Čím natřít nábytek
Potřeboval bych natřít zadní část černého starožitného nábytku (rohového, takže to je trochu vidět). Původní kus je černě lakován.
Vzhledem ke skutečnosti, že jsem levý jak turecká (tudíž v EU neschválená) šavle a trpím nepředstíraným a nepředstavitelným odporem k manuelní práci, chtěl bych se zeptat, jakou barvu bych měl použít, abych tomu mohl věnovat co nejméně námahy. To natírání není v takovém rozsahu, aby to vyžadovalo zásah restaurátora (ušetřené peníze raději věnuji restauratérům).
Moje požadavky:
- barva by neměla stékat a tvořit opony a kocoury (tixotropní ?)
- měla by imitovat původní lesklý lak na dřevěném nábytku (tedy nevypadat příliš umělohmotně)
- neměla by smrdět (budu to natírat v interiéru)
- mohla by být ředitelná vodou (abych se nezfetoval ředidlem)
- měla by být rychleschnoucí (abych to měl sofort za sebou a mohl se jít zase popelit k PC)
Úmyslně se ptám tady, protože kdysi jsem se v obdobně záležitosti chtěl poradit s prodavačem v Hornbachu a po této zkušenosti se ještě dnes probouzím v noci hrůzou zbrocený potem.
Tak jsem včera přistoupil k operaci "Overlord". Vzhledem ke skutečnosti, že se v sobotu v ČR rozvinutý kapitalismus nebuduje a všechny speciálky s barvami jsou zavřené, skončil jsem v OBI. Protože přítomní prodavači podle svých znalostí problematiky potvrzovali, že jsou úzce specializování na chov skotu a případné zahánění husí v háj, vybral jsem si sám značkovou barvu s mnohoslibným názvem "Univerzální barva na bázi akrylu" a tou jsem inkriminovaný předmět několikrát natřel.
Výsledek odpovídá mým požadavkům: barva nesmrděla, rychle uschla a i když jsem ji v rámci své proklamované zručnosti vykydal na parkety, šla bez problémů odstranit.
Až je mi trochu líto, že jsem tolik let zbytečně studoval. Mohl jsem se totiž živit jako malíř-natěrač a zajisté bych byl špička ve svém oboru.
Měl jsi štěstí, že prodavači vůbec byli přítomni. Já když byl včera v Hornbachu a chtěl uříznout dva metry hadice (myčka na nádobí se dávala místo ledničky a naopak - proč, na to se mne neptej, já to též nepochopil). Hodinu jsem stepoval vedle hadic a nápisu "Naši prodavači vám rádi poslouží". Pak jsem nadával každýmu, kdo se alespoň vzdáleně podobal někomu, kdo má s tím blázincem něco společnýho. Všichni mě poslali někam. Jeden že prodává kytky, druhej křečky a třetí že by rád koupil kus igelitu. Po další hodině jsem se dožral a docválal na hlavní informace, kde toho blba vod hadic vybubnovali rozhlasem. Onen muž přišel velice rozezlen, že bude bez prémií, proč nemůžu chvilinku počkat, než se nažere a zapnul si poklopec. Když jsem přednesl své přání, tak mi vzteky ukrojil jen metr a půl toho šlauchu, s čímž jsem po zkušenostech počítal a měl přesně rozměr dle přání...