Nám už došel dech po pěti letech (celkem už 9 let). Šperkovnice plná, prádlo a oblečení neodhadnu ani velikost, ani vkus. A co bych si přál já, tak buď všechno mám, nebo to stojí mraky peněz. Spíš si oba přejeme nehmotný statky, hmotný si dáme kdykoliv během roku.
O co míň dáme sobě, o to víc nahrneme synkovi (a příští rok už bude kolem stromku lozit další ratolest, to bude teprve prdel).