Historie jednoho internetového projektu

Taky jsem měl tu knížku "Od krystalky k modelům s tranzistory". Tfuj, to je let...

Taky tu knížku ještě mám...

Jé, to je ona, první výtisk! Kde je jí konec. Kdo jste dělal detektor kovu, přihlaste se . Akorát ty klávesy mě nebraly. Ono vůbec, projekt končil vždy ve stadiu odzkoušeného a funkčního plošňáku, na krabičky já nikdy nebyl .

Já taky na krabičky nebyl. Většinou jsem měl funkční přístroje typu vrabčí hnízdo. Teda než mi do toho někdo neopatrně drknul .

No teda, dělal vůbec NĚKDO krabičky? (Já taky ne...)

Niekedy, zavisi na co to bolo urcene (taky regulator vykonu 220V bez krabicky by bol tak trochu killer )
Pamatam si ze na nejaky prevodnik uz neviemcoho k Amige som mal krabicku z tej vacsej zapalkovej skatulky (kedysi boli aj take velke balenia zapaliek), plosak bol v nej polozeny a draty isli cez dierky v krabicke

Ačkoliv nejsem vůbec technicky nadán, k těmhle elektronickým stavebnicím jsem přistupoval mnohem zodpovědněji a profesionálněji, než většina zde diskutujících. Nebojím se říci, že moje technologie byla téměř na průmyslové úrovni.

Používal jsem totiž umělohmotné krabičky od mýdla, do nichž jsem otvory pro kabely vypaloval pomocí rozžhaveného hřebíku.

Krabicky od mydla! Rozpaleny hrebik!! Doma smrad jak z nohy!!! Toz vitaj do klubu - presne tohle jsem provadel taky. Bohuzel se obcas krabickosekce nezdarila a zarizeni potkal osud nahace. Taky si matne vzpominam na domaci nasili, zpusobene dirou v koberci od zhaveho hrebiku. Ach jo, to byly casy...

preco ste tie diery nevrtali?

...preco ste tie diery nevrtali?

Tenkrát byla ruční vrtačka pro běžného smrtelníka cenově přístupná asi jako dnes plazmová televize...

Jj, vlastnil jsem rucni vrtacku, zvanou kolovratek. Vrchol ergonomie. Coby sverak poslouzila vlastni kolena. Hrebik byl leeepsi...

Já měl na vrtání tišťáku vlastní geniální vynález! Do verzatilovy tužky jsem dal místo tuhy 1mm vrták, ukradený na praxi v dílnách a vrtal tišťák. Kupodivu to šlo docela rychle (dokud byl vrták ostrý). Na průmce pod lavicí. Za dopolední vyučování jsem měl navrtaný tišťák na reflexní rádio. Jo, když byl vrták 0.5 mm, tak se musel narvat do bužírky, aby v té verzatilce držel.

Tak na tohle jsem mel minivrtacku - elektromotorek z nejake (tusim z plechoveho pasaku) a na nem nasazeny konec verzatilky
Pak jsem to zdokonalil, kdyz se mi podarilo sehnat hlavu z nejakeho nastroje na rysovani, do ktereho se nasazovaly jehly. Ta uz zvladla udrzet vrtacek sama.
Samozrejme na boku spinac - 2 plechove pasky, tusim z nejakeho relatka...

Kdyz si vzpomenu na ty casy...

No on na takový véhykl byl dokonce v "Od krystalky..." návod. I s regulací otáček.
(Je vidět že se ten němec od A v hlavě zatím moc nezabydluje ).

Tos asi hochu nebyl správnej Hárdkóre, Pamatuju na svůj první stmívač ... (dokud nešla matka zhasínat, pak za nepublikovaných nadávek zmizel).