Trend prznění nových nahrávek

Nevím jestli by nebylo vhodnější přesunout tenhle odkaz na článek spíše do zpráviček. Každopádně se jedná o zajímavoou úvahu nad směřováním hudebního průmyslu. Otázkou zůstává pro jaké procento populace je kvalita zvuku upřednostňovaným parametrem aby byl vyvíjen dostatečný tlak na vydavatele.

Od roku 1982, kdy byl představen veřejnosti CD formát, uplynulo neuvěřitelných osmadvacet let. V době vinylu a rozkvětu magnetického záznamu bylo nové médium zpočátku na okraji zájmu a nahrávací společnosti proto nevěnovaly přepisu programového materiálu do digitální podoby nikterak velkou pozornost. Stříbrné kotoučky byly masterovány s nízkou úrovní hlasitosti přímo z pásků bez jakýchkoli úprav, a teprve ke konci dekády, kdy se začalo red book formátu blýskat na lepší časy s rozšířením CD přehrávačů, stává se z masteringu legitimní profese. Tak jak se zlepšovala dostupná digitální technika, mohla masteringová studia začít využívat teoretické možnosti nového média bez toho, aby používala datovou kompresi nebo clipping. První polovina 90. let se tak stala zlatou érou masteringu a CD záznamu vůbec. Potom se ale někde něco ošklivě zvrtlo...

RoadToHell.html