Já si myslím, že blbost jako fenomén je absolutní a prostupuje nejenom napříč politickým spektrem, ale i časoprostorem.

Tragedie většiny politiků je, že to jsou blbci, kteří se snaží vystupovat jako chytří lidé. Kromě císaře Claudia mě nenapadá nikdo, kdo by to dělal naopak.

V této souvislosti se mi jeví nejserióznější M. Jakeš, který byl všeobecně za blba považován, jako blb vystupoval, podle vlastních výpovědí se jím i mnohdy cítil být a objektivně blbem byl. Téměř se sem vkrádá postulát M. Jana Husa, že Jakeš žil v souladu s pravdou.