http://cs.wikipedia.org/wiki/IP_adresa
Dále jsou vyčleněny rozsahy tzv. interních (neveřejných) IP adres (tzv. privátní IP adresy), které se používají pouze pro adresování vnitřních sítí (např. lokálních), na Internetu se nikdy nemohou objevit. Jako neveřejné jsou určeny adresy:
* ve třídě A: 10.0.0.0 až 10.255.255.255 (celkem 256krát 65 536 adres; tj. 16 777 216 adres, z nichž je použtelných jen 16 646 144)
* ve třídě B: 172.16.0.0 až 172.31.255.255 (celkem 16krát 65 536 adres; tj. 1 048 576 adres, z nichž je použtelných jen 1 040 384)
* ve třídě C: 192.168.x.0 až 192.168.x.255 (celkem 256krát 256 adres; tj. 65 536 adres, z nichž je použtelných jen 65 024)
nebo:
Rozdíl mezi vnitřní a veřejnou ip adresou je ten, že vnitřní ip adresa je určena pro lokální pc v lokální síti. Tato síť je oddělena od internetu prostřednictvím NAT routeru.
Adresy pro vnitřní neveřejnou potřebu jsou:
* ve třídě A: 10.0.0.0 až 10.255.255.255 (celkem 16 777 214 adres)
* ve třídě B: 172.16.0.0 až 172.31.255.255 (celkem 16krát 65 534 adres (tj. celkem 1 048 544))
* ve třídě C: 192.168.x.0 až 192.168.x.255 (celkem 256krát 254 adres)
Tyto adresy se tedy nemohou vyskytovat na veřejném internetu.
Pokud váš pc má adresu z tohoto rozsahu , tak na něj vidí pouze ostatní pc z vnitřní sítě. Nevidí na něj pc z internetu. Aby se počítač s veřejnou adresou dostal na pc s vnitřní adresou, tak obecně platí že vždy musí počítač s vnitřní adresou nejprve vyslat požadavek na počítač s vnější adresou. NAT router následně zajistí komunikaci neveřejné ip s veřejnou ip. Obecně platí že ve vnitřní síti může být třeba 2000 pc s vnitřní ip a z phledu z internetu jsou tato všechna pc prezentována jednou veřejnou IP adresou . Tou která je nastavena na onomm NAT routeru.