bigoš polní, vzduchem chlazený, lopatkou poháněný, konzervama živený

A pro jízdu v BVP vzadu v roji platilo - kdo zlobí, sedí u dveří. Kdo to znal, vlezl si co nejhlouběji do mašiny, tedy co nejblíže ke středu, kde to houpání nebylo tak silný, ale zadek lítal nahoru a dolů a při jízdě přes hrby to bylo převýšení až skoro dva metry, takže si zaskákal. Stejně tak při zatáčení, uprostřed to tolik neházelo. Nejlíp na tom je střelec, hoví si pěkně uprostřed.