NAVÁDĚT: VY MĚ NAVÁDÍTE = VY MĚ "HOUPETE" (KECÁTE MI); ŠPULIT SE NA NĚKOHO = VYTAHOVAT SE NA NĚKOHO; NAPUČET = NASÁKNOUT (nechoď do toho deště, nebo napučíš; + varianta odpučet = nechat "odpučet", čili odmočit nádobí). Tohle všechno píšu jako "NÁPLAVA" čili přistěhovalec - titul pro ty, kdo v Plzni neprožili pokud možno celý život, a nemají tu nejlépe několik generací předků
Nádherné slovo používané běžně i v oficiálních publikacích je "NASTEVŘÍT" = pootevřít.
Když babičky kecají v autobuse, za každou větou dodávají "né", což je výraz zdvořilosti naznačující zájem o vtáhnutí protějšku do hovoru.
Pak je kategorie rčení, např. eufemismus "nebylo to nic pěknýho", místo zprofanovaného "nic moc" .
Samostatnou kapitolu zaslouží plodné podstatné jméno "ŠVÍKY". Dělat "švíky", něco je "zašvíkané" - od špinavého oblečení až po silnici přecpanou auty. "Dělat švíky" znamená třeba dělat podrazy, bordel, vyvádět, prostě provádět nějakou neobvyklou nepřístojnost vybočující z normálu a působící potíže v obvyklém běhu věcí.

Dále obrat: "otevřít jsem to otevřela, ale pak..." Obrat s infinitivem se dá použít pro jakékoli sloveso a znamená, v tomto případě: "no, pokud jde o to otevření, to se povedlo, ale pak..."

Velmi libozvučné je plísnění domácího miláčka (pejska) slovy: "Copa je tutó?! Tuto se dělá?!"