Mně taky.
Pan Krauskopf jel lokálkou domů, do Malé Kdýně. Naproti němu seděl jeden vážný pán a četl noviny. "Co má tenhle pán co dělat v Malé Kdýni?" uvažoval pan Krauskopf. "Proč jede právě do Malé Kdýně a proč ne jinam?" "Že by to byl cestující od Epsteina a jel k Načeradcovi? Kdepak! Přece Načeradec udělal už nákupy pro jarní sezónu." "Že by to byl doktor Lagus a jel kvůli žaludku paní Deutschmannové? Ale vždyť paní Deutschmannové už nic není." "Počkat! Paní Reichová byla v Plzni a tam si udělala známost s nějakým zubním technikem. Že by to byl ten? Ne! Přece nepojede on za ní. U nás se všecko vidí..." "Už to mám! Že jsem na to nepřipadl dříve. U Votických dědili. A tenhleten jede kvůli poslední vůli. Je to nějaký doktor Štědrý z Vihohrad." Naklonil se k neznámému pánovi, smekl obřadně klobouk a pravil: "Máúcta, poklona, pane doktore Štědrý!" "Jak mne znáte?" podivil se pán. "Já vás vůbec neznám. Já jsem si vás vypočítal!"