Ty parohy jsou na tom baráku víceméně jako fór.
Stalo se to někdy ve dvacátých letech minulého století. Maxmilián Tkáně se U Podrabských kam chodíval každou středu zmínil kamarádům, že rád pozoruje z vikýře okno sousedního domu, protože je v něm často k vidění mladá žena.
Kamarádi si ho dobírali: "Měl bys koukat a hledět si spíše té své, abys jednou neviděl na komíně sousedního domu své vlastní parohy."
To jednoho z nich zaujalo, v noci oželel svou trofej po dědečkovi myslivci a přidělal je na ten komín, co byl vidět z vikýře, odkud se Tkáně tak rád koukal.
No a protože se je nikomu nechtělo odmontovávat a navíc to je rarita, jsou tam dodnes.