Tady IMHO vůbec nejde o nějaké nablblé jabko, ale o uraženou ješitnost inkriminovaných penzistů. Ono je to celé nějak blbě: jak jsem psal výše, za mlada (před cca pětatřiceti lety) jsme dělali jiná alotria , řešívalo se to vyliskáním buď na místě ("poškozeným" strýcem) nebo doma (když si strýc stěžoval rodičům /což se mně osobně nikdy nestalo!/). Chápu tvé zděšení, v dnešní potratózní době je asi všecko jinak (nikoliv lépe). Jediné řešení vidím v omluvě onomu důchodci a připomenutí mu jeho vlastního dětství (jestli nějaké měl), popř. popití s ním sklenky vína - není-li to ouplný trotl, určitě pochopí.