nemyl se, škola není podstatná. Podstatné je to, jací jsou tam učitelé a hlavně to, kolik úsilí sám vyvineš. V každém okamžiku by sis měl uvědomovat, že se neučíš kvůli rodičům nebo známkám, ale abys něco uměl. A hlavně - abys to, co umíš, uměl "prodat" na trhu práce.

Vaše ročníky mají jeden veliký handicap - jste málo početní a školy berou "všechno", takže prakticky neexistuje žádné síto. A pak přijde ta velká srážka s realitou, až si budeš hledat zaměstnání, přičemž v tu dobu už je většinou pozdě (rodiče tě už nebudou chtít živit na dalších studiích a zaměstnavatelé chtějí lidi co opravdu něco umí). A ten krásný diplom si budeš moci akorát tak zarámovat.

Nebudu ti popisovat "historky z natáčení", kdy se u nás ucházeli mlaďoši o zaměstnání, předkládali lejstra a certifikáty, ale byli dutí jak bambus, dokonce ani v CVčku nebyli schopni napsat 2-3 věty bez pravopisné hrubky. S takovým materiálem se vážně blbě pracuje..

A jinak k tvé volbě: šel bych tam, kde bych se umístil v přijímacím řízení nejníže, tam se dá očekávat, že spolužáci (i škola) budou lepší než já a bude se s kým srovnávat a koho předbíhat. Když půjdeš na gympl, budeš mít dobrou teorii, ale horší (nulovou) praxi, naopak zase na průmyslovce si čichneš k praxi, ale teoretické disciplíny se nebudou brát tak dopodrobna. Pokud si věříš na tu vysokou, šel bych na dobrý gympl, praktické věci (pájení, mikroelektronika, apod.) se dají studovat jako volnočasová aktivita a je přitom i legrace a celkem i levná záležitos, stačí 2 multimetry a jedno pájedlo, kus pájky a nějaké elektrosoučástky, obráceně (matematika, fyzika) je to složitější. Má to stále onen jeden předpoklad: musíš sám chtít a opravdu pro to něco dělat, nad rámec "povinné" výuky. Dobré známky dnes už nejsou dostačující, protože je dnes dostane skoro každý, stačí umět hledat na internetu a "prezentovat"