik a přehledu zmínek s možností ihned na ně odpovědět, po jediný inbox pro všechny kanály, kterými se lidé mohou ozvat.
		
		Porotci upozornili na úskalí snahy dělat dobře nástroj příliš všestranný, a Jakub Mach připustil, že se musí ve firmě nyní soustředit na to, aby ZoomSphere zjednodušovali; přiznal, že možní zákazníci skutečně obtížně chápou, co je ZoomSphere, a je nutno se s nimi scházet a ZoomSphere jim předvádět.
		
		ZoomSphere.com
		
		Sám za sebe vyzdvihl, že rychlým uváděním modulů, které umějí změřit nově nastupující sítě (jako Pinterest), a vydáváním novinářsky zajímavých zpráv se mu daří dostávat se do světových technologických médií.
		
		ZoomSphere teprve nyní, v září, začínají prodávat a prý mají zatím "asi deset podepsaných zákazníků". Užívání ZoomSphere nyní přijde zhruba na stovky dolarů měsíčně, ale Jakub Mach slíbil levnější variantu pro startupy.
		
		Na dotaz z publika na srovnání se Social Bakers Jakub Mach prohlásil, že on rád rozjíždí projekty zvolna tak, aby byl připraven skutečně poskytnout to, co slibuje.
		
		Porota vyhodnotila ZoomSphere na umístění na třetím místě v soutěži.
		
		Redeemco.de: Promokódy lépe než Apple
		
		Redeemco.de vytvořili v TappyTaps proto, aby vyřešili vlastní potřebu: Chcete?li placenou mobilní aplikaci poskytnout k vyzkoušení novinářům, od App Store na to dostanete pouze 50 promokódů. Když je rozešlete padesáti vybraným novinářům, podle zkušenosti TappyTaps většina kódů zbytečně propadne. Díky Redeemco.de můžete poslat třeba stovkám novinářů zvláštní odkaz, a promokód získají jen ti, kteří na něj pokračují, a vy nadto získáte přehled o tom, kteří oslovení novináři kód využili. Výsledný ohlas v médiích prý bude několikanásobný.
		
		Pro Android chystají řešení zvláštní knihovnou, která se do aplikace přidá a umožní ze zkušební verze udělat verzi plnohodnotnou.
		
		TappyTaps chtějí od mobilních vývojářů získávat za tuto službu asi tak jednotky dolarů měsíčně na aplikaci, do roka vidí možnost příjmu z Redeemco.de přibližně ve výši deseti tisíc dolarů.
		
		Porotci upozornili, že projekt závisí na tom, že Apple neprovede s promokódy v App Store něco, co by Redeemco.de podtrhlo, a na tom, že Apple a Google nepřijdou s vlastním propracovaným řešením.
		
		Redeemco.de porota vyhodnotila na druhé místo v soutěži.
		
		Camcada: Zaměřeno na Rusko a Brazílii
		
		Camcada má zjednodušit živé vysílání videa přes internet. Je vlastně CDN pro živé video. Nastavit živé vysílání bylo údajně dosud stále dosti složité, zejména pro menší pořadatele akcí nebo pro malé místní televize. I skladbou cen byla dosavadní řešení nevhodná pro menší, občasné provozovatele. Camcada je dostupná za cenu v dolarech za hodinu vysílání; není třeba upisovat se měsíčně. Dále cílí také na dodavatele videohardwaru.
		
		Camcada byla oficiálně spuštěna právě v sobotu. Prý už našli distributora pro Austrálii. Zaměřit se nyní chtějí hlavně na Rusko a na Brazílii.
		
		Na Camcadě se podílí jeden z porotců, Petr Ocásek, a snad proto raději nebyla vyhodnocena na stupních vítězů.
		
		BIG Launcher: Android pro starší
		
		Na závěr se předvedl BIG Launcher — nadstavba pro Android s velkými ikonami aplikací a s velkým písmem, vhodná pro starší a slabozraké. BIG Launcher lze nainstalovat na kterýkoli droid, třeba na ten, kterého se zbavujete a přenecháváte jej starším příbuzným.
		
		BIG Launcher je vyvíjen rok a půl. Na Play Store jsou již rok a prodali prý sedm tisíc licencí. Původně prodávali za dolar, ale když zdražili na pět dolarů, prodej překvapivě stoupl. Porotce Rasťa Turek poznamenal, že by možná mohli klidně chtít dolarů třeba sedmdesát, a ti, kdo to potřebují, by to stejně zaplatili.
		
		Autor: biglauncher.com
		
		BIG Launcher není vybaven vlastní klávesnicí. Vývoj velké klávesnice pro mnoho jazyků by byl příliš náročný, a na Play Store je prý na výběr dostatek klávesnic jiných.
		
		Tvůrcům BIG Launcheru se začínají ozývat výrobci telefonů nebo operátoři, kteří uvažují o tom, že by software na některé modely předinstalovali. Tvůrci BIG Launcheru jinak přiznávají, že marketing není jejich silnou stránkou.
		
		BIG Launcher získal první cenu poroty i cenu publika.
		
		URL| http://startup.lupa.cz/clanky/finaliste-webexpo-startup-show-2012-android-pro-seniory-i-cdn-snadno-a-rychle/
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="DCMF20120926010065: Žádný kalup, říká Nadal. České šance na pohár tak rostou">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.76</Skore>
			<Nazev>Žádný kalup, říká Nadal. České šance na pohár tak rostou</Nazev>
			<Zdroj>Mladá fronta Dnes</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>Karel Knap</Autor>
			<Odkaz>http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp</Odkaz>
			<Rubrika>Sport</Rubrika>
			<Str.>012</Str.>
			<Oblast>Celostátní deníky</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Televizní diváci vídají Rafaela Nadala v reklamě na pokerový web. Coby VIP host fandil Realu Madrid v zápase fotbalové Ligy mistrů. Na Facebook vystavuje fotky z večírků. Cvičí a šlape na rotopedu. Od lékařů má tenis zakázaný, hraje jen golf.
		
		MADRID Ještě nechce říct, že zbytek sezony vypouští. Španělský tenisový fenomén "Rafa" Nadal však potvrzuje, že s návratem na kurty nekvaltuje.
		V rozhovoru pro agenturu Reuters prohlásil: "Chci se zotavit rychle, ale především co nejlépe. Ještě potřebuju nějaký čas."
		Jeho zdravotní stav bedlivě sledují jeho fanoušci i soupeři z ATP Tour. Pokroky v kurýrování jeho pochroumaného kolena jsou však zvlášť důležité vzhledem k finále Davis Cupu, v němž se od 16. do 18. listopadu v Praze utkají Češi se Španěly.
		Levoruký šampion Nadal by byl drtivou zbraní. V této týmové soutěži dosud prohrál jediný z 21 zápasů ve dvouhře, svým stylem vůbec nesedí české jedničce Tomáši Berdychovi. Hlavně díky němu španělská "Armada" získala pohár třikrát v posledních čtyřech letech.
		I proto se k jeho bolavé noze (poškozeným vazům a čéšce) upírají zraky tolika krajanů.
		Nadal je svým posledním výrokem v interview pro Reuters ani nezarmoutil, ani nějak zvlášť nerozjařil: "Když vše půjde dobře a kapitán mě vybere, tak nastoupím. Pokud to neklapne, budu klukům fandit zpovzdáli."
		Ve svém volnu vede Nadal život celebrity. Nedávno byl například hostem na americké ambasádě v Madridu. Jinak s ním ale pracují špičkoví fyzioterapeuti, španělské kapacity jej léčí i laserem. Cvičí ve vodě a šlape na rotopedu.
		Angel Ruiz-Cotorro, doktor španělské tenisové federace, 5. září prohlásil, že Nadal by mohl znovu začít trénovat během měsíce.
		Jiné hlasy ze zákulisí však zdaleka nejsou tak optimistické.
		Rakety bojovníka z Mallorky se zatím povalují kdesi ve skříni. Nadal má tenis zakázaný, takže do míčů buší pouze při golfu.
		"Dělám vše, co mi nakážou. Denně dřu. A je pravda, že to v současnosti jde dobře," říká a jeho příznivci by skoro mohli plesat. Jenže Nadal ještě dodává: "Víceméně."
		Každopádně zatím o svém comebacku nemá jasno. Jeho čas nastane, až ho koleno nebude vůbec omezovat: "Ať ta chvíle přijde za dva týdny, za tři nebo za čtyři."
		Experti tvrdí, že pro něj jsou hlavní motivací grandslamové turnaje, nikoliv podzimní finále Davis Cupu nebo Turnaj mistrů.
		Tím spíš, že se obě akce konají na tvrdém povrchu, na němž klouby dolních končetin trpí nejvíc.
		
		---
		
		FAKTA Nadalův rok 2012 Ve finále Australian Open prohrává po málo vídané pětisetové bitvě s Djokovičem. Vítězí na svém oblíbeném Roland Garros, na antuce oplácí Srbovi porážku a získává už svůj 11. grandslamový titul. Senzačně vypadává už ve 2. kole Wimbledonu, poráží ho český outsider Rosol. Poté přiznává problémy s opotřebovaným kolenem. Odhlašuje se z olympiády i US Open. Termín jeho návratu je neznámý.
		
		Foto: Vidím to bledě Na posledním tréninku před startem Wimbledonu už se Nadal tvářil zkroušeně. A to netušil, co ho čeká.
		Foto: Profimedia.cz
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VCZM20120926010011: Nemocnici opustil po otravě poslední ze tří pacientů">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.76</Skore>
			<Nazev>Nemocnici opustil po otravě poslední ze tří pacientů</Nazev>
			<Zdroj>Příbramský deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>(čtk, kh)</Autor>
			<Odkaz>http://www.pribramsky.denik.cz</Odkaz>
			<Rubrika>Příbramsko</Rubrika>
			<Str.>003</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Středočeský kraj</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Příbram – Příbramská nemocnice včera odpoledne propustila do domácího léčení posledního z trojice pacientů, kteří se otrávili metylalkoholem. "Nemá žádné vážné následky otravy," řekla mluvčí nemocnice Monika Boušková. Ve středočeských nemocnicích by se tak podle dostupných informací nikdo další po otravě metanolem neměl léčit.
		Pětašedesátiletý muž, který se stal prvním případem otravy metanolem v kraji, byl z nemocnice propuštěn po 16 dnech. "Žádné vážné následky otravy nemá. Co se týče zraku, tak tam jde o velmi malé postižení," uvedla Boušková. Předchozí dva pacienti byli propuštěni bez zdravotních následků.
		Ve středních Čechách se od začátku metanolové kauzy otrávilo pět lidí, další muž z Pardubického kraje byl kvůli pití závadného alkoholu ošetřen v čáslavské nemocnici. Vlna otrav nekvalitním alkoholem má v kraji jednu oběť – v pražské nemocnici zemřel osmatřicetiletý muž z Příbramska. Policie pokračuje ve vyšetřování tří mužů z Příbramska, které v pondělí zatkla v souvislosti s případy otrav. Bližší informace pravděpodobně zveřejní dnes. Podle příbramské policejní mluvčí Moniky Schindlové stále "probíhají úkony trestního řízení". "Pravděpodobně zítra (ve středu) budeme zveřejňovat další informace," řekla včera Schindlová.
		Metanolová aféra v kraji zatím zasáhla pouze dva sousední regiony Příbramska a Benešovska.
		Pátrání zavedlo kriminalisty i do Řitky u Prahy, kde sídlí firma Carlogic zabývající se výrobou autokosmetiky. Policie podle České televize zadržela jejího jednatele.
		Mluvčí příbramské a krajské policie i policejního prezidia zatím včera neměli informace o tom, jestli se v areálu firmy nebezpečný alkohol našel.
		
		---
		
		Policie možná dnes uvolní bližší informace týkající se tří zatčených mužů z Příbramska v pondělí.
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VKZS20120926010015: Kraj se zúčastní Veletrhu Památky">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.76</Skore>
			<Nazev>Kraj se zúčastní Veletrhu Památky</Nazev>
			<Zdroj>Sokolovský deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>(hni)</Autor>
			<Odkaz>http://sokolovsky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Sokolovsko</Rubrika>
			<Str.>003</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Plzeňský a Karlovarský kraj</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Karlovarský kraj, Praha – První specializovaný veletrh regenerace, financování a využití památek se uskuteční na Výstavišti v Praze Holešovicích a Karlovarský kraj zde bude mít také své zastoupení.
		"Karlovarský kraj bude vystavovat v rámci společné expozice krajů České republiky. Představí své aktivity především z oblasti realizace obnovy památek ve svém vlastnictví, financování obnovy památek a informačního systému k památkám v kraji," uvedla Andrea Bocková, mluvčí kraje. "Zástupci kraje na veletrhu poskytnou například informace o své spolupráci s vlastníky památek a o svých iniciativách ve věci zápisu Hornické kulturní krajiny Krušnohoří a Západočeského trojúhelníku na Seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO," doplnila.
		Jedinečnou příležitostí pro návštěvníky veletrhu bude prezentace o možnostech využití unikátního modelu relikviáře sv. Maura z hradu a zámku Bečov nad Teplou, která proběhne u stánku Karlovarského kraje. Tento model národní kulturní památky, vyrobený v poměru 1:1, je využitelný pro dětské návštěvníky i zrakově postižené. Ukázka části interaktivního programu ´Relikviář pro každého´ se bude konat na veletrhu ve dnech 4. a 5. října v 11:00, 13:00 a 15:00 hodin.
		Veletrh Památky se koná ve dnech 4. – 6. října. "Naše spolupráce s Karlovarským krajem je dlouhodobá a velmi úspěšná. Kraj nám pravidelně přispívá na naše projekty a naše už desetiletá symbióza je opravdu prospěšná. Na Veletrh Památky společně se zástupci Karlovarského kraje jedou i naši zaměstnanci, aby tam společně prezentovali model relikviáře sv. Maura," doplnil Tomáš Wizovský, kastelán Státního hradu a zámku Bečov. "Na veletrhu tak chceme ukázat, že i když je hrad a zámek státní, spolupráce s naším krajem skvěle funguje. Odrazem může být například získání ceny Europa Nostra, kterou jsme získali za konzervaci a prezentaci památky a nad kterou převzal i osobní záštitu hejtman kraje. Kraj jako takový nám pak velmi pomohl i s přihláškou do této soutěže," doplnil kastelán.
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="YZTY20120925010070: Metylalkohol zadržený v Ostravě vyrobili v zahraničí">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.76</Skore>
			<Nazev>Metylalkohol zadržený v Ostravě vyrobili v zahraničí</Nazev>
			<Zdroj>tyden.cz</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Autor>ČTK</Autor>
			<Odkaz>http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/metylalkohol-zadrzeny-v-ostrave-vyrobili-v-zahranici_247120.html</Odkaz>
			<Rubrika>Domácí</Rubrika>
			<Oblast>Internet - Zpravodajství</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Metylalkohol, který policie a celníci zajistili koncem minulého týdne v opavských skladech firmy FROS ZPS, byl vyroben v zahraničí. V úterý to řekla zlínská policejní mluvčí Jana Macalíková. Muži, které policie obvinila kvůli výrobě a distribuci jedovatého alkoholu z obecného ohrožení, látku legálně koupili od české firmy, která ji dovezla. Místo ve směsi do ostřikovačů však část metanolu končila u konzumentů lihovin.
		
		Metylalkohol, který policie a celníci zajistili koncem minulého týdne v opavských skladech firmy FROS ZPS, byl vyroben v zahraničí. V úterý to řekla zlínská policejní mluvčí Jana Macalíková. Muži, které policie obvinila kvůli výrobě a distribuci jedovatého alkoholu z obecného ohrožení, látku legálně koupili od české firmy, která ji dovezla. Místo ve směsi do ostřikovačů však část metanolu končila u konzumentů lihovin.
		
		Policie a celníci zajistili ve skladech FROS ZPS podle jednatele společnosti Davida Fládra 15 tisíc litrů metylalkoholu. Fládr ale odmítá, že by firma měla s kauzou cokoliv společného. Potvrdil to i státní zástupce Roman Kafka. "Žádná osoba ze společnosti FROS ZPS není obviněna ze spáchání v pondělí uváděné trestné činnosti," řekl v úterý. Dva obvinění muži podle policie úmyslně namíchali otrávenou směs a přes distributora alkoholu ji uvedli do oběhu.
		
		Policie jména odmítá uvádět, podle České televize patří mezi hlavní podezřelé dvaačtyřicetiletý podnikatel v pohostinství Rudolf Fian a o pět let mladší majitel firmy Carlogic z Řitky u Prahy Tomáš Křepela ze Zlína. Fian, který by měl být hlavním pachatelem, žil a podnikal v Karviné. Z nově opraveného čtyřpatrového domu se ale před časem s manželkou odstěhoval, údajně někam do rodinného domku. Sousedé prý o jeho obchodech na hraně zákona občas něco slyšeli. Druhý z mužů se podle vyšetřování na výrobě podílel a dodal některé prostředky.
		
		Dvojici hrozí 12 až 20 let vězení, případně výjimečný trest. Fian byl dříve obviněn z ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti, kriminalisté ale u něj kvalifikaci zpřísnili. Zmíněným distributorem je podle informací čtyřiapadesátiletý Jiří V. ze Zlínska. Muž byl obviněn z ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti, hrozí mu až osm let. Všichni tři jsou ve vazbě.
		
		Podle kriminalistů nechtěli muži zabíjet, ale výrobou nelegálního alkoholu vydělávat. Podle Kafky však dobře věděli, jaké následky má požití metylalkoholu. Zbohatnout chtěli nákupem levnější suroviny. Při míchání však zvolili vyšší koncentraci, jež způsobila otravu. Podle policie je přitom možné, že aktéři kauzy lihoviny pančovali - a úspěšně - už dříve.
		
		Firma FROS ZPS míchala pro jednoho z obviněných vodu s dodaným metylalkoholem, prý do směsi do ostřikovačů. Podle Macalíkové obvinění nejprve směsi sami míchali v areálu mimo prostory FROS ZPS. Fládr uvedl, že podnikatel  vyvážel nádrže na rampu před budovou a tam dával do metanolu látky, "které náplně do ostřikovačů obsahují". Takový koncentrát pak dával zpět k naředění vodou a následnému stáčení z barelů do menších nádob.
		
		Fládr řekl, že 6 tisíc litrů metylalkoholu zabavila policie a dalších 9 tisíc, které byly "už v nějakém stupni rozpracovanosti", odvezli později celníci. Podle Fládra z celkového množství látky neopustil před zásahem policie sklady firmy ani litr. Příliš tak nechápe, jak otrávený alkohol vznikl. Domnívá se, že obvinění podnikatelé měli ještě jiné zásoby metanolu.
		
		V Česku již kvůli metylalkoholu zemřelo 25 lidí. Případy otrav se rozšířily do devíti krajů. Desítky lidí byly hospitalizovány, někteří budou mít doživotní následky, především poškozený zrak. Policie zatím kromě hlavních aktérů v kauze obvinila i menší distributory a prodejce, dohromady tak trestnímu stíhání čelí více než čtyři desítky lidí.
		
		URL| http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/metylalkohol-zadrzeny-v-ostrave-vyrobili-v-zahranici_247120.html
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="YZDC20120925010012: Juříková chce vybudovat novou vlajkovou loď Galerie hlavního města Prahy">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.76</Skore>
			<Nazev>Juříková chce vybudovat novou vlajkovou loď Galerie hlavního města Prahy</Nazev>
			<Zdroj>zpravy.iHned.cz</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Autor>KUL</Autor>
			<Odkaz>http://art.ihned.cz/umeni-a-design/c1-57636550-jurikova-chce-vybudovat-novou-vlajkovou-lod-galerie-hlavniho-mesta-prahy</Odkaz>
			<Rubrika>art.ihned.cz</Rubrika>
			<Oblast>Internet - Zpravodajství</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Na post ředitelky Galerie hlavního města Prahy byla výběrovou komisí doporučena kurátorka Magdalena Juříková. Vítězná koncepce počítá s řadou ekonomických i programových změn, které mají oživit provoz galerie. Co konkrétního Juříková navrhuje?
		
		Magdalena Juříková doporučená do funkce ředitelky Galerie hlavního města Prahy (GHMP) předložila podle výběrové komise nejucelenější koncepci rozvoje galerie.
		
		Klade v ní důraz na ekonomičtější využití stávajících a nově získaných budov, na ucelenější program krátkodobých výstav, který by oslovil co nejširší spektrum návštěvníků, i na podporu doprovodných kulturních akcí v prostorách GHMP.
		
		Galerie by měla směřovat "k větším a dlouhodobějším projektům na méně  místech, které by svou kvalitou a délkou trvání přilákaly větší  pozornost odborné i laické veřejnosti," uvadí Juříková ve své koncepci,  jejíž plné znění zveřejnil kulturní server artalk.cz.
		
		Nová tvář galerie
		
		Vítězná koncepce počítá s oživením a přepracováním stálých a dlouhodobých expozic GHMP. Málo navštěvovaný Dům u Prstenu by měly revitalizovat pravidelné doprovodné akce a webové prezentace jednotlivých děl. Trojský zámek podle Juříkové nabízí možnost větší expanze do venkovního prostoru a lze tak navázat na tradici exteriérových a site-specific výstav.
		
		Juříková ale především plánuje efektivnější využití Collorado-Mansfeldského paláce v atraktivní lokalitě Karlovy ulice. Objekt by měl být renovován, měly by se do něj přesunout trvalé expozice z méně atraktivních výstavních prostor, ale sloužit by mohl i jako přední síň k prezentaci krátkodobých výstav. Juříková uvádí, že by se tak objekt v budoucnu měl stát vlajkovou lodí celé galerie.
		
		Kurátorka Juříková má vést Galerii hlavního města Prahy - čtěte ZDE
		
		Přilákat širší publikum
		
		GHMP by pod vedením Juříkové měla usilovat o vyvážený a zřetelně koncipovaný program. Budoucí ředitelka chce pokračovat v představování autorů meziválečné avantgardy a osobností šedesátých let, ale prostor chce dát také umělcům nejmladší a především střední generace, případně zajímavým solitérům, kteří - jak uvedla - stojí neadekvátně poněkud stranou současného zájmu.
		
		Galerie by se také v budoucnu měla profilovat směrem k otevřenější spolupráci se zahraničními subjekty. Kontakt s podobnými magistráty zřizovanými galeriemi ve středoevropském prostoru vidí Juříková jako možnost výrazného rozšíření programu.
		
		"Vzájemná výměna projektů, či dokonce spolupráce na společných tématech by přinesla rozevření sametové opony, která se kolem nás zatáhla po období euforického zájmu v devadesátých letech," uvádí Juříková.
		Otevření expozice pro nevidomé
		
		Juříková plánuje rozšíření doprovodných a osvětových aktivit pro děti, seniory i handicapované. Galerie by tak měla otevřít stálou expozici pro nevidomé, která by vycházela ze sochařského fondu galerie. Juříková sama má s podobnými projekty zkušenost díky spolupráci se sdružením Hapestetika, které v minulosti hmatové výstavy organizovalo.
		
		Rozšířit by se měla také nabídka doprovodných a mimovýtvarných akcí v prostorách galerie, například konzertů, s cílem přilákat širší spektrum návštěvníků. V neposlední řadě by GHMP mělo revitalizovat image některých stávajících prostor. Změnit by se měla podoba současných kaváren, jejich design chce nová ředitelka posunout směrem k evropským standartdům a posílit jejich souvislost s galerijním provozem.
		
		Výstavní síň GHMP - Městská knihovna by si podle Juříkové zasloužila výraznější venkovní vizuální propagaci, případně i zcela nový název, který by podpořil význam tohoto prostoru a zdůraznil jeho nezávislost na činnosti Městské knihovny.
		
		URL| http://art.ihned.cz/umeni-a-design/c1-57636550-jurikova-chce-vybudovat-novou-vlajkovou-lod-galerie-hlavniho-mesta-prahy
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VBCB20120926010032: Máte blbečka, věštili oblíbenci TGM">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.74</Skore>
			<Nazev>Máte blbečka, věštili oblíbenci TGM</Nazev>
			<Zdroj>Českobudějovický deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>VÁCLAV KOBLENC</Autor>
			<Odkaz>http://ceskobudejovicky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Jižní Čechy</Rubrika>
			<Str.>007</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Jihočeský kraj</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Kniha Dagmar Blümlové připomíná historika Jana Peiskera, který se před 160 lety narodil u Opařan skoro slepý
		
		VOpařanech u Bechyně věštili roku 1851 panskému fořtovi trojčata. Přišla jen třetina s ohromnou palicí za tři. Žasla zkušená bába: Takovou hlavu vidím dnes ponejprv. Odsekl felčař: není to hlava, je to vodnice, mozku tam není, nedočká zítřka. Náno, spěš do špajzu, přines největší sklenici, kde byly okůrky; bude to pro pana krajského fysika vítaný preparát do špiritusu. Pro tuto hlášenou nestvůru přijel si z Tábora fysikus sám, shledal ji však naživu, právě ji ve víně koupali na posilněnou. Nešťastná paní, vece matičce, máte to blbečka, na sebe metlu; zraky má zkalené, budete ho vodit na provázku.
		S nadsázkou popsal svůj porod průkopník zdejších agrárních dějin. Enfant terrible české vědy historické, v jehož povaze se potkávala vlídná vstřícnost se zlobným hněvem. Milovník nápoje z kombuchy. Jana Peiskera, od jehož narození letos uplynulo 160 let, připomíná kniha O sobě a o našich předcích. Z jeho prací ji sestavila Dagmar Blümlová z Filozofické fakulty Jihočeské univerzity.
		Piskoř, jak se mu přezdívalo, se narodil 25. května 1851. Skoro slepý. Ve škole si protrpěl své, pokřikovali na něho Slepejši! Pro rodinu revírníka v lesovně u Opařan, které se říká Na poušti a kde dnes sídlí léčebna, znamenal přítěž. Naštěstí poblíž žil sedlák Kocourek, jenž prošel kus světa a znal hodně novinek ze zemědělství.
		
		Mučivě nudná škola
		
		"Jenomže Češi neradi změny, takže ho měli za magora, venkovská společnost ho exkomunikovala a s tím malým, skoroslepým klukem se sešli. Tam někde je začátek," říká Dagmar Blümlová.
		Peiskera s sebou bral na pole. A nadchl ho. "Byl to sedláček osvícený, rozený pedagog. Byla to pro mne, tříletého, vysoká škola ohromných poznatků, příčinnosti všehomíra," vzpomíná Peisker v životaběhu, jenž je součástí knihy.
		Vesnická škola ho 'mučivě nudila', obrat přišel až na táborském gymnáziu. Vzpomínal na učitele Antonína Tilleho. "Psal mu šmrncovní dopisy, v jednom se podepsal jako vděčně oddaný žák Nezbeda," přibližuje Blümlová.
		Když studoval na univerzitě v Praze, vrátil semupo operaci zrak. Jenže během nevidomých let si již zafixoval jiné myšlení: byl praktický filozof, proto ho měl rád TGM. "Dovedl věci domyslet životní zkušeností. Před časem dělal jeden kulturní historik práci o měšťanských domech a řešil, kam dávali pod postel nočník, jestli do hlav, nebo do nohou. Tak si kluk lehl s otázkou: kam sáhnu? Přesně tak uvažoval Peisker," vysvětluje Blümlová.
		Příklad: Životem ho provázel pluh. Psal, který jeho typ rolníka vychovává. "Byl zvyklý si všechno osahat, tím vypiloval myšlení k naprosté přesnosti. Nesnášel jakékoli kecy, což je v Čechách docela blbý," doplňuje historička.
		
		Kabát od Náprstka
		
		Je to trefné: doma žil Peisker mnoho let v relativní bídě. Jako knihovník Klementina – odkud ho nakonec vyštípali – se ale proslavil i coby muž, který na jihočeském venkově zachraňoval jeho pozůstatky. "Vojta Náprstek, k jehož stolní společnosti U Halánků patřil, v něm našel velké zalíbení, nechal mu ušít dlouhý kabát se spoustou kapes. Byly tak velké, aby se do nich vešel i kancionál," usmívá se Blümlová.
		Nakonec odešel do Štýrského Hradce, kde se stal docentem agrárních dějin. Tam právě jeho požádali, aby do prestižní londýnské encyklopedie napsal kapitoly o Slovanech. Ovšem i v Hradci měl problémy, zvažoval dokonce sebevraždu, z níž se vykoupil spiskemMoje martyrium.
		Zlom nastal se vznikem ČSR, kdy se i díky Masarykovi, k němuž se obracel jako k Pastýři, získal místo profesora kulturních přírodnin na Univerzitě Karlově. A rokem 1920 se datuje přednáška, jež dala nyní název knize. Mluvil v ní o Slovanech – že byli otroci, že si nikdy neuměli vládnout nebo že se jim příčí princip autority. "Věci, které cítím velmi aktuálně. Mně se moc líbí pasáž, že žili v bažině, která se nedala překonat. Slovan žije v lásce k nejbližším a v mračné nenávisti k okolí. Úplně vidím rentgenovým okem panelák," porovnává Dagmar Blümlová.
		
		Oči hořící hněvem
		
		Se svými názory ale hodně narážel. Znevažovat zkraje 20. století Slovanstvo slovy 'svobodu ihned ztrácel, sebekázně nepoznav' rovnalo se kacířství, o časech po roce 1948 nemluvě.
		Jan Peisker byl složitá povaha. Spisovatel Richard R. Hofmeister zaznamenal, že když byl naštvaný, ježily se mu fousy, oči hořely hněvem, obličej připomínal krutého zápasníka a neodvažoval slova na jemných vážkách. Zároveň však dokázal být velmi vděčný.
		Na stará kolena se oženil. Přítel mu na smrtelné posteli odkázal svou ženu. "I v tom vidím racionální úvahu: byl sám, zřejmě ji znal, tak si ji vzal. Není to zas tak divné, Vilém Mathesius, když mu umřela žena, si vzal její sestru," glosuje Blümlová.
		Zjevně si s ženou rozuměl. Dokládá to fotografie, kde má Peisker na hlavě bedničku a jeho Theodora hrnec. Dával najevo, že se nemá brát všechno vážně a že nadsázka je důležitá.
		Zemřel 29. května 1933. Již pět let před smrtí ale s osobitým humorem shrnul svůj život. "Nebožtík náš felčař diagnózou, že v mé vodnici mozku není, patrně přestřelil; jakás buňka přece tam byla."
		
		Badatel, nebo pseudoučenec? Jeho stati o dějinách Lamprechtových aj. působily svou novostí pracovních method a výhledů mocně na naši odbornou zvídavost a vychovávaly např. i mne a Šustu k zájmu o dějiny agrární. Působila mocně i smělá převratnost bystrého badatele... Josef Pekař, 1933 Útrpný smích dnes budí tento výplod hnilobného pseudoučence – a přece Peisker nejenže nebyl odmítnut a vyřazen z vědeckého života do ústavu pro choromyslné, nýbrž naopak sklízel bouřlivé ovace a pochvaly. Josef Macek, 1953
		
		Foto: NEBRAT SE VÁŽNĚ. Jan Peisker měl velký smysl pro nadsázku. Na snímku nese na hlavě bednu a jeho manželka Theodora hrnec.
		Foto: ENFANT TERRIBLE české vědy historické Jan Peisker (1851 – 1933). Dagmar Blümlová z JU sestavila knihu z jeho prací.
		
		3x Repro: Archiv
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="DCLN20120926010078: Občas se nemusí vyplatit ani posila z Realu Madrid">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.74</Skore>
			<Nazev>Občas se nemusí vyplatit ani posila z Realu Madrid</Nazev>
			<Zdroj>Lidové noviny</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>MARTIN ČEJKA</Autor>
			<Odkaz>http://www.lidovky.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Sport</Rubrika>
			<Str.>021</Str.>
			<Oblast>Celostátní deníky</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Jak vidí ligu? SPARŤAN
		
		Mohli jsme být tam, kde nám to nejvíce sluší a kam dějinně patříme, tedy na prvním místě. Ale my jsme řekli ne.
		A tak Olomouc přišla v pondělí k vítězství na letenském Olympu jako nevidomý k houslím.
		Je mi však záhadou, proč bychom měli vůbec něco dávat nějakým méně obdařeným lidem. I filantropie, jíž jsme se tu a tam proslavili, by měla mít svoje meze, zejména jedná-li se o lidumilnost zcela nemístnou a falešnou jako sešívaná "sláva".
		Je líbivé, že Leo ze soucitu nad smutným údělem chlapců z východu zahodil svoji šanci, ale možná by mu mohl někdo vysvětlit, že Olomouc není hlavním městem Bangladéše, byť to při její návštěvě nemusí být hned na první pohled patrné.
		Měkkosrdcatost se ve fotbale nevyplácí, stejně jako pidlookost nebo platfusismus. Občas se také nemusí vyplatit posila z Realu Madrid apod.
		Snad to naše borce přejde a příští týden uvidíme starý dobrý anetický misoslavismus.
		
		Foto:
		
		O autorovi: Autor (35) je sparťanem již od svého prenatálního věku. Proč? Protože Sparta!
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="DCMF20120926130007: Historické paláce i domy povyprávějí své vlastní příběhy">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.74</Skore>
			<Nazev>Historické paláce i domy povyprávějí své vlastní příběhy</Nazev>
			<Zdroj>Mladá fronta Dnes</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>Jitka Janečková</Autor>
			<Odkaz>http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp</Odkaz>
			<Rubrika>Kraj Olomoucký</Rubrika>
			<Str.>003</Str.>
			<Mutace>Mladá fronta DNES - Olomoucký kraj</Mutace>
			<Oblast>Celostátní deníky</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>V Olomouci začal festival světla a videomappingu Vzáří. Kromě na čtvrtek, pátek a sobotu plánovaných projekcí pozve na koncerty, výstavy i závod koloběžek.
		
		OLOMOUC Historické domy na olomouckém Horním náměstí budou vyprávět svoje příběhy. Tedy alespoň následujících několik dnů a prostřednictvím animací i světla. Druhý ročník festivalu Vzáří, který probíhá do 29. září a je svého druhu jedinou tuzemskou akcí, se letos podstatně rozrostl a nabídne také koncerty, noční koloběžkový závod pro dospělé či komentovanou projekci pro nevidomé.
		Netradiční soutěž videomappingových projekcí měla loni podle pořadatelů velký ohlas, a proto letos nabídne rovnou dvě soutěžní sekce. Celkem se v kláních utká devět týmů z Holandska, Slovenska, Maďarska a České republiky. Jejich členové ve speciálních animacích během tří večerů – ve čtvrtek, v pátek a sobotu – promění na centrálním náměstí fasády Ditrichštejnského paláce, domu U Zlatého prstenu a radnice. O tom, které "promítání" bylo to nej, rozhodnou svými hlasy odborníci i laici. Pro letošek organizátoři uspořádali pro diváky také SMS soutěž, v níž mohou hlasovat pro představení, které se jim nejvíce líbilo. "Změnili jsme i dramaturgii večerů. Nejprve budou projekce v soutěžních sekcích, poté koncert a po něm bude následovat repríza projekcí," dodal ředitel festivalu Kamil Zajíček.
		Obdobně jako loni musí i letošní díla v hlavní soutěži odrážet historii budovy, jejího ducha či dějiny Olomouce. "Kromě této hlavní soutěže bude letos festival doprovázet tematická soutěž, ve které mají týmy předvést své umění a fantazii na zadané téma. A tím bude čokoláda nebo automobil. Nepůjde o reklamy, ale volně umělecky zpracovaná díla," popsala za organizátory Andrea Pitronová. Kouzlo vizuálního umění videomappingu se podle ní skrývá i v tom, že projekce využívající kombinaci animace a videa dokážou vyvolat iluzi "oživlých objektů", tedy tančících či tvar měnících domů.
		Pětidenní přehlídku doplní doprovodný program. Zítra vyroste na Horním náměstí speciální pódium, kde umělec David Vrbík připraví originální show pro koncert skupiny Toxique. Během něj se zpěvačka kapely Klára Vytisková stane živým plátnem. V pátek se pak v S-cube ve videomappingovém programu vystřídají skupiny Midi Lidi a Fertilizer. Uskuteční se i první tuzemský 3D koncert v podání kapely Nylon Jail. Na něm lidé dostanou 3D brýle, díky kterým dostane speciální projekce třetí rozměr.
		
