BF: Všechno šlape až do dne, kdy máš víc USB zařízení než je zdraví rozumné. Klávesnice, myš, mikrofon, RGB lampa č. 1, RGB lampa č. 2, jedna webkamera, druhá webkamera (protože jiný úhel, že ..), Backlight LED RGB pásky na monitor, větrák, podsvícená podložka pod myš, tři externí HDD, víceportový adaptér do kterého je zapojený HUB PORT 2 a ten krmí HUB PORT 3, USB repráčky.
A pak to přijde: "Nemám žádný volný port USB!"
PCIE slot kam bych mohl zapojit dejme tomu "4x3.1 USB" ? Zabrala ho velikost kolosalního GPU, který žere víc wattů jak dětský tábor.
Tak co teď? Jasně, je tu HUB, ale jaký? Ty levné jsou spíš loterie. Maximálně jedno slušný Ačko, těch je ale hodně ruzných typů kvality a jsou často omezené na [USB-A USB 2.0] kvality odpovidající plastikové hračce z Kinder vajíčka. Co tedy dělat. Odpověd je jednoduchá, použijte USB Type-E.
Přejít na článek
Hlavně neposílat *bmp.
kancelářské krysy jsou při skenování proslulé povícerem debilit:
- bmp full color: bez komentáře
- dpi co skener umí: bez komentáře
- 300dpi kde stačí pro "psacístrojové" písmo 100 (9x větší datový tok, kdo to má zobrazovat na monitoru)
- naskenováno do jpg: jpg ničí detaily = ostré okraje = čitelnost textu, přidává zbytečných 16mil. barev, přidává artefakty do jednobarevných ploch.
- skenování do pdf: interním bitmapovým formátem v .pdf je šílený .jpg
zásady neohroženého skenovače textu, použitelné i pro horší předlohy:
- kdo to nechce dále upravovat, skenuje do stupňů šedi
- s tím souvisí ukládací formát .gif nebo .png
Kromě zmíněných úložišť by se dal ještě použít např. program Team Viewer, s jehož pomocí by si to adresát z Tvého PC rovnou zkopíroval k sobě.