aby trpěl než umře

Post strejdybrabence si zasloužil zůstat poslední, protože tenhle thread dokonale završoval. Tenhle thread dobře vyjadřoval většinu toho, co život obnáší. Vlastní chyby a omyly, který děláme z nedostatku pozornosti, empatie a úcty k tomu druhému. Malichernou touhu po pomstě, aspoň trochu a aspoň na někom podobném tomu, kdo nám ukřivdil, když už na svého pravého viníka nedosáhneme. Stádní rituál beztrestného kamenování prokazatelně a tudíž zaslouženě černé ovce. Žraní vlastním svědomím a lítost nad obětí, když vztek vyprchá a hlava vychladne. Překousnutí vlastního ega a uznání chyby. (Aspoň já teda tyhle věci důvěrně znám.)
Jsi mladej a proto jsi nesmiřitelnej. Jenže přejde pár let a život ty tvoje ostře vyhraněný hrany spolehlivě zabrousí. Svoje názory a všechno kolem sebe budeš vidět úplně v jiným světle, i když mi to teď nevěříš. Dozvíš se věci, o kterých zatím netušíš, že vůbec existujou a přestaneš si bejt tak skálopevně jistej, že víš, kdo je hodnej a kdo je zlej. A budeš ve svejch soudech opatrnější.
Když už se člověk zasměje, tak to zpět nevezme. To sice ne, ale u příštího lynche třeba bude víc rozvažovat, jestli si má zase přiložit polínko, nebo jestli se od toho rozjařenýho stáda tentokrát bude držet dál.