V tom případě je na straně žalované, aby škodu prokázala dostatečně neprůstřelně, s tím s NS naprosto souhlasím. To co tu předvádějí distribuční společnosti při výpočtu škody je v podstatě snaha doplnit si zisky za kopie, které by za normálních okolností (i bez možnosti stažení zdarma na internetu) nikdy nezískaly.

Když si trošku zateorizujeme a vezmeme v potaz záver NS, tedy vezmeme cenu 50Kč za zhlédnutí digitální kopie na internetu a řekněme, že by třeba čtvrtina ze stažení (myslím, že kolem 20000) si to za tu cenu skutečně koupila (myslím si, že to množství by bylo ve skutečnosti menší, spousta z toho jsou děti, pro které je 50Kč za film nepřiměřená částka), pak se dotannahreme na nějakých 300000, což je i částka myslím rozumně splatitelná.