Teoreticky krásné, před skoro 15 lety jsem měl HTC Sensation a taky jsem takové blbosti řešil. Jenže to má pár chybiček.

1. Optimalizace systému nebyla nikdy na úrovni jako na systému od výrobce. Občas to dělá kraviny, občas se vybije v půlce dne, občas na tom něco nevysvětlitelně padá.
2. Stejně tam člověk nacpe nějaké minimální Gapps, protože Android bez minimálně základních GMS je víc otrava, než plus.
3. Aktualizace, řešení problémů a záplaty podle toho, jak se autor ROM vyspal. U větších celkem v pohodě, klidně i častější a rychlejší, než u výrobce, ale u některých taky nikdy jediný update.
4. Otrava s odemykáním bootloaderu, obzvlášť třeba to Xiaomi - přihlásit účet, aplikaci do PC, pak čekat dny na schválení.
5. Když s tím něco bude a budu potřebovat reklamovat, tak to zase vracet na původní ROM od výrobce, doufat, že se nebudou kroutit kvůli odemknutí bootloaderu, často varují, že tím člověk přichází o záruku a ne na všech telefonech jde plnohodnotně zamknout.
6. To tě asi příliš nebere, ale sebere to fakt mraky času. Když si vezmu, kolik desítek hodin tím člověk zabije a kolik za tu dobu mohl vydělat, dovzdělat se, nebo se věnovat rodině, tak to fakt nedává smysl, radši jdu a koupím jednou za rok a půl telefon za 35. Ale to je o hodnotě času každého, v 15 jsem do toho taky čučel týden v kuse, zkoušel 10 ROM a netrápilo mě to. A třeba bych ve výsledku nedělal, co dělám, kdybych to neměl z mládí tak prolezlé.

Ale možná mám zkreslený pohled, do práce poptávám a nakoupím 1000-1500 telefonů pro koncové uživatele ročně, do toho řídím vývoj, testování a řeším distribuci aplikací pro Android i iOS, mám několik desítek telefonů na stole, tak už toho má potom člověk docela plný zuby a nechce se v tom pitvat ještě doma, chce telefon, který funguje a neřešit.