Neexistuje univerzální rada.
Když mně v 61 letech byl "předán" PC, způsobem - tak čau dědku, já odjíždím, a ty se starej, tak mně bylo líto, nezkusit to /bože já jsem básník/, i když jsem před tím tvrdě odolával tomu, jenom se na ten PC podívat.
A když jsem se před tím jenom pokoušel "něco" vyvolat, a zkazil to, bylo mě to vysvětleno způsobem - boha jeho, vždyť to nic není, podívej se. Následovala "preludie" na klávesnici, a zase jsem věděl hov.o.
A tak nezbylo nic jiného, než nakoupit literaturu /mimo jiné opravdu nejvíc pomohl časopis Jak na počítač /, nějaké knížky o Winampu, o Neru atd. A potom způsobem pokus - omyl, a několika násobnou přeinstalací kompu, jsem se jakž-takž dodachmal k tomu, kde dneska jsem.
Plno věcem nerozumím, některé odpovědi zde na poradně jsou pro mne "přetechnizované" - to ale není vina přispěvatelů, protože svými vědomostmi jim nesahám ani po kotníky, ale na to co potřebuji, mně moje znalosti stačí. A když se něco pos..e, mám v záloze druhého syna, který ze začátků tady byl pečený-vařený, ale nyní se jeho interval "zahlazování průšvihů", výrazně prodloužil.
A na druhou stranu, mám kamaráda, který začínal asi tak stejně jako já, ale o 10 let mladší, v práci PC, a dodnes nejsou s domácím PC kamarádi. A to má doma ještě víc literatury, než jsem měl já.
Promiňte, že jsem se tak "rozkecal", ale tohle jsou zkušenosti, ze života. Snad to tazateli "majinko" pomůže.