Jj, parchanti jsou to dneska nevychovaní na těch školách, ale bohužel si to vesměs nesou z rodin - dokonce už i čtyřleté dítě odpálilo vychovatelku v předškolním zařízení, že když tatínek platí, tak si klouček bude dělat, co chce. Po napomenutí a postavení do kouta si parchant doma evidentně stěžoval, protože další den přikvačil rozdurděný tatínek, a zvýšeným hlasem ozřejmil ( bohužel nejen před rodiči, ale i dětmi, včetně toho svého fakana), že za svoje peníze si může dovolit, co chce.... Byl tedy poučen o provozním řádu, byla mu vrácena poměrná část příspěvku, a od té doby se neukázal, takže nastala doba relativního klidu. Ve škole toto bohužel udělat nejde, a se slzou v oku vzpomínám na Pány učitele ze základky, kteří si dokázali zjednat respekt klidným vystupováním a rákoskou - byli tři, a Jejich motto bylo, že netrestají, ale pouze odměňují adekvátně zásluhám... Také si málokdo dovolil přepych odměny rákoskou více, než jednou. Ale nenosili jsme domů zbytečné poznámky, a to bylo hlavní. A těch velkých písmen uprostřed věty se nelekejte, opravdu si Jich vážím...
K.