		---
		
		Speciální animace oživí fasády Ditrichštejnského paláce, domu U Zlatého prstenu a radnice na olomouckém náměstí.
		
		PROGRAM Festival VZÁŘÍ dnes (výběr akcí) 10.00–19.00 videomapping workshop (PřF UP) zítra (výběr akcí) 19.45–20.15 videomapping, hl. soutěž: Slovensko, temat. soutěž: Mercedes–Benz (HU) a Milka (CZ) (Horní nám. – Ditrichštejnský palác), repríza ve 21.30, 20.15 – koncert Toxique, 22.00 – závod koloběžek (Smetanovy sady) pátek (výběr akcí) 18.00 – The Finally, 19.45–20.15 – videomapping, hl. soutěž: Maďarsko, temat. soutěž: Mercedes–Benz (CZ) a Prima COOL (CZ), (Horní nám. – Dům U Zlatého prstenu), repríza ve 21.30, 20.30 – Allstar Refjúdží Band, 21.30 – MIDI LIDI (S–CUBE) sobota (výběr akcí) 19.50–20.15 videomapping, hl. soutěž: Holandsko, temat. soutěž: Mercedes–Benz (CZ) a Milka (CZ), (Horní nám. – radnice), repríza ve 21.30, 21.30 – závěrečná party, předání cen (Arktic Music Club)
		
		Foto: "Obživlé fasády" V animačních kláních se utká devět týmů z Holandska, Maďarska, České republiky a Slovenska (na snímku). Vizualizace: Archiv festivalu
		Foto: Světlo a animace Na atraktivní podívanou se mohou lidé přímo v centru Olomouce v rámci festivalu Vzáří těšit během tří večerů – ve čtvrtek, v pátek a sobotu.
		Vizualizace: Archiv festivalu
		
		Foto: Duch historie Obdobně jako loni musí i letošní díla v hlavní soutěži odrážet historii budovy, jejího ducha či dějiny Olomouce. Na snímku projekce polského týmu z loňského ročníku festivalu.
		Foto: Archiv festivalu
		
		Mutace - Mladá fronta DNES - Olomoucký kraj
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="DCPR20120926070000: Olomouc opět rozzáří unikátní festival světla">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.74</Skore>
			<Nazev>Olomouc opět rozzáří unikátní festival světla</Nazev>
			<Zdroj>Právo</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>Miloslav Hradil</Autor>
			<Odkaz>http://pravo.novinky.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Střední a východní Morava</Rubrika>
			<Str.>010</Str.>
			<Mutace>Právo - střední a východní Morava</Mutace>
			<Oblast>Celostátní deníky</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Jedinečné zážitky slibuje 2. ročník soutěžního festivalu světla a videomappingu VZÁŘÍ, který začal v úterý v Olomouci. Netradiční akce, která je největší svého druhu u nás, nabídne mj. soutěžní videomappingové projekce na historické budovy v podání týmů z Česka, Holandska, Slovenska a Maďarska.
		Diváci je spatří vždy večer od čtvrtka do soboty a těšit se mohou na unikátní vizuální show, při které bude možné sledovat proměny fasád domů a paláců na Horním náměstí prostřednictvím projekcí, jež vyprávějí příběhy. "V průběhu tří soutěžních večerů budou moci návštěvníci zhlédnout hned několik různých projekcí na tři historické domy v centru města, které se utkají o přízeň diváků i odborné poroty," řekla novinářům v úterý mluvčí festivalu Andrea Pitronová. Speciální animace promění podle ní tentokrát fasády Ditrichštejnského paláce, domu U Zlatého prstenu a radnice.
		Soutěžit bude ve dvou soutěžních sekcích celkem devět videomappingových týmů. "Kromě hlavní soutěže se uskuteční letos i tzv. tematická soutěž, ve které mají týmy předvést své umění a fantazii na pevně zadané téma – čokoláda nebo automobil," uvedla mluvčí.
		Na své si na festivalu přijdou nejen milovníci moderních technologií spojených se světlem a nadšenci zajímavých efektů. "Pro všechny návštěvníky je připraven bohatý doprovodný program v podobě workshopů, výstav a koncertů," poznamenal ředitel festivalu Kamil Zajíček.
		Festival světla a videomappingu myslí i na nevidomé. V galerii Café Amadeus Arcidiecézního muzea probíhá ojedinělá výstava fotografií "Světlo jinak", která zachycuje jiné podoby světla. Sešly se na ní snímky od deseti mladých autorů z České republiky, Slovenska, Polska a Itálie.
		Jednou z lahůdek bude zřejmě hudební program. "Vystoupení dýdžejů, nabitý program klubové scény i velké koncerty před každou soutěžní projekcí slibují skvělé zážitky také pro hudební fanoušky," konstatoval Zajíček. Návštěvníci festivalu se mohou těšit mj. na skupinu Toxique či na kapely Midi lidi, Nylon Jail, The Finally nebo Allstar Refjúdží Band.
		V rámci doprovodného programu bude k vidění také živá písečná animace doprovázená smyčcovým kvartetem, výstava světelných instalací, připraven je i noční závod koloběžek Yedoo za světlem pro dospělé či workshop o videomappingu. Bližší informace o festivalu lze nalézt na internetových stránkách www.vzari.cz.
		
		---
		
		Fasády promění projekce, jež vyprávějí příběhy
		
		Foto: Snímek z vizualizace představení, s nímž v Olomouci vystoupí tým ze Slovenska.
		Foto archív pořadatelů
		
		Mutace - Právo - střední a východní Morava
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="PZQM20120926010020: Postiženému Matyáškovi vytančili zumbou 13 tisíc">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.74</Skore>
			<Nazev>Postiženému Matyáškovi vytančili zumbou 13 tisíc</Nazev>
			<Zdroj>Prostějovský týden</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>(ham)</Autor>
			<Odkaz>http://www.vlp.cz</Odkaz>
			<Rubrika>Zpravodajství</Rubrika>
			<Str.>003</Str.>
			<Oblast>Regionální časopisy - Olomoucký a Zlínský kraj</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Prostějov – Třináct tisíc korun. To je částka, kterou vynesl charitativní zumbamaraton pro dvouletého tělesně postiženého Matyáše Hadru. Podpořit dobrou věc přišly v úterý v podvečer na hřiště Základní školy Jana Železného v Prostějově desítky lidí.
		"Zatančit si zumbu přišlo sedmdesát dětí a dospělých," spočítal tatínek Ondřej Hadra a přiznal, že účast předčila jejich očekávání. "Byl jsem dojatý, když jsem zjistil, kolik lidí nám přišlo pomoct. Chtěl bych jim za to poděkovat," řekl tatínek dvouletého chlapce."Říkal jsem si,že když to půjde dobře, tak se nám možná podaří vybrat kolem pěti tisíc korun. A nakonec to bylo mnohem víc," řekl s úsměvem Ondřej Hadra.
		Výtěžek z charitativní akce chtějí manželé Hadrovi použít na pořízení rehabilitačního kočárku. "Je pro nás nezbytností. V kočárku pro "zdravé děti" se Matyášovi sedí velice špatně a nemá v něm oporu páteře a hlavy, což by časem mohlo vést k dalším zdravotním problémům," vysvětlil Ondřej Hadra a dodal, že pořízení takového kočárku vyjde na téměř devadesát tisíc korun. Šedesát tisíc už se rodině postiženého chlapce podařilo sehnat, nyní jsou k jeho doplacení opět o něco blíž.
		
		Foto: ZUMBA MARATON. Rodiče Matyáše Hadry byli překvapení, kolik lidí jim přišlo pomoct.
		Foto: Michal Mucha
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VKPD20120926010014: Nadšenci zumby chtějí postiženým dětem vytančit školu">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.73</Skore>
			<Nazev>Nadšenci zumby chtějí postiženým dětem vytančit školu</Nazev>
			<Zdroj>Plzeňský deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>MIROSLAVA TOLAROVÁ</Autor>
			<Odkaz>http://plzensky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Plzeňsko</Rubrika>
			<Str.>002</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Plzeňský a Karlovarský kraj</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Plzeň - Zatančit si zumbu, propotit tričko, vyřádit se a ještě pomoci těm, kteří to potřebují. Taková je myšlenka Zumba Pilsen help marathonu, který se koná příští neděli od 15 hodin v městské hale TJ Lokomotiva v Plzni na Slovanech. Výtěžek tříapůlhodinového programu pomůže dětem postiženým autismem a také dětem s mentálním postižením. A za tím vším jsou dvě mladé ženy OE Plzeňanka Tereza Zálešáková a Nikol Filipová z Karlových Varů. Obě studují a obě jsou instruktorkami zumby, tedy moderního fitness tance. Aobě se k organizaci této dobročinné akce dostaly náhodou. A jak jinak než přes zumbu.
		"Loni jsem se potkala s Marianou Šelemberkovou, jejíž syn Dan je po těžké mozkové obrně.
		Právě ona založila sdružení Medvídek Dáda a loni pořádala první zumba maratony po celé republice," vzpomíná na prapůvod celé myšlenky Tereza, která tyto maratony absolvovala coby instruktorka.
		Protože ale Plzeň mezi zapojenými městy chyběla, napadlo ji pustit se s Nikol do organizace sama. "Chtěly jsme ukázat, že Plzeň není jen o pivu a fotbalu. Od června se tomu věnujeme velmi intenzivně od rána do večera," připouští mladá zumbistka s tím, že občas musí trochu stranou i vysoká škola, kterou studuje. Vynaloženého času ale nelituje. "Vždycky jsem k dětem s postižením měla blízko a chtěla jsem s nimi pracovat a pomáhat jim," říká Tereza.
		Jak Tereza, tak Nikol se novému tanečnímu fenoménu věnují přibližně dva a půl roku. "Předtím jsme ale obě tančily společenské tance, já třeba už od tří let," říká Tereza.
		Druhý ročník Zumba charity tour se koná v sedmi městech. "Na dobročinné účely půjde celý výtěžek vstupného, tomboly," doplňuje druhá z organizátorek Nikol Filipová.
		Deset procent z ceny prodaných výrobků slíbili věnovat také prodejci se sportovním oblečením a různými výrobky, kteří tu budou mít své stánky. Pro účastníky je připravena i módní přehlídka.
		Vstupné je 170 korun a přijít prý mohou nejen ti, kteří už zumbu tančí dlouho. "Všech devět instruktorů, kteří vystupují bez nároku na honorář, bude sestavy tvořit tak, aby si je mohli zatančit i úplní začátečníci, pokud tu budou," slibuje Tereza. Pro nadšence bude velkým lákadlem Vitor Tavares Mendes. "Je to nejlepší současný afroamerický zumba tanečník," míní zumbistka. Tentýž den od 20 hodin se koná v plzeňském klubu Mefisto i afterparty.
		A komu vybrané peníze pomůžou? "Rozdělíme je mezi Diakonii v Merklíně, která chce postavit nový pavilon školy pro děti s mentálním postižením, a občanské sdružení ProCit. To pracuje s dětmi postiženými autismem a potřebuje peníze na provoz," vyjmenovává Nikol.
		Organizátorky věří, že se jim podaří vybrat minimálně 25 tisíc korun. Vstupenky jsou v prodeji u některých instruktorů zumby a ve vybraných fitness centrech.
		
		Foto: Nikol Filipová
		Foto: Tereza Zálešáková
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="PLTL20120924010015: Při neštěstí zahynulo 52 lidí">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.72</Skore>
			<Nazev>Při neštěstí zahynulo 52 lidí</Nazev>
			<Zdroj>Naše Teplice</Zdroj>
			<Datum>24.09.2012</Datum>
			<Autor>(kal)</Autor>
			<Rubrika>Stalo se/stane se</Rubrika>
			<Str.>005</Str.>
			<Oblast>Regionální časopisy - Liberecký a Ústecký kraj</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>HISTORICKÉ OKÉNKO
		
		Davy lidí putovaly 8. září 1732 k jednomu z nejvýznamnějších poutních míst v českých zemích, do Bohosudova. Svátek Narození Panny Marie vycházel tentokrát na pondělí, a to znamenalo dva volné dny za sebou (sobota byla pracovní den až do roku 1968), což přilákalo mnohem více poutníků než jiné roky. Při zpáteční cestě z Teplicka si nosili amulety s obrázkem Bohorodičky, které je měly chránit od všeho zlého. Ale to nepomohlo.
		Řada poutníků si cestu domů chtěla zkrátit po Labi. Podnikaví jedinci nabízeli k přepravě své čluny. Došlo ale k přetížení jednoho z nich a po pár metrech se potopil. Vzhledem k tomu, že znalost plavání nebyla tenkrát obvyklá a navíc se procesí účastnily i osoby tělesně postižené, měla nehoda tragické následky.
		Z 63 lidí ve člunu se podařilo vytáhnout z řeky jen 11. Počtem obětí je tato nehoda dosud největším lodním neštěstím v České republice.
		
		Foto:
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VKPD20120926010046: Doubravecká 22. ZŠ přispěla Missi">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.72</Skore>
			<Nazev>Doubravecká 22. ZŠ přispěla Missi</Nazev>
			<Zdroj>Plzeňský deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>Yveta Pompová</Autor>
			<Odkaz>http://plzensky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>U nás doma</Rubrika>
			<Str.>011</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Plzeňský a Karlovarský kraj</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Doubravecká 22. základní škola Na Dlouhých se jako jediná základní škola v Plzni zapojila aktivně do dárcovské Misse 2012, při níž přes třicet známých lidí vyrazilo do ulic, aby předali darovací certifikát za finanční příspěvek na koupi elektrického vozíku pro tělesně postiženého Plzeňana Jana Varvařovského. Ten před šestnácti lety zachránil tonoucího kamaráda, ale sám skoro zaplatil svým životem.
		Učitelský sbor 22. ZŠ si jako messengera objednal režiséra Jana Svěráka, který převzal společný dar učitelů ve výši 1500 Kč.
		Cílem akce bylo podle herce a režiséra PetraFormana,jenž ji zorganizoval a v Plzni se podílí jako umělecký ředitel na projektu Evropské hlavní město kultury 2015, bylo získat 160 tisíc korun právě na Janův vozík.
		Dárcovská Misse se konala v České republice potřetí a v Plzni se jí zúčastnili také např. zpěvák Dan Bárta, bubeník skupiny Turbo Jiří Lang, moderátorka Lucie Výborná nebo plzeňští herci Martin Stránský a Antonín Procházka. Plzeňané na akci přispěli částkou 292 705 korun a Misse tak byla naplněna. Peníze navíc putují k dalším konkrétním lidem, kteří potřebují pomoc.
		
		Foto:
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="YED320120925010002: Benefiční Koncert proti konci světa 2012 s The Tap Tap">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.72</Skore>
			<Nazev>Benefiční Koncert proti konci světa 2012 s The Tap Tap</Nazev>
			<Zdroj>webreporter.cz</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Autor>ČIA (Kateřina Riethofová)</Autor>
			<Odkaz>http://www.cianews.cz/kultura/beneficni-koncert-proti-konci-sveta-2012-s-the-tap-tap/</Odkaz>
			<Rubrika>Kultura</Rubrika>
			<Oblast>Internet - Ekonomika, finance, právo</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>The Tap Tap, kapela tělesně postižených studentů a absolventů škol pražského Jedličkova ústavu, pořádá celostátní happening a benefiční Koncert proti konci světa 2012, jehož součástí je Klíčová soutěž. Symbolická hra o ceny odstartovala v pondělí 17. září. Každý, kdo se jí zúčastní, přispěje dobré věci a navíc se spolu s hudebníky může pokusit odvrátit proroctvími slibovaný konec světa.
		
		Vstupenkou do hry je nerezový pamětní klíček opatřený unikátním kódem. Některý z 2012 klíčků si zájemci mohou zakoupit v e-shopu na adrese www.kpks.cz/eshop, získat spolu s produkty partnerských firem nebo najít na podle souřadnic GPS ve schránkách (tzv. keškách) ukrytých na bezbariérově přístupných místech v České republice. Hlavní cenou soutěže je zájezd do samotné kolébky mayské kultury pro 2 osoby! Slosování proběhne v rámci Koncertu proti konci světa 20. prosince 2012."Upomínkové klíčky jsme s výtvarníkem HonzouAugustou připravili jednak jako sympatickou památku na Koncert protikonci světa a jednak jako měnové oběživo mnohem stabilnější než euro," doplňuje Šimon Ornest, kapelník The Tap Tap. Výtěžek happeningu a benefičního Koncertu proti konci světa 2012, včetně Klíčové soutěže, přispěje na vybavení multifunkčního bezbariérového vzdělávacího centra STUDEO při Jedličkově ústavu v Praze.
		
		URL| http://www.cianews.cz/kultura/beneficni-koncert-proti-konci-sveta-2012-s-the-tap-tap/
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VHVC20120926010000: Nové soupravy RegioPanter zlepší komfort cestujících">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.70</Skore>
			<Nazev>Nové soupravy RegioPanter zlepší komfort cestujících</Nazev>
			<Zdroj>Chrudimský deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>LUKÁŠ DUBSKÝ</Autor>
			<Odkaz>http://chrudimsky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Pardubický kraj</Rubrika>
			<Str.>002</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Hradecký a Pardubický kraj</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Hlavní výhody nových vlaků: klimatizace, bezbariérovost, vakuová toaleta i wi­fi připojení
		
		Pardubice – Nové vlaky RegioPanter se už dnes objeví na kolejích v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Prezentační jízda čeká první dvě soupravy, další tři by měly České dráhy převzít na začátku příštího roku.
		
		Provizorní režim
		
		"Do neděle se ještě budou na soupravách zacvičovat posádky, od 1. října by už měly vyjet na trati Pardubice – Hradec Králové – Jaroměř. Zatím budou zařazeny provizorně, od nového jízdního řádu se je ale budeme snažit maximálně vytěžovat," sdělil ředitel Krajského centra osobní dopravy Českých drah Michal Štěpán.
		Nový jízdní řád vejde v platnost 9. prosince. RegioPanter budou nyní jezdit jako osobní nebo spěšné vlaky. Novinkou je, že budou mít také několik míst první třídy. Cestující, který si koupí jízdenku třeba z Hradce Králové do Brna, tak bude moci jet první třídou již na úseku Hradec – Pardubice. Postupně by také mělo být v soupravách k dispozici wi­fi připojení k internetu.
		"Hlavní výhody nových souprav jsou klimatizace, bezbariérovost či vakuová toaleta, kterou je možné používat i ve stanici. Soupravy také budou mít prostory pro kola a vozíčkáře," řekl Michal Štěpán.
		Cestující se mohou v nových vlacích spolehnout také na informační systém. Soupravy mohou dosáhnout rychlosti až 160 kilometrů v hodině. "RegioPanter zlepší komfort cestujících, kteří jezdí mezi oběma krajskými městy," řekl náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek.
		
		Foto: 3x Deník/Luboš Jeníček
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="YZID20120925010044: Říjnový magazín City DNES představuje miliardovou služku Lopezovou">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.70</Skore>
			<Nazev>Říjnový magazín City DNES představuje miliardovou služku Lopezovou</Nazev>
			<Zdroj>iDnes.cz - zpravodajství</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Autor>iDNES.cz, Jana Záhorková</Autor>
			<Odkaz>http://kultura.idnes.cz/jennifer-lopezova-v-rijnovem-magazinu-city-dnes-fue-/hudba.aspx?c=A120925_144345_hudba_jaz</Odkaz>
			<Rubrika>Zprávy iDNES.cz / Hudba</Rubrika>
			<Oblast>Internet - Zpravodajství</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Magazín Forbes vyhlásil Jennifer Lopezovou nejvlivnější celebritou roku 2012. Kde se herečka a zpěvačka, která se Česku představí 26. října v pražské O2 areně, vzala? Čtěte v říjnovém čísle magazínu City DNES. Je právě na stáncích.
		
		Už teď mají organizátoři koncertu trochu těžkou hlavu. Madam s miliardovými příjmy, proslavená mimo jiné i rolí z romantické komedie Krásná pokojská, si totiž přeje šatnu pouze v bílé barvě. Panensky čisté tak musí být kusy nábytku, lampy, zrcadla a vázy pro bílé růže.
		
		O její pohodlí se budou starat dvě asistentky, které dokonce musí na berlínském koncertu (13.10.) absolvovat speciální školení pod vedením zahraničního managementu. Zpěvačka si navíc přeje pít konkrétní značku vody a kávy. Ani jedna z nich ovšem není na českém trhu, a proto se pro ně budou muset organizátoři otočit do Německa.
		
		Koncertní návrat třiačtyřicetileté umělkyně označil list Los Angeles Times za nejlepší comeback desetiletí. Lopezová se v Praze zastaví poté, co ukončila sedmiletý vztah s manželem a hudebníkem Markem Anthonym, pořídila si k dvojčatům mladého přítele, podruhé zazářila coby porotkyně talentové soutěže American Idol, uvedla na trh další parfém pod svou módní značkou a oslavila nálepku nejvlivnější celebrita roku 2012 podle časopisu Forbes.
		
		Pokud byste její vystoupení chtěli vidět, zapište si do diáře následující. Koncert se koná 26. října v pražské O2 areně od 20 hodin. Lístky stojí 1 490 korun (stání u pódia), 1 190 korun (stání), 1 990 a 1 790 korun (sezení v 1. patře), 1 190 korun (4. patro) a stejných 1 190 korun pro vozíčkáře plus koruna pro průvodce. InsertSingleVideo
		
		URL| http://kultura.idnes.cz/jennifer-lopezova-v-rijnovem-magazinu-city-dnes-fue-/hudba.aspx?c=A120925_144345_hudba_jaz
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VVNJ20120926010006: Poutní kostel slaví výročí vysvěcení">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.70</Skore>
			<Nazev>Poutní kostel slaví výročí vysvěcení</Nazev>
			<Zdroj>Jihlavský deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>(čtk, edi)</Autor>
			<Odkaz>http://wwwjihlavsky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Titulní strana</Rubrika>
			<Str.>001</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Kraj Vysočina</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Žďár nad Sázavou – Před 290 lety, 27. září 1722, byl vysvěcen poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou, který patří k nejoceňovanějším stavbám Jana Blažeje Santiniho­Aichela. Ten je jedním z nejvýznamnějších barokních stavitelů. Jeho stavby, charakteristické mistrným spojením gotických a barokníchprvků,jsou rozesetypo celé zemi a patří k nejvýznamnějším památkám.
		Santini­Aichel se narodil 4. února 1677 v Praze do rodiny váženého měšťana, kamenického mistra. V Praze se usadil již jeho děd – zedník původem z jihotyrolské obce Aichel. Ač od narození částečně ochrnutý, vyučil se kameníkem a studoval i malířství. Po absolvování vandrovní cesty do Říma začal kolem roku 1700 projektovat a budovat stavby. Záhy se proslavil jedinečným stylem nazývanýmbarokní gotika, což je unikátní architektonický sloh spojující dynamické baroko s výrazovými prostředky gotiky.
		Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého, který byl z velké části postaven v letech 1719 až 1722, je považován za hlavní Santiniho dílo a nejvýznamnější stavbu ve stylu barokní gotiky v Česku.
		
		Foto: PAMÁTKA. Kostel na Zelené hoře ve Žďáře je hlavní Santiniho dílo.
		Foto: archiv Deníku
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VLSL20120926010015: V Libochovicích proběhl 2.ročník festivalu Umíme se bavit">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.70</Skore>
			<Nazev>V Libochovicích proběhl 2.ročník festivalu Umíme se bavit</Nazev>
			<Zdroj>Litoměřický deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>Jiří Růzha</Autor>
			<Odkaz>http://www.litomericky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>U nás doma</Rubrika>
			<Str.>008</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Liberecký a Ústecký kraj</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Ve středu 19.září bavilo na 70 umělců ze sedmi zařízení sociální péče více jak 350 diváků a sami sebe na druhém ročníku festivalu s přiléhavým názvem Umíme se bavit.
		Umění a handicap. Všechny umělecké formy zasahují i do života zdravotně postižených občanů. Vnímají ji nejen jako konzumenti, ale se i aktivně podílejí na jejich rozvíjení. Existují handicapovaní malíři, básníci, spisovatelé, herci, hudebníci a dokonce i tanečníci. Lze to však nazvat uměním? Někdo možná vznese námitky, že zde není vše dokonalé, že jsou tam chyby, že občas zazní něco falešně, ale všem těmto lidičkám to jde přímo ze srdce a to je podstata všeho umění.
		Město Libochovice dalo naší krásné zemi mnoho spisovatelů, hudebníků a jiných umělců, pořádají se zde festivaly různých žánrů a věkových skupin, vyhlášené je Libochovické divadelní léto pořádané neméně slavnou divadelní scénou,prostě umění je v našem malém městečku téměř na denním pořádku.
		A právě proto přišla v loni parta nadšenců z T. O. Bílý zajíc na Městský úřad s návrhem uspořádat ve městě jednodenní festival úplně jiného žánru než byli občané zvyklí vídávat a slýchávat. Tak vznikl festival s názvem Umímese bavit – již v názvu se říká, že zdravotně a mentálně postižení občané se opravdu umí dobře bavit.
		Festival pořádalo město Libochovice společně s T. O. Bílý zajíc Libochovice za finančního přispění Ústeckého kraje z Programu podpory regionální činnosti pro rok 2012. Záštitu nad festivalem si vzaly hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová, radní Ústeckého kraje Bc. Jana Ryšánková a starostka Libochovic Ing. Jana Holá. Ovšem svoje místo zde mají i sponzoři, Skloservis s.r.o, Penny Market s.r.o. a Atelier Prošek, kterým patří hluboký dík za obrovskou pomoc. Festival nabídl divákům divadelní, taneční a hudební vystoupení ve dvou dvouhodinových blocích, které skvěle provázela herečka Ivana Andrlová. Atmosféra byla přímo úžasná, že se i sama paní Andrlová nechala strhnout a a při produkci skupiny AJETO, vkročila do programu a zazpívala s nimi písničku Dělání, ze své role princezny z pohádky Princové jsou na draka. Diváci mohli shlédnout taneční skupinu Lucarino Dance z DNS Čížkovice tančící americké Line Dance, soubor Liběšáček z DNZ Liběšice a tanec Slůně, hudební skupinu Křešičanka – Pustajka z DNP Křešice, taneční skupinu Boubelky z MPS DS Louny, kde letos tančili i vozíčkáři, divadelní soubor "Bez zámků" z DBZ Tuchořice a jejich Bamboleo, divadelní soubor Termiti z DZR Terezín a jejich hunmornému podání pověsti o Přemyslu a Libuši a skvělé podání písní pohádkových i nepohádkových již zmíněné skupiny AJETO z DOZP Sulická Praha.
		Úžasná atmosféra a skvělé výkony byly opět odměněny jednak velmi dobrým obědem, který osobně připravila a nazdobila paní Bauerová, majitelka restaurace Pamplona v Libochovicích, a po slavnostním ukončení festivalu již tradiční diskotékou Petra Vrány. Ten dokázal z již dost unavených umělců vymáčknout neuvěřitelné taneční výkony.
		Druhý ročník festivalu Umíme se bavit skončil, zůstalo po něm mnoho zážitků a mnoho fotografií a hlavně, když to podmínky umožní, chuť pokračovat a za rok se zase sejít při dalším, třetí ročníku.
		
		Foto:
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VBJI20120926010024: Děti ze ZŠ J. K. Tyla pomohly splnit sen spolužáku Míšovi">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.70</Skore>
			<Nazev>Děti ze ZŠ J. K. Tyla pomohly splnit sen spolužáku Míšovi</Nazev>
			<Zdroj>Písecký deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>ALICE BLÁHOVÁ</Autor>
			<Odkaz>http://pisecky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Písecko</Rubrika>
			<Str.>009</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Jihočeský kraj</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>O pomoci zdravotně postiženým školáci besedovali s H. Volfem
		
		Písek – "Chodíme do ZŠ J. K. Tyla v Písku. Kolem řeky tu vede krásná cyklostezka. To by byl výlet! Ale bez Míši to nejde, je to náš kamarád. Přáli bychom si, aby mohl jet s námi, je s ním totiž velká legrace," napsali žáci 1. B třídy.
		Tímto dopisem společně s obrázkem, který děti vytvořily, začala téměř půlroční cesta za snem. Tím se pro Míšu Veselého stalo nové kolo poháněné elektromotorem.
		Krátce po splnění Míšova snu se do naší školy ohlásila vzácná návštěva. Děti z 2. B měly možnost si společně popovídat se samotným autorem projektu Splň si svůj sen Heřmanem Volfem, který na speciálně upraveném kole zdolal vzdálenost mezi Prahou a norským Oslo. Letošní cestu věnoval handicapovaným dětem. Díky nadačnímu fondu Cesta bezpečí se podařilo oslovit sponzory, kteří dvaadvacet dětí obdarovali. Míša je jedním z nich.
		Co bylo tedy hlavním cílem této milé návštěvy už asi jistě tušíte. Míša se konečně dočkal. Krásné nové kolo v hodnotě přes třicet tisíc korun si mohl hned i vyzkoušet. Společně s maminkou pak Míša obdaroval na památku všechny, kteří měli na úspěšném projektu nějakou zásluhu, marcipánovými terči s obrázkem jízdního kola. Díky firmě Real Box Písek, která poskytla třídě sponzorský dar, mohly děti dostat také dárek, společenskou hru.
		Společné povídání s "Héřou", jeho kamarádem panem Miloslavem Doležalem, zakladatelem MILD production, Aurin Nedbalovou, ředitelkou Nadačního fondu Cesta bezpečí a sponzory natáčela Česká televize.
		Každý z násmánějaké sny. Snaha naplnit tyto sny, v rámci svých možností, je přirozená. Ale co třeba nemyslet jenomna sebe, pomoci druhým? To se přece již odmala snažíme vštěpovat našim dětem. Příklady táhnou. Sama myšlenka pomoci splnit sen někomujinému je krásná.
		Pokud pak ale na skutečném příkladu děti vidí, že i mezi námi jsou lidé, kteří obětují svůj čas, energii a v neposlední řadě i finanční prostředky pro druhé, kruh se uzavírá. Nadačnímu fondu Cesta bezpečí se to podařilo a všem zúčastněným patří velký dík.
		Co dodat? Vypůjčím si větu Míšovy spolužačky Dorotky Putnové:"My jsme mu na to kolo chtěli prostě přispět, aby na to nebyl sám."
		Ale ještě se neloučíme. Na začátku příštího kalendářního roku se setkáme s Heřmanem a jeho přáteli znovu. Tentokrát budou na naší škole vypravovat o cestě z Prahy do Osla. O cestě, která pomohla splnit hned několik dětských přání. Už nyní se všichni těšíme.
		
		Foto: SETKÁNÍ. Vozíčkář Heřman Volf na besedě s žáky ZŠ J. K. Tyla v Písku.
		Foto: Archiv ZŠ J. K. Tyla
		O autorovi: ALICE BLÁHOVÁ (Autorka článku je třídní učitelkou 2. B.)
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VPPA20120926010011: Praha 10 připravila pro své seniory olympijské hry">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.70</Skore>
			<Nazev>Praha 10 připravila pro své seniory olympijské hry</Nazev>
			<Zdroj>Pražský deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>(red)</Autor>
			<Odkaz>http://www.prazsky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Z metropole</Rubrika>
			<Str.>002</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Praha</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Zahradní Město – První ročník sportovních her pro nejstarší populaci desáté městské části se dnes uskuteční od 8 hodin v Domově pro seniory ve Zvonkové ulici. Své síly zde změří devět čtyřčlenných družstev z obdobných zařízení v pěti disciplínách: hodu na cíl, šnečím běhu, hodu dřevákem do dálky,kuželkách a výlovu ryb.
		"Chceme ukázat, že sportovní soutěže nejsou zdaleka jen doménou mladých a zdravých," popisoval místostarosta městské části Praha 10 Bohumil Zoufalík. Inspirací pro uspořádání akce byla letní olympiáda, takže i lokálnímu sportovní klání nebude chybět slavnostní zahájení s vlajkami a symbolickým ohněm. Součástí programu bude i beseda s legendární olympijskou vítězkou v hodu oštěpem Danou Zátopkovou a také zábavný program s hudbou a občerstvením. Zařízení je bezbariérové, takže se her mohou zúčastnit i vozíčkáři. Hry ve Zvonkové se uskuteční i v případě nepříznivého počasí. Venkovní disciplíny by v tomto případě byly zastřešeny a zábavné akce by se konaly ve vnitřních prostorách domova.
		
		---
		
		"Sportovní soutěže nejsou zdaleka jen doménou mladých a zdravých." Bohumil Zoufalík, místostarosta
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="DCHA20120926010012: FOTO">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.68</Skore>
			<Nazev>FOTO</Nazev>
			<Zdroj>Haló noviny</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Odkaz>http://www.halonoviny.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Z domova</Rubrika>
			<Str.>002</Str.>
			<Oblast>Celostátní deníky</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Foto: Ve Fakultní nemocnici v Olomouci představili včera nové přístrojové vybavení na Oddělení rehabilitace. Projekt je spolufinancovaný z prostředků EU. Jedním z nových přístrojů je stimulátor chůze na pohyblivém pásu, což je unikátní technologie, v současné době jediná v celé střední Evropě. Na snímku fyzioterapeutka Martina Marková (vpravo) provádí rehabilitaci s pacientkou pomocí stimulátoru pohybové funkce horní končetiny.
		FOTO - ČTK/Luděk PEŘINA
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VHHK20120926010024: Nejvíce se na kamarády s červenými nosy těší děti z rehabilitačního stacionáře">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.68</Skore>
			<Nazev>Nejvíce se na kamarády s červenými nosy těší děti z rehabilitačního stacionáře</Nazev>
			<Zdroj>Hradecký deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>Kateřina Šimáčková</Autor>
			<Odkaz>http://hradecky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Krkonoše a Český ráj/U nás doma</Rubrika>
			<Str.>008</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Hradecký a Pardubický kraj</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Hradec Králové – Od letošního června přichází pravidelně jednou měsíčně do dětského denního rehabilitačního stacionáře pár z občanského sdružení Zdravotní klaun. Jakmile se civilisté v šatně převléknou do "klaunského", jsou z nich baviči a rozdávají smích naprosto všude – zaměstnancům, maminkám s malými dětmi, které přicházejí za paní doktorkou do rizikové poradny, i paním uklízečkám a kuchařkám, pokud je potkají například na chodbě. Nejvíce se ale na kamarádku a kamaráda s červenými nosy těší děti, které jsou ve stacionáři na dlouhodobém pobytu.
		Na oddělení mladších, kde jsou děti od jednoho do tří let, mají největší úspěch bubliny – bublifuků mají klauni vždy dostatek. Také hra na hudební nástroje a zpívánky se batolatům velmi líbí a nezřídka se děti zcela spontánně roztančí nebo mají snahu napodobovat.
		
		Půvabná nedokonalost
		
		U větších, kde jsou děti od tří do pěti let, si klauni více popovídají, zaznívají vtipy, hrají se hry. Klauni zde rozdávají dětem nafukovací zvířátka, společně čarují, hledají své nosy, které s oblibou schovávají za ucho sestřičkám, všichni vymýšlejí společnou legraci.
		Klauni zakopávají, netrefují se do dveří, něco neustále ztrácejí a hledají, jsou půvabně nedokonalí. Tím vším baví děti, sestřičky a speciální pedagožky. Zatímco klauni "pracují", pozorujeme u dětí pozitivní změny chování. Děti s motorickými obtížemi jsou setkáním s klauny motivované a snaží se k zábavnému dění přiblížit. Děti s mentálními deficity reagují významně na celou škálu podnětů, které klauni nabízejí (barvy, zvuky, materiály). Děti s opožděným vývojem řeči se smějí stejně jako děti mluvící – v době představení klaunů se všichni bez rozdílu bavíme.
		
