Ne, to není název filmu s Terence Hillem, ale stav mužského údu.
Konečně jsem se rozhodl odtajnit temné pozadí celosvětového spiknutí.
Stále se nepravdivě traduje, že muž je jen ovládán mrzkým chtíčem
a žena se nerada podrobuje jeho choutkám. Opak je však pravdou.
Vžijme se do frustrující role mužského údu: když nastane středa
(je ho tam třeba), tak ho určitě z "musu" rozbolí hlava, určitě už od soboty.
Při hrozné představě, že náhodou neuspokojí ženu, musí celou dobu
trpět těžkými depresemi. Neukojená nebo špatně ukojená žena druhý den
nenavaří (a teplý žrádlo je zkrátka teplý žrádlo), tříská hnusně nádobím
a má spoustu jízlivých poznámek, které velmi trefně zasahují cíl.
Tak tedy vo co go: chuděra úd se fakt nemá kam schovat a nemůže předstírat,
že má zítra velké prádlo atd... Vždy to skončí tak, že je často vržen, strčen
do prostoru, kde je úplná tma a nemá k dispozici zádný kyslík, což velmi často
způsobí, že z těchto důvodů mu zabude špatně, až se z toho docela pozvrací.
Následuje krátká oživovací procedura, kdy se mu dostane krátkodobě vzduchu,
ale ouha, je rovnou konfrontován z očí do očí s nepřítelem.
Ten nepřítel je velmi variabilní a tvar jeho retů osciluje případ od případu
od posměšně rozevřeného výrazu po téměř nehezký škleb.
Navíc žena vždy použije všechny dostupné prostředky, aby malý unavený Joe
ji zasalutoval v pozoru a vydal se opět do bitvy, ve které nemůže vyhrát.
Jak píše klasik: "Nikdy nepřemiluješ ženu."
Toť oprava tohoto mylně zažitého názoru. Správně je, že vlastně žena chová muže
"na semeno", jako třeba zemědělec zrní v sýpce.

Tož tak. Jestli to někdo vidí jinak, napište.