Tak nějak to je. Před pár lety jsem jel domů po noční směně, vjel jsem do silnice v domění, že to stihnu, leč nestihnul. Napral to do mojí škodovky zezadu, asi ani nebrzdil. Nikoho nezajímalo, že místo 70km/h, který tam jsou, jel přes stovku. Neměl jsem tam vůbec jezdit, moje chyba. Bylo šero, špatně jsem odhadnul vzdálenost a rychlost. Bylo nás v autě pět, asi při nás stáli všichni svatí celé Moravy, protože jsme vylezli jen trochu potlučení, ale celí.
Od tý doby u mě neexistuje žádný: "To ještě stihnu". Existuje jen "raději počkám".