
Pomoc
Po vypnutí notebooku ho nemohu pak zapnout,jelikož firma,která repasovala muj počítač tam instalovala windows 64 b.A to je ten problém při načítání windows hledá 32 .ale ta už neexistuje v tomto počítači.Dává mi stále jen možnost vrátit se do továrního nastavení.Chápete den co den to samé,a pak hodiny trávím na vrácení toho co chci mít instalované.Dekuji.
A co za Notebook ktery umi jen 32Bit instrukce jde, nejaky stary Intel Pentium nebo AMD Athlon s 256MB RAM DDR1 ?
Muzes uvest alespon model NTB ?
Rucni spusteni HDD z boot menu jsi zkousel ?
Klasickej případ - dotyčný flákne dotaz a když zjistí, že řešení není o pěti kliknutích, tak už se nikdy neozve.
Celkem běžné, ale to je všude. Já to beru tak, že asi dotyčný ztratil zájem a víc se o něj nestarám. Počkej na svátky a následné prázdniny, takových dotazů ještě přibude
Když takový tazatel přijde pro radu příště a budu si ho pamatovat, tak se určitě nepřetrhnu, abych mu ihned odověděl nebo abych za něj ještě něco dohledával. Neříkej, že za tu dobu co je tady tato poradna ses ještě neobrnil klidem a trpělivostí, však musíš být za ty roky dávno zvyklý 
Mně už to tak nějak přestalo bavit.
Čím jsem starší, tím víc nesnáším se vrtat v počítači. Jakkoliv.
A to je jen začátek. Za chvíli tě přestane bavit i vubec vstávat.
Čím ja jsem starší, tím víc nesnáším se vrtat v čemkoliv. Už chci jen klid, nic neřešit a jen nadávat, jak je ten svět na hovno, při sklence něčeho, co má víc než 38 %.
Možná se zkusím ještě rychle skamarádit s Ledním Brtníkem, pak se k němu nastěhovat a skoncit život popíjenim medoviny (vypadá že se v bylinkách vyzná). Byla by to taková naše malá medvědí rodinka, naše malá medvědí "Valhalla“.
Někdy mám dny, kdy mám duševní delirium tremens a vůbec nechápu, proč ještě existuju.
Ale občas se v něčem ještě vrtám. V poslední době jsem čuchnul k 3D tisku, předloni jsme pořídili SLA 3D tiskárnu do práce a já ji dostal na starosti, abych dělal kolegům vzorky a prototypy. Vloni k tomu přibyla klasická FDM tiskárna od Průši a v poslední době jsem se do ní zbláznil, začal jsem si navrhovat jednodušší modely a dělám si přípravky a krabičky do své laboratoře. Došlo to tak daleko, že už pořizuji jednu menší tiskárnu domů, myslím, že synek to taky ocení.
Jj, nejsi asi sám... Taky něco už pomalu kolikrát odkládám a upřednostním podle mě něco důležitějšího. Ale pokud to nehoří, tak se ptám, kolik na to mám času a jak moc to spěchá nebo se neptám vůbec a reaguju až druhý den, když mám chuť a čas. Zvláštní je, že čím více jsem starší, tím míň mám času na koníčky... Zatím to ještě tak nějak jde, ale už mně pomalu "dochází šťáva"...
I já se často řídím známým příslovím: Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek, ale na pozítří a hned máš dva dny volna.
Tomu se říká pozitivní přístup
Dobré je všechno si zapisovat.
Například: "Jdi čůrat, než zapomeneš, že jsi chtěl jít čůrat."
To mi připomnělo scénu z filmu Císařův pekař - měl na kapesníku uzel, aby něco nezapomněl, ale nemohl si vzpomenout, na co neměl zapomenout.
Hele, je vidět, že jsme ve stejným věku. V práci funguju, ale doma to taky odkládám, dokud mi manželka nedá ultimátum "Tento víkend to uděláš!"
Na to je další lidová moudrost: Když chlap řekne, že něco udělá, tak to udělá a není nutné mu to každý půlrok připomínat!