Co si myslím já? Osobně bych na tohle neměl žaludek. Kdybych někomu nedal přednost, ačkoli jsem jí dát měl, a následkem by bylo úmrtí člověka z posádky mého anebo jiného auta a vznik značných škod na zdraví i majetku, zatáhl bych ocásek, nikam se neodvolával a uznal, že jsem prostě idiot, udělal jsem chybu a nehledal bych příčinu nikde jinde. Byť bych třeba i připouštěl, že vinu na situaci nesou oba, byla to pořád moje noha, která pustila spojku. Také by mi bylo proti srsti odvolávat se, protože tím lze maximálně svalit část viny jinam, ale nikomu to nepomůže. Dále mám dojem, že pokud řidička viděla přijíždějící automobil ze vzdálenosti několika set metrů, mohla vyhodnotit nejen přítomnost, ale i rychlost blížícího se vozidla, to je součást základních řidičských dovedností a nutnost, když chce řidič provést agresívní vjetí do křižovatky; argumentaci soudu bych chápal jako zcela správnou za ztížené viditelnosti nebo byla-li ve výhledu překážka. Za volantem řidička selhala v základním ohledu: Ochránit ostatní, sebe a své cestující před nehodou. Ale nejsme všichni ze stejného těsta a ta dáma na to žaludek měla.