Stará magnetická páska z PC - Jak/kde ji nechat přečíst ?
Zdravím,
při úklidu dlouho zanedbávané sklepové místnosti ve které tak 20 let nikdo pořádně neuklízel jsem narazil na starou pásku.
Dle vizáže a rozměrů určitě patří k PC. Zajímavostí na tom je to že jsme doma samozřejmě nikdy neměli mašinu která by z toho dokázala číst nebo zapisovat. Taky z toho důvodu mě šíleně zajímá co by na ní mohlo být.
Nevíte jak ju přečíst a nebo kdo má takovou mašinu která by to přečetla ? Kde se ptát a pátrat ?
Díky.
Pochybujem, ze tazatel je spickovy, alebo aspon zanieteny konstrukter/programator, ktory si potrebne vybavenie postavi, naprogramuje a odladi. Treba sa zamysliet nad tym, ci je vobec potreba z toho nieco precitat a k comu by to bolo. Binarku zo saloveho pocitaca nespustis na PC a na text sa mozes akurat pozerat a kochat nad krasou abecedy.
Asi tak
Aspoň ta abeceda.... Mě prostě zajímá co na tom pásku je :) i kdyby na něm nebylo nic.
Vyskusaj sa popytat v armadnych kruhoch. Nie zriedka sa tam daju objavit zaujimave kusky ako "burka". To bolo take spojarske vozidlo s velmi vysokou (teleskopickou) antenou. Len ten telekopicky stoziar je docela unikat.
Ta páska je náhodou velice užitečná věc. Přítulka s tím třeba váže rajčata.
Přesně tak, vázali jsme s tím rajčata i okurky, což byl tehdy (cca čtvrt století zpět) velký pokrok, neboť do té doby se používaly ve fabrice jen děrné štítky, jež se k vázání zahradních plodin ani trochu nehodily (vázalo se tedy chemlonem).
já na vojně používal dálnopis
doteďka si pamatuju, že r znamená čekejte.
Já Morseovu abecedu. CP znamenalo Čest práci!
á přijímací...? chytil jsi někdy ten testovací vysílací kód? u nás ho chytli, opušťáky jasný a gumy nadšený. chudák já tlf. ústředna - to jejich blbý pípání mělo zvuk i v interku a já to poslouchal dnem i nocí+ ten dálnopis a stovky pípání na hovory. na mně si mohl i.p. pavlov zkoušet moji hypotézu.
mmchdm. to volání mělo jinou strukturu (bez uvítacího volání- prostě výkřik), takže jsem ho pochopil i já.
Já chytil všechno :) Za nás se to vysílalo jednou denně a muselo se to hlásit vejš. Kdo propásl, mohl jít sedět, takže si to vojáčci sdělovali mezi sebou. Jako poslední záchrana bylo nahlásit vypnutí stanice kvůli bouřce.
aha, v mém vojančaní to změnili na: nikdy nevíš, kdy pípne. ostražitost většinou nulová.