Jak testujeme hardware, díl I.

Před započetím diagnostiky je dobré se předem připravit na možné eventuality. Pokud máte podezření na závadu HW komponenty, je vždy vhodné mít náhradní/testovací kus (obzvláště to platí pro případ, že v PC máte zdroj "světové značky za čistapade"), ideálně zapůjčený (nákup není zrovna ekonomické řešení, pokud nestavíte 2 a více PC za měsíc ), sadu nářadí a dále pak sadu testovacích programů (viz níže) a optimálně další počítač s přístupem k internetu. V nejhorším případě poslouží i mobil. Co je rovněž důležité, je návod k základní desce, ve kterém jsou popsány všechny potřebné konektory a správný způsob zapojení PC.

Základní metody "pohledové" diagnostiky

Když PC nestartuje vůbec, bývá nalezení problému paradoxně jednodušší, než hledání problému v systému, který běží, ale problém se projevuje jen někdy. Máme-li před sebou počítač, který nestartuje vůbec, je proces diagnostiky poměrně jednoduchý:

1. Po stisknutí zapínacího tlačítka se nic nestane nebo se ventilátory jen krátce protočí

V takovém případě je problém

- ve zdroji (vadný - vyměnit); nedoporučuji nikdy zdroj zkoušet v jiném PC - hrozí, že potenciálně odpálíte další počítač, pokud je zdroj vadný!

- ve zkratu napájení základní desky (zkontrolujte zda je vše správně připojeno, případně zda jsou správně rozmístěny distanční sloupky pod deskou)

- v špatně zapojeném systémovém headeru, který připojuje vypínací tlačítko ze skříně, nebo samotném tlačítku (zkuste piny vypínače - označené jako "Power" nebo "PWR_ON" krátce zkratovat pomocí šroubováku)

V takovém případě je vhodné desku zbavit všech nepotřebných komponent (postačí jen deska, grafika a paměť RAM, z periferií jen monitor a klávesnice), vymontovat ze skříně a otestovat na nevodivé podložce.

2. Počítač se "rozběhne" - větráky se točí, ale monitor nereaguje

Tady to opticky vypadá, že situace není tak špatná jako v bodě 1., to může ovšem být velký klam. Před započetím hledání si ještě zkontrolujte, že deska má zapojen systémový reproduktor (piezogenerátor, alias "pípák"), nebo že je tento přítomen rovnou na základní desce. Stejně jako v předchozím případě začněte

- kontrolou, případně rovnou výměnou zdroje. Zdroj může být vadný, nemusí poskytovat napětí a proud, které jsou potřeba pro start počítače, případně některé napájecí větve nemusí fungovat. Ventilátor se roztočí i když je napětí jen 10V, základní deska a procesor to už ale nezvládnou.

- kontrolou základní desky. Zde pátrejte po nafouklých nebo vyteklých elektrolytických kondenzátorech, správném zapojení systémového headeru a pamětí.

- kontrolou zapojení a správného usazení karet a ostatních komponent

- kontrolou zapojení ventilátoru chladiče procesoru ve správném konektoru základní desky

Pokud jste se pokoušeli počítač přetaktovat, nebo prováděli jiná alotria s hardwarem nebo BIOSem, je možné, že bude třeba přenastavit BIOS, případně jej uvést do výchozího stavu CMOS reset přepínač na desce - odpojte zdroj od napětí 230V, několikrát zmáčkněte vypínací tlačítko, přepněte jumper (nebo vyjměte baterii CR2032), vyčkejte několik minut, vraťte jumper/baterii na původní místo a připojte PC k napájení.) Po prvním úspěšném startu vstupte neprodleně do BIOSu a správně nastavte alespoň režim SATA řadiče, správnou jednotku pro start systému a nastavení FSB a násobičů - toto platí zejména pro starší počítače, moderní PC budou fungovat v tomto ohledu bez potíží).

Poslechem můžete diagnostikovat potíž, každá chyba se hlásí jiným zvukovým kódem (tyto kódy nejsou standardizovány, je třeba vyhledat "ty pravé" pro vaši desku), někteří výrobci osazují segmentové displeje nebo indikační LED diody, případně deska umí problém ohlásit "lidským hlasem" (tato divočina se naštěstí neobjevuje moc často).

V případě, že se stále nedaří počítač "nahodit" tak, aby se obejevil POST (Power On Self Test, tj. alespoň nějaký text nebo obrázek na monitoru), platí tatáž rada co v předchozím případě, tj. PC vytáhnout z bedny a zkusit s minimem komponent.

