po kalbě se dějou divný věci, ale to jen proto, že to divně vidíme a díky alkoholu to dokážem celkem s nadhledem vstřebat.

Taky s dovolením přidám jednu svojí alko-story.
pátek, cca kolem jedný ráno, rande se staronovou známostí se překulilo do obyčejné chlastačky. V silné, ale svěží opilosti vykročíme z baru do ulic a vlastně ani nevíme kam jdem. Jestli, kní, ke mě nebo si to rozdáme v prvním průchodu, nepřemýšlel jsem o tom, prostě jsme šli, smáli se kravinám, odírali ramenem zdi kolemjdoucích domů a myslím že jsem se i poblil. Po asi 20ti minutách, které nám stačily zhruba na 700 metrů jsme došli k místnímu hotelu. Bez sexu v průchodu, peněz a servítek jsme si nakráčeli na jakýsi nóbl raut kravaťáků na který nás nalákal saxofon právě hrajicí oldskůl kapelky. S naprostou suverenitou jsem chytl "kamarádku" za ruku a vtáhl ji mezi intelektuálně a důležitě přemýšlející kravaťáky a jejich rozmazlené dámičky, které mi svými slovy a výrazy ve tváři připomínali nadmíru spokojené zákaznice teleshopingu na novej multifunkční vibrátorek.
Celou situaci jsem plně chápal. Jsme na cizím rautu, dost nevhodně oblečeni a každej na nás zírá jak kdybysme byli teroristi a byla jen otázka několika vteřin, kdy nám nějakej bachař ukáže cestu ven. Alkoholem naplněn, tudíž i sílou a sebejistotou jsem začal jednotlivé hloučky lidí zdravit, usmíval jsem se, mezitím jsme došli k podiu a já sebejistě něco zašeptal hudebníkovi, už ani nevím co, podali jsem si ruku, šli jsme dál, prvnímu chlapovi jsem podal ruku s dotazem, že jsme se dlouho neviděli, načež jsem se ztratil zase k jinému hloučku až jsme se konečně probrali k nádhernému obrovskému švédskému stolu přecpaným kuřecími, vepřovými řízky, tatarákem, stejky, miliónem druhů jednohubek, dezertů, uzenim a vše zakončené hromadou chlastu na konci stolu. Již s žitou suverenitou jsem se do všeho hladově pustil, ostastně můj žaludek potřeboval srovnat. Stále jsem mával na hloučky lidí, které jsem ještě nepozdravil, vzhledem ktomu že mě nikdo neznal, tak pro jistotu na pozdrav odpovídali všichni a u toho jsem se cpal a cpal a cpal, "kamarádka" po chvilce absolutní nechápačky začala ostýchavě strkat do té hromady žrádla i svoje něžné ruce s novými gelovými nehty. Vše jsem proplachoval několika druhama chlastu, které jsem ani nedopíjel, stejně jako jsem vracel nakousané stejky, řízky na stůl. Po hodině naprostého a šíleného žrání jsem usoudil, že by to stačilo. S několika lidmi jsem i mluvil, ale ani nevím co za kecy jsem do nich tlačil a jestli mi to žrali. Po hodině a půl jsme raut opustili ve spokojeném přežraném stavu a taky už na nás lezla únava.

Co bylo dál si domyslete :)

Každopádně tohle rande zapůsobilo, ale dodnes nechápu, kde se ve mě vzal tak přesvědčivý herecký výkon. (příběh starý cca půl roku)