Sifrovani v Linuxu - bezpecnost a spolehlivost pri obnove dat?
Dobry den,
mam par otazek ohledne sifrovani v Linuxu. Chci delat cistou instalaci Ubuntu s 3mi oddily: /, /home, swap(, mozna jeste 1 oddil neco jako /media/zaloha nebo tak neco), vse na 1 fyzicky magneticky HDD. Je lepsi zasifrovat:
1. cely disk - cim, jak na to, co je nejbezpecnejsi?
2. jen jednotlive oddily - cim, jak na to, co je bezpecnejsi?
3. jen domovksy adresar pomoci ecrypt jak mi to nabizi instalator v posl. kroku instalace?
4. napada me jeste sifrovani na urovni jednotlivych souboru a adresaru stylem co je moc tajne to zasifrovat, jinak zbytek oddilu nesifrovany, ale to asi pouzit nechci - ale cim treba?
Idealne pro nejvyssi bezpecnost bych sifroval cely disk - tj. moznost 1 - pri utoku napr. fyzicky vyndanim HDD a nasazenim do jineho kompu nebo bootu z LiveCD, budou chranena vsechna uzivatelska i jina data, system, programy i zbytky toho co zbylo ve swapu, tak by to melo fungovat podle clanku - funguje to tak i v realu, ne? Ze kdyz utocnik nezna heslo tak se muze jit maximalne klouzat a k datum se nedostane? Je to sifrovani celeho HDD - bod 1 - nejlepsi volba nebo je lepsi neco jineho? Pro nejvetsi bezpecnost myslim ze je to nejlepsi, protoze pri sifrovani jen uzivatelskych dat a nesifrovanem zbytku muze utocnik podstrcit do / nejakeho skudce nebo vycist data z konfiguraku systemu, nebo vytahnout nejaka dulezita data co zbyla ze swapu. Co myslite vy?
Potrebuji se zeptat, cetl jsem ruzne clanky, psalo se, ze pokud uzivatel u vsech 4 druhu sifrovani nezapomene heslo (coz je ale jeho vlastni blbost za kterou zadna technologie nemuze a odmena za tuto jeho blbost je mu ztrata zasifrovanych dat), ze sifrovani funguje OK a vicemene bezproblemove a relativne spolehlive z hlediska funkce, spolehlivosti i odolnosti vuci nabouravani vc. brute force utoku. Je to pravda?
Taky jsem ale cetl, ze pokud dojde k sebedrobnejsi chybe HW a nebo SW, ktera by u nesifrovanych disku/oddilu/adresaru mela jen drobne nasledky (1 necitelny soubor nebo jen jeho mala cast necitelna) nebo zadne nasledky (vse citelne), tak na sifrovanych discich/oddilech/slozkach muze dojít k extremne velkym az neopravitelnym problemum - napr. poskozeny nebo necitelny nebo nedesifrovatelny cely disk, cely oddil, nekolik adresaru nebo rozsahla cast disku nebo oddilu a ze tyto problemy casto nejsou schopny opravit a data desifrovat a zachranit ani profi laboratore. Ze dalsi extremne velke az neresitelne problemy pristupu k datum muzou nastat v pripade 1, 2, 3 v pripade potreby precist disk v jinem PC klidne i s Linuxem toho sameho distra a verze (napr. kdyz puvodni PC odejde), nebo pri 1, 2, 3 pri preinstalaci Linuxu v / a snaze zachovat uzivatelska data v /home (pripadne jinych datovych oddilech pokud jsou) nebo pri snaze o obnoveni omylem smazanych a jeste nicim neprepsanych dat. Do jake miry je to pravda, ze sifrovana data jsou na poskozeni daleko nachylnejsi nez nesifrovana?
Budu radsi kdyz to budu vedet vsechno jeste pred instalaci a podle toho se budu moct rozhodnout a spravne stanovit pomer soukromi vs spolehlivost pristupu, nez kdyz se do neceho pustim a pak vinou drobne HW nebo SW chyby nebo nekompatibility, coz se muze stat vzdycky, prijdu nenavratne o vsechna dukezita data.
Moc dekuji za vase vysvetleni a nazory k tematu.