3. PC zobrazuje "nějakou hlášku," ale systém nestartuje

Tento stav je už veselejší, počítač s námi už komunikuje, něco dělá a zároveň se většinou už i snaží předat informaci, proč nestartuje. To může mít samozřejmě velkou hromadu příčin, typicky se jedná o:

- špatně zvolené pořadí bootování. Zde je nutno vybrat správný disk a nastavit jej jako výchozí pro zavedení operačního systému (více viz návod k základní desce)

- vadný, poškozený, nebo smazaný disk. Toto je nemilé, protože jste právě velmi pravděpodobně přišli o systém a data. Máte-li zálohu, můžete alespoň částečně tuto ztrátu nahradit a kompenzovat obnovou ze zálohy. Více v následující kapitole.

- špatně nasazený chladič nebo chybně zapojený ventilátor chladiče procesoru

- chybějící klávesnici

- problém s některou osazenou komponentou (opět odstraňte nepotřebné komponenty a periferie, zejm. USB zařízení)

Obecně vždy platí, že počítač problém popíše, hledejte tedy v návodu a případně na internetu (google), kam chybovou hlášku přepíšete, radu můžete dostat i zde na Poradně.

Diagnostika pomocí BIOSu

Nyní přejděme ke stavu, kdy počítač lze spustit a dokonce dojde k úspěšnému pokusu o zavedení systému, což ale selže ještě předtím, než nastartují Windows. V takovém případě se jedná o v podstatě čtyři možnosti, které byste měli diagnostikovat postupně a přesně v následujícím pořadí, které zohledňuje minimalizaci rizika, že poškodíte data:

- problém s chlazením, počítač se přehřeje a zasekne/restartuje ještě dříve, než dojde k zavedení systému. Zkontrolujte, zda se točí ventilátor, jak je teplý chladič a jaké jsou hlášeny teploty v BIOSu. Pokud počítač funguje neomezeně dlouho v BIOSu, teploty jsou v normě a chladič má pohmatem srovnatelnou teplotu s hodnotami naměřenými BIOSem, problém bude jinde.

- problém se spolehlivostí paměti RAM

- problém poškozeného disku. Může se jednat o poškození softwarové (souborový systém, viz následující kapitola), nebo poškození na úrovni vadných sektorů disku. V tomto případě můžete zkusit aktivovat kontrolu S.M.A.R.T. v BIOSu a zkontrolovat tak jeho stav. Musím vás nicméně upozornit na to, že tato diagnostika ne vždy dokáže detekovat všechny závady disku. Více informací a spolehlivější diagnostiku popíšu v následující kapitole.

- problém zavedení systému. Typický příznak je, že k restartům dochází v přesně daných úsecích startu a opět typický důvod je BSOD s automatickým restartem při pokusu o zavedení poškozených souborů systémového registru. Metody obnovy jsou popsány například zde, včetně linku na návod z knowledgebase Microsoftu: http://pc.poradna.net/q/view/517219-poskozene-regi stry

Diagnostika a oprava pomocí programů

1. Diagnostika RAM

Pro test RAM je nutno použít specializovaný software, který používá minimalistický "operační systém", spíše však zavádí do paměti jen samotný program testeru. Rovnou zapomeňte na testování pod Windows, i když ty samotné mají od Windows Vista výše integrovaný vlastní, a celkem funkční, tester RAM. Stačí při startu mačkat F8 a následně v menu zmáčknout Esc (viz návod zde)

Pokud ale chcete testovat lépe, použijte nástroje Memtest86(+) a/nebo český Goldmemory. Zároveň platí, že zjevné chyby paměti se projeví do desítek minut běhu testu, ale opravdu jasný výsledek získáte až po několika hodinách běžícího testu (tj. několik kompletních průchodů) a optimálně za použití kombinace testovacích programů. Důvod je ten, že chyba se může projevit až při zahřátí paměťového modulu, nebo pouze při specifické paměťové operaci.

Pokud nechcete řešit vytváření samostatných bootovacích CD/floppy médií, přeskočte na kapitolu o UBCD

2. Diagnostika pevného disku

Vraťme se nejprve ještě k předešlé kapitole a diagnostice disků. Pro základní informaci o discích a za předpokladu, že fungují Windows, nebo že máte jiný stroj do kterého disk můžete připojit, můžete použít skvělý nástroj Crystal Disk Info, který dokáže zobrazit hodnoty SMART, a to včetně objemu zapsaných dat pro disky SSD (bohužel toto není funkční úplně u všech modelů SSD).

V případě, že počítač nenastartuje (můžeme to ale potřebovat třeba i jako definitivní diagnostiku před reklamací), je vhodné použít diagnostický nástroj od výrobce disku. Většina z nich vyžaduje prostředí DOS, a v moderních PC je to trochu problém. Nicméně toto lze velmi elegantně řešit pomocí mocného CD projektu UBCD (Ultimate Boot CD). Narazíme na něj ještě několikrát a i proto mu věnuji speciální kapitolu s popisem a návodem jak jej použít a nainstalovat na různá média. Důležité je připomenout, že jakékoli operace s diskem jsou potenciálně nebezpečné a destruktivní, a tedy že byste měli předtím zálohovat svá data. Pomocí diagnostiky můžete disk zkusit zkontrolovat (pouze čtením, a to jen část disku, nebo celý disk, případně i kompletně přepsat nulami). Čtěte pozorně co vám nástroj píše a nezapomeňte zvolit správný disk, máte-li v počítači více disků. Zde je opět dobré pracovat defenzivně a disky které nechcete kontrolovat raději úplně odpojte.

