Ber to takto: je to starý člověk, který už má něco odžito a třeba mu to už nemyslí. Sám vím, jak starý člověk dokáže přestat logicky myslet z vlastní rodiny. Nic s tím nenaděláš, snad jen si vzít na pomoc nějakého pro něj důvěryhodného arbitra (dle jeho vlastního výběru), který mu to vysvětlí (protože tobě a své vlastní dceři už třeba nevěří), respektive kterému to vysvětlíš ty a on s tebou bude souhlasit.

Tohle není o elementárním logickém vysvětlení, to je už o důvěře a jejím opětovném vybudování. Soužití se starými lidmi je složité (ne však nemožné), málokdo (jak staří, tak mladí) si uvědomí, že ta druhá generace mnohdy vidí svět úplně jinak a z toho plynou (domnělá) příkoří, jichž se jedni dopouštějí na druhých.

Smlouvy a jiná "technická" řešení se dají aplikovat mimo rámec rodiny, ale pokud máš s někým žít pod jednou střechou, je třeba daleko víc než to. Protože porušení takové smlouvy zakládá na nějaký způsob pokuty, což celý problém spolužití dále zhoršuje a v konečném důsledku nic neřeší.