Narodil se Kubík,
jupíjá jupíjou,
na bříšku má pupík,
jupíjá, jupíjou.

Táta letí do hospody,
jupíjá, jupíjou,
s kamarády musí slavit,
jupíjá, jupíjou,
snad ho chlapi zapijou!

Z hospody jde táta znaven,
jupíjá, jupíjou,
vypadá jak by byl spraven,
jupíjá, jupíjou,
z Kuby bude "maladěc"
jupíjá, jupíjou,
a z Prasaka bude stařec!

Jestlipak si klouček milý,
jupíjá, jupíjou,
vzpomenu na těžkou chvíli,
jupíjá, jupíjou,
kdy jeho otec z noci na den,
jupíjá, jupíjou,
vpotácel se domů znaven,
jupíjá, jupíjou,
nad postýlkou říhnul si,
jupíjá, jupíjou,
a na zemi ustlal si,
jupíjá, jupíjou,
šťasten a se smíchem na rtech,
jupíjá, jupíjou,
však mi světu ukážem!

Kubík - to je čilý kluk,
jupíjá, jupíjou,
na blbosti už má čuch,
jupíjá, jupíjou,
jak se někde objeví,
jupíjá, jupíjou,
starosti se projeví,
jupíjá, jupíjou,
rodinou je milován,
jupíjá, jupíjou,
otec se v něm vidí sám!