		Psychická pohoda léčí a uzdravuje
		
		Posláním zdravotních klaunů je mj. docházet do zdravotnických zařízení, kde jsou nemocné děti, a podporovat zejména jejich psychickou pohodu v době, kdy se léčí a jsou odloučeny od rodičů. Zdravotní klauni jsou nedílnou součástí našeho odborného týmu, kde všichni spějeme k jedinému cíli – zlepšení psychického a zdravotního stavu dětských pacientů.
		Klauniády v našem zařízení jsou promyšleny metodicky a volně navazují na odbornou stimulaci, kterou děti mají zajištěnou během pobytu u nás. Rozvíjejí se činnosti jemné a hrubé motoriky, sociální dovednosti, znalosti, paměť, myšlení. Jsou využívány techniky muzikoterapie, arteterapie a herní terapie.
		Vždy, když klauni odcházejí a vidíme šťastné tváře našich dětí, se utvrzujeme v tom, že "s úsměvem jde všechno líp" a že smích opravdu léčí.
		Velice děkujeme zdravotním klaunům za dosavadní spolupráci a již nyní se těšíme na jejich další návštěvu ve stacionáři.
		
		Foto:
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VHVC20120926010020: Fokusáci a děti ze ZŠ Ležáků Hlinsko spolu vyrazili na výlet">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.68</Skore>
			<Nazev>Fokusáci a děti ze ZŠ Ležáků Hlinsko spolu vyrazili na výlet</Nazev>
			<Zdroj>Chrudimský deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>Mgr. Adéla Zrzavá</Autor>
			<Odkaz>http://chrudimsky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Chrudimsko/U nás doma</Rubrika>
			<Str.>008</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Hradecký a Pardubický kraj</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Z redakční pošty
		
		Hlinsko – Již tradičně se hlinecký FOKUS Vysočina aktivně zapojil do akce "Týdny pro duševní zdraví", která si klade za cíl informovat veřejnost o problematice duševního zdraví, duševních nemocech a možnostech jejich léčení. V rámci týdnů pro duševní zdraví uspořádali hlinečtí fokusáci 14. září 2012 koncert. A o týden později zahájili cyklus přednášek pro žáky a studenty základních a středních škol výletem s dětmi ze ZŠ Ležáků Hlinska, a to do Nasavrk.
		Samotný výlet se uskutečnil v pátek 21. září 2012. Za slunečného počasí jsme vyrazili z Hlinska směr Nasavrky. Opůl desáté na nás již v místním zámku čekali průvodci, aby nás mohli provést expozicí Po stopách Keltů. Mile nás překvapila možnost si některé nástroje našich předků osahat a vyzkoušet i jejich funkčnost. V jiných prostorách jsme naopak mohli zhlédnout film Příběh kamene, či se poučit o životě Keltů.
		V pravé poledne se už začalo mezi dětmi i dospělými ozývat nesmělé: "Už začínám mít hlad." Kdo měl, vytáhl svačinu, nebo využil možností stravování v místních restauracích. Po obědě se děti vydaly na procházku po Keltské stezce Železnými horami. Dospěláci, kteří si na výšlap netroufli, pak raději volili návštěvu Středního odborného učiliště včelařského, kde právě probíhala výstava "Plody a barvy podzimu". V SOU včelařském jsme ještě zašli do arboreta v areálu školy, kde nás uchvátily rozmanité stromy a rostliny.
		Společně jsme se pak vrátili do Hlinska a pochvalovali jsme si: "To byl pěkný výlet." "Určitě to napřesrok zase zopakujeme." "Vše se vydařilo – sluníčko i program!"
		Rádi bychom tímto poděkovali paní učitelce Vladimíře Navrátilové, která se s námi na výlet společně se žáky 5. Bvydala. Dále děkujeme všem sponzorům a příznivcům, kteří nás podpořili v oslavě letošních Týdnů pro duševní zdraví – jmenovitě zejména: Příhoda, s.r.o., Instav, a.s., Dremo, s.r.o. a COOP Jednota, spotřební družstvo Hlinsko.
		Výlet byl pro klienty FOKUSu Vysočina zahrnut do služby sociální rehabilitace, která je financována prostřednictvím "Individuálního projektu Pardubického kraje na sociální služby" z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Naším posláním je podporovat lidi s duševním onemocněním, případně jiným handicapem, v posílení jejich samostatnosti a sebedůvěry tak, aby mohli vést plnohodnotný život podle svých představ.
		
		Foto:
		O autorovi: Mgr. Adéla Zrzavá, sociální pracovnice KT Hlinsko FOKUS Vysočina
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="CZD120120920010045: Věřili byste, že...">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.68</Skore>
			<Nazev>Věřili byste, že...</Nazev>
			<Zdroj>Květy</Zdroj>
			<Datum>20.09.2012</Datum>
			<Autor>IVO BARTÍK</Autor>
			<Odkaz>http://www.kvety.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Lidé a věda</Rubrika>
			<Str.>029</Str.>
			<Oblast>Časopisy - společnost a životní styl</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>? ... I NESLYŠÍCÍ ČLOVĚK BRZY POZNÁ, ODKUD PŘICHÁZEJÍ ZVUKY? Lidé s poruchami sluchu mají velké problémy s tím, že nevědí, odkud se k nim blíží nebezpečí. Třeba odkud se na ně na ulici řítí auto. Pomoci jim má nový typ brýlí s LED diodami a směrovými mikrofony v obroučkách. Mikrofony zaznamenávají silnější zvuky a rozsvěcují diody. Hluchý člověk tak podle světel v obroučce brýlí pozná, ze které strany mu hrozí újma.
		
		? ... STONEHENGE ZŘEJMĚ POSTAVILI PASTEVCI, NE ROLNÍCI? Tvrdí to aspoň nové britské výzkumy. Otázkou ale je, k čemu jim tento "kalendář" byl, když neprováděli zemědělské práce.
		
		? ... MÁSLOVÁ PŘÍCHUŤ POPCORNU PŮSOBÍ DÝCHACÍ POTÍŽE A ZMĚNY V MOZKU? Přišli na to na univerzitě v Západní Virginii. Vdechování par z příchutě, vlastně chemikálie 2.3-pentanedione, krysám poškozovalo dýchací cesty a působilo dosud přesně nevyhodnocené změny v mozku.
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="CTPK20120924010035: Jak ochránit soukromí i peníze">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.68</Skore>
			<Nazev>Jak ochránit soukromí i peníze</Nazev>
			<Zdroj>Počítač pro každého</Zdroj>
			<Datum>24.09.2012</Datum>
			<Autor>Jiří macich ml.</Autor>
			<Odkaz>http://www.ppk.cz</Odkaz>
			<Rubrika>Bezpečnost</Rubrika>
			<Str.>045</Str.>
			<Oblast>Časopisy - telekomunikace a IT</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Hledáte bezplatný antivirový program nezapovězený podnikatelům?
		Vyspělejší náhradu za Windows Firewall? Nástroj pro komplexní zabezpečení více domácích počítačů?
		
		- podnikám, používám počítač ke komerčním účelům. Existuje pro mě nějaký bezplatný antivirový program?
		
		Ano, program Microsoft Security Essentials mohou bezplatně a legálně používat živnostníci a firmy až na deseti počítačích současně. Jedná se o klasický antivirový program, chránící před všemi typy záškodnických programů. Poskytuje ochranu v reálném čase, čímž předchází vzniku infekce. Automaticky umí kontrolovat soubory stažené z internetu i ty, které přicházejí e-mailem. Rovněž automaticky prověřuje obsah flash disků, k šíření záškodnických programů dnes hojně zneužívaných. Podporuje i testy na žádost uživatele (např. test prověřující určitý soubor) a testy automaticky spouštěné ve zvolený den a čas. Při plánování testu lze povolit jeho provedení, jen pokud počítač není zrovna využíván, nebo běžícím testem omezit zatížení procesoru. Program vyniká jednoduchostí ovládání. Dobrou pověst si získal i tím, že jeho ochrana v reálném čase má na výkon počítače zanedbatelný vliv.
		
		- nemám důvěru ve Windows Firewall. existuje nějaká lepší bezplatná náhrada?
		
		Windows Firewall ve Windows 7 a Windows 8 sice není špatný, ale nahradit jej vyspělejším programem není na škodu. Lze doporučit comodo Personal firewall. Jedná se o naprostou špičku nejen mezi těmi bezplatnými firewally. Poskytne vám nástroje pro kontrolu nad tím, které programy se spouštějí a jak přistupují k internetu nebo k místní síti. Dále umí libovolný program spustit izolovaně od zbytku systému (funkce sandbox), takže takový program pak nemůže ohrozit počítač, i kdyby sám obsahoval nějakou hrozbu. Samozřejmostí je ochrana před útoky z internetu.
		
		- hledám univerzální program, který by mi za přijatelnou cenu kompletně zabezpečil počítač, aniž by bylo potřeba kombinovat různé nástroje.
		
		Nabízí se program Eset SmartSecurity. Kombinuje antivirový nástroj, firewall, filtr nevyžádaných e-mailů a blokování přístupu dětí na nevhodné weby. Úroveň ochrany je opravdu vysoká. Program se umí přizpůsobit jak uživatelům, kteří chtějí mít počítač pod maximální kontrolou, tak uživatelům, kteří se nechtějí o nic starat. Pořizovací cena s licencí na 12 měsíců činí 1 199 Kč pro jeden počítač. Výrobce však poskytuje řadu slev, například 50% slevu pro studenty, držitele průkazu TP, ZTP nebo ZTP/P a uživatele, kteří jsou v plném invalidním důchodu (více viz eset.cz/ /cz/objednat/slevy). Pro rodiny je vhodný program Eset Family Security Pack s roční licencí pro tři různé počítače za 1 499 Kč.
		
		---
		
		info
		
		sAndBox (anglický výraz pro "pískoviště") je funkce, která izoluje rizikovou činnost (spouštění neznámého programu, načítání nedůvěryhodné webové stránky) od zbytku systému. případná nákaza pak není schopná překročit hranice tohoto "písečku" a ohrozit operační systém.
		
		info
		
		Adresář
		
		- MicroSoft SEcurity ESSEntialS: microsoft.com/cs-cz/security_ essentials
		- coModo PErSonal firEwall: personalfirewall.comodo.com
		- ESEt SMartSEcurity: eset.cz/cz/domacnosti
		- GooGlE chroME: chrome.google.com
		
		Bezpečný prohlížeč
		
		- Nejbezpečnějším prohlížečem je aktuálně Google Chrome. Konkurenci překonává tím, že používá tzv. sandbox. To znamená, že webové stránky načítá izolovaně od zbytku operačního systému. Součástí instalace prohlížeče je plug-in Flash Player. Ten je nutný pro přehrávání videa nebo pro různé komunikační služby, ale často se v něm vyskytují bezpečnostní chyby. Proto lze ocenit, že jeho aktualizaci Google Chrome přebírá na svá bedra. Google Chrome též varuje při stahování podezřelých souborů. Dále nabízí funkce známé z ostatních prohlížečů, jako je anonymní surfování, dodatečné zametání stop po surfování na webu a varování před přístupem na nebezpečné stránky.
		
		Foto: plnou kontrolu nad internetovým provozem zajišťuje bezplatný program Comodo personal Firewall.
		Foto: Anitivirový nástroj eset smartsecurity obsahuje i funkci rodičovské kontroly.
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VKZD20120926010021: Poděkování z Domova pro seniory">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.67</Skore>
			<Nazev>Poděkování z Domova pro seniory</Nazev>
			<Zdroj>Domažlický deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Odkaz>http://domazlicky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>U nás doma</Rubrika>
			<Str.>010</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Plzeňský a Karlovarský kraj</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Domažlice – Chtěla bych tímto za všechny klienty seniory i návštěvníky vyslovit velké poděkování z Domova pro seniory Prokopa Velikého 689 Domažlice za výbornou prezentaci všech vystupujících, kteří účinkovali ve čtvrtek, pátek a v sobotu ve společenské místnosti v novém domově pro seniory i na pódiu, jež bylo v bezprostřední blízkosti našeho domova o letošní Vavřinecké pouti.
		Velký dík a obdiv patří Konrádyho dudácké muzice pod vedením dnes již domažlické legendy Antonína Konrádyho – součástí krásného vystoupení bylo i představení čerstvě vytištěné knihy zpracované Ludmilou Fliegelovou právě o domažlickém muzikantovi p. Konrádym.
		Slova obdivu posílají všichni účastníci panu Vlastimilu Konrádyovi, pod jehož vedením účinkovalo 20 dudáků z domažlické dudácké školy při ZUŠ Domažlice, poděkování patří rovněž vynikající Domažlické dudácké muzice pod vedením Pepy Kuneše a všem zpívajícím sólistům. Dík patří také kapele s názvem O. S. K. country, tj. občas se scházející kapela z Tlumačova, která svými country písničkami okouzlila seniorské publikum. Srdečné poděkování patří rovněž dnes již velmi známému dudákovi Kubovi Ošmerovi, který svým krásným hlasem potěšil nejedno srdíčko.
		Poděkování patří i zaměstnancům kulturního střediska v Domažlicích za obsazení pódia o Vavřinecké pouti výbornými kapelami. Všem účastníkům celý den hrály kapely Domažličanka, Stavovanka a Hájenka se svými sólisty.
		Klienti domova, senioři a ostatní návštěvníci tak měli pěknou pouť, výbornou muziku, milé písničky a výkony všech muzikantů v nich zanechaly krásné vzpomínky a potěšily jejich srdce. Už se všichni těšíme na příští Vavřineckou pouť a věřte, že nám Vaším přičiněním bylo dobře.
		
		O autorovi: Čtenář – reportér V. Klimentová ředitelka Městského centra sociálně rehabilitačních služeb
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="YZDO20120925010001: V Olomouci staví jedno z nejmodernějších parkurových závodišť v zemi">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.67</Skore>
			<Nazev>V Olomouci staví jedno z nejmodernějších parkurových závodišť v zemi</Nazev>
			<Zdroj>iDnes.cz - Olomouc</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Autor>MF DNES, Jitka Janečková</Autor>
			<Odkaz>http://olomouc.idnes.cz/stavba-parkuroveho-zavodiste-v-olomouci-fp3-/olomouc-zpravy.aspx?c=A120925_1833390_olomouc-zpravy_mav</Odkaz>
			<Rubrika>Olomouc / Olomouc - zprávy</Rubrika>
			<Oblast>Internet - Zpravodajství</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Špičkové kolbiště pro parkurové skákání otevřou za několik měsíců v Olomouci-Lazcích. V blízkosti centra krajského města nyní roste velkoryse pojatý areál se závodištěm i krytou halou za 100 milionů korun. Po otevření bude patřit k nejlepším svého druhu v Česku.
		
		Areál vyrůstá v lokalitě, o jejíž budoucnosti se kdysi vedly vášnivé debaty. Penzion, krytá hala a závodiště celkem zaberou plochu asi 50 tisíc metrů čtverečních. Vše přijde na téměř 100 milionů korun.
		
		Areál má mít špičkové parametry, díky nimž se zařadí k nejmodernějším v zemi. Ambicí majitelů je proto i pořádání mezinárodních závodů. Olomouci by to mohlo přinést lesk jednoho z tuzemských center daného sportu.
		
		"Pokračujeme podle původního časového harmonogramu. V lednu by už měl celý areál fungovat, hlavně na tréninky. První závody se tam uskuteční zhruba v dubnu, kdy začíná česká 'skoková' sezona," popsal za společnost Moravo Trading Karel Stehlík.
		
		Kromě hlavní jezdecké dráhy, na které se budou konat parkurová klání, budou mít zájemci šanci využívat i tréninkovou plochu. Majitelům koní, závodníkům i návštěvníkům bude sloužit penzion pro zhruba 40 lidí. Pro koně pak bude k dlouhodobému i krátkodobému ustájení nachystáno na 50 boxů.
		
		Vzhledem k tomu, že o areálu na Lazcích se dlouho debatovalo, třeba v souvislosti s pivním festivalem, který se tam kdysi konal, vidí město současné řešení jako dobrý způsob využití místa ležícího u hustě obydlené městské části. Z EU poputuje 40 milionů korun
		
		Už v prosinci 2010 olomoučtí zastupitelé rozhodli, že soukromému investorovi prodají přes 20 tisíc čtverečních metrů lazeckých pozemků za 1,5 milionu korun. Srazit cenu z původních 11,6 milionu bylo možné díky schválení veřejné podpory 400 tisíc euro.
		
		Takový postup umožňují pravidla Evropské unie, která na výstavbu jízdárny a dostihového kolbiště poskytne dotaci 40 milionů.
		
		"Tento typ sportu, který zatím přílišné zázemí v Olomouci neměl, může být atraktivní pro řadu lidí. Současně jde o smysluplné využití území, o kterém se dlouhá léta jednalo," míní primátor Olomouce Martin Novotný.
		
		Zaměření na parkurové ježdění je podle něj kompromisním sportovně rekreačním využitím oblasti. Je na jednu stranu atraktivní, ale současně nebude příliš rušit lidi z okolí. Vstříc obyvatelům okolních domů chce vyjít i investor. Kolbiště proto bude od panelových domů oddělovat budova penzionu. Tribuny se do plánů nevešly  kvůli silnici
		
		Vedle hlavní jezdecké dráhy bude zájemcům k dispozici i tréninková plocha. Při závodech se diváci posadí na mobilní tribuny. Původně se počítalo se stálým hledištěm, firma ale musela svůj plán změnit. V blízkosti dostihového areálu jsou totiž pozemky zarezervované do budoucna pro stavbu důležité silnice, takzvaného severního spoje. Stálé tribuny se tak do plánů "nevešly".       do PC        pro iPad
		
		"Se zmíněným územím se počítá pro takzvaný severní spoj i v novém územním plánu, byť se trochu změnila klasifikace způsobu rezervace tohoto území," potvrdil Novotný. A dodal, že míra úspěchu areálu bude záviset na jeho provozovatelích. "Ale pokud se jim podaří získat špičkové závody z této oblasti a komunitu lidí, která se tomu bude věnovat, bude to pro Olomouc přínos," poznamenal Novotný.
		
		S tím souhlasí i olomoucký zastupitel Jiří Rozbořil. Pokud se do města podaří přesunout některé prestižní závody, přinese to Olomouci zvýšení návštěvnosti i další propagaci, míní.
		
		"Závodišť je v kraji víc, ale ne tak rozsáhlých a v takové kvalitě. Lazecké závodiště by mělo být špičkové, snad druhé nebo třetí nejlepší v republice. Navíc tento sport, a vůbec koně a vše, co se jich týká, zajímá stále víc lidí," poznamenal Rozbořil.
		
		Podle něj by se celý projekt navíc měl dotknout i dalších oblastí a zasáhnout nejen nadšence pro parkurové ježdění. V areálu se počítá třeba s hippoterapií, tedy rehabilitační metodou využívající koně pro léčebné účely. "Dohodnutá je i spolupráce s olomouckou zemědělskou školou, jejíž studenti by tu mohli mít praxi," dodal Stehlík.
		
		URL| http://olomouc.idnes.cz/stavba-parkuroveho-zavodiste-v-olomouci-fp3-/olomouc-zpravy.aspx?c=A120925_1833390_olomouc-zpravy_mav
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="TVT920120925020011: Nepřetržitá telefonní linka pro neslyšící">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.65</Skore>
			<Nazev>Nepřetržitá telefonní linka pro neslyšící</Nazev>
			<Zdroj>TV Metropol</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Cas_vysilani>20:10:31</Cas_vysilani>
			<Moderator>Petra SLANCOVÁ</Moderator>
			<Hoste>Alena UŽACHOVOVÁ</Hoste>
			<Relace>Zprávy 20:00</Relace>
			<Poradi>012</Poradi>
			<Rozsah>00:01:31</Rozsah>
			<Oblast>Televize</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Petra SLANCOVÁ, moderátorka:
		Podle statistiky je v Česku 20 až 40 tisíc neslyšících. S komunikací s úřady a nejenom s nimi jim ale nemusí pomáhat jenom rodinní příslušníci, ale i známí. Už několik let mohou využít nepřetržitou linku.
		
		redaktorka:
		Linka pro neslyšící u nás funguje už od roku 1997. Počty vyřízených požadavků v jednotlivých měsících se různí. V průměru ale linka vyřizuje okolo dvou tisíc požadavků každý měsíc.
		
		Alena UŽACHOVOVÁ, supervizor provozu Operátorských asistenčních služeb:
		Klienti s námi komunikují 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu a provoz té linky nebo pro toho klienta, uživatele je linka zdarma.
		
		redaktorka:
		Operátoři linky fungují jako tlumočníci a dokáží uživatelům pomoci v celé řadě běžných životních situací.
		
		Alena UŽACHOVOVÁ, supervizor provozu Operátorských asistenčních služeb:
		Uživatelé neslyšící a nedoslýchaví potřebují objednávání k lékaři, omlouvání dětí ve školách, nebo také samozřejmě vyřizování denních běžných záležitostí, jako je například volání na různé mobilní operátory nebo na vyřizování faktur za plyn nebo za elektriku a tím pádem naše operátorka tento požadavek za ně vyřídí a pošle mu zpětnou vazbu.
		
		redaktorka:
		Operátor na lince dostává od neslyšícího zákazníka instrukce formou textu a na jejich základě komunikuje se slyšícími uživateli.
		
		Alena UŽACHOVOVÁ, supervizor provozu Operátorských asistenčních služeb:
		Mohou se s námi spojit různými kanály, jako je e-mail, fax nově ICQ, E-psací telefon, anebo si můžou stáhnout aplikaci do chytrého telefonu a mohou s námi komunikovat přímo přes mobilní telefon.
		
		redaktorka:
		Klient, který chce využívat službu linky pro neslyšící, se může registrovat zcela jednoduše. Na pracoviště linky stačí zaslat kopii průkazu ZTP.
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="COZA20120924010005: Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.65</Skore>
			<Nazev>Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie</Nazev>
			<Zdroj>Zdravotnické noviny (ZN Ambit Media)</Zdroj>
			<Datum>24.09.2012</Datum>
			<Odkaz>http://www.zdravky.cz</Odkaz>
			<Rubrika>Z medicíny</Rubrika>
			<Str.>002</Str.>
			<Oblast>Časopisy - oborové tituly</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>* Vyšlo v našem vydavatelství
		
		Z obsahu aktuálního vydání: Minimonografie: Z. Kadaňka: Vliv malých dávek vína či jiných alkoholických nápojů na lidské zdraví a délku života Přehledný referát: I. Mokrišová, M. Vališ, J. Hort: Emoční paměť – patofyziologie a klinické souvislosti - A. Krajina, M. Lojík, T. Česák, D. Krajíčková, J. Žižka, K. Zeleňák, J. Habalová, M. Mulačová, S. Řehák: Endovaskulární léčba intrakraniálních aneuryzmat – metodika, indikace, komplikace Původní práce: Š. Buršová, E. Vlčková, M. Hnojčíková, M. Němec, P. Dubový, L. Dušek, J. Jarkovský, J. Bělobrádková, J. Bednařík: Validita a prediktivní hodnota skríningových testů u prediabetické a časné diabetické polyneuropatie - E. Ehler: Komentář k práci Š. Buršové et al. - A. Mitášová, L. Mitáš, I. Urbánek, L. Ryba, I. Hanke, M. Ruber, R. Michalčáková, M. Košťálová, J. Bednařík: Incidence a rizikové faktory pooperačního deliria - M. Petrovicsová, P. Kadlecová, D. Václavík, D. Šaňák, P. Ševčík, O. Škoda, R. Herzig, D. Školoudík, Z. Kalita, R. Mikulík: Bezpečnost a účinnost intravenózní trombolytické terapie mozkového infarktu u pacientů nad 80 let věku - A. Bartoš, L. Čechová, J. Švarcová, J. Říčný, D. Řípová: Likvorový triplet (tau proteiny a beta-amyloid) v diagnostice Alzheimerovy-Fischerovy nemoci - E. Bolceková, J. Fiala, R. Rusina, J. Kukal, M. Buncová, S. Ostrý, P. Kulišťák: Zhoršení kognitivních funkcí a snížení perfuze v kontralaterálním frontálním laloku u pacientů s lézí mozečku Krátké sdělení: J. Bouček, M. Chovanec, J. Vokřál, L. Černý, J. Kluh, Z. Čada, O. Profant, M. Zábrodský, M. Kuchař, E. Zvěřina, J. Betka, O. Fanta, J. Skřivan: Baha jako řešení jednostranné hluchoty po operaci vestibulárního schwannomu - O. Soucek, S. Vohanka, J. Zaoralkova, I. Falkova, R. Hrabalkova, M. Falk, Z. Lukas: Sequestration of MBNL1 Protein by Mutant ZNF9 mRNA in Lymphocytes of Patients with Myotonic Dystrophy Type 2 - D. Školoudík, M. Kuliha, M. Roubec, J. Havelka, F. Formagnana, L. Forzoni, R. Herzig: Lze detekovat intrakraniální venózní reflux z transkondylárního přístupu? Výsledky studie s Fusion Imaging Kazuistika: H. Homolková, M. Prchlík: Náhrada defektu kalvy u dítěte po úrazu CNS biokompatibilním materiálem na míru – kazuistika - I. Příhodová, L. Koumarová, S. Nevšímalová, E. Růžička: Motorické stereotypie v dětském věku – kazuistiky - L. Hrabálek, O. Kalita, M. Adamus, J. Macháč, M. Zlevorová, T. Wanek: Léčba spinálních paragangliomů – kazuistiky - M. Kala, Z. Mikšová: Amyotrofická laterální skleróza v zařízení paliativní hospicové péče – kazuistika - M. Kalužová, B. Petrák, J. Lisý, M. Vaculík, Š. Bendová, V. Komárek: Idiopatická stenóza akveduktu a porucha vývoje řeči u dětí s neurofibromatosis von Recklinghausen typ 1 – dvě kazuistiky - I. Okáčová, Y. Benešová, P. Štourač, H. Pikulová, P. Praksová, A. Mitášová, S. Skutilová, M. Keřkovský, J. Bednařík: Neurologické komplikace spojené s asistovanou reprodukcí – kazuistika
		
		Foto:
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="ROR520120925010000: Hostem Jaromír Gajdáček, prezident Svazu zdravotních pojišťoven a šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.62</Skore>
			<Nazev>Hostem Jaromír Gajdáček, prezident Svazu zdravotních pojišťoven a šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra</Nazev>
			<Zdroj>ČRo Rádio Česko</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Cas_vysilani>15:34:51</Cas_vysilani>
			<Moderator>Ondřej ČERNÝ</Moderator>
			<Hoste>Martin ČERVÍČEK, Jaromír GAJDÁČEK, Leoš HEGER, Martin ENGEL, Michal HAŠEK</Hoste>
			<Relace>Studio Česko</Relace>
			<Poradi>001</Poradi>
			<Rozsah>00:24:40</Rozsah>
			<Oblast>Rozhlas</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		V nejvážnější kauze posledních týdnů je jasno. Policisté podle policejního prezidenta Martina Červíčka našli zdroj methanolové otravy i způsob, jakým se závadný alkohol dostal na český trh.
		
		Martin ČERVÍČEK, policejní prezident:
		Víme o zdroji a víme o tom, jakým způsobem se dostal na trh v Český republice. Víme o osobě, popřípadě osobách, které namíchaly takovýmhle způsobem závadný alkohol, víme o osobě nebo o osobách, který dodaly suroviny takto pančovanému škodlivému alkoholu.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Začíná Studio Česko, při jehož sledování vás vítá Ondřej Černý a naším hostem je šéf nebo respektive prezident Svazu zdravotních pojišťoven a také šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Jaromír Gajdáček, dobrý den, vítejte.
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Dobrý den.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Českou republikou v posledních týdnech hýbe methanolová aféra. Co zdravotními pojišťovnami?
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Tak, my se na to díváme samozřejmě z pohledu nákladů na zdravotní péči a tady je třeba říci, že tady existujou průběžné mechanismy financování zdravotní péče a pokud se stanou takovéto případy, ať už je to tento aktuální nebo nějaké jiné, tak ten systém pamatuje na nákladné pojištěnce v podstatě 2 způsoby. Ten první je stanoven vyhláškou, když náklady na léčbu překročí milion korun na toho jednoho pacienta, tak se vždycky tento případ posuzuje individuelně a platí se zvlášť nad rámec paušálu, který hradíme zdravotnickým zařízením. Pokud je to méně, tak každá nemocnice má právo při vyúčtování toho daného období uplatnit ty takzvané vícenákladové záležitosti při vyúčtování, ta zdravotní pojišťovna s ní jedná a zaplatí.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		V této konkrétní záležitosti podle vás mají nemocnice šanci uspět?
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Určitě mají šanci uspět, pokud doloží, že skutečně ty náklady byly tak vysoké a byly způsobeny tím, že ten člověk byl třeba několik dní na Aru nebo ne jednotce intenzivní péče a je to nad rámec toho běžného vyšetření nebo běžného onemocnění, tak je možné, že se to zohlední stejně jako v mnoha jiných případech.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Co jiná pozice, a sice pozice pojišťoven. Někdo se otráví alkoholem, nebo si způsobí újmu sám nestřídmým způsobem života, máte šanci případně posléze ty náklady vymáhat?
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Určitě, zrovna v tomto případě pokud bude nalezen viník, tak určitě zdravotní pojišťovny se připojí a dokonce mají zákonnou povinnost k tomu stejně jako třeba u ...
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Ale bude to viník, který spustil tu celou aféru, ne ti konkrétní lidé.
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Ano, ano, je to normální běžný regres, který se bude uplatňovat, čili ty náklady budeme vymáhat po tom ...
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		A proč ne po těch lidech? Když žijí nestřídmě, někteří, a mají otravu alkoholem.
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Na to je jednoduchá otázka, my bychom velmi rádi zohlednili zdravý způsob života, například tím, že člověk, který si hlídá svoje náklady, hlídá si svoje preventivní prohlídky, tak by měl být nějakým způsobem odměňován, anebo naopak ten, který se chová jinak, tak by mohl mít zvýšenou sazbu pojistného. Ale to bohužel v současné době podle české legislativy nelze.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Nemění se to? Protože Leoš Heger mluví o tom, že to je cesta, kterou by se chtěl vydat.
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Je to cesta, kterou by se chtěl vydat, ano. Ale zatím ta cesta není, tu cestu ...
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Se ještě nevydal.
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		My tu cestu podporujeme, protože jsem přesvědčený o tom, že zdraví je ten největší poklad každého člověka, nikoliv státu, i když stát samozřejmě by se měl nějakým způsobem na tom podílet a ovlivňovat to, ale především to je bohatství každého z nás.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Když mluvíme o penězích a také o alkoholismu a drogách, tak mezi lety 2007 až 2010 vzrostly náklady na léčbu těchto závislostí o 250 milionů korun a v roce 2010 v České republice zdravotní pojišťovny na léčbu těchto lidí zaplatily 1 miliardu a 600 milionů korun. Ta methanolová aféra, je to jenom střípek. Bude to rámcově v řádech jednotek milionů korun?
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Víte, ono to je víceméně způsobeno tím stylem života, jaký dneska žijeme. Už je to od mládí, kdy vlastně děti místo toho, aby běhaly po dvorku, tak sedí u počítače, jsou extrémně ...
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Tomu rozumím, ale mířím skutečně k těm, když se ...
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Když se budeme zabývat k tomu finančnímu, když se budeme zabývat tím finančním efektem a těmi náklady, tak je to určitě jedna z mála cest, kdy se může to zdravotnictví a náklady na zdravotní péči zefektivnit, protože dneska se plýtvá ve všech směrech. Já velice často slyším třeba od našich klientů, proč nás nějak neodměníte za to, že my jsme zdraví a že žijeme v pohodě, místo toho platíme náklady lidí, kteří si sami sebe poškozují zdraví. Tady to je jediný, co může k tomu pomoct, aby se to nějakým způsobem nebo aby to šlo trochu ke spravedlivému rozdělení, je, že jednomu můžu dát v určitých případech bonus a druhému zase přidám.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Spíš mě zajímá, zda máte už případně rámcově větší /nesrozumitelné/, na kolik vás jako zdravotní pojišťovny ta methanolová aféra může vyjít?
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Já si myslím, že řádově určitě to bude v milionech korun, že to nebude nějaká ...
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Jednotek milionů.
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Jednotek milionů, protože, aspoň zatím tedy, doufejme, že už to nejhorší je tady za náma, v každém případě, ale z toho našeho pohledu toho rozpočtu více než ...
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Jsou drobné.
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		... 250 miliard korun to není významná částka, nicméně společensky je samozřejmě velmi významná.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Přece jenom, peněz, které jdou do systému, v posledních letech o něco ubylo, ale teď tedy, co se methanolu týče, tak je zde speciální lék z Francie, francouzský lék, který k nám doputoval z Norska, Fomepizol, dostali jsme ho darem, ale pokud by těch případů bylo více, jsou zdravotní pojišťovny tento nákladný lék nakoupit?
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Zdravotní pojišťovny nemohou nakupovat žádné léky.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Proplatit je posléze nemocnicím?
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Je to, proplatit je samozřejmě jiná otázka, tady spíše záleží na té rychlosti, jak by si s tím poradil Státní ústav pro kontrolu léčiv, ten když nám to zařadí do toho sazebníku, ...
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Tak s tím nemáte problémy.
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		No, tak jsme povinni naopak to hradit. Takže tam problém zdravotní pojišťovna nemá. Ale ...
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Protože to jsou skutečně statisícové zakázky za ...
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Musíme hradit léky, které jsou zařazeny, to znamená, jinak to nejde.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		A dá se skutečně ušetřit, kromě toho, že se bude žít zdravěji, také, řekněme, substitucemi, teď mluvíme o alkoholu a Fomepizolu, ale objevila se nově informace, že zdravotní pojišťovny nebudou například hradit léčbu konopím u roztroušené sklerózy, není to chyba?
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		My zase musíme vycházet z toho, co nám umožňuje zákon, protože my nemáme žádnou manipulační schopnost rozhodnout, jestli tento lék nebo tuto záležitost hradit, anebo ne. Pokud by se stalo, že by to bylo zařazeno zase v seznamu léků nebo těch léčivých přípravků, které jsou hrazeny ze systému veřejného zdravotního pojištění, tak my máme buď povinnost to platit jakoby v tomto případě, anebo když tam není, tak my to hradit nemůžeme. Není to na rozhodnutí zdravotní pojišťovny.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Vás osobně se ptám jako člověka Jaromíra Gajdáčka, podle vás by to nebyla správná cesta, ...
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Já mám trošku obavy, že to je zrovna případ, který by mohl ty náklady extrémním způsobem zvýšit, protože nejsou přesně dána pravidla a já si spíš myslím, že kdyby se to nechalo tak, jak to bylo, když má doma někdo ty 2 květináče a použije to, tak ať si to použije ve svém soukromém životě, nikoliv samozřejmě pro nějaký byznys.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Mluvíme o velkých nákladech, ale zdá se, že do budoucna možná zdravotní pojišťovny ušetří, alespoň o tom mluví zdravotnické odbory a také opoziční strany, protože vláda přijala vyhlášku, která garantuje dojezdový čas.
		
		Leoš HEGER, ministr zdravotnictví:
		Dojezdová doba bude 35 minut jako maximální pro praktické lékařství, zubní lékařství a podobně, 45 minut u diabetologie, chirurgie, neurologie a podobně. Dojezdová doba pro lůžkovou péči je 60 minut u základních oborů, u specializovaných oborů až 180 minut, například kardiochirurgie nebo neurochirurgie.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Říká ministr zdravotnictví Leoš Heger, ale tyto časy se rozhodně vůbec nelíbí šéfovi lékařských odborů Martinu Engelovi.
		
