Před nějakým časem jsem při práci okusil i 380 V~ (mezi fázemi). Je to pocit masivního hukotu v rukách, uších, mozku, subjektivně v celém těle. Naštěstí jsem se nedržel, tak sem ucuk. Jindy to šlo jen skrz jednu ruku, ale zase o to silněji. Pokaždé takový bublavý drnčák v uších.

Ale proč vřazuju pod Kráťu:

Ty osobní elektrické "dokabelkyprobábykničemu" snad udělají okolo 2 000

Ony jsou spíš v desítkách až stovkách tisíc voltů. Např. 40 000, 60 000, viděl jsem někde taky 200 000. Možná reklamní nadsázka, ale při výboji statické elektřiny je to podobná hodnota. Proud je omezený kvůli srdcařům podle nějaké zdravotnické normy. Civilní provedení jsem na sobě zkoušel na nějaké výstavě, protože tam byla hezká slečna od firmy. Trochu jsem si popálil předloktí delšími asi 3-vteřinovými výboji a dalo se to vydržet. Byl tam slabý proud a U = 50 000 V. Je to nepříjemné, silně to štípe a ruka trochu cuká prsty, ale proti rozhodnému útoku to ženě asi nebude kromě momentu překvapení k ničemu. Na kůži jse měl maličké zbělalé stopy spálené pokožky. Žádné další následky.

Profesionální tasery budou asi jiná káva. Do kůže ti vstřelí hlavici se zpětnými háčky na tenkých drátech a proud už stačí na sražení k zemi a pěkné cukací tance vleže. Někdy i krátkou strnulost. To jsem jen viděl, zkusit netoužím. Dobrovolník schytal háčky do prsou a na zemi sebou házel a tak jako škytavě pojekával. Jelikož použití není sranda, vystřelí to s háčky i maličké identifikační plíšky s číslem, které se pak najdou na místě použití.