a moje soukromá statistika, kterou jsem už dávno zpracoval před deseti lety říká, že spousta lidí z mého okolí (punk, anarchy, skejtky), kde jsem se pohyboval 24/7, kteří jeli převážně na piku a téměř všichni hulili toho taky za včas nechali, jen mizivé procento lidí skončilo v léčebně či v dlouholeté závislosti (ze které se po letech dostali, ale vidět to na nich je) a ojediněle to prostě nedal/-la. Ale ve všech případech to funguje tak, že k drogám tě dovede okolí, kterému i slepě věříš a ne nějakej biják, pokud nějakej tvůj závislák uvedl, že jel podle filmu, tak ti kecá, protože to jen kamufluje skutečný důvod dlouhodobých neřešených problémů. a co je nejlepší, já, jsem si nikdy nic nešlehl a ani nešňupl (krom tabáku,) ikdyž jse tehdy hlavně sledoval filmy o drogách, ikdyž to kolem mě šňupali ze stolu, píchali si to, když jsem chcal a pařil mezi tabletkovýma dětma bez tabletky a to jsem dělal solidní průsery.