		Martin ENGEL, šéf lékařských odborů:
		Ale když to vezmete do absurdity, tak prostě přes hodiny na malou Českou republiku, tak jako objedete, že opravdu by stačily 4 centra.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Co zástupci zdravotních pojišťoven? Vítají tu změnu nebo máte problém jako pan Engel?
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Já si myslím, že to je první hmatatelný, hmatatelná věc pro toho pacienta, kterou může vymáhat, protože my máme bohužel ten systém zdravotnictví v České republice je takový, že vlastně máme nárok jakoby na všechno, ale nikdo neřekl v jaké kvalitě, v jakém čase a na jaké úrovni ...
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Taky jste ..., nějaká ...
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Samozřejmě existujou tady všeobecné zákony a léčení legartis a podobně, to jsme zrovna u toho konopí, ale bohužel pro toho pacienta je pravdou, že vymáhání práv pacienta je u nás ve srovnání s okolními státy i se světem na dost špatné úrovni. Tohle to já beru, že to je první pokus a takový průlom k tomu, že tady má první nějaké, nějakou věc, kterou lze vymáhat a může se tím prostě zaštítit.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		A dokážete garantovat, že i na těch nejodlehlejších místech skutečně pacienti se vejdou do toho časového harmonogramu?
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Já v tuhle tu chvíli nemůžu garantovat, že to tak je, ale je to ...
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Od 1. ledna to začíná platit.
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Jsem klidný, jsem klidný z toho pohledu, že síť zdravotnických zařízení v České republice je významně předimenzována, čili předpokládám, že případ, o kterém hovoříte, bude ojedinělý a budeme ho řešit s tím daným klientem.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Teď jste pana Engela rozhodně neuklidnil, že síť je předimenzovaná.
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		No, ale samozřejmě nemůžeme mít taky takový názor, že zrušíme polovinu nemocnic, jak tady někdo říká, protože ta dojezdová doba bude dostatečná.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		A kolik jich tedy podle vás zrušit?
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Jsou to orientační, jsou to orientační čísla, která slouží k tomu, aby skutečně ta dostupnost zajištěna byla. Neslouží to ani k tomu, aby se likvidovaly ordinace, ale může to sloužit k tomu, že třeba v některém místě bude třeba tu ordinaci zřídit, anebo můžou mít problémy některé regionální pojišťovny, které nemají nasmlouvanou celou síť jako ty celostátní a můžou s tím mít taky problém, čili může to znamenat nějaké rozšíření té smluvní sítě.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Říkáte, ta síť je předimenzovaná, dokážete vyčíslit, zda je to v řádech jednotek nebo desítek procent?
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Tak, já vám řeknu takový případ, kdy v České republice vlastně síť nemocnic, těch, o kterých hovoříme především, to znamená ty krajské a ty městské nemocnice, ty byly dimenzovány v dobách Marie Terezie a měřilo se to koňským povozem. Dneska máme rychlou záchrannou síť nebo síť rychlé záchranné služby, kde mnohdy může být, já jenom schválně říkám, může být třeba to pracoviště lépe vybaveno než v některé nemocnici, což je pravda. A my se potýkáme s různými postupy, které nejsou třeba příliš kvalitní a drží se to oddělení v nemocnici jenom proto, že tam je pan primář, který tam už operuje léta. Je třeba si uvědomit, že skutečně ta medicína jde velmi rychle dopředu a že my to děláme ne proto, že chceme ušetřit, my nechceme ušetřit žádný peníze, my je jenom chceme efektivněji rozdělit, aby ten budget, který tady existuje, a který nemůže bohužel být větší, protože stát se rozhodl nepřidat do toho systému takzvaně za státem hrazené pojištěnce tak, jak tomu bylo vždycky v takové té sinusoidě, vždycky co 5 let ten systém přišel do krize, tak stát dosypal. Teď se poprvé stalo, že nedosypal a že to nebude ani příští rok, což už je stanoveno, a nevíme, jak to bude dál. I z hlediska té hospodářské krize, která tady je, si myslím, že zdravotnictví je jednou z mála, jedno z mála odvětví, kde se to nějak výrazně ještě neprojevilo.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Odboráři se děsí toho, že se zde budou skutečně rušit nemocnice. Vy říkáte, síť je předimenzovaná. O kolik ji tedy skutečně zefektivizovat? Kolik procent ...
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		My si myslíme, nemáme úplně přesně stejný názor jako Všeobecná zdravotní pojišťovna, ale zaměstnanecké zdravotní pojišťovny dnes, mými ústy tedy můžeme říct, že nemocnice, kde bylo dosaženo dohody, kterých je asi 56 v současné době, tak ty můžou mít dneska jistotu, že smlouvu od 1. ledna 2013 od zaměstnaneckých pojišťoven dostanou. Ten zbytek stvoří, tvoří z velké části fakultní nemocnice, kde je, kde probíhají velmi intenzivní jednání na úrovni ministerstva zdravotnictví a souvisí to třeba s koncepcí pražského zdravotnictví, to jsou obrovské náklady, to není o nějaké nemocnici horní dolní, ale je to o fakultních nemocnicích, o superspecializovaných pracovištích a tak dál, aby jsme měli co největší záběr dát těm lidem tu nejmodernější medicínu.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		A opět k té otázce ...
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Teprve potom, já vám na to hned odpovím, já si myslím, že do té sítě, kde bychom chtěli zavřít kompletně celou nemocnici, že tam žádné takové číslo neexistuje, ani žádná taková nemocnice není. My jenom chceme, aby v některých ...
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Případně se budou uzavírat jednotlivá oddělení ...
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Tak, že se budou uzavírat jednotlivá oddělení, případně že tam vůbec nebude akutní péče třeba na, kromě chirurgie nebo něčeho takového, ale přemění se to v ambulantní péči, která třeba zrovna v tom, někde v tom místě chybí a že se to přemění na třeba lůžka následné péče, na dlouhodobou intenzivní péči a podobně, protože i tyto procesy jdou velmi rychle dopředu a my potřebujeme ty lidi doléčovat a nedoléčovat je na drahém lůžku, ale na lůžku, které odpovídá potřebám.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		I k tomu se ještě dostaneme, ale už zmiňovaný Martin Engel se děsil toho, že teď na přelomu září a října ještě nejsou podepsány vůbec žádné smlouvy nemocnic se zdravotními pojišťovnami.
		
		Martin ENGEL, šéf lékařských odborů:
		Smlouvu od roku 2013 nevím o tom, že by nějaká nemocnice měla. Jsou tam různé dohody, který probíhaj na úrovni nemocnice - zdravotní pojišťovna, ale aby to bylo finalizovaný jasný podpisem, že ta smlouva, na jak dlouho a přesně daný podmínky, tak já skutečně nevím, že by to bylo.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Tedy v tuto chvíli je podepsáno 56 nemocnic zaměstnaneckými pojišťovnami ...
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Smlouvy podepsány nejsou, jsou pouze dohody a ty dohody, ta dohoda garantuje, že skutečně ta smlouva podepsána bude. Je připraven ten mechanismus, jakým způsobem se to provede. Tady se čekalo ještě na Poslaneckou sněmovnu, zdali nebudou zrušeny, jak jsme požadovali, takzvané rámcové smlouvy, teď už je vidět, že to asi nestihnou, takže my se hned v příštím měsíci budeme připravovat na to, aby jsme oslovili jednotlivé nemocnice a nabídli jim prostě smlouvu, která bude. V případě, že ta nemocnice není v té oblasti dohody, tak tu smlouvu dostane taky, čili to pan Engel samozřejmě nemá pravdu, ale tak já ho chápu, já být odborář, tak já se děsím denně, abych ...
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Za jakýchkoliv podmínek dostane smlouvu?
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Ne, dostane smlouvu na, třeba na půl roku nebo na rok a budou stanoveny podmínky, které chceme, aby ta nemocnice splnila, aby mohla být ta smlouva prodloužena. Čili v podstatě ...
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Tedy není to tak, že ze dne na den ...
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		... můžu říct, že ani jedna nemocnice nebude od 1. ledna zavřena, když to řeknu natvrdo. Protože ta opozice to říká taky natvrdo, že chceme zavřít 80 nebo kolik nemocnic, to je samozřejmě absurdní a na to se velmi dobře reaguje.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Na UPC Express sledujete a ve vysílání Rádia Česko posloucháte Studio Česko dnes se šéfem zdravotních pojišťoven, Svazu zdravotních pojišťoven Jaromírem Gajdáčkem a když už zmiňoval opozici, tak šéf Asociace krajů a také místopředseda ČSSD Michal Hašek se děsí toho, že se zde bude rušit 10 tisíc akutních lůžek.
		
		Michal HAŠEK, šéf Asociace krajů; místopředseda strany /ČSSD/:
		Nechceme žádné plošné škrty z centrály Všeobecné zdravotní pojišťovny, anebo z ministerstva zdravotnictví, tak jak si pánové dali svůj úkol 10 tisíc lůžek škrtnu, je to jak převod 10 tisíc úředníků do výroby někdy na začátku 50. let, nikdy nebyla předložena žádná věrohodná analýza, proč právě 10 tisíc lůžek a já si myslím, že teď je na regionech, aby obhájily dostupnost a kvalitu sítě lůžkových zdravotnických zařízení.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Tak, pane Gajdáčku, proč těch 10 tisíc lůžek?
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		10 tisíc lůžek, to je číslo, které vzniklo na Všeobecné zdravotní pojišťovně a my jsme to nikdy nepočítali zas až tak na lůžka.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Tedy není žádná analýza, která by řekla, proč je potřeba převést 10 tisíc akutních lůžek na ...
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Je to kvalifikovaný, já myslím, že to je kvalifikovaný odhad toho, že skutečně těch lůžek je tady zbytečně moc, ale nám spíš jde o to, abychom lépe přerozdělili ty prostředky, které máme. Je třeba si uvědomit, že jsou některé pojišťovny, jako například Všeobecná zdravotní pojišťovna, která opravdu s tím rozpočtem dneska jede nadoraz a že je velmi nejisté, jakým způsobem to bude dál, protože ...
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Vy jste konkurent, ale kde je tedy problém? Ve špatném řízení VZP?
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Ne, jsou to i některé naše ...
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Ne, ale zmínil jste VZP, tak proto se ptám.
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Systémově je tady několik věcí špatně, třeba systém přerozdělení, kde se všeobecně pořád hovoří o tom, že zaměstnanecké pojišťovny převádějí nebo všechny pojišťovny převádějí do takzvaného přerozdělení podle věkových skupin ty nákladné pacienty, čil tady je první věc, že není pravdou, že Všeobecná pojišťovna doplácí na ty nemocné, to je dneska vyrovnané, portfolio pojištěnců je prakticky stejné u všech, ale je to dáno některými jinými mechanismy, které je třeba v tom systému upravit a které ...
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Například?
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		No, například to, že, můžu zmínit třeba, já myslím, že to není nic tajného, jediná pojišťovna, kdo do systému přerozdělení dneska velkými částkami přispívá, je Oborová zdravotní pojišťovna a všechny ostatní pojišťovny z toho přerozdělení berou. Je to dáno skladbou pojištěnců, je to dáno tím, že to je regionálně zatíženo třeba v Praze, kde tato pojišťovna má vysoké náklady a kdežto jiná pojišťovna třeba je někde na východě na Ostravsku, kde ty náklady jsou třeba nižší nebo v Jižních Čechách. Takže těch aspektů je tam více. Teď se velice intenzivně pracuje na novém systému přerozdělení, který by měl začít fungovat od příštího roku. Provádí se analýzy a uvidíme, zdali se nám to podaří trošku narovnat. V každém případě, jenom bych dokončil, je pravdou, že ten státní příspěvek za takzvané státem hrazené pojištěnce, kterých je u každé zdravotní pojišťovny, ať už všeobecné nebo kterékoliv zaměstnanecké, vyšší než 55 procent. 55 až 60 procent. Čili většina toho portfolia těch pojištěnců je vlastně za těch 723 korun, zatímco průměrný zaměstnanec odvádí 2 tisíce 300 korun. To je obrovský nepoměr. A teď jsou jenom 2 možnosti. Buď teda ten systém se upraví tak, aby vyšel s tím budgetem, který je k dipozici, anebo se, nebo stát musí uznat, že ta medicína je dneska dál a že ta síť třeba vyhovuje a že je třeba do toho dolít další peníze.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Kromě toho, že dojde k transformaci lůžek z těch akutních, by se mělo ušetřit, tak je třeba cestou, jak ušetřit, také zvýšení počtu úkonů, které budou hrazeny jako nadstandard? Nebo jsou to drobné, které v tom systému nehrají roli?
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Tak, v tuto chvíli určitě jsou to drobné. Je spíš otázka politické vůle, kam až se bude chtít ten nadstandard pustit, je to zase jedna z možností. Buď tedy bude stát a my jako pojišťovna garantovat tomu klientovi, že dostane v každém případě náhradu kyčelního kloubu do stanoveného limitu, anebo když ne, tak že má možnosti si to koupit, a to je ten nadstandard, o kterým třeba hovořím.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Když jsme mluvili o ČSSD a o opozici, tak ta vás kritizuje, že byste rozhodně mohli být ještě efektivnější, podle nedávných dat OECD to vyšlo tak, že české zdravotní pojišťovny jsou nákladově nejvíce efektivní, 3,2 procenta. Jde to ještě snížit? Protože ČSSD říká, ještě by to šlo o nějakých 6 desetin procenta určitě.
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Je to o tom, že tohle to procento, my jsme začínali kdysi, když před 20 lety vzniklo zaměstnanecké nebo vůbec zdravotní pojištění, tak ty náklady provozní činily kolem 12 procent. Pak to spadlo na 7,5, dneska jsme na 3,2 procenta. A neustále přibíráme další a další činnosti. Čili samozřejmě všechno lze, ale muselo by se říct systémově, co z těch nových věcí nebo co z těch administrativních záležitostí, které dneska naplňujeme ze zákona, nebudeme dělat.v
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Tedy ...
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Jedna z možností třeba je, má vzniknout jednotné inkasní místo, které bude zcela měnit ten systém výběru pojistného, my pak za to nebudeme zodpovědni, tak samozřejmě tady vznikají některé úspory a je nezpochybnitelné, že ty náklady se přesunou ze zdravotní pojišťovny někam jinam.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		A není cestou, než platit za jednotlivé výkony, tak skutečně to, co prosazuje ministerstvo zdravotnictví, platit za vyléčeného pacienta? Nebylo by to cestou, která by ušetřila?
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Ne, určitě je to jedna z věcí, které vlastně v letošním roce se zavádí, je to systém DRG, to je posuzování vlastně podle diagnózy, taky to má svoje ...
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Přinese to úspory?
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Má to svoje úskalí a je otázka, jakým způsobem k tomu ten systém přistoupí. Protože máme ze světa samozřejmě zkušenosti i že ten systém ušetří, ale taky že to je více nákladné, takže je to velice individuelní. Pro nás je důležité, že zase dochází k posouzení skutečně léčby toho konkrétního pacienta a efektivity této léčby a to je asi to nejdůležitější.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Vy říkáte, že v momentě, kdy by se vám omezovaly prostředky, tak byste vy asi museli omezit hrazenou péči, ale stát vám přeci jasně předepisuje, co všechno musíte hradit. Tedy co by nastalo?
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Není to omezování péče. Je to o ...
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		No, v momentě, kdy byste neměli dost peněz na tu péči?
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Je to v tomto případě, když říkám, že některé pojišťovny už jsou na hraně, tak je to pouze o zpožďování plateb, jo. Ten systém nekolabuje. To si myslím, že se to zbytečně někdy přehání.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Ani v případě VZP?
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Jestliže, no, jestliže ten rozpočet VZP je nějakých 130 miliard korun, a oni jsou dneska v dluhu 5 miliard nebo tak nějak, tak to není žádný obrovský číslo. To prostě se dá nějakým systémovým opatřením, které by mohlo platit od příštího roku, nebo nějakou další změnou se dá ...
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Tak když se podíváme do historie, tak ten problém se opakuje.
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Ten problém se opakuje a jak jsem již tady říkal, tak vždycky se to řešilo tím, že ten systém byl jakoby sanován zvýšením platby za státem hrazené pojištěnce.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Hm, ale David Rath už není ministrem zdravotnictví, takže se nedá ...
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		No, a to byla soutěž tenkrát mezi Rathem a Julínkem a myslím, že to bylo ve prospěch pacientů výjimečně, ale v každém případě jsem chtěl říct, že ten systém už jako na začátku byl postaven jako mírně deficitní a tato státem hrazená platba nikdy nebyla myšlena jako plnohodnotná, ale spíš jako dorovnání přesně těchhle těch finančních problémů. To, že ten stát dneska řekl už poněkolikáté, několik let za sebou, že do toho systému nepřisype a že tlačí na nás na všechny aktéry, abychom si s tím nějak poradili, no, tak každý se snaží s tím něco udělat. Ale fakt je ten, že ta léčba se neustále zdražuje, ale důležitý je, že pro ty pacienty jsou neustále nové a nové možnosti léčby. Proto my třeba klademe důraz na prevenci, kdy v dnešní době, když přijde pacient s nějakým vážným třeba onkologickým onemocněním včas na preventivní prohlídku a je včasný záchyt, tak zaprvé z našeho pohledu je to levné, z jeho pohledu je to ošetření nebo ta léčba šetrná a má obrovskou naději se vyléčit. Když přijde už ve stádiu, když už to je neřešitelné, tak to stojí hodně peněz a samozřejmě ten člověk bohužel zemře.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Ještě jedna záležitost spjatá s VZP. Ta nedávno ukončila projekt IZIP, ale řekněme, že elektronizace zdravotnictví je velké téma v poslední době. Ministerstvo rozjelo další projekt. V čem je problém? Protože 80, 90 procent údajů už je v elektronických databázích.
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Tak ten problém je především v tom propojení těch všech informací, které tady máme. Tady dosud neexistovala nebo ani byla nějaká snaha, ale nikdy se nepodařilo dát dohromady takovou spleť těch informací, které chodí mezi ...
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Teď už jste všichni na jedné cestě a jste s to se domluvit?
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Ten principielně se zdá, že prostě takový projekt, jako byl IZIP, asi už není možné nějakým způsobem dále udržet.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Ministerstvo vypsalo tendr.
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Teď to je právě o tom propojování. Ministerstvo je rozhodnuto, že nebude dělat tendr na nějaký jednotný nový systém, který nahradí úplně všechno, ale že využije všechno to, co dneska existuje, některé zdravotní pojišťovny mají svoji kartu života nebo vita kartu a podobně, to jsou, to je elektronický přenos dat na podobném principu.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Tedy dočkáme se v brzké době toho?
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Já si myslím, že to je nevyhnutelné, protože ...
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		No, nevyhnutelný byl také IZIP a jak skončil.
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Ne, ne, já si myslím, že právě to, že některé ty systémy už začaly fungovat, že začala fungovat především komunikace mezi pacientem a lékařem nebo pacientem a tou zdravotní pojišťovnou, my máme spoustu ohlasů, ty lidi se ptají, proč to tak je, jak vykázaná péče a podobně, tak jsem přesvědčený, že i když asi nedojde k tomu, že to ministerstvo nařídí jako povinné, ...
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Tak to dospěje ...
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Tak v určité době to asi dospěje řádově 5, 6 let.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		Tak, to bylo dnešní Studio Česko a naším šéfem, naším šéfem, naším hostem byl šéf Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček, děkujeme a někdy příště opět na shledanou.
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; šéf Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra:
		Děkuju za pozvání.
		
		Ondřej ČERNÝ, moderátor:
		A na shledanou se těší také Ondřej Černý.
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="TVT120120925050005: Pomoc obětem metylalkoholu začínají nabízet první neziskové organizace">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.62</Skore>
			<Nazev>Pomoc obětem metylalkoholu začínají nabízet první neziskové organizace</Nazev>
			<Zdroj>ČT 1</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Cas_vysilani>18:08:32</Cas_vysilani>
			<Moderator>Petr MALÝ</Moderator>
			<Relace>Události v regionech - Brno</Relace>
			<Poradi>006</Poradi>
			<Rozsah>00:00:23</Rozsah>
			<Oblast>Televize</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Petr MALÝ, moderátor:
		Pomoc obětem metylalkoholu začínají nabízet první neziskové organizace. Těm, kteří kvůli otravě přišli o zrak, poradí třeba ostravský Tyfloservis. Všichni mají taky nárok na odškodnění, musí se ale připojit k trestnímu řízení a s tím zase poradí Bílý kruh bezpečí. Jak těm, které metanol připravil o zdraví, tak pozůstalým, kterým jed zabil blízké.
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="TVT120120925050004: Žená, která otravu metanolem přežila bez následků">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.62</Skore>
			<Nazev>Žená, která otravu metanolem přežila bez následků</Nazev>
			<Zdroj>ČT 1</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Cas_vysilani>18:06:46</Cas_vysilani>
			<Moderator>Petr MALÝ</Moderator>
			<Hoste>Alena V., Karla HAVLÍKOVÁ</Hoste>
			<Relace>Události v regionech - Brno</Relace>
			<Poradi>005</Poradi>
			<Rozsah>00:01:46</Rozsah>
			<Oblast>Televize</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Petr MALÝ, moderátor:
		A teď příběh ženy ze Zlína, která otravu metanolem přežila bez následků. Její přítel je přitom stále v péči lékařů na jednotce intenzivní péče zlínské nemocnice.
		
		redaktorka:
		58letá Alena ze Zlína. Před dvěma týdny se jí během pár hodin obrátil život naruby. Jedovatý rum jí přítel nalil do koly. Kolik ho on sám vypil, neví.
		
		Alena V., poškozená:
		Ráno přítel křičel, jo, že je mu špatně a že prostě, třásl se a byl celý zpocený. Já teda dezorientovaná také a největší štěstí bylo, že tady sousedka šla z noční směny. Přijela záchranka, no, a to už dál si to velice nepamatuju.
		
		redaktorka:
		Závadný rum koupili v dnes už stoprocentně nejznámější večerce ve Zlíně, paradox, důchodkyně je diabetik, alkoholu neholduje, její přítel je řidič z povolání, zrovna měl dovolenou. Oba byli jedni z prvních, které lékaři ve zlínské nemocnici přijali s otravou metanolem. Ona už je v pořádku doma, její přítel leží stále na jednotce intenzivní péče.
		
		Alena V., poškozená:
		Přítel byl tři dny nebo čtyři byl v tom umělém spánku, jsem musela myslet na to, že mně umře. Mně jde hlavně teď o to, aby se uzdravil, aby byl takový, jak byl před tím.
		
		Karla HAVLÍKOVÁ, mluvčí, Krajská nemocnice T. Bati, Zlín:
		Je stabilizovaný, komunikuje, jeho léčbu však komplikuje infekce, zřejmě bude mít nějaké trvalé následky, ale ty ještě nelze specifikovat.
		
		redaktorka:
		58letá žena podá na viníky metylové aféry trestní oznámení. Bude žádat odškodné a všem aktérům, kteří zmařili tolik lidských životů vzkazuje.
		
		Alena V., poškozená:
		Aby vypili každý půl litra a aby prožili to, co my, anebo bych je zavřela na doživotí.
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="YZ6820120925010033: Žena ze Zlína přiotrávená metanolem: Rum už nedám ani do buchet">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.62</Skore>
			<Nazev>Žena ze Zlína přiotrávená metanolem: Rum už nedám ani do buchet</Nazev>
			<Zdroj>denik.cz</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Odkaz>http://www.denik.cz/zlinsky-kraj/zena-ze-zlina-priotravena-metanolem-rum-uz-nedam-ani-do-buchet-20120925.html</Odkaz>
			<Rubrika>Zlínský kraj</Rubrika>
			<Oblast>Internet - Zpravodajství</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Zlín – Osmapadesátiletá Alena ze Zlína se prakticky podruhé narodila. Je jednou z dvanácti lidí, kteří se ve městě přiotrávili metanolem. Společně se svým přítelem si dali jenom malou štamprli rumu, který koupili ve večerce na sídlišti Jižní Svahy. Oba za pár hodin leželi s otravou?v ne­mocnici. Alena v pátek mohla odejít domů, její přítel ale stále bojuje o život.
		
		"
		
		"Rum už nikdy nekoupím. Nechci to ani vidět. Když si představím, že ho běžně dávám do koblih nebo že do něj namáčím rozinky, které pak dávám do buchet, a pak to jí celá rodina, je mi z toho úplně na nic," vypráví paní Alena. Ještě nyní je na ní vidět, jak se na ní otrava podepsala. Je bledá a zesláblá.
		
		Kdyby mohla, vrátila by čas do doby, kdy jela s přítelem do večerky na Jižní Svahy. "Běžně jsme si tam víno kupovali. Mimo něj jsme ten den brali i láhev rumu, protože jsme čekali brigádníky. Měli nám dovézt dřevo do krbu. A tak jsme si řekli, že jim koupíme něco na posilněnou," vzpomíná na dva týdny staré události osmapadesátile­tá žena.
		
		Vůbec jí prý nebylo divné, když prodavačka místo toho, aby vzala láhev z regálu, šla do zadní místnosti a lahev tuzemáku jim odtamtud přinesla.
		
		"Jestli měl kolek, to skutečně nevím. Etiketu ale měl," poznamenala žena. Ona i její partner totiž pijí jenom zcela výjimečně. Paní Alena je totiž v invalidním důchodu. Je diabetik a má problém s tlakem. Její přítel je zase řidič z povolání.
		
		O víkendu ale přijeli známí. "To byla sobota a partner měl volno. Tak si dal pivo a nějakého panáka. Vůbec ale nevím, jestli pil už ten tuzemák, nebo ne, protože známí dovezli lahev vodky. Já měla jenom trochu vína, navíc zředěného kolou," vysvětlovala žena.
		
		V neděli si prý její přítel na nic nestěžoval. "Během dne mi nabídl, jestli si nechci tu svou kolu něčím trochu ovonět. Já přikývla. Nevím tedy, kolik tam toho dal. Moc toho ale nebylo, protože bych to jinak nepila," dodala žena.
		
		V ten den se zřejmě napil tuzemáku i její přítel, protože už další den bylo prý oběma divně.
		
		"Celý den jsme jenom spali. Oba si chodíme na chvíli pospat i po obědě, ale ten den byly čtyři odpoledne a partner pořád spal. Bylo mi to divné, tak jsem se chtěla jít za ním podívat do druhého patra, ale najednou jsem byla slabá, že jsem ani nemohla vyjít schody do patra. Tak jsem si uvařila čaj a šla si lehnout. Vzala jsem si i prášek na spaní," popisovala dále paní Alena.
		Sousedka jim zachránila život
		
		Pak se probudila až skoro nad ránem. "Bylo mi hrozně zle, byla jsem dezorientovaná, že jsem nemohla najít ani dveře na záchod. Příteli nahoře začal zvonit budík, protože nám měli přivézt to dřevo. A najednou začal hrozně křičet bolestí. Vyběhla jsem po paměti nahoru a on se tam svíjel na zemi. Nahmatala jsem mobil, ale to už jsem neviděla ani na displej. Naštěstí mám svou sousedku uloženou mezi prvními, takže jsem po paměti nahmatala klávesnici s písmenem A a vytočila ji. Zrovna se vracela z noční směny, takže byla vzhůru," vysvětlovala žena.
		
		A právě její sousedka jim oběma prakticky zachránila život. "Bylo mi jasné, že je něco špatně, takže jsem hned vytočila záchranku a běžela k nim. Vůbec jsme netušili, co se s ním děje. Sanitka nakonec odvezla jenom jejího přítele. Alena byla pořád nějaká špatná. Myslela jsem, že jí třeba ještě účinkuje prášek na spaní. Pak ale na její mobil volal doktor. Tak jsem to zvedla a vysvětlila mu, že jí není dobře. Ve chvíli, kdy řekl, že její partner je přiotrávený metanolem, řekla mi, že i ona pila ten rum. Ihned jsem volala záchranku a ta poslala znovu sanitku," vyprávěla sousedka Anička.
		
		"Nebýt jí a doktorů, už tu dnes nejsme ani jeden. Chtěla bych jí proto moc poděkovat," vzkázala žena. Ani nechce prý pomyslet, co by se stalo, kdyby ten tuzemák nalili brigádníkům.
		
		Paní Alenu z nemocnice propustili minulý pátek. Její přítel tam ale ještě musel zůstat. Bohužel byl na tom mnohem hůř než ona.
		
		"Jakmile mě přeložili na lůžkové oddělení, chodila jsem za ním každý den. I když byl v umělém spánku. Držela jsem ho za ruku. Vnímal mě. Doktor říkal, že mluví i vidí. Jenomže se mu přitížilo," rozplakala se paní. Partner totiž dostal zápal plic.
		
		"Je to pro mě ještě teď celé neuvěřitelné. Přeji těm lidem, co za to můžou, aby dostali hodně tvrdý trest. Protože tohle si nikdo z nás nezasloužil," sdělila opět se slzami v očích paní. Ta má teď jediné přání. "Aby se mi uzdravil můj partner.""
		
		URL| http://www.denik.cz/zlinsky-kraj/zena-ze-zlina-priotravena-metanolem-rum-uz-nedam-ani-do-buchet-20120925.html
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="YLDI20120925010004: Propagátor alkoholu Jakl">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.62</Skore>
			<Nazev>Propagátor alkoholu Jakl</Nazev>
			<Zdroj>dialog.iHned.cz</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Autor>Petr Honzejk</Autor>
			<Odkaz>http://dialog.ihned.cz/komentare/c1-57635940-o-jaklovi-alkoholu-prostitutkach-a-skakacich-hradech</Odkaz>
			<Rubrika>dialog.ihned.cz</Rubrika>
			<Oblast>Internet - Blogy</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Ladislav Jakl pravil, že by si po případném zvolení rád nechal na Hradě Václava Klause. Paranoik už píše scénář: Ladislav Jakl je zvolen prezidentem, do roka odstupuje ze zdravotních důvodů (cirhóza), konají se předčasné volby, drtivě vítězí Václav Klaus.
		
		Prezidentský kandidát Ladislav Jakl si připil na oslavu deseti tisíc sebraných podpisů irskou whisky. Nic ilegálního, lahev byla, jak se vyjádřil předseda Strany svobodných občanů Petr Mach, který pracuje pro Jakla v pozici sběrače, zakoupená v zahraničí. Měl tím být vyjádřen odpor k siláckému státu, jenž zásadně ohrožuje svobodu občanů tím, že je nenechá padat po otravách metanolem jako hrušky a dovolí si je alespoň nějak chránit.
		
		Možná jde Jaklova láska ke svobodě tak daleko, že by mu nevadilo, kdyby se Česko proměnilo díky volně dostupnému jedu v zemi slepých po vzoru knihy Den trifidů. Ovšem pak se ho musíme zeptat, jak by to celé fungovalo. Udržet v provozu stát, kde se znenadání objeví deset milionů zákazníků Tyfloservisu, není úplně snadné, zvlášť když suverénně odmítáte jakoukoli pomoc zvenčí s argumentem, že je to stejně jenom zdroj korupce.
		
		Omlouvám se za laciné posměšky, ale nenapadl mě lepší způsob, jak ukázat, kam Jaklovo myšlení vede: Když se z absolutní svobody udělá absolutní ideologie, která se bez dalšího prosazuje, má to prostě své náklady. Určitě můžeme spolu s prohibicí hned zítra zrušit i dopravní předpisy a vůbec všechny psané normy, a nakonec i stát jako takový. Jenže by to byl takový mazec, jaký netropila rocková formace Folimanka Blues ani v době, kdy měl Ladislav Jakl na hlavě ještě vlasy.
		
		A ještě jednu na téma prezidentský kandidát a lahev. Politik, který se na veřejnosti ukáže s flaškou tvrdého, se chová nejen nevkusně, ale i bezohledně. Jedním z důvodů, proč u nás pijí děti nejvíc na světě, je obecná tolerance k alkoholu jako takovému. To, co předvedl Jakl, přitom není pouhá demonstrace tolerance, ale rovnou propagace alkoholu, a pan tajemník si tak může směle připsat do seznamu svých úspěchů nějakého toho čerstvého dětského alkoholika.
		
		Pokud tedy nebude tvrdit, že vzory ani prostředí nemají na lidské chování v senzitivním období vývoje vůbec žádný vliv, což si mimochodem nedovolil ani Jean Paul Sartre, a ten měl teorii absolutní zodpovědnosti za to, co děláme, propracovanou při vší úctě o trochu lépe než Jakl.
		
		Klaus by měl znovu kandidovat, míní spolek Šalamoun. Náhradou by mohl být Jakl - čtěte ZDE
		
		A když už jsme u Jakla, nemůžeme si odpustit kapitolu našeho oblíbeného lehkého žánru "standardní útok na hlavu státu". Jakl pravil, že by si po případném zvolení rád nechal na Hradě Václava Klause. Připadá nám trochu divné, že by Klaus chtěl dělat fámula byvšímu fámulovi, takže pokud zůstane, pak snad jen proto, aby nevyšel ze cviku.  HNDialog na Facebooku
		
		Názorový server HNDialog najdete také na Facebooku ZDE
		
		A paranoik už píše scénář: Ladislav Jakl je zvolen prezidentem, do roka odstupuje ze zdravotních důvodů (cirhóza), konají se předčasné volby, drtivě vítězí Václav Klaus. Ústava to umožňuje, je to legální, stejně jako popíjení politiků na tiskovkách. Navíc to odpovídá zvyklostem a praxi země na východ od nás, kde na rozdíl od Evropské unie, dle konzistentního názoru Hradu, demokracie nezaniká. Tak proč ne.
		
		Jenže to se samozřejmě - a naštěstí - nestane. Jakl je jen koloritem přímé volby, fáborkou v cirkusu, kde soupeří jinačí wrestleři. Příběh jeho kandidatury nám ale alespoň umožňuje upozornit na to, že vůbec není jasné, zda v prvním kole přímé prezidentské volby bude taková tlačenice, jak se dosud obecně soudí. Prezidentský kandidát potřebuje k oficiální registraci padesát tisíc podpisů. Jakl jich má zatím jen deset tisíc (Klausův podpis se počítá za jeden - pozn. red.) a podobně nevesele na tom jsou ostatní kandidáti.
		
		Leschtina: Hradní fierlingerové - čtěte ZDE
		
		Klause chce na Hradě vystřídat jeho tajemník Jakl. Strana mu sbírá podpisy - čtěte ZDE
		
		Třeba Táňa Fischerová by podle interních informací byla i za těch deset tisíc podpisů vděčná. Ukazuje se, že sehnat autogramy od masy, která by naplnila stadiony Sparty, Slavie a Bohemky dohromady není jednoduché, a pokud se to více či méně obskurním kandidátům nedaří, je to vlastně dobrá zpráva: Češi nejsou ochotní podepsat cokoli jen proto, aby byla při volbách větší sranda. Poptávka je po těch, kdo to myslí opravdu vážně, nebo si to o nich lze aspoň myslet. A poptávka, alespoň někdy rozhoduje i v politice, což napříště neradno podceňovat.
		
		URL| http://dialog.ihned.cz/komentare/c1-57635940-o-jaklovi-alkoholu-prostitutkach-a-skakacich-hradech
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VKZD20120926010011: Dětem tradiční kroužky nestačí">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.62</Skore>
			<Nazev>Dětem tradiční kroužky nestačí</Nazev>
			<Zdroj>Domažlický deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>JOSEF BABOR</Autor>
			<Odkaz>http://domazlicky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Domažlicko</Rubrika>
			<Str.>003</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Plzeňský a Karlovarský kraj</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Ze školáků se stávají televizní reportéři, speleologové, novináři, herci i lesníci
		
		Domažlicko – Nejen tradiční výtvarné, taneční nebo jazykové kroužky mohou navštěvovat školáci ve svém volném čase. Nabídka se čím dál více zatraktivňuje. Děti na Domažlicku se mohou stát mladými speleology, televizními reportéry, lesníky nebo tvůrci webových stránek
		"Obecně pozorujeme úbytek zájmu o přírodu. Děti u nás mohou navštěvovat například lesnický, rybářský či včelařský kroužek," konstatoval ředitel kdyňské základní školy Pavel Kopta a pokračoval: "Děti, které se na prvním stupni pro nějaký koníček nadchnou, ho ve velké míře na druhém stupni opouštějí a míří k počítačům. Bohužel i ty vysloveně talentované."
		Přitom mladí kdyňští rybáři i včelaři dosahovali vynikajících výsledků na republikových a dokonce i evropských soutěžích.
		"Některé činnosti jsme dokázali uskutečnit díky zapojení do projektů. To je případ speleologického klubu Beryl, který je součástí dlouhodobého projektu Učíme se v přírodě," připomněl možnosti jak financovat náročnější koníčky dětí Vladimír Foist, ředitel poběžovické školy. Se svými kolegy připravují i outdoorový sportovní klub, který obsáhne základy lyžování, kanoistiky a cyklistiky.
		"Naše děti se v poslední době hodně zajímají o tanec. Na prvním stupni mohou navštěvovat minitaneční, na druhém vznikla taneční skupina Hani/Crue, ve které tančí děti různých ročníků, samy si připravují choreografii a nacvičují vystoupení," popsala Jitka Suchá ze staňkovské ZŠ.
		"Novinkou letošního roku bude kreativní kroužek s prvky arteterapie. Loni žáci prvního i druhého stupně nacvičili s bývalými staňkovskými ochotníky muzikál Noc na Karlštejně, který měl několik velmi úspěšných repríz. Další muzikál připravují i v letošním školním roce," dodala Suchá.
		
