Až někdo vymyslí školu, která připraví studenta na budoucí svět a ne ten minulej, to bude obrovskej přínos.
Tady se střetávají dva přístupytřeba to, že se v česku strašně moc bifluje
- liberální - učit se hrou, činností, bez stresu, lidsky, přirozeně
- drtit se učivo z hlavy, v nejhorším tomu nemusí rozumět
U nás zatím povětšinou vítězí druhej přístup, troufnu si říct pozůstatek z rakousko-uherska. Stačí se mrknout na jeden film ze 30/40 let (tuším Škola, základ života) s úžasnou větou "kdo se učí, ten vše umí, i když tomu nerozumí).
Jako ideál vidím učení pro obě hemisféry. My nepřirozeně zatěžujem levou (logickou) a vynecháváme úplně pravou (emoce, zážitky, prožitky). Šikovně to skloubit dohromady a je tu (skoro) revoluce.
Vždyť, od dob našich babiček nastal úžasnej pokrok ve vědění, víme toho spoustu o psychice, učení, mozku. A jak to využíváme? Nakonec končíme u bezduchýho biflování. Promarněná příležitost.
Tohle lidi berou kde? Škola jako příprava na maturitu? No potěš knedla, co je to za přístup? Do života nic? Jen k maturitě?Kdežto ve škole je tohle vlastně příprava na maturitu.
Pavel