Prasak to celkem výstižně shrnul.

Nikdo rozumný se nemá potřebu hnát za frekvencemi a hrubým výkonem, pokud si toho nežádá daná aplikace, kterou chce používat tak, aby v rámci možností byl výkon "optimální", ale to je samozřejmě o prioritách "k čemu to pc primárně má sloužit".

Jednojádro je pro solidní PC dnes pasé, ne že by nemělo okrajově využití (v případě adekvátní ceny). Ale proč ho neopustit, když se již nabízí využití pro dvoujádro, které má stejnou spotřebu (krom nějakého Celeru s 35 W TDP atp., pomineme-li Intel Atom atp.), velmi nízkou cenu a poskytnutý výkon dnes široce využitelný? Tato situace se ovšem ještě ne zcela vyvinula ve prospěch hlavně levných 3 a 4 jader v takové míře (zatím příliš nízké frekvence, jež mají degradující vliv v neoptimalizovaných aplikacích, především u oné drtivé většiny dnešních her - časem se jistě situace obrátí, ovšem to už budou tyto levné také pasé atd.) jako u onoho core 2.

Navíc AMD postupně bude nuceno přejít masověji na 45 nm proces výroby - ono Intel šahá po 32 nm, vývoj jde dál. Třeba bude za rok slušný quad core se spotřebou 45-65 W max., což už bude i vzhledem k cenám v energetice příjemnější a bude i ve větší míře praktičtější, pokud najde široké uplatnění... A mohli bychom takto zmínit i daleko více souvislostí, často neméně důležitých či důležitějších.

Dlouhé téma