V případě, že diagnostika disku nenašla žádný problém, je ještě vhodné otestovat souborový systém. Toto téma bude probráno v následujícím díle, který vyjde (snad) v dohledné době.

Výroba Ultimate Boot CD a jeho použití

Tato kapitola nesouvisí sice přímo s tématem, ale protože UBCD obsahuje značné množství velmi užitečných utilit a nástrojů (a navíc umožnuje uživatelům přidat nástroje své), rád bych jí věnoval alespoň krátkou kapitolu, ve které popíšu stažení, vypálení na CD nebo přenos na USB flash disk. Médium volte s ohledem na to, co podporuje počítač, na kterém jej chcete spustit. Obecně platí, že více než 10 staré počítače budou fungovat spíše s CD a naopak nejmodernější počítače budou CD mechaniku postrádat zcela a naopak si budou rozumět lépe s USB Flash.

1. Stažení a vypálení klasického CD

Připravte si prázdné CD-R médium a stáhněte si ISO obraz z download.html - doporučuji použít automatický redirektor downloadu. Po stažení ISO obrazu jej vypalte na CD-R, vypalování ISO zvládá přímo Windows 7 a vyšší, případně můžete použít jednoduchý nástroj jako ImgBurn - položka "Write image to disc."

2. Přenos ISO obrazu na USB Flash médium

Budete potřebovat ISO obraz z předchozího bodu a alespoň 1GB USB Flash. Pro co nejjednodušší vytvoření USB média doporučuji stáhnout a použít Universal USB Installer, který UBCD "zná" a jehož použití je velmi jednoduché - stačí navolit typ ISO obrazu, jeho umístění na disku a pečlivě zvolit písmenko jednotky flash, na kterou se má ISO obraz rozbalit.

3. Start z média UBCD

Nyní můžeme vytvořené médium spustit. Vložte jej do počítače a zaveďte z něj systém. Na různých systémech je postup různorodý, někde stačí mačkat funkční klávesu (typicky F8, F11 nebo F12), jinde musíte do BIOSu vstoupit a ručně nastavit pořadí bootování. Upozorňuji, že zejména nástroje pro kontrolu zdraví disku budou ještě navíc potřebovat IDE/SATA řadič přepnutý do Legacy (IDE) režimu, namísto AHCI (toto nastavení nezapomeňte po skončení testování vrátit do původního stavu, jinak Windows nebudou startovat). Pokud jste vše udělali správně, měli byste po chvilce startování vidět základní menu UBCD:

Pokud něco selhalo, ověřte si, že na UBCD médiu vidíte jeho adresářovou strukturu, a že máte správně nastaveno zavádění systému z CD nebo USB. V případě, že se i tak nedaří, zkuste druhý typ média (CD nebo USB), případně se zeptejte v Poradně - v takovém případě přidejte přesný typ základní desky a optimálně i fotky nastavení BIOSu, jistě vám někde poradí.

4. Základní orientace v menu

Nyní, když máte UBCD spuštěno, můžete vybírat různé nástroje. Upozorňuji znova, že většina z nich může mít naprosto ničivé důsledky pro data, pokud je použijete nesprávně. Na prvotní seznámení, pokud si nevěříte, doporučuju starší PC bez důležitých dat, které nebude problém obnovit či přeinstalovat, pokud něco selže.

Pro základní testování budete používat položky "Memory" a "HDD" podmenu "Diagnosis" z hlavního menu, pod kterými najdete výše popisované nástroje. V druhém díle si přiblížíme i některé další nástroje, zejména nástroje pro zahořovací testování sestav. U kontroly pevných disků si vyberte nástroj od výrobce vašeho disku, v případě WD je třeba rozlišit i dle typu (nicméně "starý" WD diag je vhodný pro dnes už prakticky archaické disky, tudíž se pravděpodobně ani zde nebudete muset trápit kterou verzi a zvolíte v5. Pokud budete chtít, můžete použít i další nespecifické nástroje, které ovšem nemají tak jasnou vypovídací hodnotu jako nástroje přímo od výrobce, které dokáží vygenerovat i chybové hlášení, které je možné použít při následné reklamaci disku.

A to je pro tento díl zatím vše. V příštím díle se letmo podíváme na obnovu OS po HW chybě a zabrousíme k tématu testování stability.