Nepočítám-li TI-57, tak ve škole Tesla 200
OS netuším, programovali jsme v Cobolu a Fortranu.
Ke stroji jsme se ale normálně nedostali, soudružce operátorce jsme předávali své programy na hollerithovských děrných štítcích (teoretické maximum 80 byte na štítek, bylo to ale zpravidla výrazně méně) na jakési vrátnici a čekali pár dní na své sjetiny, perforovaná skládačka, výstup z řetězové tiskárny.
Diplomku jsem ale dělal na IBM 360/168, to bylo jinačí kafe Mám dokonce dojem, že to byla zdvojená sestava, tehdy se říkalo že stejná, jaká zabezpečovala let Apollo 11.