		---
		
		Netradiční kroužky
		
		Domino Domažlice: ­Geocaching (hra na pomezí sportu a turistiky za použití GPS při hledání skryté schránky) ­Mažoretky ­Bowling ­Wéčka (pro zájemce o tvorbu www stránek, fotografií a videí)
		ZŠ Staňkov: ­Redakce časopisu Škola pod lupou ­Divadelní kroužek (příprava muzikálu s bývalými ochotníky) ­Šachový kroužek ZŠ Poběžovice: ­Speleologický klub Beryl (geologie, speleologie, mineralogie) ­Digináves (televizní štáb školáků spolupracuje s Českou televizí) ­Španělština ­Paličkování ­Faustbal (v Česku málo rozšířený sport) Masarykova ZŠ Kdyně: ­Lesnický kroužek ­Včelařský kroužek ­Rybářský kroužek ZŠ Bělá nad Radbuzou: ­Hokejbal ZŠ Domažlice Komenského: ­Chovatelský ­Filatelistický
		
		Foto: REPORTÉŘI. Poběžovičtí školáci natáčí pro projekt České televize Digináves a mapují i veškeré akce školy.
		Foto: Deník/ Josef Babor
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="COZA20120924010010: Z lékových agentur">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.62</Skore>
			<Nazev>Z lékových agentur</Nazev>
			<Zdroj>Zdravotnické noviny (ZN Ambit Media)</Zdroj>
			<Datum>24.09.2012</Datum>
			<Odkaz>http://www.zdravky.cz</Odkaz>
			<Rubrika>Z farmacie</Rubrika>
			<Str.>007</Str.>
			<Oblast>Časopisy - oborové tituly</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Oznámení SÚKL
		
		Ze dne 5. 9.: Státní ústav pro kontrolu léčiv uvolňuje distribuci, výdej a léčebné použití přípravku schváleného v rámci souběžného dovozu: Mercilon (doplněk názvu por. tbl. nob., velikost balení 3 × 21, šarže 845806A/ CH, použitelnost do 31. 7. 2014). Léčivo bylo staženo z důvodu závady v jakosti: do několika balení výše uvedené šarže byla při přebalování omylem vložena příbalová informace patřící léčivému přípravku Diane-35. Ze dne 11. 9.: Na základě opatření držitele rozhodnutí o registraci ratiopharm GmbH, Ulm, zastoupeného Teva Pharmaceuticals CR s. r. o., Praha, se z důvodu ukončení rozhodnutí o registraci z úrovně zdravotnických zařízení stahuje léčivý přípravek Anastrozol-ratiopharm 1 mg (doplněk názvu por. tbl. flm., velikost balení 28 × 1 mg, šarže K23862 a K33204, použitelnost do 05/2014).
		Ze dne 11. 9.: Na základě opatření držitele rozhodnutí o registraci TEVA Czech Industries s. r. o., Opava-Komárov, zastoupeného Teva Pharmaceuticals CR s. r. o., Praha, se z úrovně zdravotnických zařízení stahuje léčivý přípravek Analergin (doplněk názvu por. tbl. flm., velikost balení 7 × 10 mg, šarže 3A104015, použitelnost do 04/2014, šarže 3D101068, použitelnost do 01/2014, šarže 3B010023, použitelnost do 10/2013, velikost balení 10 × 10 mg, šarže 3A101068, použitelnost do 01/2014, šarže 3A111059, použitelnost do 11/2014, šarže 3B104015, použitelnost do 04/2014, šarže 3C010023, použitelnost do 10/2013, šarže 3D010022, použitelnost do 10/2013, šarže 3D106057, použitelnost do 06/2014, velikost balení 30 × 10 mg, šarže 3A010021, použitelnost do 10/2013, šarže 3A104036, použitelnost do 04/2014, šarže 3C010016, použitelnost do 10/2013, velikost balení 50 × 10 mg, šarže 3B106057, použitelnost do 01/2014, šarže 3C101068, použitelnost do 01/2014, šarže 3C104015, použitelnost do 04/2014, 6C004022, použitelnost do 04/2014, šarže 3B010016, použitelnost do 10/2013, šarže 3B010022, použitelnost do 10/2013, velikost balení 90 × 10 mg, šarže 3A010017, použitelnost do 10/2013, šarže 3A010018, použitelnost do 10/2013, šarže 3A010022, použitelnost do 10/2013, šarže 3B104036, použitelnost do 04/2014).
		
		Karbamazepin: riziko pro čínskou populaci
		
		Pracovní skupina pro farmakovigilanci (PhVWP) Evropské lékové agentury (EMA) doporučuje aktualizaci textů provázejících léčivé přípravky obsahující karbamazepin v souvislosti s rizikem rozvoje Stevens-Johnsonova syndromu u pacientů, u kterých byla zjištěna přítomnost alely HLA-B*1502. Pokud je to možné, měli by být pacienti čínského (národnost Han) a thajského původu před zahájením léčby geneticky vyšetřeni na přítomnost HLA-B*1502, neboť přítomnost této alely silně předurčuje riziko závažného s karbamazepinem spojeného Stevens-Johnsonova syndromu (SJS).
		V současné době jsou k dispozici další vědecké poznatky o této alele v dalších asijských populacích, např. malajské či indické (hinduistické). Vzhledem k prevalenci této alely u jiných asijských populací (např. nad 15 % na Filipínách a v Malajsii) PhVWP doporučila zvážení genetického testování na přítomnost alely HLA-B*1502 i u jiných rizikových populací.
		Karbamazepin, látka ze skupiny iminostilbenů, se používá k léčbě epilepsie, neuralgií trigeminu, jako tymoprofylaktikum, v léčbě diabetické neuropatie, profylaxi migrény aj.
		U pacientů japonského a evropského (kavkazského původu) byl roku 2011 identifikován nový genetický marker, alela HLA-A*3101, který je spojen s karbamazepinem indukovanými kožními reakcemi, jako jsou Stevens-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza (TEN), léky vyvolaná vyrážka s eozinofilií (DRESS), generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP) a makulopapulární vyrážka. Senzitivita alely HLA-A*3101 pro SJS je však u evropských a japonských pacientů relativně nízká (42 %, resp. 83 %) ve srovnání se senzitivitou alely HLA-B*1502 pro SJS u čínských (národnost Han) pacientů (téměř 100 %).
		
		Varování před OTC topiky
		
		Americký úřad Food and Drug Administration (FDA) vydal varování pro veřejnost a zdravotníky ohledně některých volně prodejných (OTC) topických přípravků určených na úlevu od bolesti svalů a kloubů, u kterých byly po použití hlášeny vzácné případy závažných kožních poranění. Ty se mohou pohybovat od prvního do třetího stupně popálenin. Jedná se o přípravky obsahující mentol, metylsalicylát nebo kapsaicin či jejich kombinaci (v koncentraci vyšší než 3 % mentolu a 10 % metylsalicylátu) ve formě mastí, krémů, pleťových vod nebo olejů. Do 24 hodin se vyskytly lokální popáleniny a puchýře, některé případy vyžadovaly hospitalizaci.
		
		Bosutinib schválen pro CML
		
		FDA schválil léčivo bosutinib (Bosulif, Pfizer) k léčbě chronické myeloidní leukémie (CML). Bosutinib je určen pro pacienty s chronickou, akcelerovanou nebo blastickou fází CML s pozitivním Philadelphia chromozomem, kteří jsou rezistentní k léčbě nebo nemohou další léčbu tolerovat. Léčivo blokuje signál tyrozinkinázy, který podporuje rozvoj abnormálních a nezdravých granulocytů.
		
		Foto:
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="YZH520120925010063: Brněnské dny pro zdraví osloví malé i velké">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.60</Skore>
			<Nazev>Brněnské dny pro zdraví osloví malé i velké</Nazev>
			<Zdroj>parlamentnilisty.cz</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Autor>Brno.cz</Autor>
			<Odkaz>http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1411&amp;clanek=247564</Odkaz>
			<Rubrika>Obce voličům</Rubrika>
			<Oblast>Internet - Zpravodajství</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Kancelář Brno – Zdravé město Magistrátu města Brna pořádá ve dnech 29. září – 7. října 2012 Brněnské dny pro zdraví – tradiční a oblíbenou kampaň zaměřenou na aktivní a zdravý životní styl, která se letos uskuteční již poosmnácté a nabízí 85 akcí určených dětem, dospělým i seniorům.
		
		Proč právě zdravý životní styl? Způsob života naše zdraví ovlivňuje z celých 50 %, má tedy mnohem větší vliv na zdraví než životní prostředí (20 %), genetická výbava (15 %) či úroveň zdravotní péče (15 %).
		
		Kampaň odstartuje Festivalem zdraví a pohody na Brněnské přehradě u hotelu Santon. Součástí festivalu je farmářský, bylinkový, cereální, luštěninový a olejninový trh, cyklojízda kolem přehrady či cvičení jógy a tai-chi. Na festivalu se uskuteční rovněž konference pro veřejnost na téma "Vaříme dětem zdravě a chutně" a mnoho dalšího včetně zábavného doprovodného programu pro děti.
		
		Jelikož městský způsob života a zejména sedavé zaměstnání nám často neposkytují dostatek pohybu, jsou v programu kampaně hojně zastoupeny pohybové a sportovní aktivity, díky kterým návštěvníci získají řadu zajímavých tipů, kam za sportem v Brně. V programu tak najdete širokou škálu aktivit, které jsou v posledních letech populární - např. zumbu, orientální tanec, cvičení na bosu či power plate. Zájemci mohou navštívit taktéž kurz in-line bruslení a pro ty, kdo již bruslit umí, je připravena jízda Brnem na kolečkových bruslích po trasách, kam bruslaři běžně nemohou. Pod vedením trenérů krasobruslařů si zájemci vyzkouší ukázku z kurzu bruslení. Se sedavým zaměstnáním souvisí i řada zdravotních obtíží, kterým dominují bolesti pohybového aparátu. Odborníci z Centra sportovních aktivit Vysokého učení technického v Brně zájemcům poradí, jak prožít pracovní den bez bolavého těla - účastníci akce si vyzkouší cvičení s balančními plochami a kompenzační pomůcky při práci s počítačem.
		
		Jako součást prevence onemocnění, která se mohou často vyvíjet bez viditelných příznaků, je důležité sledovat vlastní zdravotní stav. V brněnském IBC centru v rámci Fóra pro zdraví si návštěvníci mohou nechat změřit vybrané ukazatele zdravotního stavu, jako je krevní tlak, plicní funkce, hladina cholesterolu či míra závislosti na nikotinu. Součástí akce je i poradna správné výživy, snižování nadváhy a odvykání kouření. V rámci dne otevřených dveří lze navštívit Mamma HELP centrum, které se zabývá prevencí rakoviny prsu a možnostmi její léčby.
		
		V programu se nezapomnělo ani na děti. V rodinném centru se rodiče dozví, jak cvičit již s kojenci a batolaty nebo jak správně nakojit své dítě. Zařazeny jsou rovněž různé pohybové aktivity, např. kurzy plavání, soutěž v lezení na umělém balvanu, veselá cesta lesem nebo sportování na dopravním hřišti.
		
		Rok 2012 je Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Proto v programu Brněnských dnů pro zdraví nechybí ani akce pro seniory. Připraveny jsou vhodné pohybové aktivity, díky kterým se budou cítit fit a v kondici - vyzkoušet mohou třeba tai-chi pro seniory, pilates, kurz nordic walking nebo společné vycházky do blízkého okolí Brna. V Knihovně Jiřího Mahena se budeme věnovat zdravému stravování - připravena je beseda o důležitosti správné výživy ve starším věku.  Konzultovat otázky z dentální hygieny mohou senioři ve speciálním mobilním centru, které do Brna přijede právě při příležitosti Brněnských dnů pro zdraví. Obzvláště v seniorském věku je důležité věnovat pozornost naší paměti. Lidé nad 60 let si mohou nechat vyšetřit svou paměť ve středisku Diakonie Českobratrské církve evangelické pomocí speciálního testu a zjistit, do jaké míry jsou jejich problémy s pamětí závažné a zda nenaznačují přítomnost nějakého onemocnění.
		
		Kompletní program Brněnských dnů pro zdraví naleznete na www.zdravemesto.brno.cz .
		
		{relatedarticles title="Psali jsme:" tag="Brno" count="5" /}
		
		URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1411&amp;clanek=247564
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="CZD120120920010055: RADY a porady">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.59</Skore>
			<Nazev>RADY a porady</Nazev>
			<Zdroj>Květy</Zdroj>
			<Datum>20.09.2012</Datum>
			<Autor>EVA HIRSCHOVÁ</Autor>
			<Odkaz>http://www.kvety.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Zdraví</Rubrika>
			<Str.>054</Str.>
			<Oblast>Časopisy - společnost a životní styl</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>? Jak se zbavit modřiny ve tváři, která se mi udělala před několika lety při pádu na zem? Je mi trapné odpovídat na všetečné otázky lidí, jak jsem tuto "ozdobu" získal. ZDENĚK VRABEC, e-mail
		
		Na dálku nelze určit, zda jde o uložené krevní barvivo v podkoží (hemosiderin), arteficiální tetováž (cizí tělíska -zadřený prach), nebo je modřina způsobena cévní reakcí. Pomoci by vám měl kožní lékař či odborníci v kosmetickém centru. Univerzální návod neexistuje.
		
		? Dospívající dceři se v uchu opakovaně tvoří zapáchající sekret. Co jí pomůže? Musím s ní k lékaři? ALENA KRAUSOVÁ, e-mail
		
		Příčin může být několik včetně chronického zánětu zevního zvukovodu, proděravění bubínku a tvorby cholesteatomu - útvaru, který vznikne ve středním uchu a může zničit sluchové kůstky i způsobit ohluchnutí. Je nutné pečlivé vyšetření na ORL a potíže léčit podle jejich příčiny. Radou na dálku bych mohla vaší dceři hodně ublížit.
		
		? Čím to je, že někteří lidé tak hlasitě smrkají? Je to proto, že je nikdo nenaučil správně smrkat, nebo to člověk ovlivnit nemůže? EVA FRANTOVÁ, e-mail
		
		S takovým dotazem jsem se ještě nesetkala. Ve společnosti není slušné smrkat nahlas, asi je to nikdo nenaučil. Ale například při "zadní" rýmě nebo zánětu dutin dá důkladné vyprázdnění nosních průduchů opravdu práci a v tom případě může být smrkání hlasité. Podobně jako jiné "intimnosti" však patří do soukromí.
		
		Foto: Na vaše otázky odpovídá MUDr. Marta Šimůnková, info@hledamzdravi.cz
		Snímky JAROSLAV JIŘIČKA, THINKSTOCK a archiv
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VPPA20120926010025: Největší rizika úrazů číhají v oblasti stavebnictví a kovoprůmyslu">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.59</Skore>
			<Nazev>Největší rizika úrazů číhají v oblasti stavebnictví a kovoprůmyslu</Nazev>
			<Zdroj>Pražský deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Odkaz>http://www.prazsky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Zdraví</Rubrika>
			<Str.>007</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Praha</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Praha – Poranění zaměstnanců ostrými hranami patří mezi nejčastější úrazy, které se objevují v důsledku podceňování bezpečnosti práce. K nejhojnějším nehodám patří rovněž pády osob a předmětů z výšky nebo do hloubky. Frekventované jsou také úrazy, které si lidé přivodili při práci s náčiním nebo různým elektrickým ručním nářadím. Vyplývá to ze zjištění Státního úřadu inspekce práce. Na podobné problémy poukazují i odborníci a experti na bezpečnost práce pro oblast průmyslu.
		
		Desítky tisíc úrazů v Česku
		
		Na tuzemských pracovištích se měsíčně stávají tisíce pracovních úrazů. Jen v prvních pěti měsících letošního roku jich úřad inspekce práce evidoval téměř 20 tisíc, ve 46 případech lidé zemřeli a v 582 případech bylo zranění vážné. Jednou z příčin tohoto stavu je nedostatečná pozornost věnovaná bezpečnosti práce, za kterou hrozí zaměstnavatelům několikamilionové pokuty.
		
		Řezná poranění v kovoprůmyslu
		
		Zvýšenému riziku řezných poranění jsou vystaveni dělníci, kteří pracují například v kovozpracovatelském nebo automobilovém průmyslu. "Zaměstnavatelé by měli více dbát na to, aby pracovníci nosili správné a řádné ochranné pracovní pomůcky, například rukavice s vysokou odolností proti proříznutí. Samotní zaměstnanci by si zase měli uvědomit, že používání ochranných prostředků je v jejich vlastním zájmu. Velmi dobrý úchop za sucha i při rozlití tekutin je možné považovat za standard," říká Jiří Tuháček ze společnosti, která vyrábí ochranné pomůcky a další sortiment z oblasti zdraví a hygieny.
		
		Tlak na efektivitu místo bezpečnosti
		
		Nejrizikovější pracoviště se dlouhodobě nacházejí v segmentu stavebnictví, například kvůli časté práci ve výškách nebo manipulaci s těžkými předměty. "Bezpečnost stavebních dělníků silně pokulhává, priority zaměstnavatelů jsou jinde. Velkou roli v tom bohužel hraje tlak na cenu a efektivitu. Firmy jsou nuceny stavět rychle a levně. Investice do bezpečnosti je pak logicky často stavěna na druhou kolej a bezpečnost se vykonává jen formálně nikoliv reálně," upozorňuje Jan Adámek, odborník na bezpečnost práce v oblasti stavebnictví.
		Příslušné úřady se podle jeho slov navíc zabývají zejména administrativou a razítky, ale fyzická kontrola dodržování předpisů na stavbách se provádí jen okleštěně. "Dochází především k podceňování oprav, údržby objektů a pracovišť, kde se pracuje ve velice rychlém sledu, například v rozmezí dvou až tří dnů. V takových podnicích bývá kontrola opravdu výjimečná," dodává odborník na bezpečnost práce.
		
		Nezodpovědní zaměstnanci
		
		Expert současně podotýká, že s bezpečností práce si mnohdy nedělají těžkou hlavu ani samotní zaměstnanci. Pracují bez potřebných osobních ochranných pracovních prostředků a pomůcek, podceňují riziko a nepřikládají svému pracovišti dostatečný respekt. Na stavbě se mnohdy chovají stejně, jakoby prováděli domácí práce a svůj přístup vyjadřují slovy "zatím se nám nic nestalo".
		"Nejen lehkomyslní mladí pracovníci, ale i zkušení matadoři rádi podléhají mylnému pocitu, že se jim úrazy budou vyhýbat. Zaměstnavatelé by je měli více hlídat. Pomohlo by i zpřísnění podmínek při vyplácení pojistek firmám s ohledem na školení zaměstnanců, vyhodnocení rizik a plánovanému harmonogramu prací se zřetelem na přijatá opatření," myslí si Jan Adámek. Počet pracovních úrazů je podle odborníků možné snížit systematickým tlakem a důrazem na vysvětlování zásad bezpečnosti práce. "Z našeho průzkumu plyne, že 61 % bezpečnostních expertů považuje za důležité zkvalitnit úroveň školení a tréninkových programů. O potřebě zlepšit monitoring zaměstnanců je pak přesvědčeno 48 % specialistů na bezpečnost práce. Ti by současně uvítali propojení nošení ochranných prostředků s osobním ohodnocením pracovníků," uzavírá Jiří Tuháček.
		
		Foto: POUŽÍVÁNÍ OCHRANNÝCH prostředků v práci by mělo být v zájmu zaměstnanců i zaměstnavatelů.
		Foto: Kimberly Clark Professional
		O autorovi: Stranu připravila: Renata Malá
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="RRRT20120925010000: Na pěší zóně Anděl v Praze 5 se až do zítřka představí na pět desítek neziskových organizací">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.59</Skore>
			<Nazev>Na pěší zóně Anděl v Praze 5 se až do zítřka představí na pět desítek neziskových organizací</Nazev>
			<Zdroj>Rádio Blaník - Praha</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Cas_vysilani>07:56:00</Cas_vysilani>
			<Moderator>Markéta KOSOVÁ</Moderator>
			<Relace>Zprávy - 07:56</Relace>
			<Poradi>001</Poradi>
			<Rozsah>00:00:20</Rozsah>
			<Oblast>Regionální rozhlas</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>redaktor:
		Zprávy z Prahy.
		
		Markéta KOSOVÁ, moderátorka:
		Na pěší zóně Anděl v Praze 5 se až do zítřka představí na pět desítek neziskových organizací. Dnes mezi jednou a šestou hodinou předvedou ukázky své práce například výcviková střediska pro asistenční psy, dům dětí a mládeže nebo sdružení na ochranu zvířat.
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="YBBL20120925010027: Zázračný vitamín D! Známe lék na rakovinu, srdce i roztroušenou sklerózu">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.58</Skore>
			<Nazev>Zázračný vitamín D! Známe lék na rakovinu, srdce i roztroušenou sklerózu</Nazev>
			<Zdroj>Blesk.cz</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Odkaz>http://www.blesk.cz/clanek/182038/zazracny-vitamin-d-zname-lek-na-rakovinu-srdce-i-roztrousenou-sklerozu</Odkaz>
			<Rubrika>Zdraví</Rubrika>
			<Oblast>Internet - Bulvární zpravodajství, společenské magazíny</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Nejen díky sportu je člověk zdráv (a někdy dokonce trvalým invalidou). Divy dělá i slunce a strava bohatá na vitamín D. Možná vás až překvapí, na co všechno má tenhle zázračný vitamín vliv.
		
		Nejdůležitější role vitamínu D – kosti, kosti, kosti
		
		"Déčko" se významně podílí na zvýšení vstřebávání vápníku a fosfátů ve střevě. Také je nezbytný pro růst kostí do délky a spoluurčuje v novorozeneckém a kojeneckém věku kvalitu kosti.
		
		Vitamín je tedy nesmírně důležitý v procesech týkající se naší kostry. Konkrétně ještě ovlivňuje proces remodelace kosti, který sleduje 2 hlavní funkce – obnovu kostry a vnitřní rovnováhu vápníku.
		
		Dále poskytuje ochranu před zlomeninami. Dokonce bylo prokázáno, že pokud máte ve vyšším věku optimální hladinu tohoto vitamínu, hrozí vám méně pádů.
		
		Vitamín D a imunita
		
		Vitamín D hraje klíčovou roli v imunitním systému a boji proti infekcím. Při jeho nedostatku jste častěji nachlazení a máte chřipku. Zároveň vám hrozí zvýšené riziko zánětlivých onemocnění střeva (je totiž centrem imunity), revmatoidní artritidy, Lupusu, roztroušené sklerózy a cukrovky 1. typu.
		
		Vitamín D a roztroušená skleróza
		
		Tato zákeřná choroba se řadí mezi autoimunitní onemocnění. Napadne imunitní systém a zničí ochranný obal nervů.
		Studie ukázaly, že suplementace (doplňování) vitaminem D a hořčíkem u mladých mužů s roztroušenou sklerózou snížila četnost znovuzplanutí choroby. Vitamín D jako regulátor imunitního systému má ochranný vliv.
		
		"Déčko" a nádorová onemocnění
		
		Epidemiologické výzkumy naznačují, že nedostatek vitaminu D souvisí se zvýšením rizika rozvoje nádorů. Jedná se především o nádory prsu, tlustého střeva a prostaty. Nicméně je důležitý nejen dostatek vitaminu D, ale zároveň i vápníku. Tuto kombinaci dokonale splňuje mléko a mléčné výrobky.
		
		Vitamín D a kardiovaskulární systém
		
		Nedostatečné množství "déčka" přispívá k vysokému krevnímu tlaku.
		"Suplementace (doplnění) vitaminem D právě pomáhá ke snížení krevního tlaku u již existující hypertenze. Tento zázračný vitamín je důležitý pro vývoj a udržení zdravé a funkční arteriální (tepenné) stěny," uzavírá přednosti vitamínu D PhDr. Karolína Hlavatá Phd. v rámci projektu Bílé plus.
		
		V potravinách nalezneme vitamin D hlavně v tresčích játrech, rybách (sardinky, losos, makrela), v másle a čerstvém mléce!
		
		URL| http://www.blesk.cz/clanek/182038/zazracny-vitamin-d-zname-lek-na-rakovinu-srdce-i-roztrousenou-sklerozu
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="PKYS20120926010006: Vrtulník během léta zasahoval u těžkých úrazů či opařenin">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.58</Skore>
			<Nazev>Vrtulník během léta zasahoval u těžkých úrazů či opařenin</Nazev>
			<Zdroj>Týdeník Sokolovska</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>MILAN HLOUŠEK</Autor>
			<Odkaz>http://www.vlp.cz/cz/vydavane-tituly/regionalni-deniky/denik-zapadni-cechy.html</Odkaz>
			<Rubrika>Týdeník Sokolovska</Rubrika>
			<Str.>004</Str.>
			<Oblast>Regionální časopisy - Plzeňský a Karlovarský kraj</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>V polovině července musel vrtulník dvakrát zasahovat v Kraslicích, kde se opařily dvě malé děti
		
		Karlovarský kraj – Ve znamení nárůstu počtu výjezdů zdravotnické záchranné služby byly v Karlovarském kraji letní měsíce červen, červenec a srpen. Ty ovšem byly klidnější než v předchozích letech, zdravotníci také evidovali méně těžkých úrazů.
		"V měsíci červnu vyjížděla záchranná služba k 2 594 případům, v červenci k 2 838 případům a v srpnu to bylo 2 722 výjezdů," uvedla vedoucí operátorka krajského operačního střediska Renata Čermáková.
		Podle další statistiky mezi nejčastější případy, ke kterým záchranná služba vyrážela, patřily úrazy. Těch bylo zhruba 900. Rychlá pomoc jela také ke kolapsům (téměř 500 případů) či bolestem na hrudi (přes 500 událostí). U nemocných v bezvědomí pak záchranáři zasahovali více než 300krát.
		Počet kolapsů a bolestí na hrudi vždy stoupal při tropických teplotách. Alergické reakce byly nejčastěji v souvislosti s bodnutím vosou.
		Významnou částí práce Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje jsou zásahy u dopravních nehod, kterých bylo 254. Méně časté byly výjezdy k otravám různými léky i alkoholem. Záchranářům se nevyhnuly ani výjezdy k pádům z výšky, popáleninám, úrazům elektrickým proudem i střelným poraněním. "Leteckou záchrannou službu jsme si přímo do terénu volali celkem patnáctkrát. Bohužel se vždy jednalo o velmi těžké úrazy, pády z výšky, dopravní nehody s těmi nejtěžšími poraněními a také opařeniny či popáleniny malých dětí," doplnil ředitel Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje Roman Sýkora.
		V polovině července musel vrtulník dvakrát zasahovat v Kraslicích, kde se opařily dvě malé děti. A to během jediného víkendu. V sobotu přiletěl pro dvouletou holčičku, která byla poraněná na ruce, paži a části hrudníku. Druhý den odvezl ročního chlapečka. Ten byl opařený na ruce, rameni, zádech, části tváře a uchu. Obě děti záchranáři přepravili na kliniku popáleninové medicíny v Praze.
		"Příčinou opaření bylo, že děti na sebe strhly horkou kávu," informovala Michaela Plechatá ze sekretariátu ředitele Karlovarské krajské nemocnice.
		Záchranná služba zažila i radostné události. Odvezla 122 maminek do nemocnice k porodu. Dokonce jedno miminko tak moc pospíchalo na svět, že se narodilo v sanitním voze v Sokolově na náměstí.
		"Léto 2012 se neslo pro záchranáře i ve znamení změn. Od 1. července v Ostrově začaly vyjíždět výjezdové skupiny ´rendez vous´ s lékařem a řidičem záchranářem v osobním vozidle a skupina RZP, kde je záchranář a řidič záchranář namísto jedné tříčlenné posádky s lékařem. Navýšení počtu výjezdových skupin umožňuje rychlejší a efektivnější ošetření pacientů. K dalšímu navýšení posádek došlo 1. září v Karlových Varech. Ze dvou stávajících posádek, jedné s lékařem a druhé se záchranáři, byl rozšířen počet výjezdových skupin na tři včetně posádky ´rendez vous´ s lékařem," uvedl vedoucí krajského operačního střediska Jiří Růžička.
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="COZA20120924010026: Úhrada léčby roztroušené sklerózy v centrech se zvláštní smlouvou">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.58</Skore>
			<Nazev>Úhrada léčby roztroušené sklerózy v centrech se zvláštní smlouvou</Nazev>
			<Zdroj>Zdravotnické noviny (ZN Ambit Media)</Zdroj>
			<Datum>24.09.2012</Datum>
			<Autor>red</Autor>
			<Odkaz>http://www.zdravky.cz</Odkaz>
			<Rubrika>Příloha - Infoservis - vykazování a úhrady</Rubrika>
			<Str.>003</Str.>
			<Oblast>Časopisy - oborové tituly</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>* Nákladná péče
		
		Počet léčených pacientů VZP ČR v diagnostické skupině roztroušená skleróza od roku 2007 do roku 2011 trvale narůstá, a tím i náklady na léčbu zaznamenávají prudký růst. V roce 2011 byly celkové náklady na léčbu o cca 44 % vyšší než v roce 2007 a léčeno bylo téměř o 70 % více pojištěnců než v roce 2007. V roce 2011 bylo uhrazeno za léčivé přípravky podávané pro diagnózu roztroušená skleróza v centrech se zvláštní smlouvou 980 miliónů Kč. Problematika léčby roztroušené sklerózy a tzv. čekacích listin byla od počátku roku 2012 častým tématem mnoha mediálních diskusí. Informace o počtech pacientů na čekacích listinách byly ale natolik různé, že se VZP ČR rozhodla počty čekajících pacientů v jednotlivých centrech zmonitorovat, a to na základě údajů poskytnutých samotnými zdravotnickými zařízeními. Po provedení analýzy a porovnání počtu pacientů plánovaných a aktuálně léčených byli zástupci jednotlivých zdravotnických zařízení pozváni k jednání. Ke každému poskytovateli bylo přistupováno individuálně.
		Na základě výše uvedených jednání bylo ze strany poskytovatelů zdravotních služeb garantováno navýšení počtu pacientů léčených v diagnostické skupině roztroušená skleróza v roce 2012 o 633 pacientů – na celkový počet 4 763 pacientů a ze strany VZP ČR garantováno navýšení úhrad o 42 700 000 Kč na celkovou částku 1 086 243 691 Kč.
		Právě proto, že léčba roztroušené sklerózy je velice drahá, je zcela zásadní, aby byla při léčbě konkrétními léčivými přípravky dodržena předepsaná pravidla pro její úhradu z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ukládá zdravotním pojišťovnám v § 42, odst. 1, kontrolovat "využívání a poskytování zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění v jejím objemu a kvalitě včetně dodržování cen u smluvních zdravotnických zařízení a pojištěnců". Současně stanovuje, ve stejném ustanovení, že pokud kontrola prokáže, že byl pojištěnci předepsán léčivý přípravek v rozporu s podmínkami stanovenými pro úhradu, pak má pojišťovna právo na zpětnou úhradu zaplacené částky zdravotnickým zařízením, kde byl léčivý přípravek předepsán. Podmínky pro úhradu konkrétního léčivého přípravku z veřejného zdravotního pojištění jsou stanoveny Státním ústavem pro kontrolu léčiv, nikoli VZP ČR.
		Je nutné zdůraznit, že revizní lékař posuzuje, zda použitý léčebný postup (léčivo) je oprávněně vykázáno k úhradě z veřejného zdravotního pojištění. Rozhodnutí o zařazení do léčby, volbě a použití léčebného postupu, včetně farmakoterapie, je v kompetenci ošetřujícího lékaře. Vždy však musí být respektována indikační omezení a indikace k léčbě musí být řádně zdokumentována. Závěrem připomínáme, že při vyhlášení center v roce 2006 nebyla stanovena pro úhradu centrových léčiv žádná zvláštní pravidla – léčiva měla být hrazena v souladu s Číselníkem hromadně vyráběných léčivých přípravků a od roku 2008 na základě číselníku SÚKL dle standardních pravidel. Úhrada nad rámec standardních úhrad a zvláštní úhradové dodatky byly vstřícným krokem VZP. V roce 2011 byly stanoveny celkové finanční objemy pro jednotlivé diagnózy a celkový finanční objem mimo standardní úhrady představoval 5,7 miliardy Kč. V roce 2012 je úhrada v centrech řešena úhradovou vyhláškou MZ č. 425/2011, kde je stanovena úhrada jako 98 % průměrné úhrady v referenčním období na jednoho unikátního pojištěnce vztažené k diagnóze a celková úhrada se vypočte jako násobek úhrady na unikátního pojištěnce a počtu pojištěnců, který může dosáhnout max. 110 % počtu v referenčním období.
		
		foto: Profimedia
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="RRRB20120925020000: Zastupitelé JČ kraje rozhodli o podpoře sociálních zařízení se zvláštním režimem">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.56</Skore>
			<Nazev>Zastupitelé JČ kraje rozhodli o podpoře sociálních zařízení se zvláštním režimem</Nazev>
			<Zdroj>ČRo - České Budějovice</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Cas_vysilani>17:01:07</Cas_vysilani>
			<Moderator>Ivan MLS</Moderator>
			<Hoste>Ivana STRÁSKÁ, Robert HUNEŠ</Hoste>
			<Relace>Zpravodajství 17:00</Relace>
			<Poradi>001</Poradi>
			<Rozsah>00:02:05</Rozsah>
			<Oblast>Regionální rozhlas</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Ivan MLS, moderátor:
		Zastupitelé Jihočeského kraje dnes rozhodli o podpoře sociálních zařízení se zvláštním režimem pro pacienty trpící různými typy demence. 2,5 milionu korun z grantového programu Podpora sociálních služeb si tak mezi sebe rozdělí celkem 4 úspěšní žadatelé - prachatický Hospic sv. Jana Nepomuka Neumanna, Domov důchodců Dobrá Voda u Českých Budějovic, Centrum sociálních služeb Jindřichův Hradec a zařízení provozované městem Strakonice. Náměstkyně hejtmana Ivana Stráská z ČSSD ke kritériím výběru pro Český rozhlas uvedla:
		
		Ivana STRÁSKÁ, náměstkyně hejtmana Jihočeského kraje /ČSSD/:
		Hodnotili jsme samozřejmě kvalitu projektu, to, zda ten projekt splňuje podmínky grantu a nejlépe tomu vyhovoval hospic, protože ten vybudoval řadu nových kapacit. Ten Domov Matky Vojtěchy vlastně otvírá pole působnosti právě pro to Prachaticko, kde těchhletěch míst bylo málo. No a ta ostatní zařízení jsou zařízení, která nějakou dobu už tyhle služby poskytují a zasloužila si pomoci se zařízením nábytkem a i s programem, který pro ty lidi dělají.
		
		Ivan MLS, moderátor:
		Do prachatického Domova Matky Vojtěchy, kterému Jihočeský kraj přispěje 1,4 milionem, přijdou první klienti letos 1. listopadu. Do té doby je třeba vyřídit mnoho žádostí o umístění klientů například z Alzheimerovou chorobou. Předseda občanského sdružení Hospic sv. Jana Nepomuka Neumanna, které je zřizovatelem domova, Robert Huneš přitom odpověděl na otázku, na co přesně finanční podporu použijí.
		
		Robert HUNEŠ, předseda občanského sdružení Hospic sv. Jana Nepomuka Neumanna:
		Půjde do vybavení, které nebylo součástí stavby, součástí projektu. Je to vybavení lůžkovinami, přístrojovou technikou, převazovými vozíky, kompenzačními pomůckami, stravovacími potřebami, zkrátka tisíc a jedna potřebných věcí a kéž by se podařilo ušetřit něco málo z této částky, což moc nepředpokládám, tak ten provoz začínáme z nuly, respektive s nějakými určitými dluhy ještě, takže aby vůbec bylo na provozní prostředky mzdové a tak dál.
		
