Kdysi dávno, ještě v éře 14" CRT jsem potřeboval odstranit z krytu monitoru nějakou starou samolepku - přesněji řečeno - skvrnu, co zůstane na místě, kde se po čase odstraní samolepka, izolepa a podobné věci. Sveřepě to drželo a nešlo to absolutně ničím dolů. Až jednou kolega poradil acetonové ředidlo. Nic zlého netuše jsem namočil hadr do acetonu a pokusil se smýt nezdolný flek. Šlo to překvapivě snadno, ale současně jsem si všimnul, že na místě zůstaly nějaké chlupy z hadru. Tak jsem to zopakoval, chlupy byly pryč, ale zase se nějak divně zdrsnil povrch krytu. Tak jsem to ještě parkrát zopakoval, ale bylo to stále horší - jako by hadr zapouštěl do monitoru a nechával nehezké šmouhy. Vyzkoušel jsem tedy kapesník, ale to jsem neměl dělat, neboť ten se překvapivě rychle přilepil a nechtěl se pustit. To mě vyvedlo z míry tak, že jsem udělal další chybu - nalil jsem na přilepený kapesník aceton přímo z flašky. Kapesník sice pustil, ale celý monitor změknul, až nabyl konzistence plastelíny a začal se deformovat a sesedal si směrem ke stolu. Po chvíli začal monitor nebezpečně připomínat slavný obraz Salvátora Dalího - tuším, že se jmenuje Rozplývající se čas, jsou tam namalované takové rozteklé ciferníky. Monitor po čase sice zase zatvrdnul, jenomže to tvaru tak obludně nezemského, že jsem jej již nikdy nedokázal používat, aniž bych při pohledu na něj nepropadal těžké melancholii.
Z toho plyne poučení: Pozor na to, čím čistíte monitor!