Někdy v roce 1990. Metro, stanice Hradčanská, přistoupí tva týpci, sednou, vlak se rozjede, jeden z nich šáhne do kufříku, vytáhne sluchátko od Telefoniho přístroje, a hezky nahlas, aby to slyšelo co nejvíc lidí, říká do sluchátka - dobrý den, objednávám si u vás 2 kávy, ve stanici náměstí Míru, sedíme ve třetím vagoně, a připište mi to na účet - děkuji.
A najednou bylo vidět, jak lidi kteří chtěli vystoupit, zůstávají, protože zvědavost je silnější.
náměstí Míru, dveře vagonu se otevírají dovnitř vchází další oblečen jako pikolík, přes ruku servítek, v ruce tác, na něm 2 hrníčky, rozhlédne se, jde přímo tam kam má, mírně se ukloní, a říká - pane vaše 2 kávy.
Dodnes, když si na to vzpomenu, tak smekám. I recese se dá dělat s noblesou.