		Ivan MLS, moderátor:
		Prachatický Domov Matky Vojtěchy s kapacitou 26 lůžek pro osoby s různými typy demencí začíná svůj provoz 1. listopadu.
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="CYX_20120926010008: MOBILNÍ DOMY NABÍZEJÍ LEVNÉ A RYCHLÉ BYDLENÍ">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.56</Skore>
			<Nazev>MOBILNÍ DOMY NABÍZEJÍ LEVNÉ A RYCHLÉ BYDLENÍ</Nazev>
			<Zdroj>Dům a bydlení - Právo</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Odkaz>http://pravo.novinky.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Alternativní domy</Rubrika>
			<Str.>016</Str.>
			<Oblast>Časopisy - suplementy</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Ať už si chceme pořídit pohodlné bydlení menších rozměrů, chatu nebo chalupu na sezonu, či přechodný azyl po dobu výstavby rodinného domu, stojí za úvahu mobilní dům. Nabízí nejen moderní a plnohodnotné, ale hlavně levné a rychlé bydlení.
		
		Mobilní domy neboli mobilheimy jsou k dostání ve dvou základních typech – repasované starší a nové. Obvykle nepotřebují základovou desku ani stavební povolení, protože nejsou pevně spojeny se zemí.
		Proti klasickým domům se vyznačují nižší pořizovací cenou, ta souvisí především smenšími rozměry domů ve srovnání s klasickými. Jejich užitná plocha je většinou 50 m2 a je srovnatelná s běžnou obytnou plochou standardního bytu.
		Mobilheimy koncipované k celoročnímu užívání mají odpovídající skladbu stěn i vybraný topný systém, takže dům lze snadno a levně vytopit i v zimě.
		Novinkou jsou bezbariérové mobilní domy a možnost revitalizace sezónního domu, spočívající v zateplení podlahy, střechy i obvodových stěn. Máme-li pěkný pozemek a chceme bydlet okamžitě za přijatelnou cenu, mobilní dům je dobrým řešením. Na výběr jsou nové, nebo použité, rekreační i celoroční mobilní domy, připravené k okamžitému bydlení.
		
		SKLADBA REPASOVANÉHO DOMU
		
		Cena mobilního domu zahrnuje veškeré technické i sociální vybavení včetně zařízení obytné části. Většina domů je vybavena nábytkem a elektrospotřebiči.
		Rám mobilního domu tvoří ocelové profily. Součástí rámu je i manipulační podvozek s jednou až třemi nápravami a oj s přípojným zařízením. K zajištění stability se používají šroubovací patky na čtyřech až osmi bodech podvozku.
		Střešní krytina mobilního domu je z hliníkového nebo pozinkovaného plechu, případně ocelové krytiny ve tvaru střešních tašek.
		Vnější povrchová úprava boční stěny je z lakovaného hliníkového plechu nebo plastových fasádních obkladů, pod nimiž se nachází 5–10cm vrstva minerální vlny nebo extrudovaného polystyrenu. Domy lze také obložit dřevem či aplikovat fasádní omítku.
		Na vnitřní straně stěny je obklad z tapetované překližky, sololitu či jiných obkladových materiálů, např. sádrokartonu.
		Podlaha je upravena zátěžovými koberci, podlahovými krytinami z PVC nebo plovoucí podlahou.
		K vytápění domu se používá propanbutan, elektřina nebo tuhá paliva.
		Ohřev vody v kuchyni a koupelně řeší plynový nebo elektrický průtokový ohřívač vody. Kuchyň je vybavena plynovým i elektrickým sporákem s troubou.
		Kompletní rozvody elektroinstalace, vody a odpadů jsou podmínkou.
		
		MOŽNOSTI REVITALIZACE A ZATEPLENÍ
		
		Kdo chce ušetřit, koupí starší mobilní domek s následnou revitalizací a zateplením. Hlavní výhodou bude jednoznačně cena, která tvoří desetinu ceny nového mobilního domu (cca 100 000 Kč).
		Co vše můžeme revitalizovat? Určitě lze zateplit obvodové stěny, podlahy a střechu, vyměnit rozvody elektroinstalace, vody a odpadů. Dům lze vybavit krbovými kamny na pevná paliva včetně komínů, či tepelným čerpadlem vzduch/vzduch.
		Na obklady venkovních stěn domu se osvědčily fasádní obklady z čistě přírodních nebo syntetických materiálů, na pokrytí sedlové střechy pak kvalitní odlehčená krytina. Vzhled domu pozvednou také nové okenice či soklové obklady, ale zejména terasy, pergoly či zimní zahrady.
		Ať už se rozhodneme pro komplexní rekonstrukci, nebo jen pro vylepšení vzhledu exteriéru mobilheimu, získáme levnější i kvalitnější bydlení a výrazně zlepšíme ekonomiku provozu a estetickou úroveň domu. Dům pak bude k nerozeznání od klasického domku menších rozměrů.
		
		NOVÉ DOMY PRO TRVALÉ BYDLENÍ
		
		Vybavení nových mobilheimů není vždy stejné. Domy mohou být vybaveny podle dohody na míru nebo úplně bez vybavení. Vznikají s určitými omezeními podle přání klienta.
		Vždy záleží na variantě výběru, podle níž se odvíjí cenová kalkulace a rozsah vybavení. Dům k celoročnímu užívání lze vybírat z typových řad tak, aby splňoval naše představy zejména o velikosti.
		Cena se pohybuje od 462 000 Kč (8x3,5 m) do 984 000 Kč (12x4 m).
		Jednotlivé moduly jsou ošetřeny zateplovacím systémem o tloušťce 10 cm, mají ukončené rozvody vody, odpadu a elektřiny. Vytápění je vyřešeno elektrickými přímotopy a krbovými kamny, nebo za příplatek ústředním či podlahovým topením. Stěny a podlahu tvoří dřevotřískové desky, vnitřní stěny jsou opláštěny sádrokartonem s interiérovými obklady. Plášť vnějších stěn tvoří vinylové panely doplněné klasickou fasádní omítkou v kombinaci s kamenem nebo dřevem.
		V obývací části domu je elektrický přímotop a příprava na krbová kamna včetně komínového systému.
		Kuchyňská linka odpovídá půdorysu a obsahuje 80litrovou lednici, elektrickou varnou desku, troubu a digestoř.
		V ložnici a dětském pokoji se používají elektrické přímotopy.
		Součástí koupelny je WC, umyvadlo se skříňkou, sprchový kout, elektrický žebřík, bojler (50 l) a příprava na pračku.
		
		---
		
		VELIKOST PODLE POTŘEBY
		
		Běžný rozměr mobilního domu je přibližně 9x3 m, k dostání jsou i větší. Jejich délka se pohybuje od 4 do 15 m, šířka od 2,5 do 4,9 m, celková výška je kolem 2,7 m, vnitřní výška lehce přes 2 m. Hmotnost domu se pohybuje mezi 2 až 4 tunami.
		Na větší užitnou plochu se lze informovat u prodejce.
		
		Vyrobeno ve spolupráci s www.marvel-mobilnidomy.cz
		
		Foto: Použitý Willerby aspen I (533 000 Kč) je luxusní, prostorný dům k celoročnímu užívání s dvojitými skly, centrálním vytápěním a pohybovými čidly.
		Foto: Rozměry domu Willerby aspen I 11,5x3,7 m svědčí o tom, že obývací prostory v něm jsou velkorysé.
		Foto: Jedna z ložnic domu Willerby aspen I má i vlastní WC.
		Foto: Sprchový kout, umyvadlo a klozet patří ke standardům v mobilním domě Willerby aspen I.
		Foto: Velká kuchyň mobilheimu Willerby aspen I je vybavena velkou lednicí s mrazákem.
		Foto: Pohodlný přístup k posteli zaručuje v domě Atlas ruby super nejen dostatek místa, ale i široké dveře do ložnice.
		Foto: Koupelna v domě Atlas ruby super je přizpůsobena uživatelům invalidních vozíků.
		Foto: V koupelně domu Atlas Festival nechybí základ – sprchový kout, umyvadlo a WC.
		Foto: Propojenou obytnou část domu Atlas Festival s dobře zařízeným obývákem a kuchyní doplňuje krb.
		Foto: K výbavě standardní kuchyně patří trouba, plynový sporák i lednice.
		Foto: Atlas Festival (129 000 Kč) patří do kategorie použitých sezónních domů, má rozměry 9x3 m a dispozici 3+1 se dvěma ložnicemi a šesti lůžky.
		Foto: Mobilheim Atlas ruby super (337 000 Kč) o 40,7 m2 je řešen jako bezbariérový, bez problémů se v něm lze pohybovat na invalidním vozíku.
		FOTO PRÁVO – PETR HORNÍK
		
		O autorovi: TEXT GISELA RŮŽIČKOVÁ
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VBJH20120926010001: Dobrá zpráva pro Hradečáky">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.56</Skore>
			<Nazev>Dobrá zpráva pro Hradečáky</Nazev>
			<Zdroj>Jindřichohradecký deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>(jop)</Autor>
			<Odkaz>http://jindrichohradecky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Titulní strana</Rubrika>
			<Str.>001</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Jihočeský kraj</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>V pondělí bude v Centru sociálních služeb Jindřichův Hradec v České ulici Den otevřených dveří v nově otevírané půjčovně zdravotních a kompenzačních pomůcek. Zahájení se uskuteční v 9 hodin. Služeb půjčovny bude možno využívat bezplatně.
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VHVR20120926010000: Senioři v Borohrádku se už můžou těšit na nové obydlí">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.55</Skore>
			<Nazev>Senioři v Borohrádku se už můžou těšit na nové obydlí</Nazev>
			<Zdroj>Rychnovský deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>KAMILA CÍSAŘOVÁ</Autor>
			<Odkaz>http://rychnovsky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Rychnovsko</Rubrika>
			<Str.>003</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Hradecký a Pardubický kraj</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Osm sociálních bytů staví developerská firma, která je po dokončení předá městu
		
		Borohrádek – Základní kámen ke stavbě prvního domu pro sociální bydlení byl poklepán a může se začít stavět. V nových nízkoenergetických bytech však nebude moci bydlet každý. Pouze osoby starší sedmdesáti let a lidé s tělesným handicapem.
		"Těmto je budeme nabízet k užívání, protože takových lidí je poměrně dost, a to nejen v Borohrádku, ale i v jeho okolí. Pakliže se kapacita osmi bytových jednotek naplní, pustíme se ještě do výstavby druhého domu," řekl starosta města Milan Maček, podle něhož by to mohlo být v tom příštím nebo přespříštím roce.
		První bytový dům by měl mít už na jaře kolaudaci a první obyvatelé by se do něj mohli stěhovat už příští září.
		"Pro starší lidi to bude velice výhodné. Budou tam mít bezbariérové přístupy, navíc je to v centru města a orientované tak, aby to bylo blízko do zdravotního střediska, na nákupy, na autobusovou zastávku a podobně. Aby měli všechno, co potřebují, co možná nejblíže," vysvětlil starosta s tím, že dům staví ve spolupráci s Borohrádkem developerská firma. Až bude bytovka hotová, předá ji městu. Tak je to nastavené v dotačním titulu.
		Město potom firmě zaplatí část oproštěnou o dotaci. "Dá se říci, že by se nám investice měla do deseti let vrátit. Po dvaceti letech, jak je to nastavené v dotačních podmínkách, jsou pak byty volné k jakémukoliv užití. Byty se budou moci pronajmout třeba i mladým rodinám nebo podle potřeby," dodal starosta s tím, že dům se postaví ze jedenáct milionů korun. Nájemné bude vycházet z celkových nákladů, prozatímní nástřel je kolem tří tisíc šest seti korun.
		"Kromě domova důchodců ve městě nemáme žádné ubytování pro seniory, takže nové byty byly zapotřebí. Zatím však nevíme, jestli budeme lidem poskytovat nějakou péči. Ještě je brzy, teprve se začalo stavět," uvedla Dagmar Špinarová z matriky.
		
		Foto: ZATÍM SE STAVÍ jeden bytový dům. Zda přijde na řadu i ten druhý, záleží na zájmu seniorů. Vizualizace
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="YZID20120925010094: Mali požádalo o vojenskou pomoc proti islamistům, kteří sekají ruce">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.54</Skore>
			<Nazev>Mali požádalo o vojenskou pomoc proti islamistům, kteří sekají ruce</Nazev>
			<Zdroj>iDnes.cz - zpravodajství</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Autor>iDNES.cz, Adam Hájek, Reuters</Autor>
			<Odkaz>http://zpravy.idnes.cz/mali-ansar-dine-islamiste-bamako-vojenska-intervence-pcs-/zahranicni.aspx?c=A120925_081523_zahranicni_aha</Odkaz>
			<Rubrika>Zprávy / Zahraniční</Rubrika>
			<Oblast>Internet - Zpravodajství</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Západoafrické Mali požádalo sousední státy o vyslání vojáků, kteří vyženou militantní islamisty ovládající sever země. Bojovníci hnutí Ansar Dine ničí vzácné svatyně v pouštním městě Timbuktu a na ovládaném území nastolili právo šaría. Zahraniční intervenci ještě musí posvětit mezinárodní společenství.
		
		Mali počítá s příchodem 3 000 vojáků, které by do oslabené země mělo vyslat Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS). Francie v pondělí oznámila, že Bamako už oficiálně požádalo Radu bezpečnosti OSN o nezbytný mandát k nasazení zahraničních sil.
		
		"Vláda Mali žádá o okamžitou vojenskou přítomnost těchto sil k podpoře bezpečnostních jednotek Mali při vykonávání mise," citoval francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius z dopisu, kterým vůdci Mali požádali OSN o schválení zahraniční intervence.
		
		Žádost bude na půdě OSN projednána ve středu. Rada bezpečnosti OSN zřejmě mandát pro vyslání sil patnáctičlenné organizace západoafrických států neschválí, dokud nebude mít k dispozici podrobnou strategii celé operace včetně přesného počtu vojáků a předpokládaných nákladů.
		
		 Malijský prezident Dioncounda Traoré podle  BBC  zahraniční intervenci nejdříve odmítal, ale po intenzivních diplomatických jednáních souhlasil s umístěním vojáků v hlavním městě Bamako. Západní diplomaté se netají skepsí vůči vojenským plánům organizace ECOWAS. Není také jisté, zda potřebnou rezoluci na půdě Rady bezpečnosti nevetuje Rusko.
		
		Francie, do jejíhož koloniálního panství území dnešního Mali dříve spadalo, už pro vojenskou akci nabídla logistickou a zpravodajskou podporu. Paříž ale odmítá vyslat vlastní vojáky, částečně i proto, že severoafrická al-Káida drží několik francouzských rukojmí. Amputace
		
		Dvě třetiny území Mali letos v březnu ovládli separatističtí Tuaregové, kteří využili chaotické situace po vojenském puči a svržení prezidenta. Sami byli ale zanedlouho vytlačeni stoupenci radikálního islámu, kteří jsou údajně napojeni na severoafrickou pobočku teroristické sítě al-Káida.
		
		Islamisté z hnutí Ansar Dine ve městech Timbuktu, Gao a Kidal zavedli právo šaría a poničili starobylé muslimské svatyně, které se protiví jejich výkladu islámu. Jejich úspěchy vyvolaly obavu z šíření nestability a radikálních myšlenek v regionu.
		
		Řada svědectví hovoří o krutých trestech pro všechny, kdo se bojovníkům Ansar Dine znelíbí. Na konci července například ukamenovali muže a ženu, kteří se údajně dopustili nevěry a v srpnu usekli ruku muži obviněnému z krádeže dobytka. Podle Amnesty International od srpna usekli ruku nejméně sedmi lidem, dopouští se sexuálního násilí a verbují dětské vojáky.
		
		Rada bezpečnosti OSN minulý pátek vyjádřila znepokojení nad tím, že se teroristická hnutí včetně al-Káidy islámského Maghrebu a dalších spřízněných skupin stále silněji opevňují na severu Mali. Komisařka pro lidská práva Navi Pillayová zmínila vážné porušování lidských práv a možné válečné zločiny.
		
		Bamako, Mali
		
		URL| http://zpravy.idnes.cz/mali-ansar-dine-islamiste-bamako-vojenska-intervence-pcs-/zahranicni.aspx?c=A120925_081523_zahranicni_aha
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VKZV20120926010012: Kraj obohatí celkem osm nových vlakových souprav">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.54</Skore>
			<Nazev>Kraj obohatí celkem osm nových vlakových souprav</Nazev>
			<Zdroj>Karlovarský deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>ZDENĚK HNÍZDIL</Autor>
			<Odkaz>http://karlovarsky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Karlovarsko</Rubrika>
			<Str.>003</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Plzeňský a Karlovarský kraj</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Nové RegioSharky disponují vybavením na evropské úrovni i bezbariérovým přístupem
		
		Karlovarský kraj – Moderní železniční vozidlo bylo včera slavnostně pokřtěno v Karlových Varech za účasti náměstka generálního ředitele Českých drah Antonína Blažka a hejtmana Karlovarského kraje Josefa Novotného. Nová motorová jednotka dostala označení RegioShark, a to podle přední části soupravy, která připomíná tlamu žraloka. "Nové motorové jednotky podstatným způsobem zkvalitní cestování jak na společné lince s Ústeckým krajem, tak na páteřní lince Mariánské Lázně – Cheb – Sokolov – Karlovy Vary. Při výběrovém řízení jsme přihlíželi k požadavkům regionů a jejich zástupců, kteří regionální spoje objednávají. Věřím, že budou s vítězným vozidlem spokojeni, stejně jako naši cestující v Karlovarském kraji," uvedl Antonín Blažek, náměstek generálního ředitele Českých drah pro osobní dopravu.
		"Věřím, že moderní vlakové jednotky podstatně zpříjemní obyvatelům Karlovarského kraje i jeho návštěvníkům cestování po železnici. Komfort nového vlaku by měl odpovídat evropské kvalitě," řekl hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný.
		"Jednotek RegioShark pro Karlovarský kraj je celkem osm v hodnotě přibližně pěti set milionů korun. Jedna vlaková souprava stála čtyřiašedesát milionů korun, z čehož nám čtyřicet procent každého vlaku uhradily příspěvky z Evropské unie," doplnil hejtman.
		České dráhy objednaly celkem u polského výrobce Pesa Bydgoszcz třicet jedna vlaků za téměř dvě miliardy korun. Kromě Karlovarského kraje budou tyto moderní regionální vlaky jezdit ještě v Ústeckém, Plzeňském a Zlínském kraji.
		"Všechny jednotky budou pro Karlovarský kraj k dispozici do prosince 2013. Pět jednotek bude jezdit na páteřní lince kraje Mariánské Lázně – Cheb – Sokolov – Karlovy Vary, dvě vozidla jsou určena pro trať Cheb – Aš a dvě jednotky, z toho jedna takzvaná karlovarská a jedna takzvaná ústecká, budou jezdit na společné lince Karlovy Vary – Chomutov," doplnila Radka Pistoriusová, mluvčí Českých drah.
		
		---
		
		Vlak nabízí: - moderní a dobře přehledný interiér - bezbariérový nástup do prostor se sníženou podlahou - bezbariérové WC s uzavřeným systémem WC, které lze využívat i ve stanici - audiovizuální informační systém - klimatizaci - moderní ergonomické sedačky potažené textilem - centrálně zavírané a za jízdy blokované dveře - univerzální prostory pro kočárky, jízdní kola a objemná zavazadla - vlak je ekologický a vysoce bezpečný, odpovídá současným přísným ekologickým a bezpečnostním požadavkům
		
		Charakteristika RegioSharku: Maximální rychlost vozidla je 120 kilometrů za hodinu Délka vlaku je 44 metrů Počet míst k sezení je 120, z toho je 15 sedaček sklopných a 9 míst je v 1. třídě Celková kapacita vlaku je 240 osob Výkon vlaku je téměř 800kW
		
		Foto: KRÁTCE PO KŘTU nové motorové jednotky RegioShark měli návštěvníci možnost si její interiér prohlédnout na vlastní oči.
		Foto:Deník/Zdeněk Hnízdil
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="DCMF20120926140015: Růžičkovi pomohla nová hokejka">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.54</Skore>
			<Nazev>Růžičkovi pomohla nová hokejka</Nazev>
			<Zdroj>Mladá fronta Dnes</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>(pog)</Autor>
			<Odkaz>http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp</Odkaz>
			<Rubrika>Kraj Moravskoslezský</Rubrika>
			<Str.>004</Str.>
			<Mutace>Mladá fronta DNES - Moravskoslezský kraj</Mutace>
			<Oblast>Celostátní deníky</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>TŘINEC Když v prvních dvou třetinách třinecký kanonýr Martin Růžička nebyl schopen překonat chomutovského gólmana Matúše Kostúra, vyměnil si před třetí částí hokejku za novou.
		"Chtěl jsem něco změnit. A asi to pomohlo," usmíval se Martin Růžička, který se trefil v 56. minutě a zařídil tak Ocelářům vedení 1:0, které pak ještě trefou do prázdné branky potvrdil Jiří Polanský. Přitom Růžička šel do zápasu s bolestivě poraněnou rukou, do které dostal sekeru vítkovického Marka Malíka v předchozím duelu v Ostravě. "Na to jsem ale nemyslel, na to se člověk nemůže vymlouvat," povídal Růžička. "Že jsem si protřepával ruku, to byl možná instinkt."
		Více než bolavá ruka ale třineckého snajpra limitoval výkon chomutovského gólmana Matúše Kostúra. "Chytal jak pánbůh," vysekl Růžička poklonu Kostúrovi. "Měli jsme několik šancí, kdy jsme to mohli dát do prázdné brány." Právě takovou třinecký střelec promarnil pár okamžiků předtím, než těsně před koncem třetí třetiny skóroval. "Tehdy jsem si to ještě zpracovával, možná to bylo pomalé. Mělo to být rychlejší. Naštěstí tam pak ta druhá rána prošla. To je hlavní."
		
		Mutace - Mladá fronta DNES - Moravskoslezský kraj
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="CZSP20120926010013: Víme, jak teď VYPADÁ!">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.54</Skore>
			<Nazev>Víme, jak teď VYPADÁ!</Nazev>
			<Zdroj>Šíp Plus</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>KRISTÝNA BERANOVÁ</Autor>
			<Odkaz>http://sip.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Skandálky domácí smetánky</Rubrika>
			<Str.>008</Str.>
			<Oblast>Časopisy - společnost a životní styl</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>JANA BREJCHOVÁ SE STÁLE BOJÍ VYCHÁZET Z DOMU
		
		Jana Brejchová (72) už asi nikdy nepřekoná odpor k okolnímu světu, který nabyla po smrti svého milovaného druha Jiřího Zahajského (†68). Šípu se přesto podařilo zjistit, jak v současné době herečka vypadá.
		
		Jana Brejchová dříve ráda chodila do společnosti a do divadla, uměla stárnout s noblesou. Po smrti milovaného muže se ale všechno změnilo. Jiří Zahajský byl těžce nemocný, přesto zemřel náhle, těsně poté, co se kvůli němu herečka nastěhovala do bezbariérového bytu na pražském Spořilově. Ten se pro ni od té doby stal útočištěm i vězením.
		Po hercově smrti totiž Brejchová přestala komunikovat s okolím a neopouštěla zdi bytu, kam se její druh ani nestačil podívat. Rodina v čele s Terezou Brodskou věřila, že smutek a deprese za čas pominou a maminka se vrátí zpět do normálního života. Nic takového se ale bohužel nestalo, herečka ani po pěti letech z bytu nevychází a divadlo či filmové role nepřicházejí v úvahu.
		Šípu se přesto podařilo zjistit, že herečka je stále zcela soběstačná a žádná vážnější nemoc ji zřejmě netrápí. Každý den dopoledne se objeví ve svém okně v prvním patře činžovního domu, občas prohodí pár slov se sousedy nebo kolemjdoucími. Za "mřížemi" svého malého světa si vypije kávu nebo upravuje květiny na parapetu. Na její tváři se někdy mihne i úsměv.
		Vzít za kliku domovních dveří a alespoň se projít na čerstvém vzduchu ale zřejmě stále nechce... Tomu odpovídá i tvář bez líčení, kila navíc a nebarvené vlasy.
		Takhle teď vypadá někdejší kráska, po níž toužil nejeden muž. Přesto, že se její krásné rysy nevytratily, herečka už se o svůj vzhled nestará, zřejmě právě proto, že na okolní svět zanevřela. A o návrat do normálního života už nejspíš definitivně ztratila zájem.
		Její půvaby a herecké umění si tak už nejspíš navždy budeme moci připomínat pouze na filmovém plátně.
		
		---
		
		Víte, že... Jana navázala blízký vztah Brejchová se svou dcerou Terezou Brodskou teprve před několika lety? Odmalička ji totiž místo mámy vychovávala teta.
		
		Foto: Jana Brejchová už do společnosti nechodí.
		Foto: Je vidět, že si ani nebarví vlasy...
		Foto: ... občas se za oknem přece jen usměje...
		Foto: ... nebo někomu zamává.
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="YD2420120925010021: Aby i handicapované děti jely ostošest, pomůže sbírka">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.53</Skore>
			<Nazev>Aby i handicapované děti jely ostošest, pomůže sbírka</Nazev>
			<Zdroj>CT24.cz</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Autor>ČT24</Autor>
			<Odkaz>http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/197298-aby-i-handicapovane-deti-jely-ostosest-pomuze-sbirka/</Odkaz>
			<Rubrika>Regiony</Rubrika>
			<Oblast>Internet - Média, tv, rádia</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Jirkov (Chomutovsko) – Novou dodávku pro dopravu zdravotně postižených dětí do škol chce zakoupit jirkovské občanské sdružení ProHandicap. Stávající dodávka je na hranici životnosti a pravděpodobně bude brzy nutné odstavit ji. Peníze na nové auto chce sdružení prostřednictvím akce nazvané Jirkov jede ostošest. Tvrdí, že by stačilo, kdyby každý obyvatel města přispěl 15 korunami.
		
		Dodávka od korejského výrobce, kterou sdružení ProHandicap zatím používá, má na tachometru čtvrt milionu kilometrů, každý měsíc přibývá další tisícovka. Podle jeho řidiče není vůz v dobrém stavu, přispěla k tomu i jeho předchozí služba: "Rozvážela dělníky po stavbách. Je celkově zrasované, uvidíme, kdy nám úplně klekne." Navíc dodávka potřebám sdružení příliš nevyhovuje – je malá a vejdou se do něj nanejvýš dva vozíky. Větší vůz může nabídnout dvojnásobnou kapacitu, díky které bude méně jezdit a opotřebovávat se.
		
		Případný zánik služby, kterou občanské sdružení zajišťuje, by způsobilo potíže mnoha rodinám s handicapovanými dětmi z celého Chomutovska. "Sama už nezvládám naložení syna do auta, naložení vozíku," poznamenala Milena Růžičková, matka devatenáctiletého Zdeňka odkázaného na invalidní vozík.
		
		Peníze na nové auto chce sdružení sehnat i s pomocí práce svých svěřenců. Na prosincovém adventním večeru bude prodávat výrobky handicapovaných dětí. Klíčová by ale měla být sbírka. Sdružení věří, že dopadne podle představ a v únoru příštího roku poveze děti do škol nové auto.
		
		URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/197298-aby-i-handicapovane-deti-jely-ostosest-pomuze-sbirka/
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="YZID20120925010072: Dětí s poruchami učení přibývá, někdy i kvůli špatné diagnóze">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.53</Skore>
			<Nazev>Dětí s poruchami učení přibývá, někdy i kvůli špatné diagnóze</Nazev>
			<Zdroj>iDnes.cz - zpravodajství</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Autor>iDNES.cz, Jan Jiřička</Autor>
			<Odkaz>http://zpravy.idnes.cz/deti-s-poruchami-uceni-pribyva-i-kvuli-spatne-diagnoze-p1f-/domaci.aspx?c=A120925_111841_domaci_jj</Odkaz>
			<Rubrika>Zprávy / Domácí</Rubrika>
			<Oblast>Internet - Zpravodajství</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Stále více českých dětí má diagnostikovánu na dyslexii či dysgrafii. Podle odborníků však řada z nich ve skutečnosti poruchami učení netrpí, v poradnách je však kvůli rodičům či školám špatně diagnostikují. Shodli se na tom při konferenci v rámci projektu Školou bez překážek.
		
		Podle předsedkyně Somatopedické společnosti Vandy Hájkové dětí s poruchou učení přibývá. "Zvyšuje se ale také schopnost diagnostikovat, zároveň někdy poradny vydávají diagnózy špatně. Rodič si to vymůže, proto aby své dítě ve škole více ochránil," vysvětlila Hájková.
		
		Lenka Felcmanová z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy upozornila, že na vysokém počtu žáků s touto diagnózou mají někdy zájem i školy. "Mohou pak na tyto děti čerpat příspěvek," vysvětlila Felcmanová. Podle ní ale zároveň diagnóza není u řady dětí potvrzená, protože jejich rodiče odmítají do pedagogicko-psychologické poradny jít.
		
		Stát podle odborníků selhává v přípravě učitelů. "Měl by je systematicky podpořit v tom, aby odbornost nebyla jen získaná nadšeným ředitelem, ale aby to stát pocítil jako prioritu a vyčlenil prostředky na vzdělání pedagogů. Bez toho to půjde těžko," podotkla Felcmanová, která dříve působila na ministerstvu školství.
		
		Učitel bez vzdělání speciální pedagogiky má podle Hany Ajmové, ředitelky ZŠ profesora Zdeňka Matějčka v Mostě, kde se vzdělává velký počet žáků s poruchami učení, malou šanci uspět. "Musí také probíhat cílené celoživotní vzdělávání," doplnila ředitelka.
		
		K poruchám učení patří dyslexie (porucha čtení), dysgrafie (porucha psaní), dyskalkulie (porucha počítání) či hyperaktivita.  Učitelům pomůže e-learning i barevné fólie
		
		Projekt Školou bez překážek probíhá na čtyřech školách z různých krajů od dubna 2010 do března 2013 a je placený v rámci evropského programu Vzdělání pro konkurenceschopnost. Odborníci na školách radí učitelům, jak děti s poruchami učení vzdělávat. "Je to téma, které se často ve školách přehlíží," uvedla Hájková.
		
		Na projektu, který vede Somatopedická společnost, se podílí speciální pedagogové, dětští psychologové či experti na celoživotní vzdělávání. V jeho rámci také vznikl na webu dysportal.alfabet.cz pro učitele e-learningový program, během kterého se zdokonalí v práci s těmito dětmi. Experti také učitelům představili barevné fólie, přes které se dyslektikům text lépe čte.
		
		Kolik lidí v Česku má některou z poruch učení, se přesně neví. "Běžně se uvádí dvě až čtyři procenta, národní studii ale nikdo neprovedl," uvádí Felcmanová. Ve třídách, které se projektu účastnily, mělo poruchu učení od dvou až dvanácti procent dětí.
		
		Výskyt dyslexie a dalších poruch učení ovlivňuje dědičnost, případně narušení centrální nervové soustavy v období narození dítěte. Většinou se odhalí mezi pátým a sedmým rokem, příznaky se mohou projevovat i dříve.
		
		URL| http://zpravy.idnes.cz/deti-s-poruchami-uceni-pribyva-i-kvuli-spatne-diagnoze-p1f-/domaci.aspx?c=A120925_111841_domaci_jj
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VPPA20120926010013: I mnozí géniové trpěli dyslexií!">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.53</Skore>
			<Nazev>I mnozí géniové trpěli dyslexií!</Nazev>
			<Zdroj>Pražský deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>(cez)</Autor>
			<Odkaz>http://www.prazsky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Z metropole</Rubrika>
			<Str.>003</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Praha</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Ani porucha učení nezabránila Mozartovi či Andersenovi ve tvoření. Možná jim i pomohla
		
		Má vaše dítě či vnouče specifické poruchy učení? To neznamená, že by to v budoucnu nemohlo někam dotáhnout. Své o tom věděl i Leonardo da Vinci, Wolfgang Amadeus Mozart, Hans Christian Andersen či Albert Einstein. Ti všichni trpěli dyslexií.
		Ve školním věku si uvědomil svou indispozici i český herec Michal Dlouhý. "Bylo to ve chvíli,kdy se měly začít číst knížky. To mi nešlo. Nejdřív to vypadalo, že se mi do toho moc nechce, protože jsem radši sportoval," říká Dlouhý. Později se ale ukázalo, že má i potíže s učením, které ale také dlouho dával do souvislosti s tím, že byl hodně živé dítě. Nakonec ale pochopil, že je problém v něčem jiném.
		To, že má dyslexii, však jako problém nevnímá. A paradoxně mu prý v jeho práci pomáhá. "Normální člověk čte větu a je čtením napřed. Já věci čtu naopak okamžitě v ten moment, kdy s písmenky zápasím. Musím si proto hodně věcí domýšlet, a tedy o textu více přemýšlím. Vím tedy o textu mnohem více než člověk s fotografickou pamětí, který se na stránku jednou podívá a vše si pamatuje. Podstata mu ale uniká," vysvětlil herec Dlouhý.
		
		---
		
		Slovník –– specifické poruchy učení a chování
		
		 dyslexie porucha učení, snížená schopnost naučit se číst dysgrafie porucha psaní, schopnosti naučit se psát i při normálních intelektových schopnostech dyskalkulie porucha schopnosti pracovat s matematickými symboly dysortografie narušená schopnost osvojovat si pravopis jazyka (především v písemné podobě) ADHD syndrom porucha pozornosti s hyperaktivitou ADD syndrom porucha pozornosti bez hyperaktivity
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="ROR120120925040008: Přibývá dětí, které se neumí správně vyjadřovat">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.53</Skore>
			<Nazev>Přibývá dětí, které se neumí správně vyjadřovat</Nazev>
			<Zdroj>Radiožurnál</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Cas_vysilani>18:43:06</Cas_vysilani>
			<Moderator>Veronika SEDLÁČKOVÁ</Moderator>
			<Hoste>Klára BÍLÁ, Ester STARÁ, Ludmila ŠPRACHTOVÁ, Jindřich FRIČ, Renata HLADKÁ, Vanda HÁJKOVÁ</Hoste>
			<Relace>Ozvěny dne 18:00</Relace>
			<Poradi>009</Poradi>
			<Rozsah>00:11:06</Rozsah>
			<Oblast>Rozhlas</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
		Nejen psát a číst, ale dokonce mluvit se musí učit někteří prvňáčci pouhých pár týdnů po začátku školního roku. Přibývá dětí, které se neumí správně vyjadřovat a navíc šišlají a patlají. Podobné problémy prý má podle učitelů více než třetina žáků. Některým z nich není často ani rozumět. Zjišťovala to reportérka Klára Bílá.
		
		dítě:
		Já nikdy se nekoukám na televizi.
		
		Klára BÍLÁ, redaktorka:
		Jak je to možné?
		
		dítě:
		Jenom jednou jsem se koukal na televizi.
		
		Klára BÍLÁ, redaktorka:
		Ty budeš?
		
		dítě:
		Kryštof.
		
		Klára BÍLÁ, redaktorka:
		Kryštof, já jsem si to myslela. Tak, Kryštofe, ty se díváš na televizi?
		
		dítě:
		Jo, skoro kazdej den fult.
		
		Klára BÍLÁ, redaktorka:
		Vážně? A na co se tam díváš nejčastěji?
		
		dítě:
		Na novej ploglam.
		
		Klára BÍLÁ, redaktorka:
		Kryštof je novopočeným prvňákem pražské Základní školy Ličkovo náměstí. Rozhodně ale není sám, kdo má problémy s mluvou.
		
		dítě:
		To dívají /nesrozumitelné/ a potom ..., já už si to nepamatuju.
		
		Ester STARÁ, :
		Z 75 dětí mám víc jak jednu třetinu v péči. A není to jenom otázka výslovnosti, tam toho na první pohled je zřejmé, ale často je to právě i problém vyjadřování a slovní zásoby a takové té mluvní pohotovosti.
		
		Klára BÍLÁ, redaktorka:
		Jaké nejčastější tedy vady řeči ty děti mají?
		
		Ester STARÁ, :
		No, je to taková ta obvyklá patlavost, to znamená, vybírám ty hlásky R, Ř, potom sykavky.
		No, ale nesmí to tam tak šumět, hezky to D, kde říkáme D, dddddddd. Zkus to?
		
		dítě:
		Dddddddddd.
		
		Ester STARÁ, :
		A otevři tu pusinu.
		
		Klára BÍLÁ, redaktorka:
		Ester Stará na škole věnuje těm prvňákům, kteří mají řečové vady. Za problémy řeči podle ní může spousta věcí. Namátkou - počítač nebo televize. A taky pohyb. Doplňuje Ludmila Šprachtová, ředitelka Mateřské školy Sokolovská v Praze.
		
