alebo

Demokratická strana (DS) vznikla v září 1944 v době slovenského národního povstaní. Mezi její zakladatele patřili Ján Ursíny, Jozef Lettrich, Martin Kvetko, Fedor Hodža a Ján Lichner. Pod její značkou se před volbami v roce 1946 sjednotily demokratické síly. Ve volbách Demokratická strana na Slovensku zvítězila se ziskem 62 % hlasů. Nástup komunistů v roce 1948 znamenal její konec. Většina předních funkcionářů DS emigrovala do zahraničí. Byli mezi nimi i Jozef Lettrich, Marián Kvetko a Fedor Hodža. Ti, kteří zůstali v Československu, byli komunisty vězněni a pronásledováni. Ze zbytků strany byla vytvořena Strana slovenské obrody, která tvořila součást komunisty kontrolované Národní fronty. Komunisté tak vytvářeli zdání demokracie.

Na východnú a strednú Európu už vrhal Stalin pridlhý tieň. Západ si uvedomoval, že to dokázal aj činmi. Britské a americké ministerstvá zahraničných vecí dobre vedeli, že masaker poľských dôstojníkov v Katyni spáchal sovietsky režim. Nehovorili o tom verejne, aby sa ešte viac nepoškodili vzťahy so ZSSR. A keď sovietske jednotky čakali, kým Nemci v krvi utopia povstanie vo Varšave, Roosevelta a Churchilla to šokovalo.

Jediná možnosť, ktorá zostávala, bolo postaviť sa silou proti Sovietskemu zväzu. Nad tým v roku 1945 seriózne nikto neuvažoval.
Stalin sa okrem toho mimoriadne obával toho, že Nemecko opäť povstane, možno o 15-20 rokov, a bude nebezpečné. Zjednodušene vravel, že preto potrebuje nárazníkové pásmo.