Tak černě bych to neviděl. Rozhodně bych měl připravené peníze na nový disk, ale pokud badsektory nepřibývají (je to už dávno, ale na pravěkém disku jsem měl asi 36 chybných sektorů, které se objevily poměrně záhy a disk potom běžel ještě 10 let bez jakékoliv chyby a běžel by možná i dneska, kdyby mi byl 1.7GB disk k něčemu platný). Je dobré mít o svém hardware přehled.

Soudím podle těch čísel, že disk má už něco za sebou, nový by určitě neuškodil, je otázkou jestli to je nezbytné.

Osobně bych několikrát po sobě pustil chkdsk s hledáním chybných sektorů (na současných discích je to na celou noc), ty co jsou se realokujou (nebudou se do nich ukládat soubory) a pokud se další do půl roku neobjeví, zůstal bych klidný. Minimálně dvakrát a minimálně dokud při běhu nějaké badsektory najde (měl by jich najít dohromady zhruba tolik, jako odpovídá těm datům ze SMART). Ta pomalost je asi daná tím, jak se systém snaží přečíst něco co nejde, tak než to vzdá. Chkdsk bych pak pravidelně opakoval (aspoň jednou za měsíc, abych měl jistotu, že mi tam žádný chybný potenciálně sektor nedříná).

Samozřejmě zálohování je základ, vždy by měl být člověk připravený alespoň na jednu chybu kterékoliv části systému. Veškerá data by měla mít svoji zálohu mimo počítač, nebo při nejhořším aspoň na jiném fyzickém disku.

Kdysi jsem řešil situaci, kdy disk byl hodně pomalý aniž by měl důvod (chybné sektory nenalezeny, data smart v pořádku). Defragmentace nepomohla (i když přerovnání milionu a půl fragmentů nevím už kolika souborů situaci trochu vylepšilo), tak jsem koupil nový. Mělo to pozitivní efekt, že mi přibylo místo, protože nový disk měl 2TB zatímco ten starý jen 750GB. A protože se mi podařilo ten starý disk nakolonovat pomocí programu, který byl tehdy zadarmo, nyní je placený (easeus disc copy), systém vůbec nic nepoznal, teda kromě větší rychlosti a více volného místa.