		Ludmila ŠPRACHTOVÁ, ředitelka Mateřské školy Sokolovská v Praze:
		Že když dítěti nedáte prostor, aby se pohybově rozvíjel, tak to souvisí zase s buňkami v mozku, které podporují rozvoj řeči.
		
		Klára BÍLÁ, redaktorka:
		Připomínky a poznatky učitelů zaznamenaly i úředníci ministerstva školství. Apelují proto na mateřinky, aby víc dbali na logopedickou prevenci. Náměstek ministra školství Jindřich Frič.
		
		Jindřich FRIČ, náměstek ministra školství:
		Je to apel, je to doporučení, a velmi bychom rádi na to reagovali nějakým systémovějším opatřením, například v rámci některých projektů, o kterém teďka v tuhle chvíli jednáme a chtěli bychom ho připravit v průběhu tohoto školního roku. Určitě k tomu budou zpracované materiály, které mají být pomocí učitelkám v mateřských školách.
		
		Klára BÍLÁ, redaktorka:
		V uvozovkách neléčené řečové vady mohou mít pro školáky následky i v dalších ročnících. Zkušenosti Ester Staré.
		
		Ester STARÁ, :
		Často se z těchto dětí rekrutují děti se specifickými poruchami jako je dyslexie, dysortografie, dysgrafie.
		
		Klára BÍLÁ, redaktorka:
		Ne všechno ale zvládnou školky a posléze školy. Úspěch v logopedické péči a prevenci závisí hlavně na rodičích. Rady logopedů i učitelů - dětem už odmala číst, zpívat s nimi a srovnávat je s vrstevníky. Klára Bílá, Radiožurnál.
		
		Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
		Pozvání do večerních Ozvěn přijali speciální pedagožka, učitelka z pražské Základní školy Sázavská Renata Hladká. Dobrý den.
		
		Renata HLADKÁ, speciální pedagožka; učitelka ze Základní školy Sázavská, Praha:
		Dobrý den.
		
		Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
		A předsedkyně Somatopedické společnosti, garantka projektu Škola bez překážek Vanda Hájková. Dobrý den.
		
		Vanda HÁJKOVÁ, předsedkyně Somatopedické společnosti; garantka projektu Škola bez překážek:
		Dobrý den.
		
		Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
		Paní Hájková, je to i vaše zkušenost, že přibývá dětí, které mají nějakou vadu řeči?
		
		Vanda HÁJKOVÁ, předsedkyně Somatopedické společnosti; garantka projektu Škola bez překážek:
		Tak obecně můžu říci a můžu potvrdit, že se momentálně v té dětské populaci opravdu frekventují tyto poruchy a že vlastně veškerý výzkum současný směřuje k tomu, abychom je včas odhalovali a abychom je včas diagnostikovali.
		
		Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
		Položila jste si otázku, proč to tak je, že přibývají ty děti?
		
		Vanda HÁJKOVÁ, předsedkyně Somatopedické společnosti; garantka projektu Škola bez překážek:
		Já jsem poslouchala tu předchozí reportáž natočenou a musím říct, že bych varovala před tím jednostranným výkladem té etiologie jako, jako čistě komunikačního problému. Nedomnívám se, že by to byl jenom čistě komunikační problém, že je to problém mnohem širší a že ty faktory, které tam sehrávají roli, jsou jak sociální, tak ty biologické, koneckonců dnes se sešli odborníci v Břevnovském klášteře, v rámci projektu Školou bez překážek, který řeší Somatopedická společnost s podporou evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky v režimu OPBK programu. A diskutovali tyto otázky, jedním z hlavních hostů byl i profesor /nesrozumitelné/ z Kanady, který právě upozornil na ty biologické faktory, které se momentálně ve světě výzkumu hodně diskutují, například i chromozomální zvláštnosti.
		
		Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
		Genetika.
		
		Vanda HÁJKOVÁ, předsedkyně Somatopedické společnosti; garantka projektu Škola bez překážek:
		Které se dají už vysledovat.
		
		Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
		Paní Hladká, je to i vaše zkušenost, že ty děti přibývají a také si myslíte, že je to souhrn mnoha okolností, že děti neumějí správně mluvit?
		
		Renata HLADKÁ, speciální pedagožka; učitelka ze Základní školy Sázavská, Praha:
		No, samozřejmě že to je souhrn okolností. Já za svoji osmnáctiletou praxi nemám zas tolik pocit, že by jich tolik přibylo, já se zabývám těmito dětmi 18 let, a v podstatě ten počet je plus minus pořád stejný, děti s poruchami učení, to znamená, dyslexii, dysgrafií, dysortografií. Ale samozřejmě s těmito dětmi je potřeba pracovat, a to už potom ten problém je, protože není na ně tolik času jako by bylo potřeba.
		
		Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
		Vy jste uvedla dysgrafii, dyslexii a tak dále, je to tak, že vždycky souvisí tyto poruchy s tím, že dítě neumí správně mluvit, myslíte si?
		
		Renata HLADKÁ, speciální pedagožka; učitelka ze Základní školy Sázavská, Praha:
		Ne, ne, ne, vždycky, ne, ne, ne, nesouvisí to vždycky.
		
		Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
		Paní Hájková, jak to podle vás je napojené na sebe, dá se říct, že když dítě jde do školy a neumí správně mluvit, že je o to pravděpodobnější, že se u něj vyvine některá z těch poruch, o kterých jsme teď mluvili?
		
		Vanda HÁJKOVÁ, předsedkyně Somatopedické společnosti; garantka projektu Škola bez překážek:
		Já bych v tomto duchu rodiče neděsila, protože by to mohlo vyvolat doslova poplach, mnoho dětí dneska trpí i mnohočetnou patlavostí v dětském věku, a různé etiologie, to znamená, já bych to nedávala do úplného rovnítka, nicméně ta řeč je nejkřehčí projevem toho lidského mozku a vždycky na ní poznáme, co se v tom mozku děje, takže trošku avizo nám dát může.
		
		Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
		Paní Hladká, říkáte, máte osmnáctiletou zkušenost s těmito dětmi, kde jste vystopovala ty základy toho, že bude mít dítě nebo má nějaké problémy, že přichází do školy, neumí správně komunikovat, vyjádřit se.
		
		Renata HLADKÁ, speciální pedagožka; učitelka ze Základní školy Sázavská, Praha:
		Vystopovala, v podstatě to vystopuje učitel, učitel, který to dítě učí, tak zjistí, že tyhle ty problémy má, pošle ho do poradny a poradna udělá rozbor a potom nám dá doporučení, co s dítětem dál dělat a tak dále.
		
		Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
		Mně jde o to, jestli je to třeba taková nemoc současnosti, dejme tomu, kdy rodiče hodně pracují, aby dosáhli určitého společenského statutu, aby vydělali peníze a nemají na dítě čas, nepovídají si s ním, myslíte si, že to souvisí až tak dalece nebo třeba může získat podobné návyky takové dítě i u televize?
		
		Renata HLADKÁ, speciální pedagožka; učitelka ze Základní školy Sázavská, Praha:
		Já si myslím, že to souvisí všechno se vším, jak se říká, takže to souvisí i s prací rodičů, i s návykama u televize, u počítače, že se s dětma nemluví, míň se s dětma čte, míň porozumí textu čtenému, je to, souvisí to všechno se vším, no.
		
		Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
		Paní Hájková, vy jste dnes sešli v Břevnovském klášteře, s odborníky ze zahraniční, mají podobnou zkušenost jako my v České republice s tím, jak dalece jsou děti vybavené schopností mluvit, když jdou do školy?
		
		Vanda HÁJKOVÁ, předsedkyně Somatopedické společnosti; garantka projektu Škola bez překážek:
		Celosvětově jsme si tam potvrdili podobnou zkušenost, co se týče četnosti výskytu těchto poruch v dětské populaci, co se týče řešení v tom průběhu jejich školní docházky, co se týče potom vlivu na ty vzdělávací šance, s tím rozdílem, že samozřejmě některé země i evropské jsou na tom lépe v tom smyslu, že se již dlouhodobě systematicky a cíleně zaměřují na přípravu pedagogů v rámci celoživotního vzdělání pedagogů v této oblasti této problematiky.
		
		Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
		A to je ta cesta, kterou bychom se měli vydat podle vás?
		
		Vanda HÁJKOVÁ, předsedkyně Somatopedické společnosti; garantka projektu Škola bez překážek:
		Určitě, určitě je to cesta, dalším krokem by bylo přizvat vlastně nebo naučit ty pedagogy pracovat s rodičem, protože rodič často uplatňuje, zejména v tomto předškolním věku dítěte /nesrozumitelné/ rodičovství, on nemusí být odborníkem na své dítě a nám jde o to, aby ...
		
		Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
		A udělat si na něj třeba čas?
		
		Vanda HÁJKOVÁ, předsedkyně Somatopedické společnosti; garantka projektu Škola bez překážek:
		To by stačilo, to by mohlo být to první, samozřejmě, ale nám jde trošku o víc, pakliže tady opravdu se dějí něco jako civilizační fenomén a objevují se nějaké četné poruchy, tak by bylo dobré na ně reagovat systematicky a vzdělávat se v té oblasti.
		
		Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
		Paní Hladká, vy jste učitelka, speciální pedagožka, nakolik jsou vaše zkušenosti totožné s tím, že jaksi je nutné vzdělávat pedagogy a že třeba řada z nich si neví v České republice rady s tímto problémem, tedy s tím, že děti mají nějaké poruchy řeči?
		
		Renata HLADKÁ, speciální pedagožka; učitelka ze Základní školy Sázavská, Praha:
		No, samozřejmě to problém je, a myslím si, že se to ale už hodně zlepšilo, protože alespoň na naší škole opravdu vzdělávání probíhá a chodí k nám i z poradny a říkají nám, jak ty děti poznat, jak s nima pracovat, jaké jim dávat úlevy a tak dále, takže si myslím, že už je to docela v pořádku.
		
		Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
		A jak se vám spolupracuje s rodiči, slyší taky na to, že by, co by měli dělat pro to, aby jejich děti na tom byly líp v tomto ohledu?
		
		Renata HLADKÁ, speciální pedagožka; učitelka ze Základní školy Sázavská, Praha:
		Samozřejmě, jak s kterými, s některými se spolupracuje výborně, kteří docházejí, dělají s dětmi, a někteří samozřejmě horem dolem můžeme jim říkat a nic se nezlepší. A právě u těhle dětí je potřeba, aby s nima ti rodiče denně, denně pracovali a chvilku si vždycky udělali, no.
		
		Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
		Paní Hájková, vy jste řekla, že nestačí na to jenom si udělat čas, i když je to ten první krok, i tady paní Hladká to potvrzuje, ale co třeba byste tady teď přes mikrofon doporučila rodičům, aby udělali, když třeba jim nepomůže nebo neporadí učitel?
		
		Vanda HÁJKOVÁ, předsedkyně Somatopedické společnosti; garantka projektu Škola bez překážek:
		Pakliže i rodič má už dnes třeba některý pocit, že jeho dítě je, jak my říkáme v riziku dané poruchy nebo specifických poruch učení, pak by bylo dobré, kdyby se obrátil přímo přes dysportál alfabet.cz, což je stránka, je to webovský portál, který nabízí elektronickou poradnu a v rámci našeho projektu momentálně je zcela zdarma. Na druhé straně najde odborníka, paní doktorku Hanku Žáčkovou, a tam může anonymně poskytnout tu první jakoby radu, pomoc a potom ho třeba i nasměrovat na odborníka, kterého má nejblíž, na nějakého poradenského pracovníka.
		
		Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
		A máte tu zkušenost, že rodiče se obracejí častěji nebo je vyhledávaný ten portál, o kterém mluvíte v rámci projektu Škola bez překážek?
		
		Vanda HÁJKOVÁ, předsedkyně Somatopedické společnosti; garantka projektu Škola bez překážek:
		To je velice sezónní, abych tak řekla záležitost, máme začátek školního roku, máme září a některým rodičům prvňáčků právě teď dochází, že třeba to dítě v něčem může mít problémy a teď je, myslím si, ten pravý čas a také se to na tom dysportále docela dobře pozná, narostl nám ten počet těch dotazů na 60 během týdne, takže je to jasné.
		
		Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
		Předsedkyně Somatopedické společnosti, garantka projektu Škola bez překážek Vanda Hájková. Speciální pedagožka a učitelka z pražské Základní školy Sázavská Renata Hladká. Obě byly hosty večerních Ozvěny. Dámy, já vám děkuji, na shledanou.
		
		Renata HLADKÁ, speciální pedagožka; učitelka ze Základní školy Sázavská, Praha:
		Děkujeme, na shledanou.
		
		Vanda HÁJKOVÁ, předsedkyně Somatopedické společnosti; garantka projektu Škola bez překážek:
		Děkujeme.
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="YD2420120925010070: Pojišťovny nechtějí přispívat na konopí, nejde prý o léčbu">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.52</Skore>
			<Nazev>Pojišťovny nechtějí přispívat na konopí, nejde prý o léčbu</Nazev>
			<Zdroj>CT24.cz</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Autor>ver</Autor>
			<Odkaz>http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/197203-pojistovny-nechteji-prispivat-na-konopi-nejde-pry-o-lecbu/</Odkaz>
			<Rubrika>Domácí</Rubrika>
			<Oblast>Internet - Média, tv, rádia</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Praha - Zdravotní pojišťovny nechtějí nemocným přispívat na léčebné konopí. Nejde podle nich o léčbu, ale jen o potlačování příznaků. Podobný názor má podle deníku Právo i ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Zákon o legalizaci marihuany pro léčebné účely už míří ve sněmovně k závěrečnému hlasování. Odborníci ale tvrdí, že pokud nebude konopí dotované, je v podstatě k ničemu.
		
		"Jde pouze o potlačování příznaků, kterými se příslušné nemoci a stavy pozitivně reagující na podávání marihuany projevují. Jde tedy o terapii podpůrnou," zdůvodnil postoj zdravotních pojišťoven prezident jejich svazu Jaromír Gajdáček.
		
		Proti hrazení konopí ze zdravotního pojištění je ale i ministr Heger. "Když se to uvolní a množství pacientů se začne rozšiřovat, zruinuje to zdravotní pojištění," řekl Právu. Pojišťovna by podle něj měla navíc hradit pouze léky, které zmírňují utrpení pacienta nebo efektivně léčí. "Žádná odborná společnost se za to nepostavila, to jsou pouze jedinci," řekl deníku k léčebným účinkům konopí.
		
		Za dávku legálního konopí by lidé v lékárnách zaplatili zhruba 1 200 korun. Pokud ale nebude dotované, je podle odborníků celý zákon odsouzen k nezdaru, protože si lidé budou dál marihuanu pěstovat doma. "Lékárny konopí nebudou odebírat, protože pacienti nebudou mít zájem, protože je to drahé. Stát konopí vykoupí a pak ho spálí," podotkl prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba.
		
		Rostlina se má do lékáren dovážet z Holandska, proto je podle kritiků tak drahá. Kdyby se konopí k léčebným účelům pěstovalo v Česku, pod dohledem státu, jeho cena by podle odborníků mohla být až o dvě třetiny nižší než u toho dováženého. Zdravotní výbor dolní komory už proto minulý týden navrhl, aby Statní ústav pro kontrolu léčiv do roka od účinnosti zákona umožnil českým farmám léčebné konopí pěstovat. Ministerstvo zdravotnictví původně navrhovalo na přípravu domácí produkce dva roky.
		
		Konopí pro léčebné účely používají především pacienti s chronickými bolestmi, roztroušenou sklerózou, lupénkou nebo atopickým ekzémem. Drogu si nyní obvykle pěstují sami doma, i když tím porušují zákon. "Prakticky mě to stojí koupit si květináč, zem a zaplatit vodu, kterou to zalívám, takže náklady jsou velmi malé… Tím, že si ale pěstuju pro svoji léčbu konopí, tak se dostávám v podstatě na úroveň vrahů, zlodějů," řekla už dříve Reportérům ČT pacientka.
		
		URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/197203-pojistovny-nechteji-prispivat-na-konopi-nejde-pry-o-lecbu/
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="YZ6820120925010095: Obránce Martínek nastoupí za České Budějovice až v pátek v Brně">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.52</Skore>
			<Nazev>Obránce Martínek nastoupí za České Budějovice až v pátek v Brně</Nazev>
			<Zdroj>denik.cz</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Odkaz>http://www.denik.cz/hokej/obrance-martinek-nastoupi-za-ceske-budejovice-az-v-patek-v-brne-20120925.html</Odkaz>
			<Rubrika>Hokej</Rubrika>
			<Oblast>Internet - Zpravodajství</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>České Budějovice – Hokejový obránce Radek Martínek se v dresu Českých Budějovic objeví s největší pravděpodobností až v pátečním zápase na ledě Komety Brno. Šestatřicetiletá posila z NHL s týmem trénuje od minulého týdne, svůj extraligový návrat ale Martínek nechce uspěchat.
		
		"
		
		Dvojnásobný mistr světa sice uvažoval, že by nastoupil již dnes proti Spartě, po dopoledním tréninku se ale domluvil s trenéry, že ještě hrát nebude. "Myslím, že hrát bych mohl. Nechci ovšem nic lámat přes koleno. Musím si být jistý, že budu na ledě pro tým přínosem," uvedl Martínek pro klubový web.
		
		Martínek se k Jihočechům připojil minulou sobotu, den po svém příletu ze zámoří. Momentálně se snaží hlavně dohnat tréninkové manko, nepřipravoval se totiž na zářijový start sezony. "Nechci jít do zápasu nepřipravený," podotkl rodák z Havlíčkova Brodu.
		
		I proto, že tušil, že dojde k výluce v NHL, v létě netrénoval na sto procent. "Na led jsme sice chodili, ale nelze to srovnávat s tvrdým tréninkem," řekl Martínek, jenž dres Českých Budějovic oblékal i při minulé výluce v sezoně 2004/05. Tehdy týmu pomáhal zpět do extraligy. Za Jihočechy hrál i před odchodem do zámoří v roce 2001.
		
		Tým v posledních letech prošel velkými změnami, takže příliš hráčů Martínek osobně neznal. "Při poslední výluce jsem měl pocit, jako kdybych ani nikam neodešel. Vrátil jsem se a všechno bylo stejné. Nyní je samozřejmě všechno odlišné. Osobně v týmu už znám jen málokoho. Je znát, že v kabině je hodně mladých kluků," uvedl.
		
		Jeho zapojení do extraligy je složitější i proto, že v předešlé sezoně odehrál za Columbus jen sedm zápasů. Prakticky celou sezonu ze zdravotních důvodů vynechal. Po zranění na mistrovství světa v roce 2010, kde utrpěl otřes mozku a měl i poraněnou krční páteř, totiž uspěchal návrat na led. Momentálně je ale už stoprocentně zdravotně v pořádku."
		
		URL| http://www.denik.cz/hokej/obrance-martinek-nastoupi-za-ceske-budejovice-az-v-patek-v-brne-20120925.html
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="RRHV20120925010002: Pojišťovny nechtějí přispívat na léčbu konopím">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.52</Skore>
			<Nazev>Pojišťovny nechtějí přispívat na léčbu konopím</Nazev>
			<Zdroj>Hitrádio Vysočina</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Cas_vysilani>08:03:01</Cas_vysilani>
			<Moderator>Zuzana KUKLOVÁ</Moderator>
			<Relace>Zprávy 8:00</Relace>
			<Poradi>003</Poradi>
			<Rozsah>00:00:17</Rozsah>
			<Oblast>Regionální rozhlas</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Zuzana KUKLOVÁ, moderátorka:
		Léčba nelegálním konopím půjde z vlastních kapes pacientů. Podle dnešního Práva se zdravotní pojišťovny nechystají na léčbu přispívat. Přitom nedotovaná měsíční dávka konopí na léčbu třeba roztroušené sklerózy může vyjít až na patnáct tisíc korun.
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="YIID20120925010001: iDNES.cz je ve finále. Dejte nám hlas v anketě Křišťálová Lupa 2012">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.52</Skore>
			<Nazev>iDNES.cz je ve finále. Dejte nám hlas v anketě Křišťálová Lupa 2012</Nazev>
			<Zdroj>iDnes.cz - Technika</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Autor>Redakce Technet.cz a iDNES.cz</Autor>
			<Odkaz>http://technet.idnes.cz/kristalova-lupa-2012-a-idnes-cz-dgw-/sw_internet.aspx?c=A120924_132903_sw_internet_kuz</Odkaz>
			<Rubrika>Technet.cz / Internet</Rubrika>
			<Oblast>Internet - IT servery, web, SW, HW</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Server iDNES.cz a jeho mobilní verze m.idnes.cz postoupily díky čtenářům do závěrečného hlasování prestižní ankety Křišťálová Lupa. Děkujeme vám, podpořte nás svým hlasem.
		
		Každý den pro vás připravujeme aktuální zpravodajství z  třinácti krajů  Čech, Moravy a Slezska, ze  sportu , politiky i  kulturních událostí . Magazíny s  vůní benzinu ,  leskem rtěnky ,  chutí dálek  i taji  vědy a techniky .  iDNES.cz pro čtenáře...
		
		Bezesporu nejsledovanější zpravodajskou akcí letošního roku byla ta, která pro média začala výkřikem:  "Je tu URNA! Jsme v pr....!"  Od té chvíle se začal i pro veřejnost rozmotávat tragikomický příběh, v němž hlavní roli hraje krabice, miliony korun a parta  Davida Ratha .
		
		Na iDNES.cz vyšly ke kauze více než dvě stovky článků, které dosáhly jedenácti milionů přečtení. A abychom nezůstali jen u nepříjemných informací, náš server se pochopitelně věnoval i veskrze pozitivním událostem. Některým i nezpravodajským přímo pomohl vzniknout. To je třeba případ projektu  Tvůj příběh . Jedna z jeho účastnic studentka Hana Märzová měla odvážný nápad, obejít pěšky celou republiku za tři měsíce. I díky serveru iDNES.cz se jí to podařilo. A  nebyla jediná . ... čtenáři iDNES.cz potřebným
		
		Kdyby ovšem na druhé straně pomyslného internetového kabelu nesedělo (nebo se nepohybovalo - iDNES.cz má i  mobilní verzi ) dostatečné množství vás, čtenářů, nemohl by být žádný z našich projektů a plánů tak úspěšný. A také díky vám se podařilo od minulého listopadu vydražit a na charitativní účely poslat přes jeden a půl milionu korun.
		
		Už po jedenácté putovaly stovky tisíc korun na konto brněnského onkologického ústavu z dražby  kalendáře Pirelli . Nejen Petrovi Horskému, který ochrnul po pádu na lyžích a potřeboval invalidní vozík, jste pomohli  Vánoční sbírkou , kterou jsme pořádali společně s Kontem Bariéry. V lednu potom dražba fotografií vynesla Dětskému centru při Thomayerově nemocnici v Praze téměř 900 000 korun.
		
		Ještě jednou vám velmi děkujeme! Křišťálový iDNES.cz
		
		Letos můžete můžete kromě serveru iDNES.cz v kategorii zpravodajství hlasovat i pro m.iDNES.cz v kategorii mobilní služba. Jako tradičně můžete hlasovat  zde . Stačí pouze vyplnit e-mail a opsat bezpečnostní kód.
		
		Podpořit nás můžete až do 31. října, výsledky se pak všichni dozvíme ve středu 28. listopadu.
		
		V každé z kategorií lze udělit jeden hlas zaškrtnutím vlevo od vybraného favorita (pokud kliknete na odkaz z článku, volba iDNES.cz je již zaškrtnuta). Není nutné hlasovat ve všech kategoriích. Některé kategorie také nevybírají čtenáři, ale odborná porota.
		
		Děkujeme za váš hlas, bude tím posledním na tomto světě! Pokud náhodou o blížícím se konci světa nevíte, podívejte se na video u  tohoto článku .
		
		Další podrobnosti o anketě Křišťálová Lupa najdete na stránkách  Lupa.cz .
		
		URL| http://technet.idnes.cz/kristalova-lupa-2012-a-idnes-cz-dgw-/sw_internet.aspx?c=A120924_132903_sw_internet_kuz
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="YZID20120925010080: Lidé nám nadávají do vrahů, říká muž z opavské &quot;metanolové&quot; firmy">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.52</Skore>
			<Nazev>Lidé nám nadávají do vrahů, říká muž z opavské "metanolové" firmy</Nazev>
			<Zdroj>iDnes.cz - zpravodajství</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Autor>MF DNES, Darek Štalmach</Autor>
			<Odkaz>http://zpravy.idnes.cz/rozhovor-s-muzem-z-opavske-firmy-fros-zps-fladrem-fsi-/domaci.aspx?c=A120925_1833410_ostrava-zpravy_jog</Odkaz>
			<Rubrika>Zprávy / Domácí</Rubrika>
			<Oblast>Internet - Zpravodajství</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Velké starosti způsobil čtvrteční zásah policistů ve výrobním areálu opavské společnosti Fros ZPS jejím vlastníkům. V očích veřejnosti se z nich staly podezřelé osoby, někteří jim dokonce nadávají do vrahů. Odmítají to jako nesmysl a neustále vysvětlují, co se vlastně stalo.
		
		Být v hlavním vysílacím čase v televizi nemusí být reklama, o kterou by každý stál. Dobře to ví i Eduard Fládr z vedení opavské společnosti Fros ZPS, v níž policisté minulý čtvrtek zabavili tisíce litrů metylalkoholu.
		
		"Bohužel se razie začala spojovat s naší firmou, i když jsme vůbec nebyli vlastníky zabaveného metylalkoholu," vysvětluje Fládr. "A odrazilo se to i v chování některých našich obchodních partnerů. I když nemáme s prodejem otráveného alkoholu nic společného, museli jsme hodně vysvětlovat a v některých telefonátech jsme si museli vyslechnout i hodně nadávek, dokonce že jsme vrazi. Naše firma z toho může mít ještě velké problémy, i když s celou kauzou nemáme prakticky nic společného," dodává otec spolumajitelů firmy.
		
		Areál bývalé výrobny cukrovinek v Opavě, kde policisté s celníky zabavili tisíce litrů metanolové směsi. (24. září 2012)
		
		Jeho slova potvrzuje i zlínská policejní mluvčí Jana Macalíková. "V kauze se bude ještě hodně věcí prověřovat, ale v současnosti není firma Fros ZPS mezi podezřelými," řekla.
		
		Eduard Fládr doufá, že se firmě podaří aféru přežít, i když v současnosti hlavně vysvětlují, co se děje.
		
		Říkáte, že jste se ocitli v kauze otrav metanolem úplnou náhodou, ale policisté vaši firmu prohledávali a metanol v ní našli.
		  To je sice pravda, ale ten metanol nebyl náš. My jsme jej ani nenakupovali, ani neprodávali, jen jsme jej, na základě smlouvy se společností, která s ním obchodovala, přelévali z velkých nádob do menších.
		
		To znamená co?
		  To znamená, že jsme na základě smlouvy o dílo v naší chráněné dílně rozlévali z velkých barelů směsi do ostřikovačů do menších kanystrů, které jsme polepili logem našeho obchodního partnera, který si naplněné obaly následně odvezl a prodával v obchodech a podobně.
		
		Celníci prohledávají areál bývalé výrobny cukrovinek v Opavě, kde zabavili tisíce litrů metanolové směsi.
		
		To byla jediná manipulace s metanolem ve vaší firmě?
		  Ano. Nic jiného se s ním tady nedělalo. Ani jsme tu směs nemíchali, ani ji nijak neupravovali, prostě jsme ji jen přelévali z velkých přepravních nádrží do menších, v nichž se následně prodávají zákazníkům. K nám se směs do ostřikovačů už dovezla namíchaná, kolik litrů se dovezlo ve velkém, tolik litrů se následně vrátilo našemu obchodnímu partnerovi v menších baleních.
		
		Ale podle informací, které máme, se u vás ve firmě s metanolem pracovalo, míchal se tam.
		  Metanol do ostřikovačů nemíchala naše firma ani naši zaměstnanci. To si dělal náš obchodní partner sám. My ani neznali recepturu, složení té směsi.
		
		David (vlevo) a Tomáš Fládrovi, jednatelé opavské společnosti Fros ZPS, stojí u velkých nádrží s mentanolovou směsí. (24. září 2012)
		
		A ty směsi do ostřikovačů míchal u vás ve firmě? Měl na to nějakou místnost?
		  Ne, majitel té firmy to míchal na rampě. Sám si to tam nasypal, namíchal, my to pak jen přelévali do menších nádob.
		
		Jak na informace o policejním zásahu ve vaší firmě reagovali vaši obchodní partneři?
		  Museli jsme jim hodně vysvětlovat. Poté, co se v televizi objevily informace o tom, že je naše firma zapletena do metylové kauzy, jsme měli několik hodně nepříjemných telefonátů, ty reakce bych označil za výrazně negativní.
		
		Jak moc negativní byly?
		  Někteří lidé nám nadávali, někteří i vyhrožovali, že s námi přeruší veškeré obchodní styky, což by mohlo být pro naši firmu hodně nepříjemné. Dalo nám práci vysvětlovat, že s tím nemáme nic společného.
		
		Co by znamenalo, kdybyste přišli o zakázky?
		  To by mohlo znamenat i konec firmy. Její součástí je i chráněná dílna, v níž pracuje 250 postižených. Tedy lidí, kteří si jinak hledají práci hodně těžko. A zaměstnáváme i zdravé lidi. Bylo by to prostě hodně složité pro všechny.
		
		Platíte si i právnickou firmu, která vás zastupuje.
		  Ano. To jsou další náklady, které musíme kvůli těm problémům hradit.
		
		URL| http://zpravy.idnes.cz/rozhovor-s-muzem-z-opavske-firmy-fros-zps-fladrem-fsi-/domaci.aspx?c=A120925_1833410_ostrava-zpravy_jog
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VBJH20120926010004: Muž spadl ze střechy bytovky">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.52</Skore>
			<Nazev>Muž spadl ze střechy bytovky</Nazev>
			<Zdroj>Jindřichohradecký deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>(kk)</Autor>
			<Odkaz>http://jindrichohradecky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Titulní strana</Rubrika>
			<Str.>001</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Jihočeský kraj</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Jistebnice – Štěstí v neštěstí měl dělník, který opravoval střechu bytového domu v Jistebnici. Muž se včera před devátou hodinou ráno zřítil z desetimetrové výšky přes zábradlí lešení. Nehoda si vyžádala zásah záchranné služby a následně i letecké posádky. Jeho bolestný křik vyhnal řadu místních ze svých domovů, jiní přihlíželi z oken.
		"Muž začal hlasitě křičet, že necítí nohy. Bylo to slyšet v celém okolí. Dopadl totiž přímo na beton pod okny. Hrozný pohled. Všude okolo byla spousta krve," popsala událost žena ze sousedství, která nechtěla sdělit své jméno.
		Podle ředitele záchranné služby Jihočeského kraje Marka Slabého utrpěl dělník poranění trupu, hlavy a končetin. Vrtulník ho převezl na traumatologické centrum do českobudějovické nemocnice.
		Všemi okolnostmi případu se zabývají policisté z obvodního oddělení v Mladé Vožici se stanicí v Jistebnici. Okolnosti prošetřují ve spolupráci s inspektorátem práce.
		"Nyní zjišťujeme, jakým způsobem došlo ke zranění a zda nebyly porušeny dané podmínky bezpečnosti práce," upřesnil táborský policejní mluvčí Miroslav Doubek.
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VKZV20120926010002: Kraj obohatí osm nových vlakových souprav">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.52</Skore>
			<Nazev>Kraj obohatí osm nových vlakových souprav</Nazev>
			<Zdroj>Karlovarský deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Odkaz>http://karlovarsky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Titulní strana</Rubrika>
			<Str.>001</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Plzeňský a Karlovarský kraj</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Karlovarský kraj – Nové RegioSharky disponují vybavením na evropské úrovni i bezbariérovým přístupem. ...3
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="CZD120120920010048: Mám Parkinsona. Bojím se budoucnosti">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.52</Skore>
			<Nazev>Mám Parkinsona. Bojím se budoucnosti</Nazev>
			<Zdroj>Květy</Zdroj>
			<Datum>20.09.2012</Datum>
			<Autor>EVA HIRSCHOVÁ, DAGMAR MORENOVÁ</Autor>
			<Odkaz>http://www.kvety.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>(Ne)obyčejné osudy</Rubrika>
			<Str.>048</Str.>
			<Oblast>Časopisy - společnost a životní styl</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Přišla nenápadně, připlížila se ze zálohy jako zákeřný nepřítel a zaskočila mě nepřipravenou a vyděšenou. Parkinsonova nemoc. Na konci může číhat bezmoc a smrt.
		
		"Magdo, třese se ti ruka," upozornila mě kolegyně po jedné zvlášť výživné poradě. Novopečená nadřízená mi dala jasně najevo, že pokud nebudu operativnější, flexibilnější a nevímco ještě, zváží, zda mě nepřeloží na méně "vypjaté pracoviště" -takhle to vážně řekla. Ostatně, už mi přece bylo padesát. "Nediv se, vždyť mě ta čarodějnice úplně rozhodila," podotkla jsem. "Kdo by z ní nebyl na nervy."
		Jenže za pár dní mě třas přepadl znovu. Stála jsem u pokladny a vyndávala peníze z peněženky, když se mi pravá ruka nezvladatelně roztřásla. Zmocnily se mě obavy, že nemusí jít jen o příznak stresu. Když mě však krátce poté dcera upozornila, že za sebou trochu vleču nohu, byla jsem už vyděšená. Takto se přece projevují první příznaky Parkinsonovy nemoci - věděla jsem to, protože ji měl můj táta.
		"Mami, okamžitě se objednej na neurologii," nabádala mě dcera, ale já otálela, jak jinak než ze strachu, že lékařská diagnóza mou neblahou předtuchu potvrdí. Místo toho jsem si začala vyhledávat informace na internetu.
		A to jsem neměla dělat! Dočetla jsem se, že k dalším projevům nemoci patří pomalé nekoordinované pohyby. Obličej se mi změní v masku s minimální mimikou a začnu se šourat v předklonu.
		Čekají mě i poruchy rovnováhy, pády, zácpa a inkontinence.
		Začnu špatně artikulovat, budu mít potíže s psaním a nebudu se moci ani zvednout. Nakonec se dostaví úzkost, demence, deprese, zmatenost, ztráta pozornosti a paměti.
		Svěřila jsem se proto se svými obavami dceři a rozplakala se. "Vždyť to nemusí být tak strašné, mami, a vůbec - třeba máš úplně jinou poruchu. Říkám ti to pořád, nestuduj příznaky a jdi na neurologii. Jestli chceš, tak tě tam objednám," zlobila se.
		Nakonec jsem se odhodlala a na vyšetření šla. Krevní testy nemoc nepotvrdily, ale po počítačové tomografii a magnetické rezonanci byla diagnóza jasná. Mám skutečně Parkinsona.
		Neuroložka mě utěšovala, že jsme nemoc zachytily v raném stadiu a že rozhodně nemusím dopadnout tak tragicky, jak jsem se na internetu dočetla. Vysvětlila mi, že se mi v mozku přestal tvořit dopamin mající rozhodující vliv na pohybovou aktivitu. Budu-li brát pravidelně léky s obsahem této chemické látky, nemoc bude mít pomalý průběh. Nemusím skončit na invalidním vozíku a paměť mi může sloužit ještě dlouhá léta.
		Beru léky a cítím se docela dobře. Ruka se mi třese jen občas a bez potíží provozuju pěší turistiku. Procvičuju si paměť, aby mi nezakrněla. Hraju si s vnoučaty. Jenže strach, že přece jen skončím bezmocná a odkázaná na pomoc druhých, mi leží za krkem jako kámen. Občas se v noci probouzím s pocitem nezvladatelné úzkosti. Srdce mi buší a nemůžu ani dýchat. Vstanu, uvařím si šálek čaje a pozoruju svou ruku, jestli se mi netřese. Někdy ano, někdy se vyloženě klepe. Pokud se stane, že na něco zapomenu, přičítám to blížící se demenci. Začínám mít deprese. Jsou důsledkem mého strachu, nebo již příznakem zhoršujícího se zdravotního stavu?
		Nevím si s těmito stavy rady. Občas mě napadá, zda by nebylo nejlepší odejít z tohoto světa, dokud jsem ještě soběstačná a při smyslech. Magdalena
		
		Foto: "Občas mě napadá, zda by nebylo lepší z tohoto světa odejít, dokud jsem soběstačná."
		Snímky JIŘÍ JANOUŠEK, ČTK, GLOBE MEDIA/REUTERS a THINKSTOCK
		
		O autorovi: Připravila EVA HIRSCHOVÁ, Zaznamenala DAGMAR MORENOVÁ
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="DCLN20120926010087: Manipulací zničil šlechtický rod">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.52</Skore>
			<Nazev>Manipulací zničil šlechtický rod</Nazev>
			<Zdroj>Lidové noviny</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>VLADIMÍRA ROZMANOVÁ</Autor>
			<Odkaz>http://www.lidovky.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Lidé</Rubrika>
			<Str.>024</Str.>
			<Oblast>Celostátní deníky</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Ve Francii stanul tento týden před soudem "guru" Thierry Tilly, který téměř deset let držel v izolaci jedenáct členů rodiny aristokratů, až je obral o veškerý majetek.
		
