Vyprávěl nám jeden učitel na VŠ jak se nějak dostal na nějakou konferenci archivářů, protože jeho tým nějak zkoumal něco kolem trvanlivosti CD. Nepamatuju si přesně obsah vyprávění, ale pointou bylo, že archivovat znamená ukládat na 200 let nebo víc, takže při tehdy odhadované životnosti CD na 50 let (dnes jsou zase jiné odhady, které kromě životnosti berou v úvahu i životnost toho polykarbonátu, která se rřív zanedbávala, ale to je na jiné povídání) mu tvrzení, že se hodí pro archivaci neprošlo.
Od té doby jsem na použití slova archivovat opatrný, i když s archiváři nekomunikuju a normální člověk tak dlouhý horizont nemá.

Pokud jde o TV, tak jsem ještě ze staré školy, tedy co je doma, to se počítá. Nějaké ty kloudy a vzdušné archivy nepovažuju za záruku budoucí funkce (ne že by to na tom doma bylo lépe). Takže mám sbírku videokazet i DVD a mám to víceméně plně pod kontrolou, alespoň pokud jde o dostupnost (to že s přibývajícím množstvím přibývá zmatek to je věc jiná).