Já bych na to šel možná od druhé strany. Proč se chci naučit programovat. Extrémem by bylo učit se opravdu za pochodu, tedy začít nějakou úlohou a teprve poznávat programovací jazyk při tom. Případně pokud by to bylo nějaké udělátko typu arduino tak poznávat za pochodu i příslušnou vývojovou desku. Tedy bude potřeba udělat něco mezi.

Ono ovšem programování to neni jen psaní kódu v nějakém stroji srozumitelném (programovacím) jazyku. Datlování kódu do počítače je jednou z posledních fází vývojového cyklu. Ze všeho nějdřív je potřeba zadání převést do logické podoby nějakých souvislostí a posloupností, tedy takzvaná algoritmizace problému. S tím se teprve usedá k počítači (pokud se pro tuhle analýzu také nepoužije počítač), musí být jasná struktura budoucího programu. Nemyslím si, že by to bylo něco, co by vyžadovalo nějakou nadprůměrnou inteligenci.

Jak začít je otázka, jestli se upnout na nějaký programovací jazyk (dnes spíš rovnou balík vývojového prostředí) a v něm si dělat nějaké tutoriály. Ale teďkon který, aby něco uměl. Pro začátečníky býval dobrý BASIC, ale myslím, že je dost archaický (i když visual basic, který je také součástí microsof office z něj dost vychází a taky by se dal použít pro nějaké začátky). Pascal byl vytvořen hlavně na výuku programování a myslím že dobře vyhoví. Céčko je na první pohled složité, ale ono se od Pascalu zase tolik neliší, logikou je to až na drobné obměny totéž. Ještě mě napadá, jako taková hračka existoval Robot Karel, originál asi už na dnešních počítačích fungovat nebude, ale daly se najít různé emulátory. To by stálo taky za vyzkoušení, ale jak řikám, je to opravdu hračka.