		BORDEAUX/PRAHA Osmapadesátiletá žena sedí zavřená v temné místnosti. Dni, týdny a měsíce ubíhají. Nesmí spát a jídlo dostává jen jednou denně. Občas musí spolknout neznámé léky nebo je bita. Její věznitelé, mezi nimiž jsou i její rodinní příslušníci, z ní chtějí vymámit číslo tajného konta v jedné z belgických bank, které vede ke ztracenému pokladu templářských rytířů. Ona ho ale nezná, a tak její utrpení pokračuje.
		Příběh, který zní jako námět k mystickému thrilleru, je však skutečný. Podobná příkoří museli léta snášet tři generace starého francouzského rodu de Védrineů, až nakonec přišli o veškerý majetek. Jejich trýznitel, 48letý Thierry Tilly, který se po celou dobu vydával za jejich spasitele, a přitom z nich mámil peníze, nyní stanul před soudem v jihofrancouzském Bordeaux. "Unesl nás a každému říkal něco jiného, aby nás proti sobě poštval," prohlásila v pondělí u soudu dnes 66letá Ghislaine de Védrineová, která Tillyho rodině představila. Poznali se koncem 90. let minulého století, kdy pracoval jako její podřízený na pařížské obchodní akademii. Podle francouzských médií zřejmě udělal dojem výmysly, že pochází z habsburské šlechty a jeho babička, zapálená komunistka, se pohybovala v okruhu bývalého francouzského prezidenta Françoise Mitterranda.
		Jeho fabulace neznaly mezí a postupem času se mu podařilo přesvědčit členy rodiny, že jsou potomci ztracené společnosti "Rovnováha světa" a o život jim usilují svobodní zednáři. Prohlásil se za jejich jediného možného ochránce, který jedná pod záštitou uzavřeného společenství, jehož šéfem je Jacques Gonzales, bratranec španělského krále Juana Carlose. Výsledkem bylo, že se de Védrineovi ze strachu zabarikádovali na několik let na svém jihofrancouzském zámečku u Monflanquin asi 160 kilometrů od Bordeaux. Své bezpečí si draze vykoupili svými úsporami, šperky a dalším majetkem v celkové výši přesahující 4,5 milionu eur (přes 112 milionů korun), které odevzdali Tillymu. Asi po pěti letech, když začaly docházet zdroje, bylo bezpečnější rodinu přesunout do Británie, kde doslova živořili. Kdo se vzepřel rozkazům, krutě za to pykal. Jako Christine de Védrineová, vězněná "za neznalost čísla tajného konta".
		Jako první Tillyho prokoukl manžel Ghislaine de Védrineové novinář Jean Marchand, který se obrátil na policii. Pomoci se ale nedočkal, protože nikdo jiný si na podivného "gurua" nestěžoval. Uspěla až Christine, které se podařilo utéci a svěřit se svému zaměstnavateli.
		Thierry Tilly byl zatčen ve Švýcarsku v roce 2009, následujícího roku vyšetřovatelé dopadli i 65letého Gonzalese upoutaného na invalidní vozík. U obou našli řadu luxusních věcí. Tilly popírá, že by z někoho manipulací, nátlakem a nakonec i násilím mámil peníze. Gonzales, jehož vystoupení u soudu se očekává příští týden, odmítá jakoukoli spojitost s případem, byť je považován za mozek celé akce.
		
		Foto: Thierry Tilly držel několik let v izolaci jedenáct členů francouzské šlechtické rodiny de Védrineů na jejich jihofrancouzském panství u vsi Monflanquin. Za soustavného "vymývání mozků" z nich postupně vylákal veškerý majetek. V roce 2009 byl dopaden a začátkem tohoto týdne konečně stanul před soudem, kde se sešla i většina členů poškozené rodiny.
		FOTO:ARCHIV // KOLÁŽ ŠIMON / LN
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VSWD20120926010015: Mladý muž se chtěl zabít skokem z mostu">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.52</Skore>
			<Nazev>Mladý muž se chtěl zabít skokem z mostu</Nazev>
			<Zdroj>Moravskoslezský deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>(sru)</Autor>
			<Odkaz>http://www.moravskoslezsky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Krimi</Rubrika>
			<Str.>004</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Moravskoslezský kraj</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Mosty u Jablunkova – Devětadvacetiletý muž se včera kolem poledne pokusil zřejmě spáchat sebevraždu skokem z mostu nad rychlostní komunikací I/11 v Mostech u Jablunkova. Podle zjištění redakce skočil z asi desetimetrové výšky. "Proč to udělal, se pokoušíme zjistit. Přibližně na dvacet minut byla kvůli tomu v těchto místech uzavřena doprava," sdělil frýdecko­místecký policejní mluvčí Vlastimil Starzyk.
		Ve vážném stavu jej přepravil do nemocnice přivolaný záchranářský vrtulník. "Ošetřující lékař zjistil, že následkem pádu utrpěl poranění dolních končetina pánve. Zdravotníci mu podali léky,dali jej do vakuové matrace a letecky přepravili do Fakultní nemocnice v Ostravě­Porubě," upřesnil tiskový mluvčí záchranné služby Moravskoslezského kraje Lukáš Humpl.
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VSWD20120926010037: Obránce Martínek nastoupí až v pátek v Brně">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.52</Skore>
			<Nazev>Obránce Martínek nastoupí až v pátek v Brně</Nazev>
			<Zdroj>Moravskoslezský deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>(čtk)</Autor>
			<Odkaz>http://www.moravskoslezsky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Sport</Rubrika>
			<Str.>020</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Moravskoslezský kraj</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>České Budějovice – Hokejový obránce Radek Martínek se v dresu Českých Budějovic objeví s největší pravděpodobností až v pátečním zápase na ledě Komety Brno. Šestatřicetiletá posila z NHL s týmem trénuje od minulého týdne, svůj extraligový návrat ale Martínek nechce uspěchat.
		Dvojnásobný mistr světa sice uvažoval, že by nastoupil již dnes proti Spartě, po dopoledním tréninku se ale domluvil s trenéry, že ještě hrát nebude. "Myslím, že hrát bych mohl. Nechci ovšem nic lámat přes koleno. Musím si být jistý, že budu na ledě pro tým přínosem," uvedl Martínek pro klubový web.
		Martínek se k Jihočechům připojil minulou sobotu,den po svém příletu ze zámoří. Momentálně se snaží hlavně dohnat tréninkové manko, nepřipravoval se totiž na zářijový start sezony. "Nechci jít do zápasu nepřipravený," podotkl rodák z Havlíčkova Brodu. I proto, že tušil, že dojde k výluce v NHL, v létě netrénoval na sto procent. "Na led jsme sice chodili, ale nelze to srovnávat s tvrdým tréninkem," řekl Martínek, jenž dres Českých Budějovic oblékal i při minulé výluce v sezoně 2004/05. Tehdy týmu pomáhal zpět do extraligy. Za Jihočechy hrál i před odchodem do zámoří v roce 2001.
		Tým v posledních letech prošel velkými změnami, takže mnoho hráčů Martínek osobně neznal. "Při poslední výluce jsem měl pocit, jako kdybych ani nikam neodešel. Vrátil jsem se a všechno bylo stejné. Nyní je samozřejmě všechno odlišné. Osobně v týmu už znám jen málokoho. Je znát, že v kabině je hodně mladých kluků," uvedl.
		Jeho zapojení do extraligy je složitější i proto, že v předešlé sezoně odehrál za Columbus jen sedm zápasů. Prakticky celou sezonu ze zdravotních důvodů vynechal. Po zranění na mistrovství světa v roce 2010, kde utrpěl otřes mozku a měl i poraněnou krční páteř, totiž uspěchal návrat na led. Momentálně je ale už stoprocentně zdravotně v pořádku.
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="TVT320120925020011: Cvičení: pád tribuny plné lidí">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.52</Skore>
			<Nazev>Cvičení: pád tribuny plné lidí</Nazev>
			<Zdroj>NOVA</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Cas_vysilani>17:13:02</Cas_vysilani>
			<Moderator>Renáta CZADERNOVÁ</Moderator>
			<Hoste>Petra MUSILOVÁ, Pavlína LYSÁ, Ondřej KRÁBEK</Hoste>
			<Relace>Odpolední Televizní noviny</Relace>
			<Poradi>012</Poradi>
			<Rozsah>00:01:16</Rozsah>
			<Oblast>Televize</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Renáta CZADERNOVÁ, moderátorka:
		Zřícená tribuna v biatlonovém areálu v Novém Městě na Moravě. Tři návštěvníci nepřežili, desítky jsou jich zraněni. Přesně takový byl námět obřího cvičení záchranářů z Vysočiny. Jak probíhalo, se můžete podívat i vy.
		
		Petra MUSILOVÁ, mluvčí HZS, kraj Vysočina:
		Námětem tohoto cvičení je pád tribuny, na které jsou diváci.
		
		Pavlína LYSÁ, učitelka, zdravotní škola Žďár:
		Tři jsou namaskovaní jako mrtví. Deset jich je poraněných velmi těžce a třicet jich je poraněných lehce.
		
		Ondřej KRÁBEK, účinkující zraněný:
		Já mám roli, že jsem vlastně bez ruky a mám pohmožděný žebra.
		
		Petra MUSILOVÁ, mluvčí HZS, kraj Vysočina:
		Svým rozsahem je opravdu toto jedno z největších cvičení.
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="DCPR20120926010037: FOTO">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.52</Skore>
			<Nazev>FOTO</Nazev>
			<Zdroj>Právo</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Odkaz>http://pravo.novinky.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Ze zahraničí</Rubrika>
			<Str.>016</Str.>
			<Oblast>Celostátní deníky</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Foto: KOHL MEZI POSLANCI CDU. Německá kancléřka a předsedkyně CDU Angela Merkelová uvítala včera bývalého kancléře a exšéfa této strany Helmuta Kohla (82), upoutaného na invalidním vozíku, na slavnostním zasedání poslanecké frakce CDU ve Spolkovém sněmu v Berlíně u příležitosti 30. výročí jeho nástupu do čela německé vlády 1. října 1982.
		Foto Reuters
		
		Vydání- Tato zpráva vyšla v prvním vydání
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="DCPR20120926010034: FOTO">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.52</Skore>
			<Nazev>FOTO</Nazev>
			<Zdroj>Právo</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Odkaz>http://pravo.novinky.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Ze zahraničí</Rubrika>
			<Str.>016</Str.>
			<Oblast>Celostátní deníky</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Foto: KOHL MEZI POSLANCI CDU. Německá kancléřka a předsedkyně CDU Angela Merkelová uvítala včera bývalého kancléře a exšéfa této strany Helmuta Kohla (82), upoutaného na invalidním vozíku, na slavnostním zasedání poslanecké frakce CDU ve Spolkovém sněmu v Berlíně u příležitosti 30. výročí jeho nástupu do čela německé vlády 1. října 1982.
		Foto Reuters
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VPPA20120926010046: Oktoberfest. Největší oslava piva v novém">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.52</Skore>
			<Nazev>Oktoberfest. Největší oslava piva v novém</Nazev>
			<Zdroj>Pražský deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Odkaz>http://www.prazsky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Zahraničí</Rubrika>
			<Str.>016</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Praha</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Krom tradičních jistot, k nimž patří desetitisíce hektolitrů piva, bavorský folklór i hluboké výstřihy, přináší letošní Oktoberfest i několik změn. Tou nejvýraznější je fakt, že návštěvníci si už nesmí do areálu brát vlastní alkohol. Organizátoři ale také stále více cílí na rodiny s dětmi a lákají na nové atrakce jako je funkční orchestrion z 50. let nebo strašidelný zámek. Šestnáctidenní oslava zlatavého nápoje potrvá až do 7. října.
		
		Šéf Klubu malých pivovarů a pravidelný návštěvník Oktoberfestu Petr Strnad řekl Deníku:
		Do stanů choďte brzy a ve všední dny. Jinak si nesednete
		
		Praha -Německé festivaly vyjdou dráž, ale úroveň služeb je s Českem nesrovnatelná, tvrdí pivní znalec a majitel plzeňského Klubu malých pivovarů Petr Strnad.
		
		- Čím si Oktoberfest vydobyl tak výsadní postavení mezi pivními festivaly?
		
		Na typ piva to tam samozřejmě příliš bohaté neni. Každý mnichovský pivovar na festival navaří jen jeden druh, který mívá kolem čtrnácti stupňů, a nic jiného si objednat nemůžete. Jenže ta atmosféra a historická tradice je jedinečná. Štamgasti tam mají stoly, které se předávají z generace na generaci třeba sto let.
		
		- Dokážete si představit podobnou akci v českých poměrech?
		
		Podobný festival, kde by lidé pili jen jeden druh piva a bylo tam každý den plno, by v českých poměrech asi nefungoval. Hlavní rozdíl je ale v ochotě platit. U nás lidé nadávají, když je půllitr piva za 35 korun, kdežto tuplák na německém festivalu stoji téměř deset eur. To se ale pak také odráží v úrovni služeb, které na českých festivalech chybí. Namísto kelímků se čepuje jen do skla a nemusíte se bát ani agresivních opilců nebo zvratků na zemi, protože tyhle problémy pořadatelská služba okamžitě vyřeší.
		
		- Proti rostoucím cenám se ale ozývají Němci. Bude letošní cena 9,5 eura za tuplák příště znovu překonaná?
		
		Určitě se dá čekat, že další rok mnichovské pivovary ceny zase zvednou. Můžou si to totiž dovolit. Návštěvnost festivalu stále roste a těch pár lidí, které zdražení odradí, na celkových ziscích nic nezmění.
		
		- Co byste poradil těm, kteří jedou na Oktoberfest poprvé?
		
		Doporučil bych Oktoberfest navštěvovat ve všední dny a chodit spíše dříve. Do jedné hodiny odpoledne se ještě místo ve stanech sehnat dá, ale později už náhodný kolemjdoucí bez rezervace nemá šanci. V pátek a o víkendu je ale plno už od rána. Je sice možné dát si pivo mimo hlavní stany, ale ta atmosféra je pak úplně jiná. Ve stanu hrají tradiční bavorské kapely a v pozdějších hodinách se tancuje na stolech. Venku nic takového nezažijete, to je už jen velká pouť.
		
		- Zastánci na mnichovský festival stále nedají dopustit, ale podle kritiků se z něj v průběhu let stala především past na turisty. Jak to vidíte vy?
		
		Lepší variantou jsou z tohoto pohledu skutečně spíše ostatní menší pivní festivaly, které se pořádají v bavorských regionech. Tradiční kořeny se v Mnichově mohou pod přívalem turistů někdy trochu ztrácet, ale opravdový Oktoberfest je jen jeden.
		
		Známý pivní festival začal jako svatební oslava korunního prince Ludvíka Bavorského s Terezou Sasko-Hildeburgskou. Událost se poprvé konala v polovině října. Později se kvůli počasí začátek přesunul na září.
		
		Jeden kolotoč a dvě houpačky se staly prvními poutovými atrakcemi Oktoberfestu.
		
		Byla odhalena alegorická socha Bavorska, která se rychle stala jedním ze symbolů festivalu. 1881 - Na Oktoberfestu se poprvé objevily stánky s bílou klobásou bratwurst.
		
		Malé stánky definitivně nahradily obří pivní stany a haly.
		
		Namísto tradičního silnějšího piva se mohlo prodávat jen pivo s nižším podílem alkoholu. Oktoberfest se dočasně přejmenoval na "Podzimní festival".
		
		Poprvé se uskutečnil tradiční zahajovací ceremoniál, při němž starosta Mnichova otvírá první sud se zvoláním O' zapft ist! (Je naraženo!).
		
		Návštěvníci Oktoberfestu viděli naposledy tradiční koňské dostihy.
		
		Po výbuchu bomby, nastražené v koši u hlavního vchodu, zemřelo 13 lidí. Byl mezi nimi i strůjce atentátu, mladý neonacista Gundolf Kohler. Policie nikdy nezjistila, zda měl komplice.
		
		Stále divočejší oslavy vedly organizátory k zavedení "tichého Oktoberfestu". Do 18 hodin smí ve stanech hrát jen tradiční hudba a hlasitost veškeré produkce je omezena.
		
		V pivních stanech začal platit zákaz kouření. Pořádání Oktoberfestu v historii přerušily jen války (v letech 1870, 1914-1918,1939-1945), epidemie cholery (1854,1873) a hospodářská krize (1923-1924).
		
		Ceny niva
		
		Rostoucí ceny letos kritizoval Spolek proti podvodnému cepování, jehož kořeny sahají až do 19. století "Oktoberfest je monopolní podnik, kartel, do kterého mají přistup jen vybraní hospodští a pivovary," tvrdí šéf sdružení m Jan-Ulrich Bittlinger, který chce na mnichovské radnici bojovat za regulaci cen na festivalu.
		
		Ztráty a nálezy Opilí návštěvníci během loňského ročníku ztratili:
		
		48 dětí
		
		1300 kusů oblečení
		
		520 I peněženek
		
		1000 občanských průkazů
		
		I 425 * svazků klíčů
		
		390 mobilních telefonů
		
		Dále 370 brýlí, 90 fotoaparátů, Dvoje berle, Vikingskou helmu, Invalidní vozík, Velkého lučního koníka v krabičce.
		
		Vstup do areálu Oktoberfestu i do jednotlivých pivních stanů je ZDARMA.
		
		ZDROJ: ČTK
		
		ILUSTRACE: SHUTTERSTOCK
		INFOGRAFIKA: DENÍK/PETRA MARTINÁSKOVÁ
		
		O autorovi: PŘIPRAVIL: MARTIN DOHNAL
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="YOA520120925010005: Toxický alkohol ano, léčivou marihuanu ne?">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.52</Skore>
			<Nazev>Toxický alkohol ano, léčivou marihuanu ne?</Nazev>
			<Zdroj>prekon.cz</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Autor>-red-</Autor>
			<Odkaz>http://www.prekon.cz/full_story.php?subaction=showfull&amp;id=1348557086</Odkaz>
			<Rubrika>Průmysl a ekonomika</Rubrika>
			<Oblast>Internet - Ostatní</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Jedovatý alkohol má už pětadvacátou oběť. Otravy metanolem jasně ukazují, která droga je nebezpečnější
		
		Současná metylalkoholová aféra otřásla i zastánci legalizace konopí k léčebným účelům. Ukazuje že "legální" alkohol je nebezpečný a má na svědomí lidské životy. Na otravu metanolem v současné kauze zemřelo doposud 25 lidí, poslední tragédii hlásí Havířov, další desítky lidí jsou v nemocnici. Taková je hrozivá bilance otravy metylalkoholem. Naproti tomu nelegální konopí nemá historicky na svém kontě jediný případ úmrtí. "Předávkování není prakticky možné," říká Jiří Stabla, odborník na konopí u firmy CARUN, VIP s.r.o., který se domnívá, že protidrogová politika v ČR by měla být daleko "chytřejší". Rozdíly v nebezpečnosti alkoholu oproti konopí jsou však ještě mnohem hlubší. Konopí se dokonce doporučuje na léčbu alkoholové závislosti.
		
		Pokud si dá člověk skleničku alkoholu, byť jen občas, užívá vůbec jednu z nejtoxičtějších látek. Odborníci varují, že alkohol je škodlivější než marihuana, LSD nebo dokonce kokain. Posezení v hospodě tak není jen společenská událost. "Alkohol patří k nejškodlivějším návykovým látkám. Jeho toxicita je větší než u LSD, marihuany nebo například Rohypnolu. Na rozdíl od hořlavé chemikálie jménem kořalka, neexistuje jediný případ úmrtí na užití marihuany. Přitom u alkoholu stačí naplnit láhve z nesprávné cisterny. Marihuanu nelze přeměnit na smrtelný jed. V případě prodeje alkoholu to je jako prodávat legální smrt," míní Jiří Stabla.
		
		Alkohol je tolerován a podporován kvůli vysokým daňovým výnosům a je s ním dovoleno celkem beztrestně hazardovat. Přitom smrt může následovat už při vypití zhruba dvaceti panáků. Na druhou stranu nemocní lidé jsou nuceni pěstovat konopí na výrobu léčivých mastí buď pokoutně a za cenu vysokých sankcí či hrozby vězení, nebo si mohou koupit legálně v lékárnách například účinnou mast Carun - jediný schválený zdravotnický prostředek v Česku. Marihuana ve skutečnosti patří mezi nejméně toxické látky a pravděpodobnost úmrtí je mizivá.
		
		"Pokud se člověk nevyhne konzumaci alkoholu třeba na večírku, je vhodné pár hodin před akcí sníst hrstku semínek. Obsah tuku v nich totiž zpomalí vstřebávání alkoholu v krvi a vitamín B3 pomůže organismu se s alkoholem lépe vyrovnat," doporučuje Jiří Stabla. To je jen jeden z příkladů využití v té z mírnějších forem. Již od roku 1971 jsou produkty z konopí experimentálně testovány jako léky proti alkoholismu, heroinové a amphetaminové závislosti.
		
		Výzkum prováděný na psychiatrické klinice Kolumbijské univerzity v New Yorku a mnoho dalších po celém světě prokázaly, že mírná konzumace marihuany urychluje pokroky u naltrexonové terapie u pacientů, kteří trpí závislostí na drogách, například na heroinu a že lidé pijí méně alkoholu, když kouří konopí. Autoři studií tak potvrdili drogovou substituci v podskupině každodenních konzumentů marihuany a doporučují si zapálit jointa vždy, když se člověka zmocní chuť na alkohol. Uvádí to i případ Daniela Smutného z Ostravy, který v rámci podpůrné léčby zjistil, že mu konopí a vlastní úsilí napomáhá abstinovat. "Díky konopí a pevné vůli se mi podařilo závislosti postavit," říká Smutný.
		
		Lékař a chemik Lumír Hanuš, jenž působí na univerzitě v Jeruzalémě a účinky konopí zkoumá už od 70. let by pro lidstvo bylo nejlepší zákaz alkoholu a cigaretami a zlegalizovat konopí. "Kdyby se alkohol a cigarety zakázaly a konopí povolilo, tak by to bylo pro lidstvo stoprocentně zdravější".
		
		Od jara by mělo být prý v Česku dostupné takzvané lékařské konopí. Pro pacienty trpící chorobami, jako je roztroušená skleróza, Parkinsonova nemoc či některé druhy rakoviny, to znamená, že se budou moci zcela legálně léčit či alespoň tlumit příznaky svých nemocí pomocí marihuany. Projde-li příslušná novela zákona o léčivech úspěšně legislativním procesem, Česká republika se zařadí k zemím, jako je Nizozemsko, Kanada či Izrael, jejichž právní řád něco takového umožňuje.
		
		Pavel Kašpar
		PR manažer
		T: +420 739 290 708
		E: pavel.kaspar@justC.cz
		Just Communication s.r.o.
		Dlouhá 16
		110 00  Praha 1Zadavatel/zdroj: -red-; Just Communication s.r.o.; CARUN, VIP s.r.o.
		Foto/zdroj: ---;
		
		URL| http://www.prekon.cz/full_story.php?subaction=showfull&amp;id=1348557086
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="TVT420120925010003: Legální léčba konopím bude zřejmě hodně drahá">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.52</Skore>
			<Nazev>Legální léčba konopím bude zřejmě hodně drahá</Nazev>
			<Zdroj>PRIMA Family</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Cas_vysilani>19:04:07</Cas_vysilani>
			<Moderator>Terezie KAŠPAROVSKÁ</Moderator>
			<Hoste>Daniel JANOCH, Mária OPLTOVÁ, Tomáš ZÁBRANSKÝ, Jaromír GAJDÁČEK, Lubomír CHUDOBA, Dušan DVOŘÁK</Hoste>
			<Relace>Zprávy</Relace>
			<Poradi>004</Poradi>
			<Rozsah>00:02:33</Rozsah>
			<Oblast>Televize</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka:
		Legální léčba konopím, kterou pravděpodobně umožní zákon, bude možná hodně drahá. Pojišťovny zatím nechtějí léčivé konopí proplácet. To by znamenalo, že konopí v lékárnách bude stát víc peněz než na černém trhu. Pro většinu pacientů by taková léčba zůstala nedostupná. Pojišťovny se ale bojí, že by lidé levné konopí zneužívali. Navrhují, aby si ho nemocní pěstovali sami doma.
		
		Daniel JANOCH, redaktor:
		Léčivé konopí není marihuana ke kouření. Pěstuje se venku na slunci a ne potají pod UV lampami. Rostliny obsahují látky, o kterých se dá mluvit hodně dlouho. Pomáhají například při léčbě chronické bolesti a nervových poruch, ale i rakoviny, revmatické artritidy, cukrovky, lupenky, roztroušené sklerózy a pomáhá prý i při léčbě Parkinsonovy nemoci.
		
		Mária OPLTOVÁ, členka výboru Valné hromady společnosti Parkinson:
		Uvolní křeče, mají méně bolestí a ty lidi jsou potom spokojenější.
		
		Daniel JANOCH, redaktor:
		To není teorie. Mária Opltová nemocí sama trpí a léčivé konopí vyzkoušela.
		
		Mária OPLTOVÁ, členka výboru Valné hromady společnosti Parkinson:
		Já jsem to zkoušela, ale protože to není vlastně ještě legální a nechci, nechci experimentovat, tak vlastně čekám taky na to, až se to uzákoní.
		
		Daniel JANOCH, redaktor:
		Zákon, který je teď mezi poslanci ve druhém čtení, má umožnit několika zahraničním a později i českým firmám distribuci konopí do lékáren, kde si je pacienti budou moct legálně koupit. Stejně jako v jiných zemích, kde to tak funguje už roky.
		
		Tomáš ZÁBRANSKÝ, vedoucí pro vědu a výzkum Centra adiktologie UK:
		Bude znamenat úlevu pro pacienty, kteří už se nebudou pohybovat v jakési šedé zóně přestupků až černé zóně něčeho, co je kvalifikováno jako trestný čin.
		
		Daniel JANOCH, redaktor:
		I když zákon projde a konopí se do lékáren dostane, může nastat situace, že bude k něčemu, a to v případě, že jeho cena bude tak vysoká, že si ho pacienti nebudou moc dovolit. Tomu už teď nasvědčují zprávy z pojišťoven. Léky nechtějí pacientům hradit.
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR:
		Zdravotní pojišťovny zcela jistě nebudou přispívat na tento druh léčby, protože se jedná o léčbu podpůrnou, která neřeší vlastně příčiny choroby.
		
		Lubomír CHUDOBA, prezident České lékárnické komory:
		Budeme v situaci, že tady budeme mít možná i kvalitní zákon, ale pacienti tady téměř k žádnému léčebnému přípravku, který by byl touto cestou skoro být připraven v lékárnách, se nedostanou, protože ho prostě nezaplatí.
		
		Daniel JANOCH, redaktor:
		Konopí z lékáren by pak paradoxně bylo dražší než to, které se prodává na černém trhu.
		
		Dušan DVOŘÁK, zakladatel odborné společnosti Konopí je lék:
		Čili po zavedení tohoto projektu tahle ta mastička, tahle ta konopná mastička by stála 8 tisíc, přes 8 tisíc korun. A přitom si to ta babička může nebo ti lidé vypěstovat.
		
		Jaromír GAJDÁČEK, prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR:
		Bych volil určitý dohled nad tím domácím pěstováním.
		
		Daniel JANOCH, redaktor:
		To ale prý není možné. Zakazuje to údajně mezinárodní dohoda o návykových látkách. Přes všechny pokusy i některá rozhodnutí Nejvyššího soudu se u nás stále posuzuje léčebné konopí jako zakázaná droga. Krajské štáby a Daniel Janoch, Prima FTV.
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="CZSP20120926010009: Invalidní lupič">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.52</Skore>
			<Nazev>Invalidní lupič</Nazev>
			<Zdroj>Šíp Plus</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>(tom)</Autor>
			<Odkaz>http://sip.denik.cz/</Odkaz>
			<Str.>006</Str.>
			<Oblast>Časopisy - společnost a životní styl</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Vedení pobočky jedné banky v kalifornském Palo Alto vybudovalo bezbariérový přístup a nedávno toho nejspíš litovalo. Po šikmé ploše dovnitř vjel lupič na elektrickém vozíku. Do čela měl staženou kapuci, v ruce zbraň a požadoval peníze. Když dostal, co chtěl, zase za bzučení elektromotoru spokojeně odjel. Zajímavé je, že ho nikdo nedokázal dohonit. Policie tak má k dispozici jen chabý popis, podle něhož mělo jít o bělovlasého vousatého muže mezi 65 a 70 roky.
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VSQF20120926010003: REKONSTRUKCE DOLU ALEXANDR DOKONČENA">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.50</Skore>
			<Nazev>REKONSTRUKCE DOLU ALEXANDR DOKONČENA</Nazev>
			<Zdroj>Bruntálský a Krnovský deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Autor>(jm)</Autor>
			<Odkaz>http://www.bruntalsky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Titulní strana</Rubrika>
			<Str.>001</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Moravskoslezský kraj</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Foto: DŮL ALEXANDR. Administrativní budova komplexu po bývalém Hlubinném dole Alexandr v Ostravě­Kunčičkách je opravena. Kulturní památka byla ve velmi zchátralém stavu a sloužila jako sklad materiálu pro humanitární pomoc Charity sv. Alexandra. Dnes je v budově chráněné bydlení pro osoby se zdravotním postižením, které jsou dále ekonomicky aktivní, často v přidružených chráněných dílnách. V objektech sídlí a vykonává svou činnost Charita sv. Alexandra. Kapacita chráněného bydlení je devět lůžek.
		Foto: Deník/Pavel Sonnek
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="RRRF20120925010005: Charita v Moravské Třebové slaví výročí">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.50</Skore>
			<Nazev>Charita v Moravské Třebové slaví výročí</Nazev>
			<Zdroj>ČRo - Pardubice</Zdroj>
			<Datum>25.09.2012</Datum>
			<Cas_vysilani>13:05:42</Cas_vysilani>
			<Hoste>Lucie HAMPLOVÁ, Věra PAVLASOVÁ, Ludmila DOSTÁLOVÁ</Hoste>
			<Relace>Události regionu 13:00</Relace>
			<Poradi>006</Poradi>
			<Rozsah>00:01:05</Rozsah>
			<Oblast>Regionální rozhlas</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>Lucie HAMPLOVÁ, redaktorka:
		15 pracovníků mezi nimi i několik dobrovolníků se v současné době stará o tři desítky mentálně postižených klientů moravskotřebovského charitního domu. V rámci dny charity se mohou do jeho prostor zájemci dnes i zítra podívat. Redaktorka Věra Pavlasová zjistila, že přímo za denního provozu.
		
		Věra PAVLASOVÁ, redaktorka:
		V moravskotřebovském charitním domě fungují v současné době tři služby denní stacionář pro mentálně postižené, terapeutické dílny Ulita pro lidi s dušením onemocněním a mentálně postižením a sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi. Vysvětluje ředitelka Charity Ludmila Dostálová.
		
		Ludmila DOSTÁLOVÁ, ředitelka Charity:
		Akce je Pojďte dál, kterou jsme nazvali klasický den otevřených dveří. My jsme chtěli oslavit den Charity a ukázat návštěvníkům jak to u nás vypadá, jak fungujeme, co se nám daří.
		
		Věra PAVLASOVÁ, redaktorka:
		Za šest let činnosti charitního domu jim prošlo na 40 klientů.
		
		Ludmila DOSTÁLOVÁ, ředitelka Charity:
		Osm má dneska už stálé zaměstnání na částečné úvazky v chráněných dílnách nebo v kavárně terapeutické. S klienty pracujeme hodně individuálně. Každý klient má svoji individuální plán, na kterým se dá poznat jakých pokroků dosáhl.
		</Text_Clanku>
	</Document>
	<Document about="VBJH20120926010007: Z venkova">
		<Hlavicka_Clanku>
			<Skore>0.50</Skore>
			<Nazev>Z venkova</Nazev>
			<Zdroj>Jindřichohradecký deník</Zdroj>
			<Datum>26.09.2012</Datum>
			<Odkaz>http://jindrichohradecky.denik.cz/</Odkaz>
			<Rubrika>Jindřichohradecko</Rubrika>
			<Str.>002</Str.>
			<Oblast>Regionální deníky - Jihočeský kraj</Oblast>
			<ProfilID>BMI</ProfilID>
		</Hlavicka_Clanku>
		<Text_Clanku>LUŽNICE
		
		Obec zavádí novou vyhlášku
		
		Novou vyhlášku, která určuje pravidla užívání veřejného prostranství, zavádí v Lužnici. Vyhláška, která začne platit 30. září, mimo jiné stanovuje sazbu za umístění prodejního místa, provádění výkopových prací nebo provozování jiných aktivit nebo umístění reklamní plochy. Dále je v ní určeno, že od placení těchto poplatků jsou osvobozeni pořadatelé akcí, jejichž výtěžek bude určen na charitativní
		využití. (jop)
		
		TŘEBOŇSKO
		
		Kamiony mohou poškodit most
		
		Kvůli uzavírce silnice I/ 34 mezi Mlákou a Starou Hlínou začali řidiči nákladních automobilů ve velké míře využívat objízdnou trasu ze Staré Hlíny ve směru na Stříbřec. Místní komunikace ale nejsou pro takto těžká vozidla určená a reálně tak hrozí, že dojde k jejich poškození. Jedním ze nejohroženějších míst je most přes Novou řeku, který je kulturní památkou. Objízdná trasa pro nákladní automobily nad 12 tun je vedena přes Veselí nad Lužnicí a Kardašovu Řečici a ve směru od Majdaleny je vyznačena obousměrná objízdná trasa přes Třeboň a Lomnici nad Lužnicí. Autobusy a vozidla integrovaného záchranného systému budou mít průjezd uzavírkou povolen. (jop)
		
		STŘÍBŘEC
		
		Zahrádkáři pořádají výstavu
		
		Základní organizace Českého zahrádkářského svazu ve Stříbřeci pořádá ve dnech 29. a 30. září podzimní výstavu. Na již tradiční akci si mohou návštěvníci prohlédnout různé dekorace z přírodních materiálů nebo si zakoupit med i další včelařské výrobkyvčetněmedoviny. Na prodej zde budou také zahrádkářské přebytky, kromě ovoce a zeleniny si pěstitelé budou moci odnést také rostliny k dalšímu pěstování i nejrůznější výrobky spojené právě se zahrádkařením. Na podzimní výstavě bude také možnost zakoupit si výrobky klientů chráněné dílny z Domova pro osoby se zdravotním postižením v Pístině. (jop)
		
		KOSTELNÍ RADOUŇ
		
		Nové zábradlí udělá AVE CZ
		
		Návesní rybník v Kostelní Radouni se dočká nového zábradlí. Na svém říjnovém zasedání byli zastupitelé obce seznámeni s vyhodnocením nabídek na tuto investiční akci, které zpracovala společnost Proinvest. Zastupitelé se rozhodli dát přednost nejnižší nabídce, jako vítěze výběrového řízení vybrali firmu AVE CZ a pověřili starostu obce k sepsání smlouvy s řečenou firmou. Výstavba nového zábradlí přijde obecní kasu na 298 215 korun. (ms)
		
		Foto:
		</Text_Clanku>
	</Document>
</Documents>