Rika se, ze smysl zalohovani vyjde najevo v okamziku kdy se prijde o data. A verte, ze nekdy to dost boli. V patek se mi vinou vadne UPS a tim zpusobenych nekolika po sobe jdoucich vypadcich proudu rozpadlo softwarove RAID5 pole, na kterem byly pomoci LVM vytvoreny oddily pro nekolik virtualnich stroju, vcetne velkeho uloziste. Po dvou dnech prace mam jen maly zlomek dat zpet a to jeste male soubory, ktere nepresahovaly do vic jak jednoho bloku filesystemu. Takze jsem prisel o veskere ulozene veci za posledni tri roky a fotky za rok a pul ( a ze tatik dost intenzivne foti a s fotoklubem chystali vystavu ). Zaloha samozrejme zadna. Aby byl pech dokonan, vsechny tyto veci jsme si po presunuti ze stareho serveru na tom starem smazal a svete div se.. XFS filesystem, na kterem proste neni sance cokoli obnovit.
Takze dobre vam radim. Vyvarujte se me nynejsi skorodeprese a zalohujte.
Se slzami v ocich a po dvou probdelych nocich,
JR