Koukám, že jsem to napsal s malou dávkou nadsázky a teď to vypadá, že jsem to snad myslel vážně.
Jednou mi kámoška říkala: "Žertuješ s vážnou tváří a kolikrát člověk ani nepozná, kdy mluvíš vážně." Něco na tom bude. On ten jakýsi pomyslný hřeben střechy, kdy na jedné straně je legračno a na druhé vážno, je málo znatelný, když ta střecha není příkrá, ale má velký úhel.

To je zase canc co?