png není ani náhodou totéž co jpg.
png je přímo použitelný pro uložení screenů s jednolitými barvami nebo plynulými barevnými přechody. výsledek není ani rozmazaný ani nemá artefakty na hranách jako jpg. protože jde o bezztrátovou komprimaci, zachovává si originální čitelnost vlasového písma. pokud chce člověk ztrácet čas optimalizací do 256 barev, bývá výsledná velikost asi poloviční proti gifu.

starší gif se hodí pro screeny s klasickými motivy kvůli paletě jen 256 barev. přesněji: dá se optimalizovat pro obrázek - umí to třeba paint shop pro, dost špatně irfan view, vůbec ne ms painbrush.
samozřejmě pro pidiobrázky ikon stačí.

jpg má dobře fungující ztrátovou kompresi pro obrázky složené z barevných změn při zachování rozumné velikosti. kvůli tomu používá pevnou paletu 16 mega barev. pokud svůj způsob komprese použije na jednobarevnou plochu, uměle na ní vyrobí barevné přechody s okraji plochy (to nemá až licencovaný = nepoužívaný jpeg2000). kvůli degeneraci pozadí a výrobě nových artefaktů na hranách je extrémně nevhodný pro printscreeny textů - zhoršuje vzhled a čitelnost, díky umělé výrobě změn je velikost souboru u screenů jednoduchých oken dokonce větší než při uložení do png nebo gif.

bmp vůbec nepatří do slušné společnosti, je to prakticky obsah videopaměti výška*šířka obrázku*bity barevné hloubky, bez komprese. (existuje varianta s jednoduchou málo účinnou rle kompresí. není v nabídce uložení default a je rozumnější volit rovnou jiný formát).
bmp vznikl v dobách 16barev a pokukování po 256 barvách, kdy měly výkonnější grafické karty dokonce celý 1 mega ram. i když bmp umí paletu až 16 mega barev a takový screen šplhá do megabajtů, není jasné, který blbec nastavil tento formát jako default pro ukládání ještě ve win7. na rozdíl od xp si w7 v painbrushi aspoň pamatují poslední ukládací místo a zvolený formát - už 10.000 let po vyhynutí mamutů.

takže kdo obhajuje použití bmp, ať hodí pazourkem.