Učím dlouhý léta na střední a je to tak, jak to nachystá vyučující, tj. zkoušející. Já jsem vždy dával na stůl, kde se dělala příprava (tzv. potítko) kompletní znění otázky, tj. nejen název, ale i co tam patří. Považuju to za slušnost. Nebylo to ale pravidlem, někteří zkoušející dávali opravdu jen název otázky.

Nicméně, praxe je taková, že když u ústní nevíš jak dál nebo si nejseš jistej o čem mluvit, že se zkoušející a/nebo přísedící zeptá. Nenechají tě koukat deset minut naprázdno a pak za pět.

Pavel