Je to pár let, co mi zavolal vyděšenej známej (v té době odhadem 75 let), že nemůže přečíst disketu a že "udělal asi něco špatně". Tož vyrazil jsem k němu. Teď přeskočím v ději a rovnou k věci. Přišlo mu, že ten plíšek na disketě "je nějakej volnej". Tak to scvaknul kleštěma. Neboť to nebylo ještě dokonalé, zakápnul to lepidlem! No a nakonec přelepil papírovým štítkem. Myslel jsem, že mě odvezou! Děda měl nakonec obrovskou kliku. Po oškrábání (doslova) lepidla ze záznamové vrstvy a vložení do obalu z jiné diskety, jsem přečetl vše.