BF: Všechno šlape až do dne, kdy máš víc USB zařízení než je zdraví rozumné. Klávesnice, myš, mikrofon, RGB lampa č. 1, RGB lampa č. 2, jedna webkamera, druhá webkamera (protože jiný úhel, že ..), Backlight LED RGB pásky na monitor, větrák, podsvícená podložka pod myš, tři externí HDD, víceportový adaptér do kterého je zapojený HUB PORT 2 a ten krmí HUB PORT 3, USB repráčky.
A pak to přijde: "Nemám žádný volný port USB!"
PCIE slot kam bych mohl zapojit dejme tomu "4x3.1 USB" ? Zabrala ho velikost kolosalního GPU, který žere víc wattů jak dětský tábor.
Tak co teď? Jasně, je tu HUB, ale jaký? Ty levné jsou spíš loterie. Maximálně jedno slušný Ačko, těch je ale hodně ruzných typů kvality a jsou často omezené na [USB-A USB 2.0] kvality odpovidající plastikové hračce z Kinder vajíčka. Co tedy dělat. Odpověd je jednoduchá, použijte USB Type-E.
Přejít na článek
stahování z foťáku
Je to velice prosté, né každý foťák poskytuje svuj pameťový prostor, tedy místo kde jsou fotografie uložené, systému úplne transparentním spúsobem.
Foťáky které pameť poskytují jako prostý USB disk nečiní žádne potíže, foťáky které vyžadují instalovat ovladač výrobce rúzne potíže delají.
Proč výrobci delají tyto naschvály netuším, pripadá mi ale, že tak činí aby jsi si zapamatovala jejich jméno, delaj to, co deti které si nikdo nevšíma, zlobí aby si je nekdo všimnul, mluvil s nima, hrál si s nima
....