myslím, že jsi opět trochu mimo ohledně těch dluhů, protože tzv. státní dluh se nesplácí stejným stylem jako třeba spotřební úvěr pro Frantu Jetele, který si chce na Vánoce pořídit plasmovou TV.

Jednoduše řečeno, Franta si půjčuje "špetičku" a taky ji musí splatit i s úroky v těch samých penězích, kdežto stát ty "vypůjčené" miliardy většinou investuje, nebo spotřebuje tak, že vygenerují další investice. Je to jen o té velikosti, chápu že ten příklad není úplně elegantní a jasný, ale úplně nejzákladnější chybou je převádět "malosoukromé" rozopočtové zvyklosti do "státních" rozměrů. Stát je de facto velká banka s právem emitovat fyzické peníze (normální komerční banky peníze sice taky "vyrábějí", ale neemitují je)