1. máj

1.
Byl první máj, byl hlávky čas,
na zahrádku jsem letěl zas!
V létě z hlávky bude kvas,
a v zimě zbude už jen maz!

2.
Na prvního máje,
lidi lezou z háje,
co tam všichni dělají,
že u toho tak hekají?

Pavel

3.
Včera šel kol jakýs mág,
na mou ženu vilně mák'.
Chtěl jsem mu dát do kokosu,
teď mám bambuli z nosu.

4.
Lidi, je to k nevíře,
viděli jsme havíře.
Na prvního máje fárá,
musí to bejt děsnej frája.

Pavel

5.
Je tu máj, je tu máj,
lidi zas depresi maj'.
Copak na to Cimický?
Inu, je dost cynický.

6.
Na prvního května,
běžela tu běhna.
Nebyla moc pěkná,
inu, stará štěkna.

Pavel

Nevidím absolutní rým ani akustické konstanty

To nejsou sloky jedné básně, to jsou samostatný básničky!

Pavel

Ovšem, ale použití absolutního rýmu a akustické konstanty je vhodné v každém verši

Nám Moravákům netřeba. To jsou jen pragocentrický, potažmo bruselský direktivy.

Pavel

Na Moravě se považuje za absolutní rýmování například 90-60-90.

Bych to poupravil: 110-60-100.

i u tech 60ti bych dal toleranci - tima se take zachova absolutni rym ,kabrt

7.
2007-05-01,
jsem o rok starší, než
2006-05-01

8.
Dnes května je,
prvního k tomu,
nemůžu dostat starou z domu.
Chtěl bych si přivést mladou, k tomu
co se starou již nezastanu.

Pavel

9.
Na prvního máje,
jdi klidně do háje,
možná se i rozvedem,
to snad ještě dovedem.

10.
Je tu květen, no a co?
Znamená to snad něco?
To víš, že znamená,
moje ústa plamenná,
přisají se k tobě.
Budeme mít... robě!

11.
Obracím se v hrobě,
všude kolem klid,
že já na prvního máje,
z toho stromu slít?

12.
Lezu takhle na hrušku,
vidím totiž berušku,
jak si leze po větvi,
a vůbec se neděsí,
na prvního máje,
klidně leze dále,
aniž tuší beruška,
že ji pozoruje veveruška.

Pavel

13.
Potkal jsem ji v máji,
byl jsem tehdy v háji,
teď jsme spolu v ráji.

14.
Na prvního máje,
vyhnal je Bůh z ráje.
Kde je řeka Eufrat,
aby jabko neukrad.

15.
Už je tu zas první máj,
lidi spolu lezou v háj,
hlavy plný sexu maj.

16.
Prvního máje, druhýho května,
měl jsem z práce jet na
cestu služební.
To je ale soužení,
já bych radši se svou starou,
dělal cviky sexovní.

Pavel

Že první máj byl lásky čas?
Spíš extrémistů hodokvas!
Hrdličin zval ku lásce hlas:
Na lásku ser, bejsbolku tas!

Že první máj byl lásky čas?
Spíš hodokvas ektrémistů čas!
Hrdličin zval ku lásce hlas:
Na lásku ser, berjsbolku tas! zněl hlas

použití domácí ak. konstanty

Že první máj lásky čas? bačbačjůcharé
Spíš extrémistů hodokvas! bačbačjůcharé
Hrdličin zval ku lásce hlas: bačbačjůcharé
Na lásku ser. bejsbolku tas! bačbačjůcharé

Nebo další varianta:

Už se zase nachýlil jara čas,
první máj že byl by lásky čas?
Spíše extrémistů hodokvas
(kvůli němu se sjeli do Hodokvas).
Každému, koho potkáš, hlas,
že hrdliččin zval ku lásce hlas.
Jestli však chceš objevit se ve zprávách TASS,
na lásku ser, bejsbolku tas!

Refrén:
Naše staré hodiny,
bijí čtyři hodiny.

Vynikající Cimrman by ztebe měl radost

dýja-dýjadá

Teda pánové, vám to jaro rajcuje hormóny! Jděte se rači vožrat, ty baby za to nestojej...

a stoji a stoji a stoji

Přestane, vydrž.

Za naší zahrádkou
pásla jsem husu
vzkázal mi miláček
že mi dá pusu.

Za naší zahrádkou
pásla jsem prase
vzkázal mi miláček
že přijde zase.

Za naší zahrádkou
pásla jsem koně
vzkázal mi miláček
že přijde pro mně.

Za naší zahrádkou
pásla jsem hřebce
vzkázal mi miláček
že už mně nechce.

Nemá bejt že už mě nechce? Asi jo.

Za naší zahrádkou
pásla jsem sysla,
vzkázal mi miláček,
že ode mě chyt' syfla.

Za naší zahrádkou
pásla jsem buldoser,
vzkázal mi miláček
Už na to pasení konečně ***!

Za naší zahrádkou
pásla jsem narvala
vzkázal mi miláček,
že narvali trávu nežerou.
Tak jsem na pastvu vys*ala.

pokračování...

Za naší zahrádkou,
pásla jsem ovečky.
Travičku nežraly,
byly v ní bobečky.

Za naší zahrádkou,
na pole lánu,
připravil mě miláček
o mojí blánu.

Noční poeta projevil svoje tajemství

Za naší zahrádkou,
byl to Venca Kocháče
to je ale vůl,
nestáhl mi punčocháče.

ahaaa..tak takhle to bylo

Za naší zahrádkou,
na pole lánu,
nestihl připravit mě miláček
o mojí blánu.
Spěchal na velkou stranu.

Řekl: "Dneska ti devče,
nechám tvou škvírku,
neboť spěchám vyprázdnit,
svou řitní dírku."

..zůstalo děvče smutné,
na pole lánu,
"ne, já už nechci,
mít svojí blánu"

odběhla za pole lán,
viděla sténající ovečku,
v okamžiku, kdy bača Ján,
projevoval kní svou lásku

Děvčátko vědělo,
že to jednou vyjde.
Blanka už protrhlá,
potomek přijde.

Měl sis Jáne dávat
většího majzla.
Teď budeš muset vychovávat
malého hajzla.

A roky plynuly
dětí jak maku
děvčátko vzpomělo
na chlapce, který měl srač*u

Netřeba ti děvče kolík,
blánu nemáš už dávno
Sedla sis malá ráno,
na nový svůj dudlík.