Já jsem stihnul akorát bejt Jiskrem. Bylo to tenkrát u nás na sokolovně, kde jsem přes hromadou lidí stál s ostatníma a do mikrofonu jsem řekl naučenou větu "Jiskra mluví pravdu".

Do Pincka jsem se nedostal, páč to mezitím ruplo, ale protože mě bylo 8 let, tak jsem nějak nepochopil, o co šlo a došlo mi to až po letech, že Pionýry zrušili.

Mlhavě si ještě pamatuju, když se stal starší brácha pionýrem, dostal pionýrskou knížku. A nejzajímavější bylo, když den před tím si chtěl sám vyžehlit ten rudej šátek a on se mu důkladně připekl k žehličce, páč šátek byl asi silonovej. Máti pak narychlo půjčovala od sousedů.